Alexandr Vondra: Interview
28.05.2008, ČT 24
Moderátor:
Dobré odpoledne. Vítejte při sledování Interview ČT24. Pozvání dnes přijal místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Přeji vám dobrý den, pane místopředsedo. Jeden zdůvodů, proč jsme vás dnes pozvali, je ten, že ČR včera spolu sFrancií a Švédskem představila program společného předsednictví EU. Souhlasil byste, kdybychom ty základní teze shrnuli do dvou slov energetika a klima úvodem?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To bych asi nesouhlasil. My jsme zaprvé nepředstavili celý ten program. My ho nemůžeme ještě představit, protože ten program musí odsouhlasit Evropská rada vpolovině července. My jsme oznámili ukončení prací. Ta práce znamená, že jsme vypracovali asi 80 stránek dlouhý dokument, který představuje takový jízdní řád celým tím předsednictví po rok a půl, to znamená za Francouzů, ve zbytku letošního roku a pak příští rok my a Švédové. Čili celkově ten program představíme až včervnu a bude ho pak uvádět také prezident Sarkozy vEvropském parlamentu začátkem července. Nicméně máte pravdu vtom, že energetika a klima je jedno ztěch klíčových témat ne příští rok a půl. To rozhodně to bude jedna ztěch priorit. Myslím si, že pokud se týká toho českého předsednictví, tak bude větší důraz kladen na energetiku, protože za nás se bude rozhodovat o energetické strategii EU na další léta.
Moderátor:
Dá se předpokládat, že se povedou silné debaty ohledně atomu. Jak knim ČR coby předsednická země přispěje ktěmto debatám? Nechci připomínat závazek, který má vláda ve svém vlastním programovém prohlášení.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak já si myslím, že je třeba odlišit to, co je nějaké vládní prohlášení, které dává plán práce koaliční vlády do příštích voleb vroce 2010. A plán řekněme EU na léta, která jsou ohraničena horizontem 2020. Myslím si, že je důležité tady vidět tři určitá období. První období, to bude zejména za francouzského předsednictví. Evropská komise přišla vlednu letošního roku snávrhy, jak vtělit politické závazky, které učinila Evropská rada loni vbřeznu na ochranu klimatu, jak je vtělit do evropské legislativy, tak aby ty závazky byly nějakým způsobem vynutitelné nebo zúřadovatelné. Tady jsou čtyři návrhy směrnic, které si kladou za cíl splnit ten závazek, kterému se říká dvacet, dvacet, dvacet. To znamená, že do roku 2020 by podíl obnovitelných zdrojů na tom energetickém mixu měl být za celou EU 20 % a zároveň by emise těch skleníkových plynů měly klesnout o 20 %.
Moderátor:
Tomu rozumím. Já jsem se spíš, pane místopředsedo, ptal na to, jestli tedy vláda vdobě předsednictví Česka EU bude, řekněme, nastolovat to téma jaderné energie a zároveň na domácí scéně jaksi krotit ty vášně, které se kolem atomové energie dějí.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já myslím, že vláda nemusí nic moc nastolovat, protože za našeho předsednictví prostě přijdeme do té druhé fáze, kdy Evropa, a ta diskuse začne už podle mého soudu letos na podzim, si bude klást otázku, co udělat vté energetické oblasti tak, aby ty závazky byly splnitelné. A tam nepochybně otázka renesance jádra nebo výroby elektřiny zjádra bude jedno ztémat. To ČR nemusí ani nastolovat. Ta bude pouze moderovat diskusi, která vrámci EU bude probíhat.
Moderátor:
Moderovat zatím bez nějakého jasného stanoviska, tedy jestli vám dobře rozumím.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ano, rozumíte. To předsednictví má některé výhody a některé nevýhody. Ale jaksi kté kultuře patří, že my budeme muset hledat nějaký průnik, nějaký celoevropský konsensus. Znovu opakuji, že tématem té evropské diskuse příští jaro bude, co všechno můžeme udělat, abychom byli schopni ty závazky splnit. Nepochybně můžeme energii spořit, můžeme hledat další využívání obnovitelných zdrojů, ale já mám osobně dojem, že se na pořad dne dostane i diskuse a vloží ji tam i další. To nejde jenom o nás. Jádro nepochybně je jeden zklíčových zdrojů výroby elektrické energie, který neprodukuje emise CO2.
