Alexandr Vondra: Otázky Václava Moravce
25.05.2008, ČT 24
Moderátor
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Dnes z obce Borovno, ze které vysíláme další speciál Otázek. Obec Borovno, jedna z obcí, která leží poblíž vojenského prostoru Brdy na Příbramsku, kde by mohla stát americká radarová stanice. Česká vláda finišuje v jednáních s USA. Ve středu schválila hlavní smlouvu o případné výstavbě amerického radaru právě ve vojenském újezdu Brdy. Vítám vás všechny, občané okolních obcí, kteří jste přišli sem do kulturního domu v Borovně. Vítejte, hezký dobrý den. Prvním tématem dnešních otázek je právě diskuze zástupců veřejnosti. Lidí, kteří žijí v okolí vojenského újezdu brdy s těmi, kteří s největší pravděpodobností v obou komorách českého parlamentu budou rozhodovat o tom, zda budou schváleny obě hlavní smlouvy o umístění radarové stanice.
Moderátor
O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
Autor
Koncem června či začátkem července má do Prahy dorazit americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která podepíše českoamerické smlouvy o umístění radarové stanice v Brdech.
Autor
Podle bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova je celý protiraketový systém namířen proti Rusku a Číně.
Michail Gorbačov, bývalý sovětský prezident:
Spojili jste se s Amerikou a to je velmi vážné a nebezpečné spojenectví.
Autor
Severoatlantická aliance probírá možnosti propojení systému americké protiraketové obrany s aliančním a národními systémy. Studii chce vyhodnotit na příštím summitu Severoatlantické aliance v příštím roce.
Moderátor
Jak bylo řečeno, do dnešních Otázek, dvouhodinových Otázek, Otázek speciál, které vysíláme z Borovna, jsme pozvali zástupce politických stran a také zástupce vlády, kteří mají politickou odpovědnost a nesou politickou odpovědnost za to, zda budou schváleny českoamerické smlouvy o případné výstavbě radarové stanice na českém území. Dovolte abych přivítal vicepremiéra, senátora ODS Alexandra Vondru. Přeji Vám hezký dobrý den. Vítejte.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Hezkou neděli všem.
Moderátor
Dále vicepremiéra, šéfa zelených Martina Bursíka. I Vám hezký dobrý den.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Dobrý den.
Moderátor
Ministra, šéfa legislativní rady vlády z KDU-ČSL Cyrila Svobodu. Hezký dobrý den.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Dobrý den.
Moderátor
Místopředsedu Poslanecké sněmovny z ČSSD, stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Vítejte v Otázkách.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Dobré poledne.
Moderátor
Vítám i europoslance a zahraničně-politického experta KSČM Miloslava Ransdorfa. Hezký dobrý den.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor
Jak jsem zmiňoval, ptát se budou i starostové nejen z okolí vojenského újezdu Brdy. Vítám starostu Borovna Josefa Loukotu a děkuji za to, že on nás v tomto kulturním sále hostí. Vítejte, pane starosto. Dobrý den. Dále starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, starosta Míšova Pavel Hrubý, starosta Trokavce Jan Neoral. Jsou tady i zástupci občanských iniciativ ať už pro radar či Ne základnám. I vy vítejte, hezký dobrý den.
První otázka bude pro všechny tady pozvané politiky stejná. Budou mít k dispozici časový limit 60 vteřin a otázka bude znít: Který argument či argumenty, pro Vás osobně, budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci českoamerických smluv o umístění a případné výstavbě radarové stanice na území ČR? Každý z politiků bude mít 60 vteřin do kterých mu nebude vstupovat ani moderátor ani nikdo z jeho oponentů. Alexandr Vondra, 60 vteřin, prosím pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Když se oprostíme od dílčích věcí, když trochu zchladíme vášně a někdy tu hysterii, která okolo toho panuje, tak je to v zásadě o 3 klíčových slovech. Odpovědnost, bezpečnost a partnerství. My máme záruky v rámci NATO, nejlepší záruky v moderní historii tohoto státu. Není to tak, že můžeme tu bezpečnost jenom konzumovat, že můžeme jenom něco brát, musí také přijít okamžik, kdy musíme s něčím přispět. Ten radar je příspěvek poměrně malý, nestojí nás ani korunu a je určen k tomu, aby chránil lidi u nás, naše děti, lidi v Evropě. A lidi v rámci celého spojenectví v NATO. Já jsem přesvědčen, je to volba správná a navzdory všem pochybnostem bychom do toho určitě měli jít, je to kvůli naší budoucnosti.
Moderátor
Děkuji. Disciplinovanost Alexandra Vondry, přesně dodržel časový limit 60 vteřin. Martin Bursík jako vicepremiér, šéf Strany zelených. Prosím pane vicepremiére, Vašich 60 vteřin.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Nemůžeme od spojenectví chtít jenom výhody. Tam platí mušketýrské jeden za všechny a všichni za jednoho. Rád bych zmínil 2 aspekty. První se týká diskuse a to, kam jsme se dokázali dostat ve věci garance vlády Spojených států o začlenění radarového systému do alianční architektury, do systému NATO, tady můžeme být hrdi a tady mluvím za Stranu zelených, že jsme významně ovlivnili tu debatu. Takto jsme formulovali naši pozici, stalo se to vyjednávací pozicí české vlády. Všechna ministerstva, která vyjednávala vlastně vyjednávala tento nový aspekt a výsledkem je bukurešťský summit. Až budete mít možnost podívat se na dohodu a na dokumenty, které budou odtajněny, v momentě, kdy to je diplomaticky možné, tak uvidíte jaký je výsledek vyjednávání. To je jeden aspekt, který je nejdůležitější. Už nemluvíme o projektu na bilaterální základě ČR – USA, ale mluvíme o projektu, který bude v rámci NATO.
Moderátor
Martin Bursík a jeho 60 vteřin. Teď Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády. Prosím pane ministře.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
První argument je naše odpovědnost za budoucnost. Křesťanští demokraté podporovali vstup do Severoatlantické aliance i proti velké opozici. Vstup do EU i proto opozici. I v tomto ohledu čelíme jisté opozici a děláme to s odpovědností za naši budoucnost. Je to naše rozhodnutí. My rozhodujeme jako naše země o našem osudu. Proto říkám, že se nestydím za spojenectví s USA a nesouhlasím s tím, co řekl Michail Gorbačov, když řekl, že spojenectví s USA je vážné a nebezpečné rozhodnutí. Je to rozhodnutí vážné a správné. USA ve spojenectví s námi prokázaly v Evropě, že nám toto spojenectví zajistí budoucnost a bezpečnost. Ale naše suverénní české rozhodnutí a rozhodnutí ve spojenectví.
Moderátor
Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády ani nevyužil 60-ti vteřinový časový limit. Lubomír Zaorálek, stínový ministr zahraničí. I pro Vás otázka, který argument či argumenty pro Vás budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci českoamerických smluv. Prosím.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Žádná hysterie pane Alexandře Vondro. Jsem přesvědčen, že vláda vystavuje občany velmi vážnému riziku. Důvod je v tom, že my jsme bezpečnost dali, spolehli se na koncept kolektivní obrany v NATO a v EU. Tam je šance pro menší státy. Toto je pouze dvoustranná dohoda mezi USA a ČR. Viděl jsem polskou analýzu, která vyhodnocuje ta jednání tak, že Polsko není schopno se stát strategickým partnerem Spojeným státům. Ambice USA jsou daleko větší. Změna poměru sil, drtivá vojenská převaha. Tento systém má být také své komponenty Japonsko, Austrálie, prostě celý má být soustředěn kolem euroasie. To je daleko větší záměr než jsme si kdy dovedli představit a se kterým se těžko může ČR identifikovat. Četl jsem Veroniku Šmigolovou, která nedávno řekla, že ta základna bude přednostně hájena. Neřekla, že se na ni bude přednostně útočit. Proto říkám, že vláda vystavuje občany vážnému riziku.
