V neděli 7.1.2006 jsem byl spolu s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Karlem Schwarzenbergem, hostem Otázek Václava Moravce. Debata se vedla především o programovém prohlášení vlády Mirka Topolánka, Evropské ústavě, či o umístění americké základny v ČR.
Otázky Václava Moravce jsou k zhlédnutí na stránkách České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1126672097-otazky-vaclava-moravce/28560.html
Přepis:
Moderátor (Václav Moravec):
Tři ministři zahraničí v průběhu jednoho, jediného roku, alespoň zatím. I takového střídání jsme svědky v Černínském paláci, sídle českého ministerstva zahraničí. Druhá Topolánkova vláda má nového ministra zahraničí, občanského demokrata Alexandra Vondru střídá senátor Karel Schwarzenberg, kterého do úřadu nominovala Strana zelených.
Václav Klaus, prezident republiky:
Samozřejmě, že bych si představil jména výrazně jiná, výrazně jiná.
Moderátor (Václav Moravec):
Klaus zapochyboval, zda bude občan Schwarzenberg mající švýcarské státní občanství dostatečně hájit zájmy České republiky. Sám Karel Schwarzenberg nad Klausovými připomínkami mávl rukou.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Někteří mě mají rádi, někteří mě nemají rádi, to je samozřejmé.
Martin Bursík /SZ/, předseda strany:
Karel Schwarzenberg je v tomhle člověkem, který je více než kvalifikovaný.
Dosavadní ministr zahraničí Alexandr Vondra ve druhé Topolánkově vládě zůstává. Stává se vicepremiérem, který má mít na starosti problematiku evropských záležitostí. Pochybnosti se nabízejí, zda bude tento model fungovat. Už vláda premiéra Miloše Zemana měla post vicepremiéra pro Evropu, který zastával Egon lánský. Tento post byl nakonec zrušen. Před českou diplomacií je teď několik zásadních úkolů, ať už jde o přípravu na české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 či snaha stát se nestálým členem bezpečnosti OSN.
Moderátor (Václav Moravec):
Dalšími hosty otázek jsou tři politici, kteří za zabývají zahraniční politikou. Za ODS ministr, stále ještě ministr zahraničí Alexandr Vondra, vítejte v Otázkách, dobrý den.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Dobrý den.
Moderátor (Václav Moravec):
Za ČSSD stínový ministr zahraničí, místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, i vám hezký dobrý den.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor (Václav Moravec):
A kandidát Strany zelených na ministra zahraničí, senátor Karel Schwarzenberg, vítejte v Otázkách, dobrý den.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor (Václav Moravec):
Začnu u vás, pane Schwarzenbergu. Byli jsme svědky přestřelky mezi vámi a prezidentem, respektive výtek prezidenta, na které vy jste reagoval. Bylo by dobré, aby ještě před jmenováním jste si s Václavem Klausem celou věc vyříkali?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
To je na prezidentu republiky.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy byste to uvítal?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Já bych vždycky rád s ním pohovořil samozřejmě, myslím, že je vždycky nejlépe, když si to lidé řeknou přímo do očí, ale samozřejmě nebudu žádat nebo mít požadavky na hlavu státu, to se nesluší, prostě to je na něm, jak se rozhodne.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale uvítal byste to?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Ano.
Moderátor (Václav Moravec):
Která výhrada vám přišla nejvíce nespravedlivá z těch, které jste slyšel?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Já bych nerad hodnotil výroky prezidenta republiky, já bych to tak řekl, kdyby někdo chtěl být vlídný ke mně, tak by mi přál jako blonďatému mladíkovi s modrýma očima, tak by mě to také moc nezajímalo.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na programové prohlášení, respektive koaliční smlouvu, která se zmiňuje i o zahraniční politice té rodící se druhé Topolánkovy vlády, existuje tam nějaký rudý hadr na sociální demokracii, proč nepodpořit druhou Topolánkovu vládu kvůli zahraniční politice, Lubomíre Zaorálku?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Tak ten první hadr, ten je už v tom, co tam není, protože koaliční smlouva například vůbec nezmiňuje to, co je vyhlášeno jako priorita začínajícího německého předsednictví, a to je otázka Evropské ústavní smlouvy. Debata, ke které v této chvíli stále není stanovisko České republiky, protože na ten finský dotazník jsme zřejmě dost odpovídali velmi nejasně, takže tam, kde by měla být Česká republika dneska aktivní a ukázat, že rozumí smyslu toho vývoje Evropské unie, tak tam my mlčíme, vykazujeme nejistotu a dokonce pochyby. Dneska jsou pochyby, jako roli hodlá Česká republika v této věci sehrát, dokonce to vypadá i z některých vyjádření pana ministra, že bychom se mohli stát těmi, kteří budeme dávat dohromady ty, kteří budou bránit tomu, aby se nějaký způsob, nějaká dohoda našla a mně to připadá, že to je docela nebezpečná hra, protože ta může ve svých důsledcích znamenat béčkovou pozici v Evropské unii a myslím si, že jsem schopen prokázat, že taková béčková pozice znamená potom také béčkovou českou ekonomiku.
Moderátor (Václav Moravec):
To je první rudý hadr. Druhý? Vy jste mluvil o dvou, pokud jsme dobře poslouchal.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ne zmínil jsem ten.
Moderátor (Václav Moravec):
Toto je největší rudý hadr?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já si myslím, že to je teď klíčové téma, protože se jedná o dalším postavení České republiky v Evropě. jde o to, jestli budeme součástí toho hlavního proudu zemí, která byla vnímaná jako seriózní, která nefalšovala čísla při přístupových rozhovorech, která si získala určitý kredit, ale která dnes je v situaci, kdy ten konvergenční program, který my jsme přijali, se rozpadl, nebyl ale na ministerstvu financí ani navržen návrh, pan ministr Tlustý se odmítl setkat s příslušným evropským komisařem a my tady prostě pokračujeme v té politice znejišťování, kde vlastně dnes stojí Česká republika.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste tedy řekl, že vám chybí, jako sociálním demokratům, v té koaliční smlouvě to nejpodstatnější? Postoj té budoucí vlády v případě, že dostane důvěru nebo i nedostane k Evropské ústavní smlouvě, proč to v koaliční smlouvě není, Alexandře Vondro?
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Já myslím, že to vyžaduje určitou korekci. Já bych řekl tři věci k tomu, co tady zaznělo, a to dá i odpověď na tu vaši otázku. Za prvé, je tam rudý hadr, není tam rudý hadr? Není tam samozřejmě žádný rudý hadr. Ten text, a to je půvabné v té trojkoaliční smlouvě, který se týká zahraniční politiky, je identický text, který byl projednáván s Lubošem Zaorálkem poměrně nedávno v prosinci, ještě tehdy, když se vyjednávalo o té možné koalici.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Pane ministře, to není fér ale. My jsme přeci od začátku řekli, že není možné mluvit o tom, o čem jsme vyjednávali, pokud není závěrečná dohoda. To, co jsme vyjednávali, nebylo dovedeno k závěru právě proto, že jsme se na třech zásadních věcech neshodli, proto není možné říkat, že jsme se na něčem dohodli. Ty rozhovory byly prostě zastaveny a my jsme se na začátku dohodli, že nebudeme pokládat ty dílčí věci, na kterých byla dohoda, za dohodnuté, protože není dohodnutý celek, tohle byste měl respektovat.
