ČRo 1 – Radiožurnál | 13.3.2008 | 18:12 | : Radiofórum
Vít DVOŘÁK, moderátor
Zrovna v těchto chvílích startuje v Bruselu vrcholná schůzka Evropské unie. Téma schůzky? Krize na finančních trzích a globální oteplování, tedy kromě takzvané lisabonské strategie, která má dát další impuls ekonomice sedmadvacítky, má na pořadu i kroky, které by mohly zmírnit dopady změny klimatu. Mimo jiné hledá Unie nový systém povolenek na vypouštění skleníkového plynu CO2 do ovzduší. Přímo na místě je teď i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. S čím Česko přichází? Náš bruselský zpravodaj Pavel Novák se na to před momentem, těsně před podvečerním začátkem summitu, Alexandra Vondry ptal.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
Pro nás je nejdůležitější rozhodně to energeticko-klimatické téma. Sice nečekáme, že by se tu udělalo nějaké zásadní rozhodnutí tak, jak tomu bylo minulý březen před tím rokem, kdy to bylo to rozhodnutí 202020, ale očekáváme, že se tu nastaví určité směrovky na to, jak dál vyjednávat na tématu energeticko-klimatického balíčku teď z ledna, to znamená, jakým způsobem ty závazky z loňského března naplnit. A tam to, co nám leží asi na srdci, je nejvíc, aby ten postup v těch následujících měsících byl takový, že to nebude poškozovat konkurenceschopnost ani evropské ekonomiky jako takové a už vůbec tedy aby to neohrožovalo konkurenceschopnost naší ekonomiky. Čili tam jednak je otázka takto energeticky náročného průmyslu. I u nás ocelářství, cementárny, sklárny, keramika tvoří podstatnou část naší ekonomiky a bylo by samozřejmě nešťastné, kdyby ty opatření, které se plánují, vedly k odchodu tohoto průmyslu do neevropských zemí. A pak je tam otázka elektroenergetiky a těch aukcí, kde začneme pracovat na tom, abychom získali podporu pro tu určitou modifikaci toho aukčního systému tak, aby to nabíhalo postupně nikoliv jednorázově potom v roce 2013.
Pavel NOVÁK, redaktor
Pane vicepremiére, v západních médiích se objevily obavy z toho, že díky memorandu, které jsme podepsali s Američany, by mohly přes nás unikat Američanům informace, citlivé informace ze schengenského systému. Dokonce ta slova padla i z úst unijních politiků, předsedy komise Barrosa, Franca Frattiniho. Co si o tom myslíte?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
To jsou nesmysly. My jsme mnohokrát uvedli, že pokud jde o ty schengenské databáze, nebo údaje o někom jiným, o prostě z té schengenské databáze, tak ty samozřejmě sdílet nebudeme. Tam jsou jasně upravená pravidla hry. My jsme se dohodli, považuji to za jedno velké vítězství, protože jsme skutečně postavili skupinu států, která dokázala zabránit tomu, aby komise nějakým způsobem nám zakázala jednat bilaterálně se Spojenými státy. Ta jednání budou pokračovat. My samozřejmě, a to já jsem říkal Franco Frattinimu už při těch jednáních tady před měsícem, že je budeme o tom průběžně informovat. Prostě uvědomte si, tak se tady prostě trošku liší zájmy, zájmy západní Evropy je to neustále odkládat, odkládat a odkládat. Naším zájmem je to samozřejmě řešit ve prospěch českých občanů a urychlovat to. Našli jsme společnou pozici, která nám umožňuje ta jednání bilaterálně dotáhnout do konce. Budeme samozřejmě to, co je nesporně v kompetenci Evropské unie a co se týká evropských zákonů, tak to budeme samozřejmě respektovat a budeme fandit, ať Evropská komise bude stejně úspěšná ve svých jednáních se Spojenými státy. A rozhodně tedy úspěšnější než v těch posledních čtyřech letech, kdy se nestalo vůbec, ale vůbec nic. A je to poprvé, uvědomte si, to je vůbec poprvé, co nová členská země postavila koalici a dokázala uchránit zájmy celé skupiny zemí tady v této hře. Já si myslím, že je to veliký úspěch.
