ČRo 1 – Radiožurnál | 25.1.2007
<
p>Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dejte šanci Iráku. Zhruba tak by se dalo shrnout hlavní poselství letošní zprávy o stavu Unie, kterou v noci na včerejšek ve Washingtonu přednesl americký prezident George Bush. Na své spoluobčany a především demokratickou stranou ovládaný Kongres apeloval v politicky obtížné době. Kromě toho, že zákonodárnému sboru velí opozice, prezident čelí také strmému poklesu popularity u Američanů. Kvůli jeho politice v Iráku roste také nespokojenost v řadách jeho vlastní republikánské strany. Dokáže George Bush prosadit záměry, které ohlásil? Umožní mu Kongres ovládaný opozičními demokraty vyslání dalších vojáků do Iráku? Jaký dopad mohou mít prezidentovy plány na transatlantické vztahy? Jaké místo bude mít Evropa, včetně České republiky, v zahraniční politice Spojených států? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpověď v dnešním Radiofóru, kterým vás provede Lenka Kabrhelová. Pozvání k mikrofonu přijali vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Přeji dobrý večer.
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Dobrý večer.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Filozof a publicista s letitou zkušeností ze Spojených států Erazim Kohák. Dobrý večer i vám.
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Dobrý večer.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A na telefonu v Pottsville ve Spojených státech je publicista Dušan Neumann. Dobrý den i vám.
Dušan NEUMANN, publicista
Dobrý den.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
George Bush tedy požádal Kongres, aby podpořil tu jeho novou strategii pro Iráku, tedy především vyslání dalších vojenských jednotek do Iráku. Není překvapivý ale ten důraz na podporu oné strategie ve chvíli, kdy už přitom zveřejnění plánu sklidil ostrou kritiku, pane vicepremiére Vondro?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Já myslím, že rozhodně ne, že prezident Bush bojuje o své, nebo zápasí o své prezidentské dědictví. A podle mého soudu on nemá jinou možnost, než se pokusit během těch posledních dvou let, které mu zbývají, tu situaci v Iráku maximálně zlepšit. A kdyby on rozhodl pravý opak, to znamená, odchod nebo nějaká výrazná redukce, tak je evidentní, že ta situace v zemi, myslím v Iráku není natolik dobrá nebo bezpečná, aby se výrazně uklidnila, čili on samozřejmě sází, je to odvážný krok, je to krok proti teď vůli, řekněme, většiny amerického lidu a i většiny Kongresu po těch listopadových volbách, ale nyní bych řekl, je to krok ojedinělý, prostě to poslední dvouleté období, které se nazývá někdy limp duck v té americké politice, kdy už je jasné, že za ty dva roky to skončí, to jeho období, tak se prostě riskuje, je to krok samozřejmě odvážný a uvidíme za dva roky.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ona se samozřejmě média okamžitě vrhla do komentování toho, jak prezident Bush při projevu působil, například list Washington Post soudí, že Bush držel linii tvrdého vůdce, jak jsme byli zvyklí v počátcích jeho prezidentství, jeho tón prý byl sice možná mírnější a vstřícnější k odpůrcům z řad demokratů, ale rozhodně v něm prý nebyl žádný náznak obrany. Pane Koháku, souhlasíte s touto interpretací?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Je připraven, já jsem ho tedy viděl přes Internet a připadal mi dost takový, no, kdybych byl slepice, tak bych řekl zmoklý, že už tam nebyl takový ten pohrdavý úsměv, kterým se vyznačoval, ale to myslím, že na tom nezáleží, že velice záleží na tom, jestli, kolik ještě mladých Američanů a Iráčanů všeho věku má zemřít pro to, aby prezident Bush ubránil svou politickou kariéru, tak se …, to je ta otázka, jaký klada většina demokratů. A těch mnoho let, kdy jsem byl jeho spoluobčanem, jsem vždycky volil demokratickou stranu.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dušane, otázka pro vás do Spojených států, jak odhadují američtí komentátoři šance prezidenta Bushe na prosazení oněch přednesených plánů a nejen tedy těch iráckých?