Moderátor (Václav Moravec):
Nechte domluvit Alexandra Vondru.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Já každopádně vycházím z toho, že ten text prakticky nebyl měněn a Luboš Zaorálek tehdy neměl žádné námitky.
Moderátor (Václav Moravec):
Nevím, jestli jsem to rozuměl správně, tu námitku, když byla dána stranou euroústava, tak vy jste se nedohodli, vy nemáte jako nová trojkoalice postoj k euroústavě?
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Samozřejmě, že máme jako ministerstvo postoj k euroústavě, ten postoj se samozřejmě vyvíjí stejně tak, jako se vyvíjí postoj německý, jako se vyvíjí postoj dalších členských zemí, to není uzavřená záležitost. My se samozřejmě připravujeme na tu novou situaci, prostě je pravda, to všichni víme, že Německo, které má asi největší zájem na tom, aby ta euroústava byla schválena v tom stavu, ve kterém dneska je, tak chce tu debatu nějakým způsobem oživit, ale zároveň nedělejme si žádné iluze, a to není jenom kvůli České republice. Těch zemí, které nedokončily ratifikační proces nebo tu ústavu odmítly, je deset, čili bude tu určitá diskuse a my, co si myslíme, že je naprosto klíčové v té debatě, aby ty reformy, ta ústavní debata vedla k tomu, že se Evropa bude spíše spojovat a nikoliv rozdělovat, to znamená, že nemá cenu vytvářet situaci a do jisté míry ten konvent tím, co vyprodukoval takovou situaci vytvořil, že začal tu Evropu rozdělovat. Tady byly dvě zakládající členské země, které to odmítly v referendech a poměrně výraznou většinou, čili ta debata musí vyústit v nějaký trošku jiný model, v něco jiného než to, co je na stole a i co víme od toho předsednictví, tak to samozřejmě nepočítá realisticky s tím, že by bylo schváleno to, co je na stole.
Moderátor (Václav Moravec):
My se za chvíli podíváme na názor prezidenta, který řekl v novoročním projevu právě k evropské ústavní smlouvě a k budoucnosti Evropy, ale pokud bych měl se zeptat nového ministra zahraničí, kandidáta na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Když jsem si tady psal možnosti, jak s tou Evropskou ústavní smlouvou, v zásadě jsem našel tři cesty. Vrátit se už jednou k odmítnutému textu těmi zeměmi, které například zmínil Alexandr Vondra, to znamená například Francie, nebo odmítnutý text vzít za základ nové euroústavy nebo začít psát nový dokument. Jaký postoj budete hájit vy jako ministr zahraničí?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Mně se zdá rozumné, že materiály, které jsou, se využijí, ale asi to musíme velmi podstatně změnit, hlavně myslím zkrátit. Myslím to, co Francie navrhla, že bychom vzali tu hlavu první, pak hlavu druhou, to má svůj smysl. Podíváme se na to, jestli by to takto mohlo fungovat. To je myslím klíčové, abychom nějakou ústavní smlouvu, nějakou ústavu měli.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že je reálné, že by se v programovém prohlášení vlády objevilo to, že se vláda vrátí?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Nevrátí. Říkám, že jsou podklady, které byly vypracovány a z těch se má vycházet. Já bych řekl ještě v té souvislosti, co se mi zdá důležité, že máme v celé Evropě tedy jistou krizi vztahu k sjednocování Evropy. Proč, poněvadž lidi štve, že je příliš mnoho regulováno z Bruselu. Měli bychom se zamyslet, jestli bychom neměli udělat i zde to, co svého času prezident Regan udělal, abychom přiblížili Evropu zase občanů, aby neměli dojem tady nějaký neznámý tento Brusel, který určuje nás všechny, a to je myslím to nejdůležitější.
Moderátor (Václav Moravec):
Slyšel jste, Lubomíre Zaorálku první jasné stanovisko, to znamená vyjít z textu odmítnuté ústavy, zjednodušit ho, to říkal Karel Schwarzenberg, že by chtěl zastávat jako kandidát na ministra zahraničí.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já ale musím říci, že já tu situaci čtu jinak a dokonce vidím jinak i ty možnosti, než bylo tady vyjmenováno. Já rozhodně tedy se nedopočítám těch deseti zemí, které jsou proti, s tím poměrně dost nesouhlasím, pane ministře.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Já vám je vyjmenuji.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Z těch 27 zemí přeci dnes 18 zemí je těch, které ratifikovali. Kolik se jich sejde v Madridu teď na té schůzce, které jsou pro?
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Sedmnáct.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
A z těch 12 nových členských států, které dokonce pouze dva neratifikovali, Polsko a Česká republika, to znamená z nových 12 pouze dva, jinak deset ratifikovalo, taková je situace a především víte, já to chápu tu situaci, to, co navrhuje teď Německo, Německo si podle mě dnes bude mapovat tu celkovou situaci.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Německo samo nedokončilo ratifikaci.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ano, ratifikovali v parlamentu, čekají na výsledek Ústavního soudu, ano.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Ústavní soud vyslovil námitky.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Nicméně, budou se účastnit té schůzky, kde se bude hledat cesta proto, jak ten proces znovu nastartovat a budou hledat, jak se říká, budou vytvářet..
Moderátor (Václav Moravec):
Pane místopředsedo, promiňte, vy byste se vracel už k tomu odmítnutému textu?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ne, to jsem neřekl. Já tvrdím, že situace je jiná.
Moderátor (Václav Moravec):
Ještě máte jinou cestu?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Promiňte, já to musím dokončit. Mám jinou cestu.
Moderátor (Václav Moravec):
Jakou?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já se domnívám, že Německo si také může mapovat situaci v Evropě a jeho rozhodování, to může být cesta k tomu, že se řekne, tady je dneska poměrně dostatečné množství zemí a já jsem přesvědčen, že další ratifikující země přibudou, to může být prostě Švédsko, to může být prostě, jsou tady další, irský premiér se k tomu také staví velice zásadně, to znamená jsou další, které budou ratifikovat. Těch zemí bude dostatek na to, aby se tu utvořily země, které řeknou, že budou postupovat rychleji a my jsme na cestě a my se můžeme ocitnout na cestě k vicerychlostní Evropě. Prostě tady budou země, které budou preferovat vytváření společných politik společné měny a země, které zůstanou stranou.
Moderátor (Václav Moravec):
Teď vám nerozumím, ratifikovat některými zeměmi odmítnutý text a tím je donutit ho přijmout? Je to ta cesta, jestli jsem to vyčetl správně z vaší odpovědi?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ta cesta, která především hrozí, je, že nakonec nemusí být souhlas mezi všemi členskými státy, že se dohodne určitý další postup, neříkám, že to musí být přijetí kompletního textu smlouvy, ale prostě nebude na něm stoprocentní dohoda a Evropa se nám prostě začne dělit. Mezi ty, kteří budou postupovat vytvářením společných politik a dalších integrací a těmi, kteří zůstanou na okraji.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdybyste byl Vondrově či Schwarzenbergově místě v budoucnu, dělal byste co?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
A já tvrdím, že by bylo neštěstí, pokud Česká republika byla mezi těmi, kteří zůstanou na okraji, protože celá řada věcí, které dnes v této zemi se daří, včetně například místních úrokových sazeb dlouhodobých, včetně toho, že jsme získali nejvíce prostředků z fondů unie na jednoho obyvatele, včetně prostě toho, že máme v této zemi vysoký ekonomický růst a velký proud investic, to všechno souvisí s tím, že jsem měli například program přijetí společné měny, dá se prokázat, že tady souvislost je, že se podceňuje dneska, prostě to, že sejdeme z té cesty toho hlavního proudu, se může zítra projevit v tom, že Česká republika bude prostě marginální v Evropské unii.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Ne, ne, ne. Prosím vás, dvě věci. Za prvé, my nejsme nikde na okraji. Tu ústavní smlouvu odmítla v referendu Francie a Holandsko, to jsou dvě zakládající, velmi vlivné a důležité členské země. nezahájila ratifikaci Velká Británie, další velmoc evropská a Německo hraje roli jakéhosi moderátora, ale nemůže to být tak, že všechno v Evropě bude podle toho, jak by chtělo Německo. My samozřejmě se nechceme dostat a nedostaneme se do nějaké izolace.
