Zpravodajství ČTK | 11.10.2007 | 18:03 | rubrika: Politika – Evropa, ES, NATO | autor: jf
Vilnius 11. října (ČTK) – Realistický pohled na energetické problémy nejen Evropy a především záruka toho, že „už nikdy nebudeme rukojmí žádné jednotlivé země“ je podle litevského prezidenta Valdase Adamkuse nejdůležitější výsledek dvoudenní konference o energetické bezpečnosti, která za účasti hlav států a vlád pobaltského a černomořského regionu, střední Asie, Ruska a EU dnes skončila ve Vilniusu.
Evropa mluvila jedním hlasem, energetické zdroje Ázerbajdžánu, Kazachstánu i Turkmenistánu dosáhnou do Evropské unie, už nikdy více nebudeme rukojmími žádné země, řekl Adamkus na závěrečné tiskové konferenci.
Českou republiku na konferenci zastupoval místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Hlavně řekl, že je třeba diverzifikovat cesty, kterými proudí do Evropy energie. „Klíčovou roli zde může sehrát kaspický a černomořský region,“ dodal. Zároveň ale zdůraznil, že nepřichází v úvahu, aby v jednáních se zeměmi jako Bělorusko Evropa ustupovala ze svých požadavků na dodržování lidských práv.
„Nebylo by dobré, aby do budoucna Evropa sázela jen na ruskou kartu v oblasti tak strategicky důležité, jako jsou dodávky energií. Je třeba jednat i s jinými východními zeměmi a motivovat je ke spolupráci s Evropou. Neměli bychom však proto obětovat hodnoty, za kterými si stojíme. Ani kvůli energii,“ řekl Vondra.
Ruská agentura ITAR-TASS napsala, že hlavně zástupci nových členských zemí EU „tradičně zdůrazňovali nutnost, aby členské země Unie vedly energetický dialog se třetími zeměmi jednotně jako celek“ a aby Unie formulovala jednotnou energetickou strategii.
Konference zažila ale i určitá zklamání. Litvě a Polsku se nepodařilo uzavřít dohodu o budoucím propojení jejich energetických sítí a také podpis dohody Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska o společné výstavbě nové jaderné elektrárny v Litvě byl odložen. Naopak představitelé Polska, Ukrajiny, Litvy, Gruzie a Ázerbajdžánu podepsali dohodu o prodloužení ukrajinského ropovodu Oděsa-Brody až do polského Gdaňsku.
Litevský premiér Gediminas Kirkilas dnes prohlásil, že jeho země je připravena dodat Polsku významný podíl produkce budoucí společné jaderné elektrárny. Polsko by prý chtělo asi 1000 megawattů, což je podle agentur kamenem úrazu.
U zrodu projektu byly původně tři baltské státy, které tak chtějí snížit svou energetickou závislost na Rusku. Polsko se k projektu připojilo před necelým rokem. Nová společná jaderná elektrárna by měla nahradit kapacitu, kterou v 80. letech postavil tehdejší Sovětské svaz. Litva Evropské unii slíbila, že jaderné reaktory v této elektrárně, které jsou obecně považovány za nebezpečné, neboť jsou stejného typu jako v Černobylu, uzavře do roku 2009. Nová jaderná kapacita čtyř zemí by měla začít pracovat nejdříve v roce 2015.
Příští konference o energetické bezpečnosti se uskuteční v roce 2008 v Kyjevě.