Dušan NEUMANN, publicista
Celá ta záležitost se bude odehrávat v několika rovinách, je to rovina Kongresu samozřejmě, protože Kongres drží pokladnu a na tom financování samozřejmě potom záleží, jak se dál situace bude vyvíjet. Prezident Bush má v ruce nástroje, kterými může operovat a zatím se zdá, že Kongres, přestože, tedy zvláště Senát, přestože je v opozici na třeba posílení vojenské přítomnosti v Iráku, tak jedinou rezoluci, kterou po projevu vydal, je rezoluce, která je nezavazující, je to rezoluce, která je v opozici tomu plánu vyslat a všem je to nezavazující rezoluce, která je pouze mínění Senátu, nikoliv praktické omezení toho vyslání, čili se dá říct, že i z pozice Senátu oni si kryjí záda trochu tím způsobem, kdyby to náhodou vyšlo, tak řeknou: „No, zaplaťpánbůh, my jsme nebyli proti,“ a kdyby to nevyšlo, tak samozřejmě řeknou: „Vidíte, my jsme to vždycky říkali,“ takže ta politická rovina se vlastně nemění, protože ve Spojených státech se nyní všecko zaměřuje na budoucí, na příští prezidentské volby, ta kampaň vlastně už začala a všechno se jim bude podřizovat.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A jaké jsou tedy reálné šance, že by mohl získat George Bush v Kongresu podporu pro svůj plán?
Dušan NEUMANN, publicista
On tu podporu nemusí vlastně získat, jemu bude stačit, stačit, když mu nebudou překážet.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
To sice ano, ale Kongres mu musí přeci přislíbit peníze a pokud se tak nerozhodne, George Bush zřejmě se svou, se svou strategií nic nenadělá.
Dušan NEUMANN, publicista
Ty peníze zatím tam jsou, tady jde o peníze na další vývoj. V okamžiku, jestli se mu podaří během těch příštích třech měsíců donutit iráckou vládu k tomu, že uvolní Američanům ruce a že omezí nejen svoje jaksi útoky na sunnitské komanda smrti, ale i na šíitské, kde se ukáže nějaký pokrok, byť jenom mírný, tak v tom případě ten Kongres mu to dále povolí. Pokud se ovšem ukáže, že ta katastrofa bude pokračovat, tak je velmi pravděpodobné, že dojde k nějakému postupnému omezování a stahování. Na žádný pád nedojde prostě k radikálnímu obchodu, že by během čtrnácti dnů Američani vyklidili Irák.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Nicméně poprvé se, alespoň podle amerických komentárů, objevuje i to, že George Bush ztrácí jaksi body ve své vlastní straně, proti se staví i někteří republikánští členové Kongresu. Pane Vondro, neslábne situace razantně George Bushe v jeho vlastní straně?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Tak já myslím, že o to teď nejde, ta analýza Dušana Neumanna byla poměrně přesná, tam já nevím, co bych k tomu dodal, on říkal, že paralelně s tím, o čem jsem mluvil já, že George Bush zápasí o to své vlastní dědictví svého prezidentství, tak zároveň začíná předvolební kampaň před příštími prezidentskými volbami, která bude vrcholit teď v těch primárkách a mezi těmi největšími kritiky situace z řad republikánské strany doporučuje, aby se hledaly právě ty osoby, které se připravují na prezidentskou kandidaturu za republikány, tam je třeba senátor Chuck Hagel, že jo, jeden z lidí, kteří vážně uvažují o kandidatuře. A budou samozřejmě mluvit tak, aby měli ty záda, pokud možno, maximálně krytá.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Koháku, nabízejí demokraté alternativu, jak vyřešit situaci v Iráku a zároveň neztratit zcela mezinárodní prestiž a nenechat také obyvatele Iráku „na holičkách“ vzhledem k tomu, že v Iráku je tedy katastrofální bezpečnostní situace a irácké složky samy jí nezvládají?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Prosím, tak v téhle otázce je příliš mnoho předpokladů. Za prvé, že Američané nějak pomáhají Iráku, ale to k tomu není, ta situace se tam nezlepšuje, nýbrž zhoršuje, co tam už od té, od toho původního útoku, tak to není otázka, jestli je nechají na holičkách, ale jak dlouho tam ještě zůstanou, protože právě jejich přítomnost vyvolává odpor, tak to byla jedna věc. Za druhé, demokraté mají velkou nevýhodu v tom, že nemají jednoho mluvčího, strana, která má prezidentskou funkci, má přirozeného mluvčího v prezidentovi. Strana, která je v opozici, jako teďka byli demokraté, nemá na koho by se soustředila, a tak je tam několik osobností, za výbornou osobnost považuji poslance Kuciniche, který kandidoval už v minulých, v minulých volbách, prostě je tam celá řada, starý Kennedy, ten se zase ozývá, těch osobností je tam celá řada, budou, ale budou muset vytříbit a hodně bude záležet na tom, jak rychle dokážou se sjednotit kolem jednoho, kolem jednoho člověka.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Když vy jste, pane Vondro, vy se hlásíte, pane vicepremiére, o slovo, ale já se ještě chci vrátit k tomu odkazu prezidenta Bushe a jeho prezidentství, list New York Times například soudí, že i ten tón, jakým George Bush projev pronesl, svědčí údajně o tom, že ztrácí ve Washingtonu moc, souhlasil byste s touhle teorií?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
No, já jsem říkal, že tomu poslednímu období se říká limp duck, neboli líná kachna, nebo kulhavá …
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Chromá.