Moderátor (Václav Moravec):
A budete tvořit nějaké programové prohlášení a předstoupíte před sněmovnu s tím, že by v tom programové prohlášení byla právě, bylo jasné slovo postoje trojkoaliční vlády k euroústavě?
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Podívejte, to bude programové prohlášení naší vlády, čili my samozřejmě v parlamentu vysvětlíme naši pozici, ale já bych se bránil.
Moderátor (Václav Moravec):
To bude jaká?
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Já bych se bránil tomu jít tesat do žuly, protože během toho půl roku se nic příliš nestane. Přijme se jakási Berlínská deklarace někdy na jaře, která narýsuje možná nějaký plán nebo jízdní řád, co chceme v příštích, řekněme dvou, třech letech dělat.
Moderátor (Václav Moravec):
Takže přijetí nějaké ústavy do tří let je nereálné.
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Do dvou, do tří měsíců je naprosto nereálné. V podobě té, jaké dneska je, je to podle mého soudu nereálné, ten text bude muset být nějakým způsobem změněn. Pravděpodobně bude změněn i název, nebude se to třeba jmenovat ústava, čili teď předznamenávat, k čemu dojdeme, podle mě není realistické.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já tvrdím, že dnes už je Česká republika viděna jako země, které se změnil její obraz, dnes jsou známky toho, že my svůj krok srovnáváme s Polskem..
Alexandr Vondra /ODS/, ministr zahraniční:
Já vám těch deset zemí vyjmenuji, je to Francie, je to Holandsko, je to Velká Británie, je to Polsko, je to Švédsko, je to Portugalsko, je to Irsko, je to Dánsko, je to v zásadě i Německo, protože Ústavní soud vyslovil námitky proti dokončení deratifikace, čili v zásadě je to solidní společenství zemí a Česká republika v žádném případě není v izolaci.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy sdílíte, Karle Schwarzenbergu, obavy, protože Strana zelených, která vás nominuje do vlády, je poměrně hodně proevropská, sdílíte obavy Lubomíra Zaorálka, že Česká republika se dostává na okraj nebo stává se pasivními členy?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Jak bylo řečeno, tady je několik zemí, které mají námitky proti tomu textu, který dneska existuje. Já jsem zanícený pro Evropan a právě z tohoto důvodu říkám, že nemá smysl občany Evropy znásilnit, přijmout něco, co už bylo velkou částí občanů Evropy odmítnuto. Musíme si opravdu posadit k tomu a vytvořit něco, co je přijatelné, co je trochu bližší občanovi. Viděl jste tu smlouvu?
Moderátor (Václav Moravec):
Viděl jsem jí i s výkladem to má asi 300 stránek
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Nesouhlasím, prostě ústavní smlouva, můžeme tomu říkat jakkoliv, ale byl to dokument, který završil dvanáctiletý proces inovaci v Evropské unii, která měla projít proměnou od Evropského hospodářského společenství v evropskou politickou unii vyvolanou společnými politikami, zahraniční, bezpečnostní, v oblasti migrace, zacházení s uprchlíky, vízovou politikou a podobně. To byl zásadní krok, před kterým Evropa stála. Ten krok se nezdařil a dneska prostě kdo nechápe, že tohle je něco, co oslabuje Evropu, že se to nepovedlo, tak prostě nechápe smysl toho pohybu evropské integrace. Těch 10 zemí má podle mě diferencované pozice a já si dovedu představit a já vám tvrdím, že když se bavíte s velvyslanci, s diplomaty, tak prostě zjistíte, že česká republika je dneska viděná společně s Polskem jako někdo, kdo smyslu toho pohybu nerozumí. Pokud to nechcete vidět, tak to nevidíte.
Moderátor (Václav Moravec):
To je první rudý hadr, o dalších budeme mluvit za pár okamžiků na ČT24. Dívejte se dál na diskuzi o zahraniční politice s ministrem zahraničí Alexandre Vondrou, Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem.
Moderátor (Václav Moravec):
A připomínám, že hlavními hosty Otázek je trojice politiků, kteří se zabývají zahraniční politikou. Za ODS ministr zahraničí odstupující vlády, Alexandr Vondra, ještě jednou vítejte. Za ČSSD stínový ministr zahraničí ČSSD, jinak místopředseda Poslanecké sněmovny, Lubomír Zaorálek, ještě jednou dobrý den. A kandidát Strany zelených na pozici ministra zahraničí, senátor Karel Schwarzenberg. Ještě jednou vítejte. Slyšeli jsme tedy poměrně ostrý spor o Euroústavu, o to, že v té trojkoaliční smlouvě není. Pane ministře, jaká tedy bude pravděpodobně nějaká formulace, bude-li v programovém prohlášení vlády, týkající se evropské ústavní smlouvy.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já vám tu formulaci ještě neřeknu, o té budeme mluvit. Ale každopádně nebudeme nic prejudikovat, protože očekáváme, že na toto téma bude probíhat v Evropě ještě dva, tři roky poměrně rozsáhlá diskuse. A nemá cenu teď rýsovat její konec.
Moderátor (Václav Moravec):
Když jste, Lubomíre Zaorálku, pojmenoval Ústavu jako věc, která vám chybí v té trojkoaliční smlouvě. Co vám v té trojkoaliční smlouvě, co se týče zahraniční politiky, to co je tam napsáno, vadí. Je tam něco takového?
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Mně, možná bych ještě před tím řekl, že kromě toho, že mi tam samozřejmě chybí ta zmínka o společné evropské měně, o které jsme už mluvili, kde není prostě v tuto chvíli na Ministerstvu financí, pokud je mi známo, ani nějaké zadání pro úředníky, aby vypracovali nějakou alternativu. To je podle mě stav, který je velmi nedobrý. Tak mě vadí na Ústavní smlouvě možná ještě něco obecného. Ne ústavní, ale teďka na té koaliční smlouvě. Mi na tom vadí jedna obecná věc. Mi připadá, že tam není pochopení toho, co se dneska v Evropě odehrává v tom obecnějším slova smyslu. Co to je Evropa dnes. Dneska se mluví o Evropě, o vytváření sítí a sesíťování. Že vlastně dneska to není jenom v Evropě, to je i v Asii. Všichni se chtějí dostat do těch sítí. Informačních, telematických, dopravních, energetických. Prostě takhle funguje součastný svět. Jako, kdo nechce zůstat bokem, tak musí se stát součástí toho systému, který se v tom světě vytváří. I Evropa dnes mluví o sesíťování. To znamená, nemá cenu vytvářet naše národní pozice a platformy v oblasti energetiky a podobně. Když dneska jedno rozhodnutí, které se udělá tam, ovlivní daleko víc, než naše záměry, prostě náš budoucí osud. Dneska prostě zrušit Ministerstvo informatiky ve chvíli, kdy právě ono by mělo garanci za to, abychom se my stali součástí těch evropských informačních sítí. Je projevem nepochopení toho, kde.
