6.1.2006, MF DNES
CHARTA 77 V LIBERECKÉM KRAJI Nejvýznamnější osobnosti z řad signatářů jsou spjaté právě s Libereckým krajem. Někteří tu dodnes žijí nebo se sem vrací. Jejich prostřednictvím se o Chartě dozvídali i lidé v regionu a přidávali k ní své podpisy.
Liberecký kraj, Praha – Narodili se tu, nebo tu našli druhý domov, nebo je do dnešního Libereckého kraje zavál osud na část jejich života. Všechny společně ale významně ovlivnilo to, co dějiny zaznamenaly přesně před 30 lety – Charta 77.
Nejvýznamnější osobnosti z řad signatářů Charty jsou spjaté s Libereckým krajem. Někteří z nich tu dodnes žijí, nebo se sem jako do svého druhého domova často vrací.
Šestého ledna, na den přesně před třiceti lety, zadržela Státní bezpečnost v Praze auto, ve kterém cestovali Ludvík Vaculík, Pavel Kohout a Václav Havel.
Trojice spisovatelů vezla do Federálního shromáždění text Charty. Dokument se díky zákroku StB k poslancům nedostal, druhý den ale vyšel v mnoha zemích západní Evropy.
Jedním ze spoluautorů prohlášení a prvním mluvčím Charty byl turnovský rodák a jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Jan Patočka.
„Největší odvahou je žít v pravdě,“ napsal Patočka. „Myslím, že jeho život zcela tuto myšlenku naplnil a zůstává výzvou pro další generace,“ říká historik Michal Babík z turnovského Muzea Českého ráje. Patočkův velký význam spatřuje i v mnoha dalších oblastech. „Podnětné je například jeho chápání Evropy, jeho pohled na opakování se jistých událostí v českých a evropských dějinách.
S osobností Jana Patočky se dnes přitom středoškoláci setkávají pouze výjimečně. Tomu, aby se o Patočkovi více mluvilo, by měla napomoci vědecká konference, která se uskuteční ve Vysokém nad Jizerou 1. června 2007, v den nedožitých stých narozenin filozofa.
Herečka prožila normalizaci v Prysku
Strasti spojené s podpisem pod Chartou prožívala v kraji také herečka Vlasta Chramostová a její manžel kameraman Stanislav Milota. Normalizační roky prožili především na chalupě v Prysku na Českolipsku. „Prysk byl azyl i exil, vyhnanství i druhý domov,“ napsala herečka ve svých vzpomínkách. „Posledních devět let normalizace jsme žili převážně na chalupě, do Prahy jsme zajížděli jednou za tři čtyři neděle.“
Druhý domov našly v kraji i další osobnosti Charty, například Alexandr Vondra (Hvězda u Blíževedel na Českolipsku), Jiří Dientsbier (obec Kozly na Českolipsku) nebo Ladislav Lis (Peklo u České Lípy). V sedmdesátých letech působil jako kastelán na hradu Houska také Svatopluk Karásek.
Prostřednictvím těchto osobností se o Chartě dozvídali a připojili se k ní i lidé v regionu.
***
Druhý domov našel ve Hvězdě
Alexandr Vondra
ministr zahraničí
Když Charta vznikala, bylo nynějšímu ministru zahraničí patnáct let. Mluvčím Charty byl v přelomovém roce 1989. Svůj druhý domov našel v zapadlé osadě Hvězda mezi Holany a Blíževedly na Českolipsku.
Společně s přáteli tu také opravil historickou kapli, která stojí u turistické cesty hned vedle jeho chalupy. Jeho sousedkou z Hvězdy je také česko-německá architektka Edith-Weiss Borchardtová, mimo jiné spoluautorka studií na divadlo i víceúčelovou halu v České Lípě.
Vystudovaný geograf se o Českolipsko zajímal už na vysoké škole.
Jeho diplomová práce se zabývala geomorfologickými proměnami Polomených hor, tedy oblasti od Ralska přes Kokořínsko a Máchův kraj až k Litoměřicku.
Vondra byl také spoluautorem petice Několik vět. Za svou činnost byl vězněn na Ruzyni i Pankráci. V bytě jeho ženy vznikal Informační servis, který se později přeměnil na týdeník Respekt. Později působil jako poradce prezidenta Havla, velvyslanec v USA. Dnes je ministrem a senátorem.
Jeho rodina žije v Kozlech dodnes
Jiří Dienstbier
bývalý politik
Kvůli Chartě byl několikrát vězněn.
Svůj druhý domov našel v obci Kozly, pár kilometrů za Českou Lípou. Odtud často vyrážel na návštěvy za dalším signatářem Charty Ladislavem Lisem do hájovny v rezervaci Peklo. Oba působili i jako mluvčí Charty. Dienstbierova rodina na Kozlech doteď žije. Jiří Dienstbier vystudoval Filozofickou fakultu a do roku 1969 pracoval jako novinář v Československém rozhlasu. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se musel živit jako noční hlídač a topič. V letech 1979 – 1982 byl za činnost v Chartě 77 a ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných vězněn. Byl také redaktorem ilegálního časopisu Čtverec. V roce 1987 se stal zákládajícím členem Helsinského výboru.
Sametová revoluce mu obrátila život naruby. V letech 1989 – 1992 byl místopředsedou vlády ČSFR a ministrem zahraničí. V této funkci navštívil asi šedesát zemí světa.
Později působil v pražském zastupitelstvu a v roce 1997 odjel do USA, kde začal později působit jako vyslanec OSN pro lidská práva.
