Černý mercedes na Václavském náměstí přesně evokoval ten Heydrichův
Mercedes byl součástí výstavy
Ve spodní části Václavského náměstí se v neděli, 27. května dopoledne konalo za účasti ministra obrany veřejné připomenutí události, která změnila české osudy za druhé světové války.
Černý kabriolet Mercedes Benz z roku 1936, zčásti ještě zašlý a poničený, stál již od ranních hodin na Můstku, ve spodní části Václavského náměstí. Byl hlavním exponátem vzpomínkové akce a výstavy, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Připomíná 70. výročí atentátu, který provedli Josef Gabčík s Janem Kubišem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
U mnohých kolemjdoucích musel tento vůz vyvolávat pocit, že jde opravdu o ten mercedes, ve kterém jel 27. května 1942 Reinhard Heydrich, když na něj českoslovenští parašutisté při atentátu zaútočili. Osud skutečného Heydrichova vozu je nicméně dodnes neznámý. Jak však uváděl text na informační tabulce k vozu, šlo v tomto případě o téměř identickou verzi heydrichovského automobilu.
Přesně v 10.20 předstoupili před vůz i shromážděné diváky 1. místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, ministr obrany Alexandr Vondra a primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda, aby výstavu a připomínkové setkání zahájili. Ministr obrany ve svém projevu mimo jiné řekl: „Atentát byl dobře naplánovanou akcí ze strany tehdejšího velitele čs. zpravodajské služby Františka Moravce, která byla ve výsledku úspěšná i díky podpoře civilního českého obyvatelstva. Atentát bohužel přinesl nezměrné oběti z řad českého obyvatelstva, ale i tyto oběti nám pomohly uchovat si naši nezávislost po válce a zajistily i to, že jsme byli na straně vítězných mocností.“
Ministr dále připomněl význam Václavského náměstí z hlediska české a československé historie 20. století: „Jsem rád, že tato akce a výstava se koná na Václavském náměstí, kde se odehrávaly zásadní okamžiky moderních českých dějin. Ať už to bylo v roce 1918 nebo v roce 1989. Konaly se tu ovšem i mnohé demonstrace, na nichž mělo obyvatelstvo vyjadřovat podporu lživým režimům. I v roce 1942, po Heydrichově smrti, se tu jedna taková odehrála. Dnes z toho pro nás plyne i to poučení, že nebudeme-li o svobodu stále usilovat a chránit ji, můžeme o ni také docela rychle přijít.“
Společně pak všichni tři politici „zapnuli“ rozhlasový přijímač, z kterého zaznělo dobové hlášení o atentátu. Náměstím pak v průběhu dalších minut zněly i další rozhlasové záznamy z konce května 1942. Velice emotivně působil především čtený seznam jmen těch, kteří byli zatčeni za svoji odbojovou činnost.
Výstavou pak proudili jak domácí návštěvníci, tak i četní zahraniční. Vzhledem k anglickým překladům na výstavních panelech se mohli i turisté ze vzdálených zemí seznámit s minulostí českého prostoru. Výstavní panely téhož znění jsou přitom vystaveny i na šířeji koncipované expozici, kterou najdete ve Valdštejnské zahradě, v areálu Senátu Parlamentu ČR.
Zdroj: www.army.cz