Moderátor:
Tak to jsme zmínili, pane místopředsedo, ten jízdní řád, který bude oficiálně tedy posvěcený 16. června. Je třeba něco, co vám osobně vněm chybí? Vtom plánu do roku 2009?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že se nedá říct, že by tam něco výrazného chybělo. Je to skutečně velmi obsáhlý dokument, který představuje koncepci práce ve všech oblastech zájmu EU. Čili on pojednává o tom, co všechno chceme dělat, abychom uspěli vglobální soutěži sČínou a Indií, jak zvyšovat evropskou konkurenceschopnost, jak podporovat růst evropských ekonomik, jak uspět vsoutěži slevnou pracovní silou zAsie nebo zLatinské Ameriky právě tím, že se soustředíme více na produkty stakovou tou přidanou hodnotou. Inovativní, kreativní potenciál Evropy je, myslím, třeba více rozvinout. To je jedna oblast. Druhá oblast je, jak jsem řekl, energetika a klima. Třetí velké téma, skterým přijdou už teď na podzim Francouzi, je otázka, jak regulovat migrační politiku. Jak vté legální oblasti, tady třeba to je velmi kompatibilní stím, co začíná dělat i česká vláda, systémy těch zelených nebo modrých karet, protože část naší ekonomiky dneska trpí nedostatkem pracovní síly, kterou je třeba nahrazovat pracovní silou i ztěch mimoevropských zemí, ale musí to být nějaký proces, nad nímž máme kontrolu, protože zároveň Evropa čelí té nelegální migraci, která přináší samozřejmě značné problémy a má i bezpečnostně destabilizační potenciál. Čili my jsme vEvropě vtom prostoru, kde byly odstraněny bariéry pro pohyb lidí uvnitř, vstoupili jsme do Schengenu, čili ty hranice jsou naprosto propustné a to samozřejmě sebou nese i určitý imperativ, jakým způsobem kontrolovat pohyb na těch vnějších hranicích. To znamená mezi EU a zbytkem světa. Nestavět na jedné straně žádné bariéry, protože skutečně potřebujeme pracovní sílu. Na druhé straně regulovat ten migrační tok zejména té nelegální migrace tak, aby nám to nepřerostlo přes hlavu.
Moderátor:
Tady se asi povedou velké debaty o to, jak toho vůbec docílit. Pane vicepremiére, ale Česko a Švédsko se musí připravovat na předsednictví se dvěma scénáři. Buď sLisabonskou reformní smlouvou stím, že bude platit, anebo bez ní. Na který ztěch scénářů vy jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti kladete vtuto chvíli větší důraz, který vám připadá víc pravděpodobnější?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak vtěch kuloárových debatách se samozřejmě pracuje více stou verzí, že Lisabonská smlouva začne platit. My máme scénář i pro tu situaci, kdy by ta smlouva nevstoupila vplatnost. Tam ale to není až tak těžké, protože prostě bychom jeli podle přesně stejných pravidel, jako se jede dneska. Čili to není až tak náročné. Kde je to náročnější a samozřejmě připravit se na tu situaci, pokud smlouva bude platit, protože ona sice upravuje některá nová pravidla hry a způsobu jednání uvnitř EU, přináší nové funkcionáře, některé nové instituce, ale zase má řadu bílých míst a ta je třeba odstraňovat nebo debatovat o nich. A ta situace je samozřejmě delikátní, protože vpolovině června bude vIrsku referendum o té smlouvě a samozřejmě nikdo nechce nějakým způsobem, ať tím či oním, to referendum ovlivňovat. Čili zatím se ty diskuse vedou spíše vkuloárech.
Moderátor:
Tak ČR zas nechává tu smlouvu posoudit Ústavním soudem. Už se tím začal Ústavní soud zabývat? Máte nějaké takové informace?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ano. Mám informace. Ústavní soud už vládu informoval, zvolil si svého zpravodaje a vládě oznámil, že se tím začal zabývat, čili ano, Ústavní soud se tou smlouvou zabývá, ale já samozřejmě nemohu mluvit za Ústavní soud, jakým způsobem se zabývá a jaký přinese výsledek. To je čistě vkompetenci nezávislého Ústavního soudu.
