Napodobeninu koncentračního tábora postavila na Karlově náměstí v Praze nezisková organizace Post Bellum.
Právě ona mapuje životní osudy lidí, pro které nikdy nebyla slova jako je vlastenectví, hrdinství, či odvaha prázdnou frází.
Netradiční výstava s nevšedními kulisami, která se pro veřejnost otevřela 27. května, je připomínkou sedmdesáti let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Stavba má, podle organizátorů, symbolizovat nejen hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinérii, má ale i přímou souvislost s událostmi před 70 lety.
Už 24. října 1942 nacisté popravili v koncentračním táboře Mauthausenu přesně 261 československých občanů, z toho 126 mužů a 135 žen. Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly tady během jednoho dne popraveny.
Seznamy osob jsou součástí výstavy i když se nedochovaly všechny fotografie popravených. Nacisté byli pečliví a nechtěli, aby po těchto hrdinech zůstala jakákoli památka.
„Je to jedna z nejděsivějších nacistických odvet, jako jsou Lidice, Ležáky, popravy v Kobylisích, utrpění vězňů v Malé pevnosti Terezín, mučení odbojářů v Petschkově paláci a další odvetné nacistické řádění. Každý zná parašutisty Gabčíka a Kubiše, kteří zabili Heydricha, ale ty, kteří jim pomáhali a zaplatili za to životem, nezná skoro nikdo,“ vysvětlil tvůrčí záměr výstavy „Atentát na Heydricha – 70„ ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Unikátní jsou zde archivní fotografie z Bundesarchivu z Koblenze, snímky ze sbírky badatele Jaroslava Čvančary i zcela neznámé příběhy sedmdesáti hrdinů, kteří zaplatili daň nejvyšší za pomoc atentátníkům či jen za schvalování atentátu.
Ostatně tato doba temna, jak lze také heydrichiádu nazvat, inspirovala mnoho umělců. Určitě lze v této souvislosti připomenout i tragické osudy studentů z filmu Vyšší princip.
Z dobových tlampačů znějí při prohlídce lágru autentické záznamy z roku 1942, které poskytl Český rozhlas. Ve třech barácích může každý návštěvník slyšet krátké autentické úryvky ze vzpomínek pamětníků a s heydrichiádou související rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století, které vysílá Rádio Česko.
Ve třetím lágrovém baráku je možné zhlédnout dokumenty a filmy z této tragické doby.
Vernisáž výstavy se uskutečnila v neděli 27. května od 16.00 hodin na Karlově náměstí v Praze, a to za účasti vicepremiéra a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a ministra obrany Alexandra Vondry. Ten v projevu zdůraznil záslužnou práci tvůrců, kteří takto vzdali hold nejen neznámým hrdinům, ale nevšední kulisou části koncentračního tábora přitáhli pozornost mládeže, což je velmi důležitý fakt.
„Pokloňme se památce těch, bez nichž bychom naší dnešní svobodu neměli,“ řekl na závěr projevu ministr Vondra.
V průběhu výstavy se koná v rámci doprovodného programu celá řada besed s pamětníky, diskuzí s odborníky, komentované filmové projekce, zádušní mše za umučené v nedalekém kostele sv. Ignáce, ale také koncert, jehož výtěžek půjde na opravu Kubišova domu v Dolních Vilémovicích.
Výstava potrvá do 18. června, tedy do dne, kdy před sedmdesáti lety parašutisté po boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje spáchali sebevraždu.
Zdroj: www.army.cz