Moderátor
Lubomír Zaorálek. Poprosím i europoslance, odborného mluvčího KSČM pro oblast zahraniční bezpečnostní politiky. Miloslav Ransdorf a jeho 60 vteřin.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Základní fakt, ze kterého bychom měli vycházet je, že bezpečnostní riziko pro ČR v této době je rovno nule. Jestli je nějaká bezpečnostní hrozba pro naši zemi, tak vychází z vlády, ze Strakovy akademie. Chtěl bych tedy říci, že nadále platí helsinský závěrečný akt a v duchu závěrečného helsinského aktu vždycky se snažily členské země, aby si snižovaly úroveň nasycení evropského kontinentu zbraňovými systémy. Teď se tento trend obrací, vytváří se nové dělící čáry v Evropě. Proti tomu bychom měli být jestliže chceme vážně brát evropský integrační proces. Toto se stane překážkou pro evropský integrační proces a v budoucnosti i pro transatlantické vztahy. Když tady byl zmíněn Richelieu a Tři mušketýři, tak já si myslím, že Topolánek není Richelieu. Richelieu byl chytrý.
Moderátor
Miloslav Ransdorf a jeho 60 vteřin. Sledujete Otázky, které vysíláme z Borovna, tedy z jedné z obcí, která stojí blízko vojenského újezdu v Brdech. Vzájemné obviňování mezi vládou a opozicí. Kdo začal s USA vyjednávat? Psal se rok 2002, Česká televize přinášela první zprávy o začínajících rozhovorech mezi ČR a USA o možném umístění radarové stanice v ČR. Tehdy ministr obrany z ČSSD Jaroslav Tvrdík odmítal zprávy o uzavřených dohodách. Jednání a Američany potvrzoval.
Jaroslav Tvrdík /ČSSD/, bývalý ministr obrany, 2.10.2002:
Je to skutečně úvodní debata o možné spolupráci a o její úrovni. Nemám vůbec žádnou informaci o to, že by u nás měla být umístěna podobná stanice, o které vy hovoříte.
Autor
Sociální demokrat Jaroslav Tvrdík už v roce 2002 označil v rozhovoru pro ČT zapojení do amerického programu za výhledově perspektivní možnost obrany českého vzdušného prostoru. Mluvil o možném vstupu americké protiraketové základny formou tzv. nepeněžního vkladu.
Jaroslav Tvrdík /ČSSD/, bývalý ministr obrany, 2.10.2002:
Nepeněžní vstup, který mlže být realizován například nabídkou území, nikoliv pro prvky aktivní obrany, ale pro senzorové či jiné stanice.
Autor
Radar byl tedy ve hře už v roce 2002. Před sněmovními volbami na jaře před dvěma lety, americký deník The New York Times referoval, že se ČR záměrně rozhodla vyhnout veřejné diskusi o projektu protiraketové obrany. Důvod? Obavy, že by se otázka americké základny mohla stát tématem parlamentních voleb. O čem se začalo mluvit za vlád vedených ČSSD, dotáhla do konce Topolánkova vláda. Několik hodin po vyslovení důvěry kabinetu Mirka Topolánka přišla z USA oficiální žádost.
Mirek Topolánek /ODS/, premiér a předseda strany, 20.1.2007:
Partnerství v rámci projektu protiraketové obrany považujeme jednoznačně za projev důvěru a respektu.
Vlasta Parkanová /KDU-ČSL/, ministryně obrany, 20.1.2007:
Tuto věc bychom neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost.
Autor
Topolánkův kabinet začal vyjednávat a opozice se ve Sněmovně pokusila, hned několikrát, neúspěšně prosadit všelidové hlasování o umístění radarové stanice. Ne všichni sociální demokraté v průběhu vyjednávání dávali najevo negativní postoj k umístění radaru.
Miroslav Svoboda /ČSSD/, poslanec, 7.4.2008:
Je to dobrý vklad pro evropskou i českou bezpečnost tento projekt. Z druhé strany budu jednoznačně loajální s klubem.
Autor
Naopak zelení, nejen po středečním rozhodnutí vlády, která schválila hlavní smlouvu, dávali najevo rozpolcenost. Zatím to vypadá tak, že poslanecký klub zelených, jako celek, radar nepodpoří.
Olga Zubová /SZ/, předsedkyně republikové rady, 17.5.2008:
Jdu po cestě, která nevede k radaru.
Autor
Veřejnost se už delší dobu hlásí o slovo. Politici by měli přenechat rozhodování o umístění radaru na ní. Lidé chtějí o umístění radarové stanice hlasovat v referendu. Strany vládní koalice, které mají většinu ve Sněmovně i Senátu tuto variantu odmítají.
Moderátor
Krom hlavní smlouvy, kterou ve středu schválila vláda, je zapotřebí dokončit ještě jednání o druhé smlouvě, o tzv. SOFA, která řeší pobyt amerických vojáků na českém území. V případě, že dojde k podpisu obou smluv o umístění radarové stanice v červenci, kdy podle vicepremiéra Alexandra Vondry by měl začít proces ratifikace obou těchto smluv? Pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Záhy po tom podpisu. Dojde-li k podpisu do poloviny července, já věřím, že ano, tak pak nastoupí proces, kdy my to odešleme do parlamentu, do Sněmovny.
Moderátor
Počítáte tedy s tím, že v srpnu by mohla začít ratifikace v obou komorách parlamentu?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Samozřejmě.
Moderátor
Vicepremiér, šéf zelených Martin Bursík před měsícem v rozhovoru pro ČT prozradil, že ke schvalování obou smluv o umístění radaru by mělo dojít až po prezidentských volbách v USA. Připomeňme si slova Martina Bursíka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany, 28.4.2008:
Já otevřeně říkám, že bych byl daleko raději kdyby ta smlouva šla do Parlamentu poté, kdy proběhnou v USA na začátku listopadu, tuším 4. listopadu, prezidentské volby. Toto by byla věc, která by byla politicky korektní, protože by se s tím seznámila nová administrativa USA, kde je klíčové jak se k tomu ona postaví.
Moderátor
Tak mluvil Martin Bursík před měsícem. Mluvil o politické korektnosti. Když už jste ve středu ve vládě hlasoval pro tu hlavní smlouvu o umístění radaru, vymohli jste si, že ten ratifikační proces začne až po amerických prezidentských volbách na podzim?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Tuto pozici, kterou jsem nedávno formuloval, tak je velmi realistická. Ten ratifikační proces, který bude probíhat v Poslanecké sněmovně bude vyžadovat svůj čas. Sněmovna si vyžádá čas na to, aby projednala smlouvy poté, co budou odtajněny, ve výborech a podvýborech. Nebylo by korektní, kdybychom se tady snažili nějak zkracovat lhůty, to v žádném případě vláda neočekává. Je realistické, že akt schvalování, tzn. hlasování v Poslanecké sněmovně, spadne do období kolem listopadu a že se skutečně stane to, co já bych pokládal politicky za šťastnější, kdybychom hlasovali poté, co proběhnou v USA prezidentské volby. Zároveň k tomu musím říci, že je potřeba počítat s tím, že v demokraciích v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti existuje elementární kontinuita. I když se střídají vlády, tak se nedělají kotrmelce. Jestliže americká administrativa, podle mého názoru, dosti nevhodným způsobem nám poslala žádost a souhlas o umístění radarové základny v den, kdy dostala vláda důvěru. Vždycky, když jsem v USA, tak toto vytknu americké straně, tak si myslím, že od nás by bylo korektní, kdybychom ten vzkaz ze Sněmovny poslali poté, kdy bude zvolen nový prezident USA.