Moderátor:
Tomu rozumím. To bych po vás ani nechtěl, ale předpokládám, že Ústavní soud si od vlády vyžádá nějaké stanovisko a to stanovisko bude znít?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak tam důležité je Ústavní soud vede asi procedurální debatu, jestli se bude tím zabývat jako řízením rozporným nebo řízením konzultačním. Pokud si pozorně přečteme to podání, které odeslal kÚstavnímu soudu Senát, tak tam se výslovně nekonstatuje, že nějaká oblast A nebo B by podle názoru Senátu byla vrozporu sústavním pořádkem. To podání se podle jiného paragrafu o Ústavním soudu ptá, zda určité citlivé oblasti, které tam jsou vyjmenovány, jsou vsouladu sústavním pořádkem. A pokud soud povede to jednání vduchu toho podání Senátu, tak vláda možná ani žádné stanovisko dávat nemusí, ale o tom teď diskutují právníci a já vám nemohu ještě říct konečný závěr.
Moderátor:
Tak ale za Alexandra Vondru by to bylo stanovisko, ano, Lisabonská smlouva je vsouladu sústavním pořádkem ČR?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak podívejte, kdybychom my jako vláda měli názor, že ta smlouva je vrozporu sústavním pořádkem, tak bychom to samozřejmě nepodepisovali. Čili my jsme si byli vědomi, a to si byli všichni vyjednavači o té smlouvě vminulosti, koneckonců i u té původní euroústavy, vědomi určitých citlivých míst. Vedla se o nich diskuse. Ale my jsme byli názoru a zůstáváme názoru, že to je vsouladu sústavním pořádkem. Proto jsme tu smlouvu podepsali a postoupili parlamentu kratifikaci.
Moderátor:
My jsme teď trochu odbočili do těch českých reálií. Když to zatím shrneme, tak reformní smlouvu podepsalo 14 zemí. ČR tedy ji nechává posoudit Ústavním soudem. Možná, že se ktomu odhodlá i Německo. Irsko ji bude schvalovat referendem zhruba za nějakých čtrnáct dní. Připadá vám vůbec podstatná debata, který stát je vtuhle chvíli pro nějaké další směřování sedmadvacítky nejproblematičtější vtom, jestli Lisabonskou smlouvu přijme nebo nepřijme?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Asi největší otazník je kolem výsledků referenda vIrsku, protože Irsko už má historii velmi nepředvídatelného lidového hlasování. Je to jediná země, která se rozhodla uspořádat referendum a samozřejmě referendum je vždycky velký otazník, jak dopadne. Tam rozhodují různé faktory. Ty kampaně, které se kreferendu vedou, se často točí okolo jednoduchých sloganů a přitom ta smlouva je poměrně komplikovaný dokument. Takže já si myslím, že to největší dobrodružství se bude odehrávat kolem poloviny června právě vIrsku.
Moderátor:
A dokážete si představit, že by Irsko nakonec neschválilo reformní smlouvu a že by bylo jediné, ten scénář, co by se potom dělo?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak každopádně by se asi nedělo nic podstatného. Prostě by se počkalo, přemýšlelo by se, diskutovalo by se, co dál. Ta smlouva by každopádně nemohla vstoupit vplatnost, protože byla výsledkem práce tzv. mezivládní konference a tam je jednoznačný požadavek, aby ta smlouva vstoupila vplatnost, musí sní vyslovit souhlas každý její signatář.
Moderátor:
Takže jinými slovy, mohl by se odehrát dosti podobný scénář těm minulým letům.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To by se mohl samozřejmě odehrát podobný scénář těm minulým letům a já si samozřejmě netroufám dohadovat, jaký by byl závěr takové reflexe nebo diskuse, která by po Irsku následovala. Myslím si, že určitě by nedocházelo knějakým ukvapeným nebo rychlým revolučním řešením. Prostě by se ta debata asi odložila o nějakou dobu.