V Prysku čekala, co se stane
Vlasta Chramostová
herečka
Chartu 77 podepsala Pavlu Kohoutovi, její muž kameraman Stanislav Milota zase Václavu Havlovi. „Měli jsme štěstí, že jako pěšáci jsme se od samého začátku pohybovali v blízkosti generálního štábu,“ napsala herečka, která nedávno oslavila osmdesátiny, ve svých vzpomínkách.
Na chalupě v Prysku na Českolipsku na začátku ledna 1977 se svým mužem čekala, co se stane.
„V Prysku jsme nepřetržitě s napětím poslouchali Svobodnou Evropu a divili se, že několik dní – nic. Pak to přišlo. Dramatické zprávy o zadržení auta s Lanďákem, Vaškem, vyhlášení jmen prvních signatářů a první zatýkání. Rychle jsme se sbalili a jeli domů. Jen jsme v Praze za sebou zavřeli dveře, zvonili. Z Prysku dostali zřejmě přesnou zprávu o hodině našeho odjezdu a čekali na nás.“ Na chalupě v Prysku také v 80. letech vznikla unikátní firma MICHR (Milota-Chramostová). Z odpadu nedaleké sklárny vyrábějící lustry totiž oba začínají konstruovat originální svítidla. Brzy je mají snad všichni jejich známí.
Na Housce byl kastelánem
Svatopluk Karásek
bývalý senátor
V sedmdesátých letech, kdy vznikla i Charta 77, jejímž je signatářem, působil několik let jako kastelán na hradu Houska na Českolipsku.
Hrad, který se veřejnosti poprvé otevřel až na konci 90. let 20. století, v té době sloužil jako depozitář Národní knihovny.
„Kvůli depozitáři jsem musel každý den otevírat na Housce všech dvě stě oken a večer je zase zavírat, aby nám materiály nezplesnivěly. V té době jsem nesměl kázat, a tak jsem na Housce hodně hrál svoje písničky,“ vzpomínal před časem Karásek.
Na Housce nehrál jen on. Jezdili sem za ním i muzikanti z Plastic People Of The Universe. Právě nesouhlas s represivním postupem proti členům kapely stál na samém počátku Charty.
Plastici díky Karáskovi nahráli na Housce tajně své první album, které potom vyšlo v Kanadě. Kastelán Karásek se zasloužil i o to, že hrad v této nepříznivé době zbytečně nechátral. „Opravili jsme tam třeba sgraffita a udělali spoustu dalších prací.“
Signatář choval v Pekle i osly
Ladislav Lis
bojovník za svobodu
Bojoval za svobodu a lidská práva, protože sám si těch vlastních příliš neužil. Když nebyl ve vězení, žil pod dohledem Státní bezpečnosti. Později se proslavil jako politik se srdcem kovboje. V romantickém údolí Peklo u České Lípy choval osly, kozy i ovce. Kolem statku měl hroby, kde pochoval své psy, které zabila StB, aby se mohla dostat do jeho stavení.
„Posouval Chartu 77 dopředu. Neustále přicházel s nápady, jak nabourávat komunistický režim. Na mnoho věcí jsme měli odlišné názory, vždycky jsem si ho ale vážil,“ řekl o Lisovi Alexandr Vondra.
Od podepsání Charty 77 se zvyšovala délka trestů, ke kterým byl Lis tehdejší mocí odsouzen. Když nebyl zavřený, byl stejně pod dohledem StB. „Půl roku jsem se musel třikrát denně hlásit v České Lípě u StB. Protože jsem nemohl řídit auto, docházel jsem těch několik kilometrů pěšky,“ vzpomínal dříve Lis. Neúnavný bojovník za svobodu a milovník zvířat má v Pekle, kde prožil posledních 30 let svého života, od roku 2002 pamětní desku.
Rodák z Turnova zemřel po bití
Jan Patočka
filozof
Rodák z Turnova byl duchovním patronem celého projektu a jedním z první trojice mluvčích Charty 77. Mluvčí přitom patřili k nejvíce pronásledovaným signatářům. Na to také Patočka doplatil. Po několikahodinovém výslechu na StB v březnu 1977 zemřel.
Nebylo mu jedno, co se v Československu děje. „Marné je zatím úsilí prokázat, že násilí a lstivá machinace, je-li dokonale proorganizována, všecko zmůže,“ napsal filozof o statečnosti signatářů Charty.
Patočka se narodil v Turnově v roce 1907 v Sobotecké ulici. Do roku 1989 o něm ale místní mnoho nevěděli. Částečně i proto, že Patočka brzy po narození rodné město opustil a podle pamětníků se sem často nevracel. Tak bylo pro většinu Turnováků překvapením, když Václav Havel v roce 1990, v den Patočkových narozenin, odhalil slavnému rodákovi pamětní desku.
Letošní rok by se dal nazvat rokem Jana Patočky. Jubileum slaví Charta, kterou připravoval, v březnu uplyne 30 let od jeho úmrtí a v červnu 100 let od jeho narození.
Foto popis| STATEK POD DOHLEDEM STB. Jedním ze signatářů Charty 77 byl i Ladislav Lis. Neúnavný bojovník za lidská práva i za svobodu, choval na svém statku v Pekle (na snímku) ovce, kozy i osly. Byl neustále pod dohledem Státní bezpečnosti.
Foto autor| FOTO: MAFA – BOŘIVOJ ČERNÝ