Moderátor (Václav Moravec):
Jiří Paroubek ale o tom, jako předseda ČSSD, také mluvil, že to Ministerstvo informatiky je zbytečné. Tak?
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já vám tvrdím, jako že ten program, který je před námi, mi dokazuje, že se myslí na naše národní platformy a pozice. A zapomíná se na to, že součastný svět je o něčem jiném. Že je to především o tom, dostat se do sítí, protože tak to dneska finguje. Tam nic takového není. Tam není vědomí toho, že v oblasti dopravy, informací, telekomunikací je tohle dneska hlavní úkol České republiky, má-li být moderní zemí. Má-li se skutečně stát součástí Evropy. Nás to čeká. Ten úkol vlády je tohle dokázat. Ona to zřejmě neví. Protože v programu o tom není ani slovo.
Moderátor (Václav Moravec):
Budeme čekat na to programové prohlášení, které teď, vy dva, v souvislosti se zahraniční politikou, pánové budete psát. Pane senátore Schwarzenbergu, bylo by dobré, aby v tom programovém prohlášení byl nějaký termín přijetí eura. A je to reálné?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Podívejte se, to abych o tom mohl něco zodpovědného říci, bych musel míti nejdřív rozhovor s guvernérem Národní banky, s ministerstvem financí a tak dále. To jsou citlivé věci, stanovit přesně kdy a jak má být euro přijato. A já bych nerad o tom mluvil, dokavaď nemám všechny informace.
Moderátor (Václav Moravec):
A je to reálné, ale že by se ten termín mohl, Alexandře Vondro.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já myslím, že to v tom koaličním prohlášení být nemůže. To je ta stará debata.
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, v programovém prohlášení vlády, teď.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Teda v programovém prohlášení. Já si myslím, že tam ten termín závazně být nemůže. Protože my se musíme vyhnout té blamáži. Sociální demokracie jednou stanovila závazný termín v roce 2010. A pak neprovedla potřebné reformy, čili se ukázalo, že v tom roce 2010 to není možné. A je to ta stará debata, co má být dřív, jestli slepice nebo vejce. A já si myslím, že tady v tomto případě skutečně nejdřív musí být to vejce. To znamená ty potřebné reformy. A sociální demokracie.
Moderátor (Václav Moravec):
A teď dáváte do programového prohlášení vlády termín, kdy vláda.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Sociální demokracie chce euro, ale odmítá reformy, byť z jejichž přijetí není možné přijmout euro. To je prostě dneska jasné jako facka. Čili, my nejdříve musíme, ta vláda tedy musí dostat nárok na existenci, musí mít aspoň harmonogram těch reforem. A to my, v tom programovém prohlášení, my předkládáme harmonogram reforem a pak se z toho dá odvodit, kdy tato země bude schopna přijmout euro. Jestli do 2012, 2013. To já teď říct neumím, protože nevíme, jestli je proveditelný ten harmonogram reforem. A samozřejmě, není to možné, pokud se aspoň na nějakých základních věcech neshodneme.
Moderátor (Václav Moravec):
Tady jste, pane místopředsedo, slyšel tu námitku. Raději se vyhnout blamáži, než dávat návrhy.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
To je všechno špatně. Rozumíte. Nezlobte se, ale já musím korigovat nepravdy. Jako, jaká blamáž! Vždyť přece, pane ministře, to v té dohodě s evropskou, to ani takto explicitně nebylo. Datum nebylo tak významné. Zásadní byl konvergenční program a závazky, které jsme přijali z hlediska deficitu státního rozpočtu a podobně. To datum nesehrávalo takovou roli, jako v médiích a podobně. To znamená, tvrdit, že to byla nějaká blamáž, to je nepravdivé. Takhle to nikdy nebylo.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale promiňte, když vláda s Centrální bankou přijmou dokument, kde je napsáno, že k roku 2010 a pak se ten program neplní.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale já vám říkám, že to byl pracovní termín. Samotná Evropská unie by na tom nikdy takto nebazírovala. To na čem se bazírovalo, aby se dodržovaly ty kroky v těch letech, jak jsme se zavázali.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že kdyby, vy jste se.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Promiňte.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud vy byste sestavovali ve třetím pokusu vládu, tak by v programovém prohlášení vlády byl termín přijetí eura? Ano nebo ne!
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Určitě ano.
Moderátor (Václav Moravec):
A jaký termín?
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
To vám nedokážu říct, protože my dneska nejsme ti, kteří to sestavují. Ale dovedu si představit, že my máme v tom návrhu, který jsme dávali, to je ta Agenda 2010, kterou jsme předkládali, tak pokud se nepletu, tak tam jsme pracovně uváděli termín 2011. Takže jsme v podstatě navrhovali vytvořit náhradní program, jako který by nahradil tu dosavadní konvergenční strategii a připravit to na rok 2011. Ujišťuji vás, že v Evropské unii a Evropské komisi by to nepředstavovalo vážný problém. Co tam vadí, nevadí nějaký rok, vadí to, že není představa, jak a kdy chceme toho cíle dosáhnout. A jakým způsobem toho budeme dosahovat. Dneska já jsem řekl, že není ani zadání, co budeme s tou situací dělat. Jestli postupně a jak budeme postupovat.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Vy jste předložili.
Pozor, pozor.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
A pane ministře, vy jste těch nepravd řekl víc, to nebyla jediná.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Už zase mluvíte velmi dlouho.
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, tak rok 2011.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Vy jste.
Moderátor (Václav Moravec):
Proč tam nedát rok 2011, aby to byl tlak i na vás, na politickou reprezentaci, abyste dělali ty reformy.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já osobně nemám nic proti tomu systému, stanovit nějaký cíl. Ale musí ten cíl být realistický. Abychom mohli přijmout euro, musíme splnit určitá kritéria. Kupříkladu, deficit rozpočtu nesmí být vyšší, než jsou ty, ta 3%. A není možné, jako jste to udělali vy, že vy odevzdáte do Bruselu konvergenční program, dáte si nějaký cíl, ale pak přijmete zákony o porodném, pastelkovném a podobné věci.
Moderátor (Václav Moravec):
S pomocí ODS.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale počkejte, to jsou, nezlobte se.
Moderátor (Václav Moravec):
Část z nich.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Pozor, pozor. Ale tím navodíte situaci, že není možné splnit ta příslušná kritéria k tomu, abychom to euro mohli přijmout. Čili.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale pane ministře, nedělejme z toho.