Moderátor:
Čistě technicky, může se stát, že reformní smlouva bude přijata třeba někdy na jaře roku 2009 vdobě, kdy bude EU předsedat ČR. Čistě ztoho technického pohledu, co by to znamenalo?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Pokud by se ta ratifikace protáhla přes ten přelom roku 2008 – 2009, tak co by to znamenalo, myslím si, že by se asi počkalo na volby do Evropského parlamentu, které se budou konat začátkem června roku 2009, takže domnívám se, že by se spíš jelo podle těch stávajících nót.
Moderátor:
A tady vpřípadě ČR, pokud tedy Ústavní soud nakonec řekne Lisabonské smlouvě ano, znamená to, že i vládní poslanci utichnou skritikou a že budou vparlamentu hlasovat pro?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak samozřejmě já nemohu mluvit za každého jednotlivého poslance. Já si myslím, že pokud Ústavní soud vysloví kladný verdikt, prostě řekne nějakou formou ano, tak nevidím důvod, proč by ta smlouva neměla být odsouhlasena vobou komorách parlamentu. Myslím si, že by to asi šlo tímto směrem.
Moderátor:
Hodně velké debaty se vedou o pozici předsedy Rady EU, tzv. prezidenta EU, když to hodně zjednoduším, ten symbol. Včera byl hostem tohoto pořadu předseda Evropského parlamentu Hans Gert Pöttering a my jsme sním taky o téhle pozici mluvili a on říkal, že by bylo lepší, kdyby ten předseda byl ze země, která se podílí jaksi na všech oblastech evropského fungování, kdyby byl ze schengenského prostoru, kdyby jeho země byla vevropské měnové unii. Jsou to pro vás taky stěžejní požadavky?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Pro mě rozhodně ne. Já si umím představit, že evropské radě bude předsedat Dán, Švéd. Já s tím nemám žádný problém. Čili můj názor není shodný spředsedou Evropského parlamentu Pötteringem. A chtěl bych trošku upravit to pojmenování. Vy říkáte prezident EU kvůli zjednodušení. Já bych to právě takhle nezjednodušoval, protože nejde o žádného prezidenta EU. Jde pouze a jedině o předsedu Evropské rady. Čili on bude předseda Evropské rady, která se koná čtyřikrát do roka, ale není to žádný prezident Evropského státu. To je nesmysl. Takhle ta funkce myšlena není.
Moderátor:
Rozumím. Zjednodušil jsem to proto, že jak jistě víte, tak vprůzkumech vychází, že lidé toho ne až tolik o EU vědí. Máte vy nějakého favorita, pane místopředsedo? Na tuhle funkci.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že asi není vhodné teď, aby ČR stavěla nějakého kandidáta. Myslím si, že možná dost dobře osud těch, o kterých se nyní mluví, tak bude osud, že budou nakonec rozstříleni tou kanonádou, když se bude hledat konsensus. Možná je lepší teď vyčkat a uvidíme. Koneckonců co bych si troufl tvrdit, že by bylo dobré zté triády těch klíčových funkcí, to znamená předseda Evropské rady, prezident, jak vy říkáte, na straně jedné, předseda Evropské komise na straně druhé a ten vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku na straně třetí, tak kdyby jeden ztěch tří funkcionářů byl znových členských zemí, tak já si myslím, že by to bylo velmi dobré. Ale uvidíme. Bude to předmětem složitých handrkování, vyjednávání a určitě i kšeftů až vté závěrečné čtvrtině tohoto roku.
Moderátor:
Myslím, že list The Independence to byl, který informoval o tom, že Britové, Francouzi a Němci uzavřeli dohodu o rozdělení těchto tří funkcí. Pokud by tomu tak bylo nebo máte o tom nějaké poznatky?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne. Oni neuzavřeli dohodu o rozdělení těch funkcí, oni podle mých informací uzavřeli dohodu o tom, že ti funkcionáři, že nebudou prosazeni nebo protlačeni funkcionáři, skterým by jedna ztěchto tří zemí nesouhlasila.
Moderátor:
My se ještě zaměříme na samotné přípravy českého předsednictví, tak jedna věc, která by mohla přinést trochu potíž, je osoba Karla Schwarzenberga, ministra zahraničí. Který teď nechává nebo podmiňuje svoji další účast ve vládě prověřením peněz rodiny vicepremiéra Čunka. Obáváte se, že odejde zvlády?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak já mám Karla Schwarzenberga velmi rád. My se známe téměř dvacet let nebo více než dvacet let dneska. A myslím si, že by byla velká škoda, kdyby zvlády odcházel.