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Chromá, chromá kachna, chromá kachna. Takže to tak je, kdybyste se podívala na to poslední dvouleté období prezidenta Clintona, tak zhruba to postavení bylo podobné, ale to ještě neznamená, že prezident je bezbranný, on za prvé má poměrně značné pravomoce a může kupříkladu vysílat i ty vojáky, skutečně bez souhlasu Kongresu a sice Kongres má v rukou ty peníze, ale vždycky si, když jsou v zahraničí vojáci, tak američtí politikové si vždycky velmi rozmyslí, jestli ty, to už by skutečně byl úplně krajní případ, že své lidi v zahraničí oni nepodpoří, čili on má poměrně značné pravomoce a má …, samozřejmě riskuje, je to velmi odvážný krok. A já si myslím, že soudit ho můžeme až za ty dva roky, kdy jeho období vyprší, já, kde se tedy neshodnu s panem profesorem, je v tom, že kdyby Američané a Britové z Iráku odešli zítra, tak rozhodně tam nenastane žádný klid, naopak, že jo, ta země je skutečně na pokraji občanské války a v momentě, kdy ty mezinárodní síly odtamtud odejdou, tak by se stalo jediné, ta občanská válka propukne dneska na plno, souvisí to s těmi etnickými rozepřemi mezi sunnity a náboženskými rozepřemi, mezi sunnity, šíity a Kurdy. Takže ta situace zdaleka není tak jednoduchá, triviální, já rozumím tomu, proč tam ty vojenské síly zůstávají a umím pochopit i ten riskantní krok jejich dočasného posílení, uvidíme, soudit bych si troufal až poté.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pověst Spojených států v posledních letech právě vinou války v Iráku velmi utrpěla. Dušane, otázka pro vás, jak rozšířenou, nebo jak velkou podporu má ta teorie, že by se podařilo napravit pověst Spojených států v případě, že by se stáhla vojska Spojených států v Iráku?
Dušan NEUMANN, publicista
Většina Američanů si tuto otázku vůbec neklade. Je třeba říci, že demokraté nemají žádný konkrétní plán a ani ho nemohou, odpovídá, jak jejich, tak republikánské pozici, ta, ten bonmot, který prezident Bush řekl, že je to válka, jakou jsme si nepředstavovali, ale je to boj, v němž nyní jsme, z tohoto úhlu se na to dívají jak demokraté, tak republikáni, pro samotné americké občany ta válka v Iráku je velikým jaksi morálním momentem pro ty volby, ale z hlediska domácí politiky je až na třetím, na třetím místě jaksi v důležitosti, takže bylo to vidět i z celého toho projevu, kdy se prezident ze začátku soustředil hlavně na ekonomiku, na řešení zdravotních, penzijních a podobných problémů. A Irák vypointoval vlastně jenom v tom směru, že je důležité, aby Američané stáli jednotně za touto politikou, aby stáli za svými vojáky, což mu odsouhlasili, protože to si nikdo nedovolí dneska neodsouhlasit, na rozdíl od války ve Vietnamu, i ti demokraté, čili v tomto ohledu je prestiž Spojených států navenek jaksi někde až na konci těch problémů, které je třeba řešit.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Koháku, máte za to, že pokud by se Spojené státy stáhly z Iráku, skutečně by prestiž této země natolik na mezinárodní scéně stoupla?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