Ta situace je řešitelná, byla řešitelná. Já vám tady tvrdím, že kdyby prostě sedli ekonomové, tak během několika hodin se dohodneme na programu reforem i s tím, že budou tak sociálně ohleduplné, jak si sociální demokracie představuje. To není neřešitelný úkol. To je jenom otázka chuti a ochoty si sednout. To znamená, takovýto program sestavit je prostě v našich silách. A kdybychom prostě chtěli. A není pravda, když jste řekl, že Sociální demokracie prostě nechce reformy. My máme pouze jinou představu o těch reformách. Neříkejte, my jsme celou naši politiku dělali tak, že i právě program společné měny byl postaven na tom, že sociální demokracie chce přijmout program reforem, které povedou ke stabilitě české měny. Vy jsme věděli, co ta kredibilita znamená pro národní ekonomiku.
Moderátor (Václav Moravec):
Nicméně, Saša Vondra řekl jasné slovo, že je nepravděpodobné, že by v programu prohlášení vlády byl termín, nějaký stanovený termín, přijetí eura Českou republikou. Je to tak?
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já si myslím, že to není možné. V programovém prohlášení budou termíny těch reforem. A pokud se na tom shodneme, vláda projde, tak vypracujeme konvergenční program, ten pošleme, ten aktualizovaný konvergenční program, pošleme ho do Bruselu, budeme vyjednávat a z toho pak následně je možné podniknout rozvahu, kdy tato země bude schopna přijmout euro. Jiný scénář podle mě nedává smysl.
Moderátor (Václav Moravec):
S tím souhlasí i Karel Schwarzenberg, jako kandidát na ministra zahraničí?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Ano, ty reformy jsou to, co je opravdu nejdřív nutné provést. Já bych řekl tedy, trochu zpochybnil pana Zaorálka. Já jsem v životě nikde neviděl, že by se během pár týdnů ekonomové dohodli na potřebných reformách, které jsou politicky proveditelné. To jsem ještě nikdy v žádné zemi nezažil. Vždycky to je velmi obtížný proces, to je mi naprosto jasné. Tedy to, musíme s tím začít a opravdu seriózně o tom jednat. A není možné to udělat během 13 dní, to prostě nejde.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já vám ale musím říci jednu věc. Ten program, který je dneska k dispozici tak, jak jste předložili to, co prozatím máme, ten podle mě, naprosto znejišťuje jakýkoliv termín přijetí eura i dokonce jakýkoliv konvergenční program.
Moderátor (Václav Moravec):
Teď mluvíte o trojkoaliční smlouvě?
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Samozřejmě. Když si vezmete ty úpravy, které se tam předkládají v daňové oblasti, tak podle těch propočtů, které jsme si dělali, tam prostě se přijede o sto miliard, což budou zřejmě kšefty v sociální oblasti. Ten rozpočet se podle nás…
My jsme prostě velice zvědaví, jak s tímto snižováním daní, to co tam navrhujete, prostě jak chcete ten rozpočet sestavit. Podle mě, tady hrozí, že se vůbec nevyjasní ta situace z hlediska dodržení státního deficitu. A naopak, ta nejistota bude pokračovat. Já jsem četl článek pana guvernéra Tůmy ve Financial Times v poslední době a musím říct, že mě velice znepokojuje to, co učinil český guvernér Národní banky. Ve Financial Times publikoval článek, ve kterém zpochybňuje kritéria podmínky, podmínky které jsou pro přijímání eura pro nové kandidátské země. Prostě, činit to v této chvíli, kdy jsou přijímány nové země, kdy Česká republika ty podmínky neplní, v této chvíli napsat článek do Financial Times, jako který ty podmínky zpochybňuje, mě připadá nešťastné. A je to další věc, která zpochybňuje to, co vy říkáte, že budete schopni, prostě ten konvergenční program v dohledné době napsat. S tímto programem ekonomickým, který máte a daňovým, tvrdím, že toho nebudete schopni. A vy tu situaci v té zemi budete komplikovat. I ten obraz toho, jak jsme solidní z hlediska dodržení závazků.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ne, ne. Já jsem ten článek pana guvernéra Tůmy ve Financial Timesu četl. Myslím si, že je zcela v logice debaty, která v Evropě v dnešních týdnech, měsících, probíhá o tom, že ta kritéria by stálo za to modifikovat. Je to článek do diskuze a myslím si, že nic nebrání guvernérovi naší banky, aby spolu s dalšími do takovéto debaty se zapojoval, je to naprosto legitimní.
Moderátor (Václav Moravec):
A ta námitka, že na základě toho trojkoaličního programového prohlášení nebo trojkoaliční smlouvy, nesestavíte dobrý konvergenční program.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
V té koaliční smlouvě je jasně napsáno, že budou-li ty reformy provedeny tak, jak koalice navrhuje, tak se dostaneme zpátky během dvou let, ve všech těch parametrech toho konvergenčního programu.
Moderátor (Václav Moravec):
Tam na těch číslech si trváte, že to je reálné. Lubomír Zaorálek řekl, že podle jeho slov nikoli.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ano, já jsem součást tohoto koaličního projektu a samozřejmě budu hájit ty principy. Čili tam je to jasně napsáno, že do roku 2010 se dostaneme zpátky do toho konvergenčního programu, včetně těch příslušných parametrů, pokud jde o deficit státního rozpočtu. A z toho samozřejmě duplicitně vyplývá, že někdy v roce 2012 nebo 13, by euro mohlo být přijato. Ale já si myslím, že to je jenom implicitně v tuto chvíli a nemá cenu tady dávat nějaký závazný horizont, pokud nemáme tu dohodu na těch reformách.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
To je totiž stejné, jako s tou Ústavní smlouvou. Ten problém je, že pan ministr říká, nic se neděje, je to v pohodě, my to nakonec zvládneme. Jenomže já mám tu osobní zkušenost dokonce i s lidmi, kteří dnes jsou vrcholnými představiteli ODS, kteří mi kdysi, před lety řekli: „Tak jo, když už mi nic jiného nezbývá, tak do té Evropské unie vstoupíme. A až tam budeme, tak ji prostě rozbijeme.“ Chápete, vy mi tady tvrdíte, že to nakonec půjde i s tou Ústavní smlouvou i s tím euro. Jenomže já vím, jaké byly názory a podle mě, i dnes jsou názory.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ne, ne, ne. Já na to musím reagovat! My tam vstoupíme a pak to rozbijeme. Já si myslím, že do eurozóny, tu byste rozbil, kdybyste tam vstoupil, aniž byste byl ne to reformně připraven. Pak byste musel začít falšovat účetnictví tak, jako to některé členské země eurozóny už dneska trošku dělají. A to je nejlepší cesta k tomu, jak tu eurozónu zevnitř rozbít. Ne to, že já budu mít realistickou politiku a do eurozóny vstoupím, nebo budu prosazovat vstup státu v té době, kdy na to budeme připraveni a kdy na to nebudou doplácet ani naši občané tady doma, ani eurozóna jako taková.
Moderátor (Václav Moravec):
Pojďme, ne pánové, pojďme na další téma. Ať probereme zahraniční politiku aspoň trochu v její celistvosti.
Moderátor (Václav Moravec):
Začátkem roky by mohlo být jasněji tak, jak před několika měsíci mluvili čeští politici o rozhodnutí Spojených států amerických, umístit ve Střední Evropě protiraketovou základnu a radarový systém. Možnost výstavby americké protiraketové základny se stala předmětem zásadních politických střetů v polovině minulého roku.