Moderátor
Je toto přijatelná strategie pro ODS? Jasná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Když jsem mluvil o tom létě, tak jsem myslel začátek toho procesu. Ten proces se potáhne. To je několikaměsíční procedura.
Moderátor
Bylo by vhodné, aby se hlasovalo, v obou komorách, až po amerických prezidentských volbách? Jasná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já tvrdím to, že je výhodné pro nás tu smlouvu uzavřít teď. Ta jednání, to bylo tady věrně podáno, skutečně začala v roce 2002 za vlády Špidly a bývalý ministr obrany Tvrdík mluvil o tom nepeněžním vkladu. Pokud jde o novou americkou administrativu, já nemám žádnou pochybnost o tom, že ten protiraketový deštník v USA bude dál fungovat. To nezruší žádný americký prezident.
Moderátor
Podle informací Otázek, do Prahy měla dojít šifrovaná zpráva českého velvyslance ve Washingtonu pana Koláře, který upozorňuje, že zahraničně-politický poradce Baracka Obamy, který je jedním z favoritů demokratů na úřad amerického prezidenta, že dojde k seškrtání rozpočtu nebo dokonce k tomu, že ona
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To je něco jiného, pane Moravče. Já tvrdím, že Amerika deštník nestáhne. Ona ho bude mít dál Evropě nabízet. Co se může změnit, je, že řekne, tak si připlaťte. Zaplaťte to. Je samozřejmě výhodné pro Evropu a zejména pro nás, kteří máme mít jedno z těch zařízení na svém území, abychom za to nemuseli platit.
Moderátor
Podle Vás, když nebudou ratifikovány ty smlouvy ještě za Bushovy administrativy, tak se může stát, že pak by ČR dala část svých peněz do výstavby radarové stanice?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ta smlouva by mohla být pro nás méně výhodná. Za stávající americké administrativy je to pro nás výhodnější.
Moderátor
Lubomíre Zaorálku, cítíte jistou povinnost se veřejnosti omluvit za to, že už v roce 2002 vaši představitelé v čele s Jaroslavem Tvrdíkem mluvili o nepeněžním vkladu. Možná měli na mysli vojenský újezd v Brdech.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Žádný závazek ze strany Vladimíra Špidly ani Parobka nepadl a nemohl padnout. Četl jsem záznamy jednání pana Tvrdíka v USA, tam několikrát opakoval, že nemůže vláda žádný závazek slíbit, protože je to věc Parlamentu. Zároveň tam říká, že předpokládá, že systém bude fungovat v rámci NATO. Ta jednání byla započata v roce 1997, mluví o nich zpráva generála letectva Emery Spojených států, je to zpráva Pentagonu. Mohl jsem ji tady přinést.
Moderátor
Pane místopředsedo, nelitujete toho, že jste v těch jednáních pokračovali? Jasná odpověď veřejnosti.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
To nebyla jednání. To byly technické konzultace. My politici jsme o nich neměli informace. Byla to odborná jednání, kterých se vedla celá řada. Na bezpečnostní radu státu to přišlo poprvé na začátku roku 2007. Já jsem byl jejím členem dříve a nikdy se o tom nejednalo. Tady se mluvilo o tom, jak budeme pěkně jednat o ratifikaci ve Sněmovně. Já se Vás musím zeptat. My jsme byli stejně tak dohodnuti, že budeme jednat ve Sněmovně po volbách Srbsko o uznání Kosova. Vláda si odjela do Teplic a za našimi zády to provedla navzdory slibům, které jsme dostali od Vás, od pana Schwarzenberga, který to osobně slíbil v zahraničním výboru Sněmovny, že dřív než to půjde do vlády, bude se jednat je Sněmovně. Když tady poslouchám řeči o tom, jak bude mít dostatek prostoru na jednání, já mám podezření, že byste to nejraději sfoukli v nějakém městečku někde na hranicích.
Moderátor
Promiňte, to jedině, že byste se do toho městečka přesunul i Vy jako sociální demokraté.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Kdyby to byla věc vlády, tak už to schváleno je. To je jediné štěstí, že podle Ústavy je to věc Parlamentu.
Moderátor
Dovolíte? Cyril Svoboda byl ve vládě, které byly vedené i sociálními demokraty. Vy jste byl ministrem zahraničí. Věděl jste o tom, že byla nabídnuta nějaká, šlo o technické konzultace?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Především chci říci ještě jednu skutečnost. Nejde o vztah k Bushově administrativě. To je velmi naivní a podle mě špatný přístup k věci. Jde o vztahy mezi státy. Nemůžeme spoléhat na to, že změna vlády zákonitě povede ke změně smlouvy. Toto je zkratka, kterou někdo může tvrdit, ale neodpovídá realitě. Pokud jde o ta jednání. To začalo už v roce 2002, byl to taky náš příspěvek po summitu NATO v Praze. Konzultace se vedly na Ministerstvu obrany a ještě před volbami 2x ve vládě, máme rozdělenou agendu, máme agendu evropskou a zahraničně politickou ve které se diskutuje a neuzavírá se a nepřijímají se žádná usnesení. V této debatě, 2x ve vládě, se diskutovala otázka i případné nabídky USA, reakce, způsobu komunikace. ČSSD mluví pravdu, že se nic neusneslo, ale nemůže tvrdit, že se nejednalo. To není pravda. My tady nemáme žádný záznam, protože se to neuzavřelo usnesením. Taková je realita.
Moderátor
Promiňte, pane ministře, když Lubomír Zaorálek není ochoten přiznat a nebo se omluvit veřejnosti za to, že se ta jednání už vedla za vlád ČSSD. Není ale podvodem na voličích, že se to téma nestalo předmětem parlamentních voleb v roce 2006 a že ještě předtím upozorňovaly internetové servery jako Britské listy, ať to byly New York Times, které jasně o tom psaly, že jste to téma, a vlády vedené ČSSD, nechávali až po volbách a pak došlo ke schválení důvěře Topolánkovy vládě a najednou tady přistála oficiální žádost?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Ona tu nepřistála z čista jasna. Byl to výsledek jistého procesu technických konzultací a debat. Je potřeba taky zdůraznit, že jsme za vlády ČSSD schválili bezpečnostní strategii ČR. Tam se hlásíme k tomu, že naše bezpečnost se bude chránit buď kolektivně nebo individuálně. Dokonce tam máme možnost i preventivní angažovanosti. Naše bezpečnostní strategie, která byla schválena Parlamentem, pro to ČSSD hlasovala také, otevírá tento prostor a naše Ústava dává jasný způsob řečení a ten my realizujeme. Já chci, aby za 10, 15 let naše děti a vnuci mohli přesně vědět kdo byl pro a kdo proti. Proto jsem zastáncem toho, že mají rozhodovat poslanci a senátoři, aby se to po 10, 15 letech mohlo ověřit, aby se vědělo kdo byl pro a kdo proti. To je mnohem odpovědnější než říct ať to rozhodneme všichni. My neseme velkou odpovědnost a já chci, aby ta odpovědnost byla vtělena do paměti českého národa.
