29.3. 2004, Hospodářské noviny
Měsíc před vstupem Česka do Evropské unie politici naznačili, že „agendu smíření“ předají odborníkům a veřejnosti.
Měsíc před vstupem Česka do Evropské unie politici naznačili, že „agendu smíření“ předají odborníkům a veřejnosti.
Ústí nad Labem, 29. 3. 2004
Česko-německé vztahy čeká změna
Začíná úplně nová kapitola v debatě o společné minulosti Němců a Čechů, shodli se politici, kteří hodnotili konferenci nazvanou Tolerance místo intolerance.
Do Ústí nad Labem o víkendu přijela místopředsedkyně německé sněmovny Antje Vollmerová, prezident Václav Klaus a předseda Senátu Petr Pithart. Pozdrav zaslal i nemocný Václav Havel.
Politici přitom naznačili, že mění svůj postoj k nápravě česko-německých vztahů: chtějí, aby se ve stále bolavém tématu více angažovala odborná i laická veřejnost.
Zástupci ústecké univerzity představili na konferenci plán založit vědecký ústav, který by se zabýval minulostí. Vedle politiků ho podpořili přední historici v čele s Vilémem Prečanem a Hansem Lambergem.
Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně od počátku devadesátých let funguje Ústav slovansko-germánských studií. Knihovna a ústav jsou podle primátora Ústí Petra Gandaloviče (ODS) základem nové vědecké instituce. Město pro ni už věnovalo třípatrovou budovu v centru, k dispozici jsou i plány na její přestavbu. „Na to ale potřebujeme 150 miliónů korun,“ říká Gandalovič.
Zakladatelé nového ústavu, který se pracovně jmenuje Collegium Bohemicum, věří, že zájem o spolupráci budou mít i jiná města v německém pohraničí. „Chceme také přizvat německé univerzity a ústavy,“ tvrdí Gandalovič.
Odbornou diskusi o minulosti dosud podporovaly vlády, jak se dohodly počátkem roku 1997 v česko-německé deklaraci. Nejdůležitější institucí dosud byl Česko-německý fond budoucnosti, který rozděluje přes půl miliardy marek obětem války, 55 miliónů má na podporu česko-německých aktivit. Fond se snaží podpořit vědecké bádání, iniciativu z Ústí považuje jeho ředitel Tomáš Kafka za dosud nejslibnější projekt.
Collegium Bohemicum chválili během víkendu i politici. „Debata se tak může dostat na kvalitativně vyšší úroveň,“ upozornil Petr Pithart na záměr zmapovat, co oba národy společně vytvořily. Dopis Václava Havla přečetl při slavnostním zahájení v ústecké opeře jeden z organizátorů konference Alexandr Vondra. Podle bývalého prezidenta může Collegium uskutečnit to, co se nezdařilo disidentům: prosadit věcné hodnocení minulosti do veřejné i politické debaty.
Na to, že politická podpora vědeckých projektů může být nebezpečná, upozornila německá historička Eva Hahnová. Patří k autorům petice, která kritizuje snahu německých politiků, kteří se v čele s poslankyní CDU Erikou Steinbachovou a bavorským premiérem Edmundem Stoiberem (CSU) snaží v Berlíně vytvořit Centrum vyhnanců. Jeho expozice by měly připomenout osudy vyhnanců po druhé světové válce. Podle Hahnové tím politici chtějí pouze zvýšit popularitu mezi rodinami německých vyhnanců z Česka, Polska a Pobaltí.
Německý prezident Johannes Rau nabídl už před půl rokem sousedům účast při budování Centra vyhnanců. Nabídku přijal jeho polský kolega Aleksander Kwasniewski, Václav Klaus ji odmítl. Potvrdil to i na ústecké konferenci. Budoucnost vzájemných vztahů podle něho nejde stavět na stálém oživování tragických dějinných událostí, srovnáváním vzájemných vin a snahou ospravedlnit chování svých předků. „To nemohu akceptovat a nezúčastním se toho,“ řekl prezident.
Česká diplomacie dnes může Rauovu nabídku odmítat s tím, že lepší cestou je ústecká iniciativa, případně vybrat experty, kteří by se účastnili německého projektu.
Autor/ři: Petr Holub