Setkání pod sochou Woodrow Wilsona
„Dnešní setkání v sobě spojuje mnoho důležitých věcí,“ prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra ve středu 4. července 2012 americkým Sokolům v Praze pod sochou prezidenta Woodrow Wilsona.
„Dnes se slaví den americké nezávislosti, která byla inspirací pro všechny, kdo před dvěma sty lety v Evropě usilovali o svobodu a nezávislost národa na bázi demokratických principů. To je první zajímavý moment,“ vysvětlil ministr Vondra a pokračoval: „Druhým momentem je pohled na roli Woodrow Wilsona, který naslouchal Masarykovi, Štefánkovi a dalším. Ta byla nezastupitelná a výjimečná. Bez toho by Československo v roce 1918 třeba vůbec nemohlo vzniknout.“
A pak ještě spojení těchto dvou fenoménů se Sokoly. To je podle něj zvláštní kapitolou v dějinách, které je potřeba si povšimnout, protože právě oni byli těmi, kdo dal základ legiím. „A bez legií by v osmnáctém roce Československo možná taky nevzniklo,“ dodal. Zdůraznil, že role Sokolů při vytváření československé státnosti byla jedinečná a neopakovatelná. „To oni dali první vojáky tehdy nově vzniklé československé armádě.“
Do Prahy v těchto dnech přijelo na dvě stě padesát amerických hostů, aby si tam, kde hnutí na základě ideálů Miroslava Tyrše a Josefa Fügnera vzniklo, připomněli 150, výročí založení Sokola. Zhruba stejné množství se jich setkalo ve Vrchlického sadech u sochy prezidenta Wilsona, aby si, jak uvedl prezident amerického Sokola Tom Pajer „na místě, které milují, s těmí, které milují, připomněli zemi i organizaci, kterou milují“.
Tom Pajer také připomněl úlohu sestry Marie Provazníkové, která byla vedoucí československého olympijského týmu a náčelnici českého Sokola, V roce 1948 musela opustit svoji vlast a usídlila se v Americe, kde po čtyři roky byla prezidentkou Sokola v New Yorku. „V USA rozvíjela základní sokolské principy, jakými jsou závazek a angažovanost. A právě tyto principy tvoří ze Sokola tak úžasné hnutí a z našeho národa, tak úžasný národ,“ prohlásil Pajer. Připomněl také slova samotného Wilsona, který jednou řekl: „Neexistuje větší náboženství než služba lidem. A práce na společném dobru je tím největším vyznáním.“
Velvyslanec Spojených států v České republice Norman Eisen hovořil o Češích, kteří v několika vlnách přicházeli a usídlovali se v Americe: „Už v roce 1865, tedy tři roky po založení Sokola v českých zemích, byl v St. Louis založený Sokol. V roce 1879 zorganizovali sokolové první celoamerické sportovní soutěže a v roce 1893 se poprvé na americké půdě konal sokolský slet.“ Zmínil, že Češi tvořili například v Chicagu velmi početnou skupinu. Ve dvacátých letech minulého století bylo Chicago dokonce městem, kde bydlela, po Praze a Vídni, třetí nejpočetnější skupina Čechů.
Americký Sokol ve 35 jednotách sdružuje přes 4200 členů. Přispívá k uchování českého dědictví v USA – spravuje česká muzea, knihovny či archivy a nabízí kurzy českého jazyka, historie a umění. Několik desítek členů zacvičí také na sletových vystoupeních. V těchto dnech navštívili rodná místa prvního československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka, malíře Alfonse Muchy či obrozeneckého filologa Josefa Jungmanna. Věrni sokolským ideálům položili květiny na hrobech zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Josefa Fügnera.
Zdroj: www.army.cz