Moderátor
Kdy by mělo, podle europoslance Miloslava Ransdorfa, dojít k ratifikaci, když s největší pravděpodobností ty smlouvy v případě, že budou podepsány půjdou do obou komor Parlamentu?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych k tomu chtěl říct několik poznámek. Je otázka, zda jsme spojencem USA nebo firmy Halliburton, kde je velmi zaangažován Dick Cheney. To je firma, která staví podobné základny, která je angažovaná v zakázkách v Iráku. Takže můžeme být nástroje ryze privátních obchodních zájmů. To by měli diváci taky vědět. Druhá věc je, že Barack Obama dostal otázku, zda je ochotný jednat, protože se vyslovil pro tuto variantu, s Iránem, se Severní Koreou a dalšími zeměmi jako je Libye, tak mu to vytýkali a on řekl, proč bych s nimi nejednal, vždyť jsou to malé státy. V době, kdy existovala Studená válka, byl tady Sovětský svaz, který nás mohl ohrozit daleko víc a my jsme s ním jednali.
Moderátor
Rozumím Vám správně, že by v žádném případě k samotnému aktu hlasování nemělo dojít před americkými prezidentskými volbami?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já nevylučuji, že budoucí americký prezident, nebo prezidentka, může mít na věc jiný názor.
Moderátor
Považujete tedy za nekorektní pokud by se o tom hlasovalo dřív?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych chtěl vyloučit, že budeme objektem nějakých komerčních zájmů ryze soukromých subjektů. To je velice důležitá věc. Pokud jde o bezpečnostní záruky. Není žádní riziko pro ČR v současné době. Nápady, že na nás bude střílet rakety Írán jsou hloupost. Írán nemá ani technické prostředky, které by toho byly schopny. Že to bude dělat Severní Korea je ještě větší hloupost, protože jistě do USA je kratší cesta i kdyby to náhodou chtěl někdo udělat přes Pacifik. O Takovéto důležité věci by se měli rozhodnou občané sami. Měli by se rozhodnout v referendu a měli by mít k tomu veškeré informace. Ale je bohužel tento silový přístup, kdy se všechno válcuje silou dvou koupených přeběhlíků. Je to typické pro Topolánkovu vládu. Ať se jedná o zdravotní reformu.
Moderátor
Promiňte, pojďme se vrátit k radaru, aby lidé dostali také prostor, aby tady došlo i na konkrétní argumenty. Pane vicepremiére, ještě vteřinu dovolíte-li, protože navážu na Ransdorfa. Ač Topolánkův kabinet ve středu na svém jednání schválil znění hlavní smlouvy o umístění radaru, poslanci si stěžují, že její znění dodnes, jako zvolení zástupci lidu, nemají k dispozici. S největší kritikou přicházejí opoziční poslanci. Tady jsou slova odborného mluvčího KSČM pro obranu Alexandra Černého.
Alexander Černý /KSČM/, poslanec, 20.5.2008:
Už 1,5 roku jednáme o dvou dohodách s USA a já musím konstatovat, že za rok a půl ani výbor pro obranu a výbor zahraniční nebyli prakticky žádným způsobem detailně informovány o tom, co ty smlouvy obsahují.
Moderátor
Zaznívají argumenty odborného mluvčího KSČM pro resort obrany Alexandra Černého. Páni vicepremiéři, teď vládní tábor, pokud jsem dobře četl vyjádření tiskového mluvčího americké ministryně zahraničí. Teď už nic nebrání tomu, aby ta hlavní smlouva byla zveřejněna. Proč ji nezveřejníte ještě před podpisem? Pane vicepremiére Vondro.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ta smlouva není dojednána, dokud není podepsána. V momentě, kdy bude smlouva podepsaná, my všechno odtajníme. To nerozhoduje vláda. To rozhodne parlament, rozhodne to poslanecká sněmovna a senát. Bude mít několik měsíců na to, aby odstavec po odstavci, větu po větě se s touto smlouvou seznámila a vyjádřila se k ní, zda ano nebo ne.
Moderátor
V den podpisu tedy bude zveřejněna na internetových stránkách? Dřív to není možné?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Dřív to není možné, protože smlouva je sjednána okamžikem podpisu. Do té doby není smlouva uzavřená.
Moderátor
Pane vicepremiére Bursíku, Vy jste téhož názoru? Nepoškozuje vládu samotnou a celou diskusi kolem radaru to, že veřejnost nemá šanci se k tomu textu dostat?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Všechno má svůj čas. V diplomacii to chodí tak, že dříve než něco podepíšete s druhou stranou, tak to nezveřejňujete v novinách a nediskutujete ve veřejnosti. Tam bude několik měsíců na to, aby to mohlo být diskutováno. Teď se konečně dostanu k tomu, co pokládám za nejdůležitější v této debatě. Já jsme pro to, aby v debatách padaly konkrétní informace, konkrétní fakta. Chtěl bych se ještě vyjádřit k tomu, jak je to s tou kontinuitou, respektive to, že my jsme nezačali jako vláda Mirka Topolánka v bodě nula. My jsme převzali tu věc ve významné fázi rozpracování. Já teď dám jenom fakta. Dejte mi prosím krátký prostor, protože vy jste utekli z těch otázek tak jako vranka obecný, který žije okolo v potocích. V červenci 2002 proběhly prezentace zástupců pentagonu k projektu. To bylo na Ministerstvu obrany. V září 2002 návštěva ministra obrany Tvrdíka v USA. Ministr vyjádřil pochopení pro postup Spojených států, uvítal že USA chtějí tuto otázku konzultovat včetně bilaterální tak alianční úrovni. Toto je pravda. Návštěva ministra obrany Kostelky v září 2003, 4.2.2004 uzavřené jednání vlády, vláda pověřila Ministerstvo obrany dále pokračovat ve výměně technických informací atd. Poté Ministerstvo obrany mezi lednem až únorem 2004, tj. vaše vláda vytipovala 3 vojenské újezdy – Libavá, Brdy, to je tady u vás vážení přátelé a Boletice a materiál byl zaslán americké straně. Pak byla pauza mezi roky 2004 a 2006. Od počátku 2006 probíhaly v Praze uzavřené technické konzultace, dávejte pozor, příprava možné prohlídky lokalit vytipovaných pro realizaci záměru byla vzhledem k červnovým parlamentním volbám odložena. Ale to není všechno. V termínu 18. – 25. července, to znamená je po volbách, jednáme o nové vládě, vládne ČSSD protože ještě není ustavena nová vláda, nebyl ještě pověřen premiér sestavením vlády, tady probíhá za účasti 22členného expertního týmu USA prohlídka zmíněných vojenských újezdů. Americký tým vysoce ocenil průběh prohlídky a kvalitu předaných informací a předběžně byly Brdy a Libavá hodnoceny z hlediska infrastruktury a geologicko-hydrologických podmínek pozitivně. My jsme se k tomu dostali v lednu 2007, kdy se jednalo o důvěře vládě. Toto je kotrmelec, veletoč, za který já bych se červenal tady v tom jednání. Tak alespoň přiznejte to, že do té doby, než jste se stali opozicí, jste se stejnou vehemencí a aktivitou na tom projektu pracovali tak, jako my jsme to kontinuálně převzali, protože děláme kontinuální zahraniční a bezpečnostní politiku.