Pavel NOVÁK, redaktor
Ještě se vrátím k tomu klimatickému balíčku. Javier Solana vydal takovou zprávu, ve které se píše, že za čtyřicet let bychom, pokud nic neuděláme s klimatem, bychom se mohli dočkat jako evropské země přílivu uprchlíků ze zemí, které by trpěly tím globálním oteplováním. Myslíte, že to je reálné?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
Já si myslím, že je to taková forma posilování, posilování tentokrát ne třídního boje, ale boje proti těm klimatickým změnám. Co k tomu já mám říci? No, ten papír tu byl v pondělí distribuován. Žádná vážná diskuse o něm nebyla, což je samozřejmě symptomatické pro tu atmosféru, která tady panuje. Já si myslím, bereme tento papír na vědomí a necháme Javiera Solanu nadále pracovat.
Vít DVOŘÁK, moderátor
Před momentem zmíněná změna klimatu, teď podrobněji zpráva, kterou má summit na stole. Miliony lidí budou prý prchat před měnícím se klimatem, tedy před chudobou a spouští, a to prchat směrem do Evropy. Teď expert na globální oteplování Petr Hlobil z Bankwatch Network, mezinárodní sítě nevládních ekologických a sociálních organizací. Dobrý den vám přeji.
Petr HLOBIL, expert na globální oteplování, Bankwatch Network
Dobrý den.
Vít DVOŘÁK, moderátor
Ti takzvaní klimatičtí uprchlíci, agentura Reuters dnes cituje jednoho z mezinárodních expertů, který upozorňuje, že v průmyslově rozvinutém světě se podobná hrozba podceňuje a že krize, kterou by mohly vyvolat právě oni „klimatičtí uprchlíci“, nepřijde dřív než za třicet až čtyřicet let. Je opravdu nutné připravovat se už teď, jak vybízí unijní zpráva?
Petr HLOBIL, expert na globální oteplování, Bankwatch Network
No, samozřejmě ta otázka je poměrně komplikovaná, protože u těch uprchlíků tam vždycky hraje více faktorů, ale už teďka má Evropská unie velký problém s lidmi, kteří přecházejí například z Afriky. Ten problém samozřejmě naroste ještě s větší naléhavostí, kde v podstatě ti uprchlíci přestanou být jenom zčásti jako ekonomickými uprchlíky. Oni v podstatě přijdou o všechno a ten prostor se podstatně zmenšuje. A ten tlak na to, aby třeba Evropská unie potom s tím něco dělala, bude ještě větší. Tady tohle se diskutuje vlastně v mezivládním panelu pro změnu klimatu, což je ten hlavní vědecký orgán, který zkoumá všechny ty záležitosti kolem změny klimatu, nebo chcete-li globálního oteplování. A tam v těch zprávách konstatují, že to riziko těchhle klimatických uprchlíků bude narůstat. Musíme si uvědomit, že už třeba teďka v Tichém oceánu jak roste hladina moří, narůstá třeba počet tajfunů a hurikánů, takže třeba některé ostrovy, které dříve byly obyvatelné, přestávají býti obyvatelné. Takže ten proces už teďka nastává. Stejně tak nastávají problémy v zemích, které jsou nízko položené, typu třeba Bangladéše, a samozřejmě ten tlak bude na všechny vyspělé a bohaté země, ke kterým Česká republika také patří.
Vít DVOŘÁK, moderátor
Není to jen strašení, jak říká třeba prezident Václav Klaus? A ještě něco se chci zeptat. V té uvedené zprávě stojí, že vyšší teploty, méně dešťů, horší úroda a stoupající hladiny oceánů posílí hlavně imigrační vlnu mezi Afrikou a Evropou a do pohybu že prý se dají miliony lidí. Pokud je načase se takovým scénářem zabývat, co se dá vůbec podniknout?