Zásadní výhrady k umístění základny mají sociální demokraté jako komunisté. Ministr zahraničí, Alexandr Vondra, už před dvěma měsíci v Otázkách naznačil, že pokud se Američané rozhodnou ve Střední Evropě nakonec vybudovat část systému protiraketové obrany, základna zřejmě nebude v České republice, ale v Polsku. A Vondra ještě dodal.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí, 12. 11. 2006:
Ale z toho, co bylo diskutováno, tak vyplývalo asi jako nejrealističtější a možná i nejlepší podle mého soudu, aby to bylo nějakým způsobem rozděleno mezi Polsko a Českou republikou. A z toho by vyplýval zřejmě ten radar sem a ty interceptory do Polska. Ale říkám, je to velmi předčasné, protože vlastně osloveni jsme v této věci ještě nebyli. A Spojené státy ani samy neučinily rozhodnutí.
Sociální demokraté už ústy svého předsedy, Jiřího Paroubka, před čtvrt rokem dali najevo, že umístění radarové základny by jim nemuselo být zase proti mysli. Narozdíl od umístění protiraketové základny jako celku.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD, 15. 10. 2006:
Zcela nepochybně Česká strana sociálně demokratická s umístěním protiraketové základny, za stávajících podmínek souhlasit nebude. Já budu jednat v rámci strany, aby to, co vy jste nazval, promiňte, trošku nadneseně tou radarovou základnou. Já bych to nazýval radarovou stanicí, protože to není nějaká významná báze, která by snad měla někoho znepokojovat.
Osud umístění části americké protiraketové obrany ve Střední Evropě závisí nejen na rozhodnutí Polské a České republiky, ale především samotných Spojených států amerických.
Moderátor (Václav Moravec):
Oficiálně zatím Spojené státy americké své rozhodnutí neoznámily. Pane ministře, došlo v tom průběhu uplynulých dvou měsíců k nějakému posunu, byť v neoficiálních jednáních s Američany. Ano nebo ne!
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Nedošlo k ničemu, stále jsme tam, kde jsme byli.
Moderátor (Václav Moravec):
A čekáte někdy v dohledné době ono oslovení?
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já očekávám, že teď v té první čtvrtině tohoto roku, by skutečně Spojené státy mohly učinit své vlastní rozhodnutí. A na základě toho oslovit Polsko a nás. A nebyl bych překvapen, kdyby přišli s tím konceptem, že ta raketová základna by byla umístěna v Polsku a ta radarová stanice by mohla být umístěna tady u nás.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že máte už nějaké neoficiální informace, když toto tvrdíte, že byste nebyl překvapen.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ne, já.
Moderátor (Václav Moravec):
Nebyl byste překvapen, kdyby vám to někdo naznačil.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Na základě analýz, které my si děláme a diskuzí, které jsme na toto téma od léta loňského roku vedli. Ale není to tak, že bych měl nějaké další nové informace teď, během vánoc. I Spojené státy řešily teď jiné otázky. Nastupoval nový ministr obrany, který to má na starosti. Čili já si myslím, že je to čistě jenom spekulace, nic víc. A já bych nebyl překvapen, to je všechno.
Moderátor (Václav Moravec):
Já jen doplním, že šéf úřadu, amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering, prohlásil před časem v rozhovoru pro denník Hospodářské noviny, že k obraně samotného území USA, by stačily už dvě existující základny v Kalifornii a na Aljašce. A teď cituji dál:
Henry Obering:
„Bez evropské základny bychom nebyli schopni poskytnout tu samou obranu našim evropským spojencům. A případně našim vlastním občanům i vojenským účelům, které se v Evropě mohou nacházet.“
Moderátor (Václav Moravec):
Konec citátu. Karle Schwarzenbergu, vy jste kandidátem na ministra zahraničí za Stranu zelených. Občanští demokraté bezvýhradně souhlasí ať už s tou protiraketovou základnou nebo radarovou stanicí. To znamená, s oběmi variantami. Jaký názor budete ve vládě zastávat vy, právě v souvislosti pokud Američané osloví Českou republiku.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Nejdřív musím vidět konkrétní ten návrh, který Američané udělají. Já nerad říkám, že všeobecně, já koupím auto, dokud nevím, jestli budou na to peníze, jaký typ auta to je a jestli s ním umím jezdit.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale když Alexandr Vondra by nebyl překvapen, kdyby Američané oslovili Českou republiku s radarovou stanicí. Měl byste vy s tím problém?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Já bych v zásadě s tím problém neměl. Ale rád bych se nejdřív podíval na ty podmínky, které se tady pro to vytvoří.
Moderátor.
Co by vám vadilo? Která podmínka by pro vás byla nepřijatelná.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Podívejte se, předně ta smlouva nebo návrh té smlouvy není předložen. Nejdřív to musím vidět a pak se můžu s konečnou platností vyjádřit.
Moderátor (Václav Moravec):
Jen tak vás z té otázky nepustím.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Můžete.
Moderátor (Václav Moravec):
Ona možná, radarová stanice může být pouze v gesci Američanů. To je jedna z možných podmínek, se kterou mohou přijít. To by vám vadilo zásadně, pokud by to bylo vyjmuto z českého…
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Já nemám rád v zásadě základny nebo stanice, abych použil slovo pana Paroubka, které jsou naprosto vyňaty z pravomoce státu, kde jsou umístěny. Má to svoje nevýhody a považuji to taky za psychologicko chybný krok, toto vyžadovati.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste, pane místopředsedo Zaorálku, když teď naváži na vaše slova. Už koncem listopadu naznačoval, že Spojené státy americké nebudou, po chystaných rozpočtových škrtech, mít na evropskou raketovou základnu peníze a dodal jste doslova: „Američané tak problém vyřeší za nás“. Řekl doslova Lubomír Zaorálek právě v souvislosti s tím, také v deníku Hospodářské noviny. Není to přece jenom poněkud alibistické, že nedostatek peněz Američanů vyřeší to, že nebudeme my se tady muset zabývat, jestli stanice radarová nebo základna.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
To vytrhujete tu větu z té souvislosti, ve které byla řečena. Protože v zásadě samozřejmě platí to, co řekl pan Schwarzenberg. Že ono je těžké mluvit o něčem, co přesně nebylo a dokonce ani jsme tu žádost vlastně oficiálně neobdrželi. My neznáme skutečně její přesné a fakticky ty parametry a přesto tady mluvíme o tom, jestli ano nebo ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale počkejte. Neměla by si Česká republika, což zatím vyřešeno pánové není, zásadně vyřešit sama pro sebe. Tu nejde o to, jestli Američané osloví nebo neosloví, ale vyřešit si jasně, jestli je ochotna se podílet nějakým způsobem na protiraketové obraně. A není to ten zásadní problém a ten tady vyřešen není.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale přece členové Severoatlantické aliance, a pokud v Severoatlantické alianci dojdeme k závěru, že takovouto obranu budeme budovat, tak jsme prostě součástí tohoto společenství, máme vůči němu závazky. A je to pro nás prostě jasný pokyn. To znamená, my nejsme tady dneska na protiraketovou obranu sami. My jsme součástí určitého společenství a v něm bychom měli uvažovat a odpovídat tuto otázku. Jinak to nejde. A tahle věc je prostě vytržena ze souvislosti. Jako, já nesouhlasím a bohužel ani s tím tvrzením, že tady existují hodné radary a zlé iterceptory nebo-li rakety. Jako já si myslím, že je to prostě jeden systém a těžko to prostě takto trhat a tvrdit, že ty radary prostě nikomu vadit nebudou. To je nesmysl.