Moderátor
Lubomír Zaorálek, jeho reakce a pak se ptá publikum.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
10 let v této zemi vojenští odborníci jednali o této věci na ministerstvu obrany, prováděli tyto technické konzultace, mohli by vám říci, že podobných konzultacích se provádí celá řada také s jinými zeměmi. V čele toho ministerstva stál Karel Kühnl, v čele ministerstva zahraničí Cyril Svoboda. Jako politická strana, jako politickou otázku jsme to neřešili, protože jsme nevěděli, jestli takováto žádost vůbec někdy přijde. 10 let se to řešilo. V roce 2002 jsem zjistil, že například poslanec Vidím z ODS dostal zprávu z generálního štábu o těch možných projektech protiraketové obrany v Evropě. Dal to do šuplíku a ani poslancům to nedal. Nikdo netušil, jak je ta věc vážná, jestli z toho nějaká žádost bude, jestli se nepůjde úplně jiným směrem. K přístupu této věci, nikdo nemohl tušit, který se prosadí.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Nikdo nemohl tušit, o co se jedná. To, co tady řekl Martin Bursík, je stoprocentně pravda a mimochodem, co bylo dál v létě 2006 po těch volbách, do té doby to bylo utajované. Pak Jiří Paroubek, že si myslel, že bude v té době ve vládě vládnout, v jak velké koalici, tak si uvědomil, jak je problém s českou veřejností a žádal, protože do té doby se jednalo o umístění raket, nikoliv radaru, žádal, aby se to nějakým způsobem rozředilo a my jsme přišli s tím, že jsme dohodli v rámci NATO s Američany a s Poláky, že se ten systém rozdělí, že tady bude radar, což bylo pro sociální demokracii tehdy relativně připravené, dokonce jsou autentické výroky Jiřího Paroubka, že přeci o radaru nebudeme dělat ani referendum, že nepůjdeme s kanónem na vrabce.
Moderátor
Tady diváci teď mají šanci vidět, diváci teď mají šanci vidět, jak s nimi politické strany, které měly i odpovědnost v Poslanecké sněmovně, i ve vládě, hráli hru, jakou s nimi hráli hru. Ptají se diváci, konkrétní otázky, prosím.
Diváci:
Já bych chtěl jenom říci, že pánové tady zapomínají na jednu věc, že sice mohla probíhat nějaká jednání, ale my jsme parlamentní republika, čili odpovědnost má parlament a druhá věc je, my jsme se jakožto strana KSČM opakovaně ptali v Poslanecké sněmovně, zda tyto věci jsou pravda nebo ne. Vždycky z vládních lavic padlo dementi, že se nejedná, že nic takového nepřipadá v úvahu.
Moderátor
Za vlády sociální demokracie?
Diváci:
I následně.
Moderátor
I následně. Prosím ptejte se.
Diváci:
Dobrý den, tady Gruntová Hrádek. Já chci jenom říci, že v Rokycanech, když byla taková přednáška, tak pan Peine, ten je z ODS, tak nám tam řekl, že napsal zvací dopis za ODS a ten seděl na ministerstvu zahraničí.
Moderátor
Já vás poprosím, abyste si dala mikrofon k ústům a neukazovala jím.
Diváci:
Seděl na ministerstvu zahraničí ve vládě a bylo to v roce 2002. Ten dopis máte vy na stole.
Moderátor
Nezazněla otázka, ale spíše názor. Žlutý mikrofon, prosím, ptejte se.
Diváci:
Chtěla bych, aby to pan ministr vysvětlil, protože je za ODS. Teď říká samé lži, vádí to na socdemáky.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
V roce 2002 sociální demokracie a Jiří Payne, který byl kdysi poslancem parlamentu za ODS, v žádném případě nemohl sedět ani na ministerstvu zahraničí, ani na jiném.
Diváci:
Dělal tam náměstka.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Máte špatnou informaci.
Diváci:
Nemám.
Moderátor
Dále žlutý mikrofon vzadu, prosím teď.
Diváci:
Dobrý den, Paleček Holoubkov. Já se chci zeptat panů Zaorálka a Grebeníčka v rámci jejich kampaně proti radaru a proti systému protiraketové obrany, do jaké míry koordinují své kroky s Ruskem a s Čínou? Děkuji.
Moderátor
Začněme asi u Miloslava Ransdorfa, jako zahraničně-politického.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych chtěl upozornit tazatele, že se nejmenuji Grebeníček, ale Ransdorf, to za prvé. Možná na tu dálku ty rysy obličeje nejsou příliš rozlišitelné. Druhá věc je ta, že my tu nechceme vůbec žádné vojáky. Kdyby přišli Číňané…
Moderátor
Dovolte jenom, pane europoslanče, promiňte….
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Kdyby přišli Rusové, nechceme je tady taky.
Moderátor
Promiňte, pane europoslanče, proč jste proti nim tak vehementně nevystupovali od roku 1970 do roku 1989?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Drahý pane redaktore, já jsem tedy v žádném parlamentu nebyl, víte, že jiná situace, ale já jsem nikdy s příchodem spojeneckých vojsk jsem se nesmířil. Já jsem nikdy pro ně nebyl a já si myslím, že tato otázka je trochu pod pás, ale řeknu vám jednu věc, jestli sem teď chce někdo přivést ruské vojáky, tak je to vládní koalice, protože to je jedna z věcí, se kterou seznámil americký ministr obrany naši senátní reprezentaci, když tu byl a pan předseda Senátu Sobotka úplně vyvalil oči, že taková varianta vůbec přichází v úvahu, jestli ….
Moderátor
Teď máte na mysli ruské inspekce?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Nejenom inspekce, tady v podstatě by měla být stálá reprezentace vojenská a já nevím, jestli si Rusko vymůže nějaké extrabuřty v souvislosti s tou základnou, ale takováto možnost, jestliže někdo mluví o ruských vojácích, není spojená ani s komunistickou stranou, ani se sociální demokracií, ale se současnou vládní koalicí.
Moderátor
Otázka byla i na Lubomíra Zaorálka. Poprosím o stručnou odpověď.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Já jsem opravdu Zaorálek a mohu na to odpovědět. Samozřejmě, já už jsem to řekl, já jsem řekl, že my jsme vstoupili v době, kdy byla sociální demokracie vládnoucí stranou do NATO a do Evropské unie a takto jsme chtěli založit svou bezpečnost. To znamená bezpečnost, která bude budována na základě našich zájmů, na základě zájmů Evropy a společně s našimi spojenci. Samozřejmě ta architektura potom může vzít a měla by vzít i zájmy ostatních států, velmocí, jinak nebude funkční. Vtip je v tom, že to, co se tady dneska nabízí tím radarem v Brdech, on je to vlastně radiolokátor, správně řečeno, tak to je úplně jiné pojetí bezpečnosti. To je pojetí bezpečnosti, ve kterém se naopak má vytvořit změna poměru sil a drtivá vojenská převaha. To je to, co podle mě tu situaci znejistí. Teď máme prohlášení Ruska a Číny, že se zhoršuje stabilita a vytváří nedůvěra.
Moderátor
Otázka zněla, jestli to je po konzultacích s vámi jako ze zástupci KSČM a ČSSD, rusko-čínské prohlášení?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Myslím, že není třeba odpovídat.
Moderátor
Cyril Svoboda a otázka těch inspekcí, které tady zazněly od Miloslava Ransdorfa. Počítáte s tím, že se budou dojednávat další smlouvy, které se budou týkat pravidelných inspekcích a v případně z jakých zemí?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Na všechny tři otázky jasná odpověď. Nejprve ale jednu drobnost. Je potřeba a vy to pánové víte, říci, že architektura Severoatlantické aliance je založena na tom že jednotlivé členské státy aliance nebo v dohodě dva, tři státy, vkládají jistou kapacitu do společného konceptu obrany, proto nelze vybudovat ani nějaký deštník, aniž by ho nevytvořily dvě, tři země a nevložily do té společné architektury. To říkám proto, že jsem po jízdě se svým bratrem, měl náročnou debatu s ním, tak jsem se potom pečlivě přečetl smlouvu o dočasném pobytu vojsk Sovětského svazu, a to vám doporučuji jako svěží čtení. Z toho vám jde mráz po zádech, co tehdy se podepsalo, co znamenala skutečná okupace.