No, velice bych si to přál, protože mě mrzí ten pokles prestiže, porovnávám to se situací ve Vietnamu. A jestliže někdo říká, že mezi Vietnamem a Irákem je podstatný rozdíl, mě o tom ještě nepřesvědčil, prožil jsem Vietnam. A co tu vidím, je stejná, ta poslední politika není politika odvahy, to je politika zoufalá, Bush se snaží zachránit, co se dá. Po skončení amerického zásahu ve Vietnamu, nejenom, že Vietnam se uklidnil, ale také prestiž Spojených států stoupla. Nevím, proč by tomu nemělo být tak po stažení z Iráku.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane vicepremiére, jako člena vláda orientovaného a zodpovědného za vztahy s Evropskou unií a za otázky související s Evropskou unií, vám nemůžu nepoložit otázku, do jaké míry může Evropa pomoci Spojeným státům napravit jejich reputaci ve světě a snaží se o to vůbec?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Ale já si myslím, že Evropa nemá co napravovat americkou reputaci ve světě, to je věcí Američanů a také váhy, kterou oni přikládají své reputaci ve světě, rozumíte, Američané, možná na rozdíl od nás nejsou ti lidé, kteří při, když se ráno probudí, tak by přemýšleli nad tím, jak se jeví ostatním, oni prostě jednají a protože něčemu věří, samozřejmě ta jejich víra se někdy může dostat do rozporu s nějakými reálnými skutečnostmi a pak samozřejmě korigují, korigují své přesvědčení, ale myslím si, že to jsou většinou sebevědomí lidé, kteří vědí, co dělají a ne nejistí jako my často tady v Čechách, že vlastně nevíme, jestli děláme něco správně, tak se ptáme tu, tam, pak zase onde, to bych řekl, to bych řekl je jedna důležitá věc. Druhá důležitá věc, já jsem celoživotně přesvědčen, že pro nás v Evropě je velmi důležité dbát o to, abychom budovali dobré vztahy se Spojenými státy a nemyslím si, že to, co třeba vyhodnotíte tady jako ztrátu prestiže, rozumíte, šedesátá léta byla obdobím, kdy Američané vedli válku ve Vietnamu, zároveň ale celá ta léta se vyznačovala tím, že udávali ve světě řadu tón mnoha trendům, kultuře, ve vědě, v technice a, promiňte, ne jinak je tomu i dnes, kde vznikl Internet a podobně.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Když jste narazil na vztahy České republiky a Spojených států, jaké místo bude mít Evropa, včetně České republiky, v zahraniční politice USA, pane vicepremiére?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Já si myslím, že místo má a pokud, pokud Američané budou cítit, že Evropa má nadále zájem s Američany spolupracovat, prostě držet pevnou tu transatlantickou vazbu, tak nepochybně, tady je, to je věc oboustranného zájmu, je to výhodné pro obě části světa, je tu evidentní zájem na té vzájemné spolupráci, vezměme si jeden prostý příklad, Spojené státy nám teď v těchto dnech předložily nabídku na výstavbu onoho radaru a samozřejmě to je výrazem zájmu o spolupráci s Evropou, jinak by nic takového Spojené státy nečinily.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ono se právě v souvislosti s touto americkou žádostí o vybudování oné radarové základny pro protiraketový systém na českém území hovoří právě o Čechách a o Polsku, tedy o České republice a Polsku, kde má stát ta vlastní raketová základna, jako o největších spojencích Washingtonu v Evropské unii. Je to skutečně tak, pane Koháku?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Já si myslím, že ne, mohu, spojenci musí být aspoň okrajově stejné váhy, když dělá spojenec, myš se slonem, tak jeden z nich má určitě větší váhu. Já bych řekl, že naše vztahy, samozřejmě, přeji si korektní vztahy se Spojenými státy, ale myslím si, že naše vztahy se Spojenými státy, jestli nemá být ta myš vedle slona, musí vést přes Evropu, přes NATO a ne bilaterálním vztahů, to, že mi někdo na mém území chce vybudovat základnu, že velmoc chce na mém území vybudovat vojenskou základnu, to je pro mě znak imperiální politiky, která byla stejná zhruba za britského impéria a nemění se, tak to myslím, že není znakem, to je známka o tom, abychom byli pěšáky v jejich válkách.
