Alexandr Vondra u rodinné hrobky gen. Tomáše Sedláčka na hřbitově v Lázních Toušeň
Urna s ostatky armádního generála Tomáše Sedláčka byla uložena do rodinné hrobky
Na hřbitově v Lázních Toušeň dnes byla s vojenskými poctami uložena do rodinné hrobky urna s ostatky generála Tomáše Sedláčka. Veterán druhé světové války zemřel ve věku 94 let letos 27. srpna.
Smuteční průvod, který čítal desítky místních obyvatel a doprovázeli ho vojáci Ústřední hudby AČR, nosiči vlajek a medailí, vyšel v půl druhé od místní sokolovny a zamířil ke hřbitovu, kde byla na přání armádního generála Tomáše Sedláčka urna uložena. S vzácným člověkem, vojákem, který zasvětil svůj život boji za svobodu a demokracii se přišlo rozloučit také velení armády – včetně náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Petra Pavla.
Před započetím pietního ceremoniálu promluvili starosta Lázní Toušeň Luboš Valehrach a ministr obrany Alexandr Vondra. Následovala modlitba farářky Církve československé husitské Jany Špakové. Během minuty ticha pak voják jednotky Čestné stráže uložil ostatky do hrobového místa a zazněly tři čestné salvy. Ceremonii zakončila státní hymna.
„Jeho život, to bylo nepřetržité mravní úsilí o lepší svět. Stal se legendou, která již svou existencí dávala odpověď na otázku, co je hrdinství. Nebál se války, nebál se ani totality. (…) Jeho heslem bylo: vydržet! Protože pouhé obsazení země není pro žádného okupanta vítězstvím, dokud trvá vůle k odporu,“ uvedl v projevu Alexandr Vondra podle kterého by Československá obec legionářská, jíž byl Sedláček čestným předsedou, bez něj nikdy nebyla tím, čím je dnes. „Vždy svůj, hrdý a nezlomený voják Masarykovy republiky. Vážil jsem si toho, že jsem mohl patřit k jeho přátelům.“
Tomáš Sedláček bojoval na západní i východní frontě. Zúčastnil se bojů na Dukle i Slovenského národního povstání. V únoru 1951 byl zatčen a souzen v souvislosti s vykonstruovanou „protistátní skupinou Irena“. V létě 1952 jej Státní soud poslal do vězení na doživotí, propuštěn byl v rámci amnestie o osm let později. Po roce 1989 byl plně občansky i profesně rehabilitován a postupně povýšen až do hodnosti armádního generála ve výslužbě. Aktivně se podílel na rehabilitacích zahraničních vojáků, počátkem 90. let stanul v čele Sdružení zahraničních vojáků – Západ a poté jej zvolili prvním předsedou obnovené Československé obce legionářské a posléze i jejím čestným předsedou. Za zásluhy mu byly mimo jiné uděleny státní vyznamenání Řád M. R. Štefánka a Řád T. G. Masaryka. Za statečnost v boji obdržel dvakrát Čs. válečný kříž 1939 a Čs. medaili Za chrabrost. Byl nositelem řady zahraničních vyznamenání, a také nejvyšších vyznamenání Ministerstva obrany ČR. V pondělí 27. srpna 2012 ve věku 94 let zemřel v Praze.
Ministr obrany Alexandr Vondra se odpoledne zúčastnil také odhalení pamětní desky Zdeňku Urbánkovi – překladateli, spisovateli, pedagogovi, signatáři Charty 77 a příteli Václava Havla.
Deska je umístěna na domě v pražské Střešovické ulici č. 64, ve kterém žil a který se stal součástí dějin českého disentu a začátku příběhu Charty 77.
Akce se zúčastnil ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, Pavel Landovský, rodina Duškova a další přímí účastníci událostí vzniku Charty 77. Deska byla odhalena k výročí nedožitých 95. narozenin Zdeňka Urbánka a v předvečer zahájení Fóra 2000.
Zdroj: www.army.cz