Moderátor.
A počkejte, promiňte, když jste to naznačil, podívejme se právě na grafy, které si nechalo zpracovat Ministerstvo zahraničí.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale to jsou pořád ty grafy a ty výzkumy. Já vám tvrdím, o čem jsem přesvědčen. Že prostě mezi radary a interceptory je úzká vazba, je to jeden systém prostě a nelze. A vůbec, vy děláte průzkumy a vy se ptáte lidí, tak budete říkat a co radary a co tyhle skříňky, ty by nevadily? Ono je to trošku kuriózní ty výzkumy.
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, promiňte. Jenom vás zastavím. Vy dnes jedete jak drak, pane místopředsedo.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Omlouvám se.
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, to je v naprosté pohodě.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
No, protože jsme dostali jenom deset minut, víte.
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, však tady máte dalších 40, takže máte víc než všichni dohromady. Počkejte, ale teď. Mezi lidmi podle výzkumu agentury Factum Invenio, která byla oslovena ministerstvem zahraničí, a ministerstvo zahraničí právě rozdělilo protiraketovou základnu, jako o tom mluvil Lubomír Zaorálek a ony radary. Z toho vyplývá, že radary, patřící do systému raketové obrany by tolik nevadily, ale umístění raket lidem vadí. Nejdříve tedy rakety. Jak vidíte, určitě ano s raketami 8,1%, spíše ano 20%. To znamená, že raketová stanice by nevadila zhruba 28% lidí, třetině lidí. A co se týče ne, tak by určitě nesouhlasilo asi 36%, spíše ne 20% lidí. To znamená, většina proti.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale lidé o tom ví ještě méně než my. A pan Schwarzenberg tady správně řekl, že ani my nemáme dostatek informací. A oni chudáci odpovídají otázky na věci, o kterých ani my nemáme zásadní informace. To je přece problém.
Moderátor (Václav Moravec):
No tak promiňte, já se za chvíli.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ale já nechtěl.
Moderátor.
Nechte mně ještě radary.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
No dobře.
Moderátor (Václav Moravec):
Nechte mě ještě radary.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Jo, nechám.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak radary, Factum Invenio z výzkumu ministerstva zahraničí České republiky. Tisíc respondentů se toho zúčastnilo, to je ten druhý graf. Radar, který by monitoroval případné ohrožení raketami, by nevadil zhruba 22% dotázaných. Dalších, asi 38% by spíše nevadil. Nesouhlas s umístěním radarů v Česku naopak vyjádřilo asi 34% občanů. Lubomír Zaorálek, Alexandře Vondro, už to tady říkal. Je to účelový, ten výzkum proto, abyste získali jako diplomacie podporu lidí alespoň pro radary. A Lubomír Zaorálek má ten základní argument, že nejde od sebe oddělovat radary a rakety?
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
A tak podívejte. Předchozí vláda tu vedla skutečně dialog se Spojenými státy už 4 roky. Jiří Paroubek, přes všechny výhrady, které k němu můžeme mít, je realistický politik a pochopil to a proto, jak jste vy ukazovali v tom televizním šotu, několikrát se vyslovil, že ta radarová stanice by byla akceptovatelná. No tak my samozřejmě jsme si udělali průzkum a požádali jsme, aby se ty věci udělali. Já souhlasím s tím, že do jisté míry je to psychologická záležitost. Samozřejmě, ty systémy jsou spojené. To není, že by fungovaly nezávisle na sobě. Ale psychologie, psychika, to všechno prostě ta mimo verbální komunikace, to všechno hraje ve vnímání veřejnosti také svou důležitou roli. No, my jsme se zeptali na názor, nebo my jsme požádali agenturu, aby udělala výzkum. A není to výzkum jediný. Z těch všech výzkumů, které se v posledních 6, 7 měsících dělaly, tak z nich vyplývá, že ta radarová stanice je v zásadě akceptovatelná asi pro 60% obyvatel.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já vám, pane ministře, velmi dobře rozumím. Ale ta věc je vážná. Takže zkusme si říci, že to je skutečně vážný problém a tyhle výzkumy podle mě, to moc neobjektivizují. Ani to podle mě, moc nečiní a nestaví na zem. Jako, já jsem viděl třeba záznam z poslední debat, která se vedla na aktu Rusko – NATO, právě k otázce raketové, protiraketové obrany v Evropské unii. A bylo zajímavé, že dokonce víc než Rusko, ty členské státy NATO měly velké a kritické výhrady k tomuto systému, k budování protiraketové základny tímto způsobem, že jsou to vlastně bilaterální dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy, mezi Polskem a Spojenými státy.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ne, ne, my jsme se.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Nechte mě to domluvit. Já vám řeknu základní problém.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
My jsme se na Ministerstvu zahraničních věcí samozřejmě této otázce věnovali. Po diplomatických kanálech jsme se dotazovali evropských spojenců v rámci NATO, co oni by tomu říkali, kdyby Česká republika a Polsko společně se Spojenými státy tu začali tyto systémy rozmisťovat na obranu Evropy, podotýkám. Na obranu Evropy, to není na obranu národního území Spojených států. A v zásadě všechny tyto státy nám diplomatickou cestou naznačily, že proti tomu žádné výhrady nemají. Druhá věc je, proč dneska Aliance, jako taková, se ještě není schopná dohodnout. Je to otázka zejména finanční. Protože pokud by to budovalo čistě jenom NATO, tak budeme muset všichni za to platit. A to jsou velice nákladné systémy.
Moderátor (Václav Moravec):
Ví se, kolik by platila Česká republika? Jaký by byl díl České republiky, pokud by neplatily raketový evropský systém Američané?
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
No, já vám ho tady teď neumím spočítat.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale částka přibližně.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Ale jsou to částky v miliardách dolarů. Za celý ten systém.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já tedy musím ještě říct, že jsme zase pořád mimo to podstatné, to hlavní. A dovolte mi, abych to řekl. Protože mi připadá, že jsme skutečně u podružných věcí. To zásadní přece je, že my jsme dnes ve světě nejenom, tady byla Ústavní smlouva jako jedno velké téma. A to druhé, to je ta zahraniční politika, která překračuje hranice Evropské unie. A tam přece také dochází k velkým změnám. Jako, vemte si třeba součastně to, co se děje Baker-Hamiltonova zpráva, která byla přijata ve Spojených státech, která říká, ne intervence do dalších politických režimů, protože ta zátěž, kterou jsme dneska vytvořili a ta neúspěšnost, kterou máme v Afganistánu a v Iráku, to je přece strašné. Američané nasazují Národní gardu a povolávají zálohy. My máme 2500 vojáků v misích. Vždyť přece ta politika, kterou děláme, je prostě a já vám tvrdím, že protiraketová základna.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Teď mícháte zase švestky s hruškami.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Ne, nemíchám. To není pravda.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Protiraketové systémy jsou obranné systémy, které nemají nic společného s intervencí. Je to interkorporováno v zákoně, který podepsal prezident Clinton ještě.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Byla to ta úvaha o darebáckých státech. To přesně s tím souvisí. Úvaha o darebáckých státech a obrana proti nim. Tím systémem hvězdných válek a podobně. Nemáte pravdu.