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Ale no ne, tak přeci ty základny jsou, základny jsou v mnoha evropských zemích, jsou v Itálii, jsou v Německu, jsou v Holandsku, jsou v Británii, to bych řekl, jedna věc, to, ten vztah myš – slon, samozřejmě z jedné strany je na tom leccos pravdy, protože samozřejmě, když máte větší váhu, máte možnost věci i více ovlivnit, z druhé strany vemte si zemi, která má tradičně letité vztahy speciální se Spojenými státy, Izrael a je to nepochybně v zájmu více té menší země, to znamená Izraele, nežli Spojených států tyto vztahy dále pěstovat.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
V souvislosti s tou nabídkou americké strany se objevily také spekulace, že Česká republika by měla podmínit vybudování onoho radaru požadavkem na zrušení víz pro cesty českých občanů do Spojených států, například bývalý český prezident Václav Havel se dnes vyjádřil v tom smyslu, že takový postup by ale byl absurdní, teď cituji: „Znamená to říkat: My vám dovolíme nás bránit, když vy nám usnadníte cestování k vám, usvědčíme-li se jako spojenci. Zajisté to vezme Vláda USA na vědomí, ovšem budeme-li to stavět jako obchod, nebudeme mít ani radar, ani zrušená víza,“ uvedl tedy Václav Havel. Pane vicepremiére, skutečně tady mezi zrušením víz a jednáním o radarové základně neexistuje žádná spojitost?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Samozřejmě Václav Havel má pravdu, že tohle to není a nemůže být předmětem nějakého politického kšeftu, co …, ale zároveň já dodávám, samozřejmě o té změně vízového režimu musí rozhodnout americký Kongres, on to udělat může, ale také nemusí a budou to činit konkrétní legislativci, členové toho Kongresu, oni samozřejmě, tak jak to je v Americe zvykem, my v Evropě tradičně operujeme čistě v oblasti těch zájmů, ta kategorie přátel, friends, v americké politice, která není, řekněme, tolik cynická, je častěji používána a je nepochybné, že ti američtí kongresmani až budou rozhodovat o tom zákoně, tak mohou přihlížet i k tomu, jak ty konkrétní země se k nim staví.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Takže se dá říct, že ten případný souhlas se základnou by zrušení víz urychlil?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Tak rozhodně by tomu neuškodil, spíše by tomu napomohl, to je evidentní.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Nicméně tedy přesto, že americká česká strana tvrdí, že ten souběh okolností je náhodný, například asistent náměstka pro evropské a euroasijské záležitosti Mark Pekala pro dnešní Hospodářské noviny tvrdí, že o náhodu nejde. Dušane Neumanne, vy jste zaregistroval ve Washingtonu podobné signály?
Dušan NEUMANN, publicista
Vůbec ne, vůbec ne. Celá ta záležitost jde zcela mimo obrany Spojených států a mimo doktrínu obrany nejen Spojených států, ale atlantické civilizace vůči tomu, čemu se tady říká fundamentalistický nebo islámský fanatismus a terorismus, celá ta záležitost je velice komplikovaná a komplexní a bohužel se zdá, že z České republiky se to vnímá jako i určitá výjimečnost, čili České republiky v tom vztahu, ale Česká republika je jenom článkem v celém tom řetězci a není to skutečně jenom o obraně Spojených států samotných, protože tady se vnímá po tom 11. září boj vůči terorismu jako globální záležitost, takže ta víza, ta vízová povinnost je mimo okraj té obrany a je to záležitost vyloženě, dá se říci, byrokratická, která musí projít těmi správnými kanály Kongresu, například prezident Bush do toho nemá v podstatě vůbec co mluvit, takže i to svádět na prezidenta Bushe nebo doufat, že on v tom něco udělá, je vlastně vedlejší, on může jenom dát určitý podnět, ale kterýkoliv kongresman má v tom, třeba v tom zahraničním podvýboru má daleko větší moc a daleko větší tah na branku to řešit než třeba prezident, takže z tohoto hlediska ve Spojených státech v podstatě ta vízová záležitost nejen České republiky, ale třeba Polska, které je, má tady daleko větší jaksi lobbyistickou organizaci, daleko větší vliv, je méně významný, než by se dalo, nebo než se vidí z Evropy.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Říká publicista působící ve Spojených státech Dušan Neumann. Dušane, my se s vámi pro tuto chvíli rozloučíme, děkuji za rozhovor. Na řadě je totiž telefonická část pořadu. Připomínám, že hosty dnešního Radiofóra jsou vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, a filozof a publicista Erazim Kohák. Své dotazy pro naše hosty můžete teď volat prostřednictvím telefonních linek, volat můžete na dvě čísla – 221552155 nebo 221552255. A na lince bychom měli mít prvního posluchače. Přeji dobrý večer.
