Hospodářské noviny | 5.3.2007 | rubrika: Agenda | strana: 2 | autor: Robert Břešťan
PŘÍZNIVCI A ODPŮRCI RADARU SE POPRVÉ STŘETLI VE VEŘEJNÉ DEBATĚ
PRAHA, 5. 3. 2007
»Jste pro referendum o radaru? Proti? To chcete, aby za vás rozhodovali ti nahoře?« rozčiluje se před vchodem do pražského Kongresového centra na jednoho z kolemjdoucích vlasatý mladík z iniciativy Ne základnám.
Uvnitř mezitím vrcholí přípravy na veřejnou debatu České televize. Právě o »americkém radaru v Česku«.
Ano a ne referendu
»Už vás slyším, už vás slyším,« zápolí se sluchátkem v uchu americký velvyslanec Richard Graber. »Jsme teprve na úplném začátku. Čeká nás několik měsíců diskuse. Během té doby lidé v Česku dostanou všechny odpovědi na své legitimní otázky,« odříkává velvyslanec na žádost moderátora nanečisto to, co později v živém vysílání Otázek Václava Moravce v různých variacích zopakuje. Rozcvičují se i pozvaní politici.
»Problém není jen technický a odborný. Je to i věc politická a veřejná. Bez účasti občanů se rozhodnout nesmí,« říká expert ČSSD na zahraniční politiku Lubomír Zaorálek a i bez zapnutých kamer se mu dostává prvního potlesku.
Už v půl dvanácté je improvizované studio České televize plné lidí. Jak se ale později ukazuje z reakce publika, převahu mají ti, kteří americkému radaru v Česku fandí.
»Prosím kratší odpovědi, aby se dostalo na co nejvíce argumentů. Půjdeme postupně podle volebních výsledků, pánové Vondra, Zaorálek, Filip a Liška,« žádá Moravec.
Kdo by čekal, že k záležitostem úzce spojeným s jejím resortem přijde říct své i lidovecká ministryně obrany Vlasta Parkanová, čekal by marně. Parkanová se z debaty omluvila.
»Proč nemohla přijít, to se musíte zeptat jí. Je to věc, která není moc populární, někdy je jednodušší někde udělat slavnostní akt nebo někoho jmenovat. Tohle je trochu zápas o věc. Ale věřím, že příště určitě přijde,« podotýká její vládní kolega Vondra. Účasti v hlavní diskusi se dožadovali i zástupci iniciativy Ne základnám. Když se pozvánky nedočkali, televizní debatu označili za nedemokratickou.
Oči a kdo je zničí
Debata se s postupujícím časem zužuje právě na přestřelky Vondra – Zaorálek. »K jistým otázkám se referenda nedělají. Chcete udělat referendum o trestu smrti, o nulových daních? Jaký dostanete výsledek?« argumentuje Vondra a dočká se potlesku příznivců.
Podle Zaorálka jsou radar oči, které nepřítel ničí nejdříve. Do odpovědi na dotaz, kdo by tedy »oči« ničil, když podle něj útok nehrozí ani z Ruska, ani od Íránu či Severní Koreje, které na to nemají dostatečnou vojenskou výbavu, se ale zamotává.
»Je otázka, k čemu má americký systém sloužit,« obrací se raději k záměrům USA.
Šéf komunistů Vojtěch Filip má jasno – hlavními agresory jsou Spojené státy. »My nyní nemáme nepřítele. Ale kdyby USA zaútočily na nějaký stát, tak radar u nás je americký. A stát, který bude napaden, může pak napadnout svými zbraněmi i naše území. Například teroristickým útokem,« myslí si Filip. Podle Lišky je debata o protiraketovém systému v Česku dál než v Americe. »Situace v USA není černobílá. O financování protiraketového systému se teprve bude jednat. A zastánci systému chtějí mít pro jednání v kongresu v ruce nótu, aby ukázali, že už je něco ujednáno,« říká Liška, který se před několika dny vrátil z USA, kde o radarech debatoval s některými americkými politiky.
Česko by podle něj s rozhodnutím o radaru mělo počkat až na americké prezidentské volby v roce 2008. S odkladem souhlasí Filip i Zaorálek. Všichni tři se také přiklánějí k referendu. Podle Vondry by rozhodnutí o základně mohlo padnout už do konce letošního roku a hlasovat by měl parlament.
Mobily i televize fungují
Zástupce veřejnosti coby »přísedící« v debatě supluje mimo jiné hudebník Michael Kocáb. Zřejmě pro paralelu s pobytem sovětských vojsk, jíž argumentují odpůrci radarů. »To byla okupační armáda, kterou jsme museli vyhodit. I v případě Američanů ale musíme vědět »o co go«, jestli je to věc mezinárodní bezpečnosti, nebo partikulární zájmy několika lidí v USA,« namítá Kocáb.
Přítomný starosta Příbrami Josef Řihák si stěžuje na to, že vláda obce v oblasti Brd vůbec neinformuje o možných dopadech na zdraví lidí a životní prostředí. Částečnou odpověď mu v průběhu debaty nabízí velvyslanec Graber.
»Na Marshallových ostrovech a v Japonsku žijí v okolí radaru tisíce lidí. Nejsou tam žádné zdravotní problémy. Televize, rádio i mobilní telefony tam normálně fungují,« říká Gerber.
Televizní debata končí po dvou a půl hodinách. Diskuse mezi českou a americkou vládou naopak ještě nezačala. Rozhovory o tom, zda základna ano, či ne a za jakých podmínek oficiálně odstartuje až nóta, kterou Česko hodlá americké vládě zaslat do několika týdnů.