Moderátor
Chcete říci, že vy podepíšete méně strašnou smlouvu?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Ne, nepodepíšeme. Ano, my podepíšeme smlouvu jako suverénní stát a tři otázky, za prvé, narozdíl od této smlouvy, která tady byla po dobu pobytu sovětských vojsk. Ta smlouva, kterou podepíšeme, je vypověditelná. Na rozdíl od této smlouvy to neplatíme, protože bychom platili i elektrický proud vojákům.
Moderátor
Platí lhůta, roční výpovědní lhůta?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Přesně tak. Za další, bez souhlasu české vlády ten radar nikdo nenavštíví, protože musí být dohoda obou dvou stran. Bez naší dohody a může být potom procedura jakkoliv vymyšlená, aby tam byla kontrola, nikdo nemůže navštívit ten radar.
Moderátor
Promiňte, pane minstře, budou se dojednávat další smlouvy, které by nějak upravovaly inspekční režim?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Ta smlouva, která bude podepsána, říká, že přijede-li jakákoliv návštěva, musí to být diplomatickou cestou notifikováno české vládě a vlády s tím musí souhlasit. Jaký my si uděláme vnitřní mechanismus kontroly, to je otázka debaty, jestli to bude na rozhodnutí vlády nebo jestli vláda zmocní ministerstvo obrany nebo za jak dlouho to bude vtaženo k dalšímu vývoji, ale říkám, že bez souhlasu české strany to nebude. Na rozdíl od té minulé smlouvy, v této smlouvě máme důstojníka, který tam také velí. Na rozdíl od té původní smlouvy v této smlouvě máme garanci vypracovávání priorit míry ochrany. Na rozdíl od té původní smlouvy se tady zavazujeme jako suverénní stát, který bude jednat se svým partnerem a jako suverénní stát, který může z tohoto svazku vystoupit, bude-li mít pocit, že tam je jako vazal. To je rozdíl oproti původní smlouvě se Sovětským svazem.
Moderátor
Jestli můžete zestručnit ty odpovědi. Další otázka modrý mikrofon.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych chtěl upozornit na to, že všechny státy severoatlantické aliance mají podobné garance. Jistě víte, pane ministře, o tom že byla obrovská aféra s utajovanými předměty amerických letadel a také s utajovaným vězněním vězňů v jednotlivých evropských státech ze strany CIA. Tato věc proběhla evropským parlamentem, byl to obrovský skandál a komisař Frattini měl plné ruce práce, aby tu věc ututlal, takže zamyslete se nad tím.
Moderátor
Další otázka, prosím modrý mikrofon, pak žlutý mikrofon.
Diváci:
Štěpán Kotrba, Britské listy. Já se vrátím k tomu seznamu hříchů, které tady zveřejnil pan ministr Bursík. Pane ministře, jako obvykle nemáte pravdu, neboť ten prvotní hřích, jak by řekl lidovec Svoboda vedle vás, spáchal poslanec Payne. Roku 1998, kdy zaslal tehdejší vládě Miloše Zemana a její bezpečnostní radě dopis, ve kterém už rovnou navrhuje radar pro Českou republiku, americký radar. Tehdejší vláda Miloše Zemana tento dopis smetla ze stolu, takže, pánové, opět lžete.
Moderátor
To nebyla otázka. Martin Bursík a jeho stručná reakce, pak žlutý mikrofon.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Pane Kotrbo, jak to souhlasí s výčtem fakt, která jsem zde uvedl? Jak tato epizoda souvisí s tím, že já jsem tady vyjmenoval aktivity sociálně demokratické vlády, kde byl pan kolega Zaorálek předsedou sněmovny, jaké všechny kroky ve věci identifikace, vyhledávání potenciálních lokalit, konzultací, jednání na uzavřeném jednání vlády, netransparentní, jak souvisí tenhle příběh, který jste tady řekl, s tímto? Přeci ta vláda sociální demokracie, respektive koaliční, byla v té době autonomní vládou, která se sama mohla rozhodnout, jestli touto cestou půjde, nebo jestli to v samém prvopočátku odmítne. Ona tu svobodu tehdy ještě měla. My v momentě, kdy se hlasovalo o důvěře vládě, ten večer jsme dostali poprvé oficiální žádost administrativy Spojených států. My tu svobodu, ten luxus, který měla tehdejší vláda a mohla toto rozhodnout, kdyby chtěla.
Moderátor
Žlutý mikrofon.
Diváci:
Pane ministře, já vám odpovím, jestli dovolí pan Moravec. Ten rozdíl je v gramatice, vid dokonavý a vid nedokonavý. Jednat ještě neznamená dojednat, protože s Vatikánem vlády sociální demokracie také jednaly.
Moderátor
Žlutý mikrofon.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Přeci není možné, aby řekl pan Bursík, že neměli svobodu. Jako žádný závazek nebyl přijat, probíhaly technické konzultace.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Já jsem porovnával tu míru.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Ale neříkejte, že jste neměli svobodu. Samozřejmě, že jste měli svobodu také proto, že jste tu věc mohli pouze předložit parlamentu a parlamentu je ten, který jediný je suverén, který to může rozhodnout. Prostě není pravda, že vy jste nemohli nic dělat.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
My jsme pracovali s vaším dědictvím.
Moderátor
Žlutý mikrofon, ano, ptejte se.
Diváci:
Dobrý den, Grospič. Chtěl bych se zeptat, přestože je jasné z té diskuse, že drtivá většina občanů České republiky si tady nepřeje žádné cizí vojáky, žádnou cizí základnu, přestože dvakrát KSČM předložila zákon o jednorázové referendu v této otázce do Poslanecké sněmovny a i pan ministr Cyril Svoboda tady ukazuje, že vláda je mnohem lépe informována než parlament, přestože jsem parlamentní republika, tak bych se chtěl zeptat konkrétně pana ministra Bursíka, zda třetí návrh o jednorázovém referendu , který KSČM předložila do Poslanecké sněmovny, jehož jsem předkladatelem jako poslanec, podpoří, přestože i když k tomu vláda dala negativní stanovisko a vyslyší tak vůli většiny občanů v této republice?
Moderátor
Jasná odpověď Martina Bursíka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Nepodpořím, pane poslanče a je potřeba k tomu jenom krátce uvést několik argumentů. O vstupu do NATO, za vlády sociální demokracie, se nerozhodovalo v referendu, to je myslím první podstatná informace. V žádné ze zemí NATO, kde se umisťovaly nějaké prvky obrany, se nikde nerozhodovalo v referendu, v žádné alianční zemi a ten třetí argument, přeci víme, že zákon o referendu jakémkoli, ať už účelovém nebo obecném referendu, je ústavním zákonem. Ústavní zákon vyžaduje kvalifikovanou většinu obou komor parlamentu, tedy i Senátu, takže samozřejmě máte právo a respektujeme tuto aktivitu, kterou činíte, ale vy sami od samého prvopočátku víte, že je nerealistické, že tento návrh zákona bude schválen, tudíž konkrétní příspěvek tímto aktem k nějakému vyřešení té situace skutečně nepřinášíte.
Moderátor
Děkuji pro tuto chvíli Martinu Bursíkovi a děkuji pro tuto chvíli zatím otázky z publika.
Moderátor
Začlenění možné americké radarové stanice v Brdech do systému v protiraketové obrany Severoatlantické aliance, i to je jedna z podmínek nejsilnější opoziční strany sociálních demokratů, ale i vlády zelených, aby jejich kritika vůči radarové stanici nebyla tak silná. Šéf zelených Martin Bursík říká, že ke splnění této podmínky došlo na dubnovém summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. Sociální demokraté mají výhrady. Myslí si, že ona formulace z bukurešťského summitu Severoatlantické aliance nesplňuje jejich základní podmínky podle nich je výsledek dubnového summitu v Bukurešti jen málo konkrétní.