posluchač
Dobrý večer, František Dráhal. Americká společnost, ke které patří i americký prezident, rozumí tomu, co je to scientismus, na rozdíl od našich politiků a podstatné části odborníků a je to takovýmto poznáním ztvárněno, myslíte, že Česko je schopno reagovat na myšlení takovéhoto světa, když ta veřejnost na takovýto způsob myšlení není zvyklá a nerozumí mu? Děkuji, na shledanou.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Děkujeme, na shledanou. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý večer.
posluchač
Dobrý večer, Karásek, Libochovice.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dobrý večer, můžete prosím vznést svůj dotaz, pane Karásku?
posluchač
Já bych se chtěl zeptat pana Vondry, před třemi lety byl v televizi, jako v pořadu, taky tam bylo něco podobného, kde prohlásil, že bezpochyby američtí, Irák má zbraně, buď já nevím, jestli řekl hromadného ničení nebo, prostě řekl, že bezpochyby, než napadly Spojené státy Irák.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ano a váš dotaz.
posluchač
Ještě jsem, prosím vás, ještě jsem neslyšel pana Vondru, že by se někomu omluvil za to, že nemluvil tehdy pravdu, protože tam se skutečně žádný zbraně nenašly, za tři roky ten pan Vondra se nedokázal lidem, promiňte, …
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Tak pan vicepremiér váš dotaz slyšel, jistě na něj posléze zodpoví. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý večer.
posluchač
Dobrý večer, tady posluchač Vašek. Já mám takovou otázku, jestli pak se taky, zdravím samozřejmě i hosty, chtěl bych se zeptat, jestli si uvědomujete, že třeba někdy je, není Amerika jako obranný národ, ale taky agrese, třeba mně se, co se mně týče, si myslím, že si dělají v těch zemích, co chtějí, kdyby si jich nevšímali, nebyly by problémy, nebylo by 11. září, mně se zdá, že se Amerika chová jako kdysi Rusko, opravte mě, jestli se mýlím, ale mám pocit, že to asi není tak.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dobře, váš dotaz hostům samozřejmě přetlumočíme, sami je ostatně slyší. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý večer.
posluchač
Dobrý den, tady Stručovský. Já jsem chtěl jenom dodat taky, před několika rokami jsem byl vlastně v Iráku, protože jsme tam jezdili s kamionama, kde mají chemické zbraně. Američané tam šli vysloveně jenom kvůli naftě.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A váš dotaz?
posluchač
A další, proč teda u nás radarová základna, vlastně u Příbrami, když tady kousek za hranicema máme dislokovanou pátou americkou armádu.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme za dotaz. A teď ještě poslední otázka od posledního posluchače. Přeji dobrý večer.
posluchač
Dobrý večer, tady posluchač z Brna. Já si myslím, že dvacet tisíc vojáků do takové války nemá naprosto žádný význam, kdyby se válčilo takovým způsobem, jako v první nebo v druhé světové válce, byly takové podmínky, tak dvacet tisíc by bylo taky zanedbatelných, ale přece jenom vzhledem k tomu, že, řekněme, ta atmosféra byla jiná, že se mrtvoly nepočítaly …
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A poprosím vás o stručnost, prosím, ať zkusíme zodpovědět všechny dotazy.