Petr HLOBIL, expert na globální oteplování, Bankwatch Network
No, jednak k té vaší první otázce, jestli to není zbytečné strašení. Myslím si, že takových lidí, jako je Václav Klaus, už je velká minorita. Ten vědecký konsenus je velmi široký…
Vít DVOŘÁK, moderátor
A ty možné kroky tedy proti?
Petr HLOBIL, expert na globální oteplování, Bankwatch Network
Ty možné kroky, myslím si, že je to podobné jako ta opatřování na snižování třeba emisí fosilních paliv. Čím dříve se začne, tak tím ta opatření budou v podstatě levnější. Pokud v téhle chvíli už se začne připravovat opatření tak, aby se předešlo k tomu, že velká vlna uprchlíků zasáhne Evropskou unii, nebo vlastně veškeré vyspělé země, a naopak se budou snažit připravovat opatření tak, aby se vytvořily podmínky pro to, aby ti lidé nemuseli emigrovat a zůstali tam, kde teďka jsou, vytvořily se jim podmínky k tomu, aby tam mohli žít, aby byli méně ohrožováni takovými událostmi, jako jsou třeba velké povodně, nebo třeba dlouhodobá sucha, změnila se vlastně částečně zemědělská politika, nebo to využití zemědělství v těch daných oblastech, tohle jsou všechno věci, které čím dřív se začnou dělat, čím dřív se začnou ty země adaptovat, tím se více sníží to riziko té nárazové vlny, která může být velmi komplikovaná.
Vít DVOŘÁK, moderátor
Petr Hlobil z Bankwatch, specialista na globální oteplování. Děkuju, hezký večer.
Petr HLOBIL, expert na globální oteplování, Bankwatch Network
Přeji vám také.
Vít DVOŘÁK, moderátor
No, a ke klimatickému summitu Evropské unie přidává, a musím přiznat poněkud skeptickou, poznámku náš komentátor Milan Slezák.
Milan SLEZÁK, redaktor
Stará dobrá antika, dnes, kdy nejsou k dispozici /nesrozumitelné/ a kdy by nikdo neuměl věštit z chvění posvátných dubů v řecké Dodóně, se do budoucnosti hledí pramizerně. A protože výhledy jsou nejisté, je možné, že budoucnost dá zapravdu přece jen Václavu Klausovi, varujícímu před šílením kolem globálního oteplování, a nikoliv druhému, početnějšímu táboru, který věří, že oteplování je nejen realitou, ale též reálnou hrozbou. Ovšem dokud se nerozhodne, která strana sporu měla pravdu, ve staré dobré antice by vítěz dostal věnec vavřínový, alias bobkový, nebo vínek miříkový, vulgo celerový, setrvají obě strany v nepohodlné pozici potenciálně pomýlených. Jedni potenciálně pomýlení dnes a zítra pod hlavičkou Evropské unie znovu posoudí dopady rostoucích teplot a znovu prodiskutují snižování emisí skleníkových plynů. Pokud si tihle lidé posléze prosadí svou, udělá nám to v peněžence průvan. Boj proti globálnímu oteplování bude nákladný. Nemůže se nepromítnout do cen většiny výrobků a také energie. A snižování emisí skleníkových plynů se nemůže obejít bez snížení průmyslové výroby a tedy i ztráty pracovních míst. Má se to podstupovat, když dnes nikdo nemůže s jistotou říci, zda je to boj nutný? Ale jaká je alternativa? Arciť lze spoléhat na to, že nějak bylo, nějak bude, třeba bude dobře. A když ne, když se opravdu výrazně oteplí, pak se člověk bude moci těšit z pohledu na oleandry přežívající na české zahrádce dlouho do zimy. Pravda, i oleandry chtějí trochu vláhy a vody bude v takovém světě méně než dnes. Bude po ní sháňka, bude o ni tvrdý boj. Bojem proti hypotetickému globálnímu oteplování riskujeme jen to, že zbytečně vyhodíme peníze. Ignorováním skutečného globálního oteplování bychom riskovali mnohem více.