Autor
Jeden ze závěrů summitu Severoatlantické aliance, který se konal začátkem dubna v Bukurešti, zní jasně. NATO uznalo, že nebezpečí balistických střel roste a rozšíření amerického systému protiraketové obrany přispěje k ochraně všech spojenců.
Mirek Topolánek /ODS/, předseda vlády, 3.4.2008:
Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoliv budoucí protiraketové obrany na aliančním základě.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 3.4.2008:
Hrozba tu je a musí být nedělitelná. Americký systém je významným příspěvkem.
Autor
Na dubnovém summitu Severoatlantické aliance se nezapomnělo ani na Moskvu. NATO navrhuje propojit všechny tři protiraketové systémy, alianční, americký a ruský. Jedním z témat, o které se v té souvislosti mluví, jsou možné inspekce ruských expertů,pokud radarová stanice v českých Brdech nakonec bude stát.
Karel Schwarzenberg /nez./, ministr zahraničí, 3.4.2008:
Veškerá činnost eventuelní ruských průkopníků na českém zemí bude muset být probrána a vyjednána.
Autor
Ani dubnový summit Severoatlantické aliance ale nerozptýlil ruské obavy z rozšíření amerického systému protiraketové obrany na střední a východní Evropu.
Vladimír Putin, bývalý ruský prezident, 4.4.2008:
Pozitivní je, že náš zájem na zajištění naší vlastní bezpečnosti byl vyslanec vyslyšen, ukázalo se, že američtí partneři uvažují o tom, jak zlepšit důvěru a transparentnost a v tom budeme pokračovat.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 4.4.2008:
Jednání s Ruskem proběhlo v pozitivním duchu, ale nemůžu hlásit, že jsme viděli ohromující průlom.
Autor
Když začátkem května dorazil do Prahy generální tajemník Severoatlantické aliance, prohlásil, že česko-americká dohoda oproti raketovém radaru v Česku otevře novou kapitolu v úsilí aliance, čili k hrozbám 21. století.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 5.5.2008:
Pokud se shodneme na tom, že to je hrozba balistických střel, měli bychom natoizovat tuto debatu, aby to byla debata uvnitř NATO. Bukurešťský summit právě natoizaci zahájil.
Autor
Severoatlantická aliance teď zkoumá možnosti propojení americké protiraketové obrany ve střední Evropě s aliančníma s národními systémy. Studii chce vyhodnotit na dalším summitu. NATO v příštím roce.
Moderátor
Z jednoho ze záběrů dubnového summitu v Bukurešti vyplývá, že už v příštím roce Severoatlantická aliance posoudí varianty protiraketové architektury pokrývající území celé aliance. Dalším hostem otázek, tentokrát v pražském studiu České televize, je český velvyslanec při Severoatlantické alianci Štefan Füle. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Hezký dobrý den.
Moderátor
Dá se, pane velvyslanče, už dnes říci, kolik je možných variant, o kterých jsem mluvil?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Těch variant je několik, je jich méně než prstů na jedné ruce a neřeknu vám přesné číslo, protože jde o údaj zatím utajovaný. Každá z těchto variant, a to je pro nás velmi důležité, ale počítá s třetím pilířem. Žádná z dalších variant neexistuje.
Moderátor
Když byl začátkem května v Praze na návštěvě generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer, tak odpovídal v rozhovoru pro Českou televizi i na otázku, jak to bude s velením aliančnímu systému, když teď NATO odporuje rozšíření toho amerického systému a případné radarové stanice, která by stála v České republice? Tady je odpověď generálního tajemníka Severoatlantické aliance.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 5.5.2008:
NATO má četné zkušenosti s integrováním velících struktur. Myslím, že je velmi předčasné teď říkat, jak vlastně ta velící struktura nakonec bude vypadat, ale mohu vám říci, že pokud nějaká organizace má obrovské zkušenosti v této souvislosti, pak to je právě NATO, protože to je právě kolektivní a obrannou organizací s integrovanou strukturou velení. Je pravda, že to není zrovna nejjednodušší problém, ale jsem si zcela jistý, že pro něj budeme schopni nalézt řešení.
Moderátor
Prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer. Když, pane velvyslanče, není možné teď říci, jak bude vypadat ta velící struktura aliančního systému, můžete naznačit, kde by měla být ale ustavená?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Bude ustavena potom, co bude u nás podepsána a odsouhlasená smlouva poté, co hlavy státu a vlád rozhodnou o nějaké z konkrétních forem integrace toho třetího pilíře do aliančního systému řízení a velení. Ten důvod, proč jsme ještě nerozhodli o této věci, není tak ani o tom, že bychom neměli dostatek informací, ale problém je v tom, že každé takové rozhodnutí sebou nese poměrně dost nákladné finanční konvence a přece jenom chtít po členských státech NATO, aby se dnes zavazovaly k tomu, že on integraci zaplatí a v té částce ta situace, kdy zatím Česká republika nebyla schopná doložit, že je schopná zavázat se k tomu, že ty dohody budou schváleny a radar postaven, přece jenom dost dobře nejde.
Moderátor
Můžete tedy jasně odpovědět, příští rok v summitu Severoatlantické aliance už by mohlo padnout rozhodnutí o té velící struktuře?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Pokud bude do té doby smlouva podepsána a schválená, pak já vidím jako jedno z rozhodnutí příštího summitu, který bude ve Štrasburku v dubnu příštího roku. Také rozhodnutí, respektive úkol, aby se pracovalo na konkrétních podmínkách integrace tohoto třetího systému řízení a velení. Aby byly zúžené obce, budou vybrána jedna až dvě a na základě nich potom bude rozhodnuto.
Moderátor
Ještě jedna stručná otázka, prosím o stejně stručnou odpověď, počítáte s tím a počítá se s tím v Severoatlantické alianci, že by docházelo k pravidelným inspekcím i z velení Severoatlantické aliance či dokonce by v případě, že budou chváleny ony smlouvy o výstavbě amerického radaru na českém území, takže by byl přítomen nějaký inspektor nebo byla by tady stálá přítomnost někoho ze Severoatlantické aliance?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Neuvažovalo a není nejmenší důvod o něčem takovém uvažovat. Už to zaznělo v té diskusi, že aliance jako taková nemá své vlastní vojáky, nemá svůj vlastní personál. Je to tak trošku ironie osudu, ale první personál, který aliance má, je civilní personál. Všichni vojáci, ať už jsou součástí jednotné aliance. Každý z těchto vojáků má dvě čepice, to znamená, že základna, takto deklarovala jak česká strana, tak spojená strana. Pokud tato základna bude poskytnutá alianci, k obraně aliančního území a stane se tak součástí jednotného řízení a velení, tak v ní budou sedět američtí a bylo zde také řečeno, čeští důstojníci, kteří budou mít jak české, tak americké čepice, tak také tu alianční.