posluchač
Dobře, teda, kdyby mělo mít význam vojenské řešení, tak ta musí přijít dva miliony a musí se válčit a musí se vládnout takovým způsobem, jak vládnou fašistické státy, a to dnes prakticky nelze, takže dvacet tisíc vojáků, to je naprosto ztracený.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme vám za …
posluchač
A potom ještě jednu malou věc, myslím si, že by bylo moudré rozhodnutí, že to bude v těch Brdech, ta základna, nebo že se tam o tom jedná, protože všichni naši experti vlastně nám …
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ano, my vám děkujeme z komentář, to už zodpověděli naši hosté, pokud nemáte otázku, tak se omluvím, budu vás muset přerušit, protože nám nezbude na zodpovězení všech dotazů dosti času. Pojďme tedy je vzít popořádku, pokud můžeme, první posluchač, pan Dráhal, vznesl dotaz, zda Česko je vůbec schopno adekvátně reagovat na americký způsob myšlení a uvažování, pane Koháku?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Nemyslím si, že ten americký způsob je něco tak zvláštního. A tam je velikánský rozdíl mezi lidmi, kteří mají zájmy komerční, lidmi, kteří mají zájmy vědecké. A myslím si, že to není otázka jednoho a druhého způsobu myšlení, aspoň já jsem si toho velkého rozdílu nevšimnul.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pan vicepremiér Vondra.
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Já si myslím, že jsou určité rozdíly mezi evropským a americkým uvažováním. To americké uvažování je…, více tíhne k takovémuto černobílému vidění světa, prostě buď svítí na semaforu zelená nebo červená, v Evropě s tou tisíciletou minulostí všech těch válek, konfliktů, my máme tendenci k takovému více, většímu relativismu, skepticismu, jako kdyby na tom semaforu spíš blikala ta oranžová, přesně nevíme, jestli přes tu křižovatku můžeme přejet rychle, anebo se máme zastavit. Jinak ten posluchač, myslím, on se ptal, já nevím, jestli jste to slyšela, na rozdílné vnímání scientismu, což je specifická náboženská sekta, možná tady máme duchovního nebo znalce víry.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pana profesora Koháka.
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Tak on dobře ví, že ten přístup asi v Americe je liberálnější než ve většině evropských zemích, která, třeba Německo se scientistů prostě nějakým způsobem obává a snaží se klást určité limity v jejich působení. Amerika je v tomhle tom otevřenější, možná i to trochu charakterizuje rozdíl těch tradic.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Druhý dotaz směřoval či spíše poznámka přímo na vás, pane vicepremiére, a sice posluchač tvrdil, že vy jste před několika lety řekl, že Irák má zbraně hromadného ničení, bohužel tak rychlé rešerše nemáme, abychom to okamžitě ověřili, že jste se údajně neomluvil. Můžete nějakým způsobem reagovat?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Víte, ten program vývoje zbraní hromadného ničení sledovalo OSN, různé komise, sledovaly to různé zpravodajské služby a všechny tyto orgány a organismy přinášely léta různé informace, z kterých jsme my vycházeli. Já jsem samozřejmě nic na místě kontrolovat nemohl, ale nepochybně přeci platí, a to je historicky platná zkušenost, že Irák v minulosti měl zbraně hromadného ničení, použil dokonce chemické zbraně, že jo, několikrát ve válce je použili proti vlastnímu obyvatelstvu v Kurdistánu, čili nic zase není tak …, nenašly se, nenašly se některé zbraně, o kterých se běžně uvádělo v těch zprávách, zpravodajských služeb i zdrojů OSN, že v Iráku být mohou, tak ty se prostě nenašly, ale já si myslím, že já se tady nemám za co omlouvat. Já, pokud jsem něco tvrdil, tak jsem citoval z těch zpráv, které byly tehdy dostupné.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pan profesor Kohák.
