11.00 – 14.00 prohlídka areálu kláštera v Doksanech
15.00 – 18.00 senátní kancelář v Litoměřicích – setkání s občany
Návštěvou doksanského kláštera jsem v pondělí zahájil svůj letošní první senátní den v regionu. Zub času totiž řádně nahlodal zdi rozsáhlého areálu, který je dominantou obce. Vzhledem k jeho zchátralosti se turisté projíždějící Doksanami u památky pocházející z roku 1141 většinou ani nezastaví. Již vstupní brána je totiž v tak zoufalém stavu, že je nic neláká pokračovat v prohlídce dál. I kdyby ale tak učinili, příliš by toho neviděli. Krypta je totiž zavřená, stejně tak jako park, v němž rostou vzácné stromy. Kostel pak církev otevírá pouze při konání církevních obřadů.
A právě tento stav by vedení obce rádo změnilo. Chce, aby se památka stala místem, k níž budou mířit stovky turistů. Tomu rozumím, protože se zprovozněním dálnice se obyvatelé sice dočkali klidnější dopravní situace, na druhou stranu však ruch v obci o poznání utichl. Pokud by se podařilo přilákat turisty, profitovali by z nich i místní podnikatelé.
Vedení obce již má částečně i představu o tom, jak skomírající klášter zatraktivnit. Mohla by zde například vzniknout malá galerie výtvarných děl, která odsud pochází, stejně jako menší muzeum pivovarnictví, protože do roku 1948 se v části areálu vařilo pivo. Záměry jsou to zajímavé. Na jejich realizaci však obci chybějí peníze.
Se starostou Jaroslavem Vaníčkem a jeho bratrem, místním podnikatelem, jsme se rozloučili s tím, že si jsou vědomi toho, že realizace jistě zajímavých nápadů je během na dlouhou trať. V jejich úsilí je ale rád podpořím.
Senátní den dále pokračoval v mé litoměřické senátní kanceláři, kde jsem postupně přijal osm občanů z různých koutů Litoměřicka. Někteří z nich přišli požádat o radu, druzí o pomoc při řešení problémů. Všem děkuji za důvěru.