Moderátor (Václav Moravec):
Co podle vás není vyjasněná koncepce, širší koncepce.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Tato koncepce a já vám tady řeknu jedno nebezpečí. A to mi dovolte říct a to je pro mě úplně nejpodstatnější na celé věci. Že totiž, vemte si stanovisko Ruska z poslední doby. Pokusím se ho říct přesně. Ono je to poučné, co oni říkají. Oni říkají toto. Ten systém, když bude rozmístěn, tak se posílí nedůvěra. Protože tady není dneska jistota a především není důvěra, že ten systém bude fungovat tak, jak se dnes oficiálně sděluje. A protože je tato nedůvěra, tak reakce bude asymetrická. To znamená, bude daleko silnější, než by odpovídalo těmto systémům. To znamená, že ten systém má vytvořit obranu, tak ten systém naopak ještě.
Alexandr Vondra /ODS/ ministr zahraničí:
Já skutečně mám obavu, že kdyby tato země hledala záruky své bezpečnosti do NATO, bylo by to podvedení Luboše Zaorálka, tak bychom pravděpodobně nikdy nezískali záruky v rámci NATO, protože on by samozřejmě, pokud je ta politika, že se musíme ptát Ruska, co můžeme dělat a co ne.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
To není pravda, my se neptáme, to není pravda, to zjednodušujete, takhle to přece není, to jsem neřekl.
Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Já jsem pouze řekl, že jestliže to povede ke zvýšení zbrojení. Jestliže prostě budou všichni budovat další systémy, tak se roztočí kolo dalších investic do zbraní, do obranných systémů, protože obranné systémy jsou jenom relativně obranně. Ve skutečnosti v něčem opět zvyšují tu schopnost napadnout a podobně. Vy to přece víte, že to je o tom, jestli nejdeme náhodou cestou, která nás povede. Dneska dává Amerika 500 miliard dolarů do zbraní. 80% jde do Iráku.
Moderátor (Václav Moravec):
Pane místopředsedo.
Lubomír Zaorálek, /ČSSD/, stínový ministr zahraničí:
Dáváme tam obrovské prostředky a jsme bezpečnější. To znamená, vede tady tento, toto budování obrany, vede k tomu, že se budeme cítit bezpečněji? Nebo povede k eskalaci zbrojení, k eskalaci obraných a zbraňových systémů. To je přece otázka, na kterou by si měla odpovědět Česká republika a podle toho se na něčem podílet a nebo ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Cítíte ten zásadní rozpor, o kterém mluvil Lubomír Zaorálek, že tady není dohoda v rámci i české pozice na tom, jak, jakou zastávat, to znamená řekněme, obrana, která podporuje zbrojení a podobně. Sdílíte ty obavy, či nikoliv.
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Ne úplně, hlavně musíme vědět, že bohužel, to kolo dalšího zbrojení se dávno rozběhlo. Když se podíváme na to, co prezident Putin už nařídil, tedy své armádě a svým vzdušným raketovým silám, tak z toho jsem pochopil, že Rusko přidalo plyn, a sice notně. Je nám jasný, že státy jako Írán a tak dále časem vstoupí do stavu, kdy budou schopni zasáhnout daleko na své hranice. Svět se stává nebezpečnější, protože všude lidi zbrojí, všude budou mít zbraně k dispozici. To nemůžeme ovlivnit tím, že řekneme, že nebudou vůbec zbrojit a oni přestanou. Jenom v jednom, bych řekl, je pravda, že považuji za nesmysl nepokusit se jednáním toto zbrojení omezit. Ale je to vždycky velký problém. A pamatujme si… Já jsem často teda sledoval, poněvadž ty rozhovory teda byly ve Vídni, jak dlouho to trvalo například západu a východu se domluvit v 70. a 80. letech za jistých omezeních, jistých tedy zbrojení, kde se vytvořila teda ta důvěra. To trvá několik desetiletí, než se něco takového vytvoří. Prozatím to nemáme, a tudíž to zbrojení bude nezávislé, jestli my přijmeme nějaký radary nebo rakety, nezávisle na tom bohužel to bude pokračovat.
Moderátor (Václav Moravec):
Další téma. Nekonečný příběh připomíná česko-rakouský spor o Temelín. Jak už víme, rakouský parlament před třemi týdny, konkrétně ve čtvrtek 14. prosince, jednomyslně vyzval vládu, aby podnikla kvůli Temelínu kroky proti České republice. Rakousko tvrdí, že česká strana porušila Dohodu z Meltu z roku 2000 a neposkytla dodatečné důkazy, že je provoz jaderné elektrárny bezpečný.
Rakouští politici opět přicházejí s úvahami o zastavení provozu jihočeské jaderné elektrárny.
Ruperta Lichteneckerová, mluvčí rakouské strany zelených (14.12.2006):
Lidé v Rakousku mají strach z nezajištěného Temelína nedaleko našich hranic. Je třeba zakročit.
Pokud Praha nepředloží nové důkazy o bezpečnosti provozu elektrárny, musí rakouská vláda rázně zakročit. I tak je možné shrnout čtvrteční usnesení rakouského parlamentu. Rozhodnutí rakouských poslanců ostře kritizoval český prezident Václav Klaus.
Václav Klaus, prezident ČR (14.12.2006):
Já to považuji za skandální a nedovedu si vůbec ve své nejbujnější představě, fantazii vytvořit názor, že bychom my v parlamentu se usnesli něco takového o sousední zemi jako je Rakousko. Považuji to za téměř neuvěřitelné.
Krok rakouského parlamentu zaskočil také ostatní české politiky. Ti chtějí vyčkat na postup vídeňské vlády.
Alexandr Vondra (ODS), ministr zahraničí (14.12.2006):
Parlament žalovat nemůže. Parlament, pokud je mi známo, žádá vládu, aby žalovala. Vláda rakouská ještě není ustavena po volbách.
Jiří Paroubek (ČSSD), předseda strany (14.12.2006):
Podle výkladu našich právníků prostě to stanovisko rakouské strany je přehnané.
Jedinou českou parlamentní stranou, která usnesení rakouského parlamentu neodsoudila, jsou Zelení.
Martin Bursík (SZ), předseda strany (14.12.2006):
Myslím, že by ty vztahy neměly zakládat na tom, že budou se smečkou právníků za zády spolu vyjednávat státníci, ale že se prostě bude držet slovo, a my jsme to slovo nedodrželi.
Kam až se česko-rakouský spor o Temelín dostane, není zatím jisté. I rakouští právníci ale přiznávají, že jedinou institucí, kde by se dal spor řešit, je haagský tribunál, a s tím by musela souhlasit i česká vláda.
Moderátor (Václav Moravec):
Karel Schwarzenberg jako kandidát na ministra zahraničí k rakouské výhrůžce žalobou na Českou republiku v deníku Mladá fronta DNES koncem prosince řekl, teď budu citovat doslova: „já doufám, že této nesmyslné žalobě zabráním.“ Konec citátu. Pane senátore, jak?
Karel Schwarzenberg, kandidát Strany zelených na post ministra zahraničí:
Podívejte se, jak Rakousko znám, trochu to znám, tak to usnesení parlamentu vyšlo spíše z vnitropolitické situace, kde nebyli schopni dohodnout vládu, my jsme si podobní, oni taky na tom ještě pracují.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že vy nebudete muset udělat nic, ale až se Rakušané domluví na vládě, tak na to zapomenou.
Kare