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Nic, pardon, k vicepremiérovi, ale ke zbraním hromadného ničení. Ano, Američani byli přesvědčeni, že Iráčané mají chemické zbraně, protože oni sami je jimi vyzbrojili. Iráčané měli ty chemické zbraně, i povolení k jejich užívání od svého amerického spojence.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pojďme k dalšímu dotazu, další posluchač tu vznesl připomínku a dotaz, zda Spojené státy nejsou do jisté míry agresorem, zda se nechovají útočně, pane vicepremiére?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Spojené státy se snaží tak, jak já to vnímám, jednak nějakým způsobem v dobré vůli, to neznamená, že vždycky nutně následky chování musí nést vždycky pozitivní výsledky, ale myslím si, že pro nás v Evropě tady platí především tedy skutečnost, že to bylo několikrát v historii dvacátého století, kdy oni skutečně zachránili Evropu díky svému odhodlání, nestrkat hlavu do písku, ale nasadit veškeré síly za věc, kterou považují za správnou, zachránili Evropu doslova před katastrofou.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Já bych ten dotaz možná trochu přetočila, pane profesore Koháku, kde byla ta největší chyba, že dnes tolik lidí, a slyšíme to poměrně často, vnímá Spojené státy skutečně za agresora?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
Prosím, ta otázka zněla jinak, ten pán neříkal Spojené státy, ale Amerika, a proti tomu bych se velice silně ohradil. Tu politiku nedělá Amerika, to dělá Bushova republikánská vláda, /nesrozumitelné/ jinou politiku, dělal ty zásluhy, /nesrozumitelné/ dělal jinou politiku, takže nesvádějme to na Ameriku. A ano, Spojené státy často jednaly jako agresor, především v Jižní Americe, ale tak už je to u velmocí.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pojďme k dalšímu dotazu, ten se týkal radarové základny v České republice. Posluchač se ptal, proč nemůže být radarová základna v Německu, kde aspoň, pokud jsem tomu tedy dobře rozuměla, tomu dotazu, kde je tedy stále silná americká vojenská přítomnost, pane vicepremiére Vondro?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
No, tak jednak tady hraje důležitou roli ta lokace, lokace toho radaru, já to chápu tak, že je zájem, aby pokrýval maximální možnou část Evropy při té své ochranné funkci, zároveň zdůrazňuji, že přestože teď teda probíhají jednání s Českou republikou a s Polskem, tak nejsme jediné evropské země, jsou radarová zařízení v Dánsku a ve Velké Británii, čili nejde o nic, co by, něco nového pod sluncem, co by v Evropě ještě nebylo.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A pane Koháku, já k tomu doplním ještě jednu otázku, nevzrostla by naopak například prestiž České republiky, kdyby skutečně kývla na tu nabídku, na tu žádost, a sice v tom směru, že by jaksi prokázala, že nejen těží z toho spojenectví v NATO a ze spojenectví se Spojenými státy, ale že je také ochotna pro ně něco udělat?
Erazim KOHÁK, filozof, publicista
To si myslím, že naprosto ne, tady je to, myslím, něco docela jiného, tohle to není projekt NATO, tohle to je americký projekt. A jestliže to má být na našem území, výborně, ať naše armáda postaví to zařízení, ať naši vojáci je obsluhují, ať to podléhá českému velení, samozřejmě to by dál podléhalo Američanům, ale proč sem musejí posílat svojí posádku, to už jsme jednou měli, vlastně dvakrát za mého života.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ještě poslední dotaz posluchače, který se vrátil tedy k vojenské strategii prezidenta Bushe ohlášené v Iráku, vyvinul takový, přednesl názor, že dvacet tisíc vojáků podle něj nebude mít žádný jaksi význam z hlediska vojenského pro Irák. Pane vicepremiére, nejste sice vojenský stratég, nicméně nemůže se skutečně ukázat, že ta strategie jaksi nebude úspěšná, že těch vojáků nebude dost v té situaci, v které Irák dnes je?
Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti
Podívejte, pokud cílem by bylo Irák porazit, tak ten posluchač má naprostou pravdu, dvacet tisíc vojáků je strašlivě velice málo, ale o to tady nejde, koneckonců ta situace v Iráku není zdaleka rovnoměrná. To, ty obrázky, které k nám denně chodí o těch různých útocích teroristických a těch, toho sektářského násilí, tak ty se odehrávají ve velmi malé části toho středního Iráku, je to Bagdád a okolí, jako podobná ta situace je třeba v Kurdistánu, na severu Iráku nebo i na jihu Iráku kolem Basry je úplně jiná, čili já vnímám to rozhodnutí toho dočasného posílení jako pokus a podle mého soudu ho bude doprovázet asi nějaká redislokace uvnitř Iráku, jak se pokusit vyřešit tu bezpečnostní situaci jenom v jedné specifické části Iráku, tam, kde probíhá právě to sektářské násilí mezi sunnity a šíity.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Já vám děkuji za rozhovor, za čas, který jste si našli na dnešní Radiofórum. Hosty pořadu byli vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, a filozof a publicista Erazim Kohák. Děkuji ještě jednou, z Radiofóra je to pro dnešek vše, od mikrofonu se loučí Lenka Kabrhelová.