Moderátor
Říká pro tuto chvíli z Prahy Štefan Füle, český velvyslanec při Severoatlantické alianci. Proč vám toto nestačí jako sociálním demokratům? Stručná odpověď Lubomíra Zaorálka.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Pan Füle jako velvyslanec to nemá jednoduché, je zaměstnanec vlády, ale to, co řekl pan Jaap de Hoop Scheffer, to bylo velmi důležité. On řekl, pokud se shodneme na tom, že tu je hrozba balistických střel, ta shoda na tom, že mezikontinentální balistické střely jsou klíčovou hrozbou, vůbec není v této chvíli, o tom se teprve bude mluvit. Podívejte, mezikontinentální balistické střely, to je šlágr před 20 lety. To byla otázka bije v bilaterálním světě mezi Sovětským svazem a tehdejšími Spojenými státy. Tehdy mezikontinentální balistické střely, které letí 30 minut, to byla také šance odvrátit atomovou válku. Vůči nim začal stavět Regan vlastně svoje hvězdné iniciativy, na ně potom navázal ten projekt protiraketového deštníku. Vtip je v tom, že ta hlavní otázka podle mě, o které bychom se měli bavit, jestli tahle hrozba, na kterou my se tady v Brdech máme chystat, je vůbec podstatná. Kdo si pořídí vícestupňovou raketu, dokonce flotilu vícestupňových raket, to je nejnákladnější vůbec, co snad dneska existuje v té otázce zbraní. Já si myslím, že kromě těch největších mocností na to dneska nikdo prostředky nemá a nikdy mít nebude. My máme deštník protiraketové obrany, ale nám teče voda do bot. Úplně jiné hrozby, jako jsou terorismus, klimatické otázky a hlad.
Moderátor
Alexandr Vondra, jeho stručná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Luboši, ty jsi takový doktor Cvach české politiky. Neustále někoho cituješ, často velmi pokřiveně a vytrženě z kontextu, ale naštěstí tě k operaci ještě nikdo nepustil.
Moderátor
Můžete tedy odpovědět jádro sdělení, pane vicepremiére?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
NATO se jasně shodlo v Bukurešti naposledy na úrovni šéfů států a vlád 27 zemí. Vy nechcete NATO, já vím, že řada z vás jsou tady voliči komunistů v tomto sále a na to nechcete.
Moderátor
Stejně jako vy tady máte voliče, prosím nelustrujte publikum.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
NATO se jasně shodlo, že nebezpečí toho raketového útoku existuje a stoupá, na tom se jasně shodlo, že musíme udělat opatření v Evropě, že ta obrana dává smysl. Koneckonců i z těch výzkumů veřejného mínění se u nás jasně ukazuje, že takových 60 % lidí si permanentně uvědomuje, že ta protiraketová obrana je důležitá, jenom se bojí to mít na svém vlastním dvorku. Čili, nebezpečí tu je, NATO tvrdí, že tu nebezpečí je, Luboš Zaorálek to popírá. NATO tvrdí, že musíme mít ten evropský pilíř, Luboš Zaorálek ho nechce. NATO tvrdí, že v roce 2009 se shodneme na tom, jak zaplnit ten prostor ochrany tak, aby byl chráněn i ten zbytek, který je chráněn těmi zařízeními v Česku a Polsku nebude, to znamená kus Rumunska, kus Bulharska a kus Turecka. Čili to, že se to integruje, toho systému, to bylo rozhodnuto nyní v Bukurešti. V roce 2009, příští rok, když aliance bude slavit šedesátiny, se má už doladit jenom ten zbytek, který ta zařízení, pokud budou rozmístěna u nás a v Polsku, chránit nebudou.
Moderátor
Já bych prosil, aby padl další dotaz, starosta Trokavce?
Diváci:
Vážení pánové, vás poslouchat je opravdu velmi poučné pro tento národ. Tady sedíte v Borovně, nikoliv parlamentu. Na tohle nejsme zvědaví, já vám to řeknu na rovinu.
Moderátor
Můžete položit otázku?
Diváci:
17. března jsem ze zeptal svých občanů, zda souhlasí s radarem, doporučuji a ptám se, kdy najdete odvahu zeptat se vy svých občanů, jestli ten radar vůbec chtějí. Tyhle řeči nás tak dalece nezajímají, protože to je, ten udělal to, ten udělal to, ten to začal, ten v tom pokračuje atd. Kdy najdete odvahu uvědomit si, že se budeme ptát v prvé řadě svých voličů. Tady sedí pánové z akademie, tři z Akademie obrany a inženýr Kaucký a ti všichni vás upozorňují a přírodovědci, pane Bursíků, vás upozornili, že zničíte totálně brdskou faunu a flóru. To jde mimo vás, vy tu nebydlíte, vám to nevadí.
Moderátor
Jasná odpověď. Jak diváci prvního programu mohou slyšet, názory pro i proti. Protože se asi starosta Trokavce ptal členů vlády, Cyril Svoboda, jasná odpověď.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
To, co říká Luboš Zaorálek, dostanu se k vaší otázce, jestli ty hrozby jsou reálné nebo nejsou. Za prvé, i Severoatlantické aliance řekla, že reálné jsou, ale s tím můžete a nemusíte souhlasit a otázka je, může tady někdo říci, že tato hrozba skutečně nemůže dnes za 10 let, za 15 let nastat? Může někdo garantovat, že se třeba i nějací teroristé nedostanou ke zbraním tohoto typu, může to někdo garantovat? Nemůže. Proto odpovědnost za naší bezpečnost je založena na tom, že je lépe se chránit všemi prostředky, proti všem typům útoků, včetně samozřejmě terorismu, ale bránit se proti všem,potencionálním hrozbám.
Moderátor
Promiňte, pane ministře, jestli je možné, aby děti prvního programu České televize nepřišli o pohádku, jestli je možné vaši odpověď zestručnit, aby mohl odpovědět Martin Bursík, pak Alexandr Vondra?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Tato smlouva má speciální pasáž, o ní asi bude mluvit pan místopředseda vlády Bursík, která se týká ochrany životního prostředí. Je to velmi silný závazek minimalizace dopadů do životního prostředí tohoto rozhodnutí, takže je to velmi odpovědný krok a myslím si, že by se neměla tato otázka takhle populisticky zneužívat do konfliktu, který je vážnější a týká se celé země.
Moderátor
Martin Bursík, životní prostředí, které mu má být, lidově řečeno, ukradené?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
To byl hodně ostrý atak pana starosty.
Moderátor
Už Otázky měly končit na ČT1, diváci si za chvíli přepnou na ČT24. Martin Bursík stručná odpověď.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Poslouchejte, pane starosto, ty argumenty. Nám se podařilo vyjednat článek 15 smlouvy, který má 9 paragrafů. Z původních třech řádků jsme na třech stránkách velmi podrobné úpravy. Znamená to, že máme garanci toho, že provozovatelé toho radaru bude respektovat veškeré zákony v oblasti životního prostředí, ochrany zdraví obyvatelstva a dokonce je to tam formulováno tak, že bude respektovat ty zákony, které jsou přísnější v oblasti životního prostředí. Je tam přesný popis toho, jakým způsobem předáme to území, my odpovídáme za stav toho území v momentě předání, oni odpovídají za likvidaci veškerých kontaminovaných látek, případného znečištění půdy, je tam přesně vymezená odpovědnost a ta smlouva je naprosto v tomto ohledu vyvážená. Jestli si vzpomínáte, tak kvůli tomu …
Moderátor
Já se omlouvám, nechte domluvit Martina Bursíka. Jednou větou, pane vicepremiére.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
My jsme opakovaně jednali s americkou stranou, kvůli tomu byly ty dohody zablokovány, kvůli jednomu paragrafu životního prostředí. Finále je takové, že jsme vyjednali vyváženou smlouvu, kde dokážeme ochránit veškeré zájmy životního prostředí a myslím, že v další části debaty se dostaneme k těm jednotlivým výhradám expertů a odborníků, z nichž celou řadu znám a já jsme připraven odpovídat na ty jednotlivé výhrady, protože oni ten popis situace, popisují tu situaci dobře. Tam si myslím, že skutečně dáno jejich erudovaností odborností, ten