Moderátor:
A pokud by odešel, co by to znamenalo pro přípravy předsednictví?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak já si myslím, ČR předsednictví vládne. Na tom dneska pracuje asi 1500 lidí. Už se měsíce nebo někteří i roky připravují. Bude se připravovat i celá vláda. My připravujeme na první polovinu července takový seminář, kdy se všichni členové vlády uzavřou doslova do klausury na více než 24 hodin denně a budou jim tam pomáhat nebo přednášet někteří bývalí politikové, kteří mají sřízením EU velké zkušenosti. Třeba sir Lyon Briton nebo Heny Christofersen. Takže já si myslím, že připraveni budeme. To prostě nestojí na jedné či druhé osobě, ale znovu opakuji, Karla Schwarzenberga si vážím. Myslím si, že dělá svou práci velmi dobře a doufám, že včeské vládě bude.
Moderátor:
Pane vicepremiére, otočme list a změňme téma. Česká vláda totiž před týdnem uznala nezávislost Kosova. Proti se okamžitě spustila kritika nejenom zopozičních řad, ale izHradu. Prezident dokonce použil příběh o tom, jak se styděl před srbským velvyslancem. Řekněte, nemohlo to ještě chvíli počkat?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že to mohlo chviličku počkat, ale rozhodně to nemohlo dlouhodobě počkat. Představa, že bychom čekali někdy do podzimu, by nebyla asi dobrá. Tady budou probíhat na podzim volby, čili ta diskuse by byla ještě komplikovanější, protože by se vtom objevovalo mnoho populismu. Navíc uvědomme si, že máme vKosovu téměř 500 vojáků, kteří tam operují na velmi důležité misi, prostě drží tam mír a stabilitu vté oblasti. A my, máme-li tam vojáky, přece jenom musíme stěmi kosovskými úřady mít nějakou komunikaci, musíme mít nějaké formální vztahy. Prakticky všechny ostatní státy, které tam vté misi jsou, ty vztahy mají a my to potřebujeme také. A myslím si, je to rozhodnutí samozřejmě pro nás těžké. Tady řada lidí má vSrbsku přátele, jsou tady ty tradiční vazby. Nicméně to rozhodnutí, jakkoliv pro nás nebylo jednoduché, je výrazem politického realismu. Prostě představa, že se Kosovo nějakým způsobem po tom, co se tam těch posledních patnáct nebo dvacet let dělo, do Srbska integruje, bohužel není reálná.
Moderátor:
A když některá země uzná nezávislost Kosova, znamená to tedy automaticky nějaké zmrazené vztahy se Srbskem?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ale já si myslím, že vžádném případě. Srbsko samozřejmě znějakých těch precedenčních důvodů povolalo velvyslance ke konzultacím do ústředí. To udělalo ve všech těch případech, ale zase nekonalo se žádné drama, nebyly žádné vášně. Porovnáme-li to stím, co se třeba dělo vBělehradě ve vztahu kNěmecku nebo Slovinsku nebo Spojeným státům, které uznaly Kosovo ten první nebo druhý den a tam byly demonstrace, vypalovali jim ty ambasády, tak myslím si, že my tím, jak jsme ktomu přistoupili přeci jenom rozvážně, zvažovali jsme to, komunikovali jsme se srbskými politiky, já jsem osobně navštívil na jaře Bělehrad, kde jsem to vysvětloval členům srbské vlády, takže si myslím, že tu je vsrbsko-českých vztazích, navzdory tomuto rozhodnutí, je to prostě měkké přistání, není to prostě žádný náraz a jak my tady vČR, tak vSrbsku vBělehradě si velmi dobře uvědomujeme, že chceme vtěch vztazích pokračovat. Čili já tu neočekávám nějaký dramatický pád vtěch vzájemných vztazích. Určitě ne. Dále komunikujeme. My jsme mimochodem významně pomohli Srbsku při uzavření jejich asociační dohody, kdy jsme se za ně hodně stavěli vEU a díky i nám byla ta přístupová dohoda o přidružení podepsána.
Moderátor:
Pane místopředsedo, díky moc za rozhovor a za váš čas. Nashledanou.