Briefing velitele, gen. Thomase, o úkolech AF Global Strike Command
Ve středu 21. listopadu zavítal ministr obrany na leteckou základnu amerických vzdušných sil Barksdale v Louisianě. Setkal se zde s generálmajorem Everettem Thomasem, zástupcem velitele US Air Force Global Strike Command a otevřel výstavu informující o deseti ročnících ostravských Dnů NATO.
V Barksdale sídlí velitelství Air Force Global Strike Command, základna je jednou z pěti, jejichž hlavním úkolem je s pomocí mezikontinentálních balistických raket a strategických bombardérů (B-2, B-52) provádět v případě nutnosti jaderné odstrašení a úderné operace po celém světě. Na základně přivítal českého ministra obrany zástupce velitele AFGSC generál Everett Thomas, součástí nesmírně vřelého přijetí byla také přednáška o úkolech velitelství, podřízených jednotkách a představení letecké techniky.
Česká delegace se poté s velením barksdaleské základny přesunula do místního muzea, kde byla slavnostně otevřena fotografická výstava „Naše bezpečnost není samozřejmost“. Místo pro expozici informující o deseti ročnících jedinečné akce s názvem Dny NATO v Ostravě nebylo zvoleno náhodou. Na základně Barksdale je totiž dislokovaná jednotka, jež má právě legendární stroj B-52 Stratofortress ve výzbroji. Těžký strategický bombardér B-52 Stratofortress se Dnů NATO v Ostravě účastní každoročně od roku 2010 a stroje se již staly ikonou akce. Letos se největší letecko-vojensko-bezpečnostní mezinárodní akce pro veřejnost ve střední Evropě zúčastnily dokonce dva tyto stroje, jeden na statické, druhý v letové ukázce – první v celé Evropě po 13 letech.
Alexandr Vondra hovořil ve svém projevu při otevření výstavy o významných historických milnících, které Českou republiku a USA spojují, i o současném vztahu obou států. „Domnívám se, že s Američany musíme držet pevné spojenectví. Třikrát nám nesmírně pomohli – v roce 1918 stáli u zrodu naší nezávislosti, v pětačtyřicátém se významně podíleli na našem osvobození, Reaganova politika v 80. letech pak pomohla k vítězství ve studené válce a návratu svobody a demokracie. Spojené státy jsou tedy zemí, která v těchto třech rozhodujících momentech naší historie stála na naší straně, a je v zájmu naší bezpečnosti a svobody si toto spojenectví udržet.“
zdroj: www.army.cz
B-52 patří mezi tři druhy bombardovacích letounů ve výzbroji amerického letectva a slouží už od roku 1955. Poslední stroj tohoto typu byl vyroben v roce 1962, nejmladšímu stroji je tedy již téměř 50 let. I přesto se však o vyřazení B-52 ze služby neuvažuje, naopak, jejich použití je plánováno přibližně do roku 2040 či 2045. To je umožněno jak nadčasovou konstrukcí stroje a jeho výkonností, tak postupnou modernizací, údržbou a renovací. Stroj firmy Boeing má rozpětí křídel více než 56 metrů, dlouhý je 49 metrů. Při maximální vzletové váze cca 221 tun je schopen bez dotankování za letu dopravit k cíli v akčním rádiu 7200 km až 31 500 kg munice různých druhů. Do výzbroje, kterou je letoun schopen nést, patří mj. i jaderné zbraně – v době studené války tyto stroje neustále držely jadernou pohotovost pro případ nutnosti okamžité jaderné odvety. Původním určením bylo provádět bombardování nepřítele z vysokých výšek, mimo jiné také jaderného. V současné době je používán pro různé druhy misí, letouny B-52 byly nasazeny například v obou válkách v Zálivu či v Afghánistánu.
Z celkových 744 strojů, které byly mezi roky 1955 a 1962 vyrobeny, zůstává ve službě ještě 90 kusů. Letoun, který přiletěl na Dny NATO do Mošnova, slouží u 93. bombardovací letky, která je dislokovaná na letecké základně Barksdale a je zařazena do U.S. Air Force Reserve, rezervních sil amerického letectva. Jedná se přitom o jedinou rezervní jednotku, jež je těmito stroji vyzbrojena. S letouny B-52 se tato letka zúčastnila například bojů v druhé válce v Zálivu či v rámci operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.
Zdroj: www.natodays.cz