25.2.2006, Mf Dnes, Kavárna
Když vstoupíte do pražské kanceláře poradenské firmy Alexandra Vondry, najdete v ní velký obraz s fotoportrétem exprezidenta Václava Havla. Ale stejně tak by mohl mít v kanceláři i obraz prezidenta Václava Klause. Bývalý blízký Havlův spolupracovník a také velvyslanec v USA má totiž k oběma politikům blízko.
* Jak a kdy jste se seznámil s Václavem Havlem a Václavem Klausem?
S Václavem Havlem jsem se poprvé setkal jako redaktor samizdatové Revolver Revue. Pak jsme spolupracovali v Chartě 77, a když jsem se přestěhoval ke své ženě na dnešní pražské Rašínovo nábřeží, byli jsme sousedy a vídali se téměř denně. S Václavem Klausem jsem se seznámil až v Laterně magice v listopadu 1989. Vrcholila revoluce a mně každou noc volala Rita Klímová – matka Vladimíra Mlynáře, která psala pro samizdatové LN – a naléhala na mě, že zoufale potřebujeme ekonoma a že bychom měli do štábu pustit jakéhosi Klause. Havel, který ho trochu znal ze šedesátých let, dost váhal, ale nakonec jsme mu ty dveře v divadelním podzemí otevřeli. A hned bylo jasné, že jejich vztahy nebudou jednoduché. Každý byl úplně jiný.
* Jak taková jejich setkání vypadala?
Byla nervózní, napjatá. Havel se necítil dobře, když byl konfrontován s Klausovým ofenzivním stylem. Pokud to bylo možné, snažil se schůzkám vyhýbat. Naopak Klaus se v takových chvílích cítil jako ryba ve vodě.
* Zkuste charakterizovat svá setkání s nimi.
Když jsme si povídali s Havlem, tak to mělo rys trošku kavárenské debaty, s Klausem to bylo víc tenisové utkání. Měl jsem pocit, že Václav Klaus utkání vždycky začínal ostrým servisem a pak sledoval, jak mu míček vrátíte. Pokud ho to zaujalo, tak následná debata s ním byla zajímavá a produktivní, začal partnera respektovat. Pokud ono vrácení míčů bylo neslané nemastné, byl konec hry.
* Mají podle vás Havel a Klaus něco společného?
Nepochybně je spojuje, že mají silný názor, vizi, za niž jsou schopni se postavit, ať to je módní, nebo není. V tom je jejich výjimečnost; ostatní politici jsou za nimi hodně vzadu.
* Spojuje je i touha zasahovat v prezidentském křesle aktivně do politiky, pohybovat se na hraně toho, co jim ten post dovoluje?
V tomto mají také něco společného. Snaží se či snažili se maximálně využívat svých prezidentských pravomocí. V tomto ohledu si ale myslím, že Václav Klaus chápe tuto funkci konvenčněji, neboť je spíš realista, kdežto Havel víc idealista. Realista si každý svůj počin měří tím, co možné je a co možné není.
* Máte na mysli nějaký konkrétní Klausův krok? Mě napadá jeho chování během loňské vládní krize, kdy ČSSD měnila tři premiéry, a on se přesto nesnažil pověřit sestavením vlády někoho jiného než ČSSD. Havel by už možná hledal nějakého „provizorního premiéra“ podle svého gusta…
Asi máte pravdu. Klaus postupoval aktivně, vykolíkoval hřiště, ale zároveň respektoval daný politický stav, kdy vítěznou volební stranou byla ČSSD. Jak znám Havla, nemůžu vyloučit, že v takové situaci by se při opakovaných krizích snažil vstoupit do hry více tvůrčím způsobem. Ale na druhé straně – zákonů vrací zpátky do parlamentu dnešní prezident víc…
* V čem vidíte vůbec největší rozdíly mezi Havlem a Klausem?
Klaus je víc konzervativní, Havel je víc dítě šedesátých let. Liší se i ve způsobu, jak své představy prezentují. Klausovi byla vždycky bližší komunikace „tváří v tvář“. Své názory říkal oponentům z očí do očí, nebál se říci svůj názor hned na začátku jednání. Dokonce bych řekl, že tento svůj styl využíval k tomu, aby ihned získal převahu. Používá ofenzivní styl šachisty, který ovládá bílé figury, a má tak lepší výchozí pozici. Havlův styl je jiný. Je to člověk více stydlivý, při lidské komunikaci opatrný, styl člověka, který pozoruje dění z pozadí, z rohu, udělá si na ně nějaký názor, a pak se snaží vystoupit a dobrat se obecné shody. A pokud se mu to nepodaří, snaží se krůček za krůčkem jednat s ostatními a prosadit svou. Pamatuju si na dobu Charty: při snaze více ji otevřít, aby se co nejvíce skupin mohlo vyjádřit, jakou formu zápasu s režimem zvolit, Havel nevystoupil první. Nechal třeba hodinu dvě mluvit ostatní a pak se to pokusil nějak konsenzuálně shrnout.
* Myslíte, že je Klaus dobrý prezident? Lepší než Havel?
Václav Klaus je dobrý prezident. Jsem rád, že je na Hradě on, a ne Miloš Zeman nebo nějaká nevýrazná figura. Ale je těžké ho srovnávat s Václavem Havlem. Havlova role byla jedinečná a za to, co pro naši zemi vykonal, si zaslouží velké uznání. Ve světě je Havel známější a váženější.
* O Havlovi se v poslední době nejvíce mluví v souvislosti s tím, jako by měl blízko k premiéru Jiřímu Paroubkovi. Kde vy, jako člověk, který Havla zná, vidíte důvod této jeho náklonnosti?
Divím se tomu. Jistě, profesionální pragmatik Paroubek se snaží využívat Havla ve své politické kampani. A mě mrzí, že Havel si takovou roli nechá líbit.
* Čím si to vysvětlujete?
Fakt nevím. Možná to dělá z vrozené slušnosti, neprůraznosti. Je konfrontován s člověkem, který mu cíleně složí kompliment, tím si získá přízeň a pak ji bez skrupulí využije ve svůj prospěch. AVáclav Havel není schopen se tomu bránit. Ale kdo ví – možná to má také souvislost s Havlovým „soupeřením“ s Klausem. Možná mu vrací staré rány.
* Nemáte možnost zvednout telefon a říci Havlovi: Co to děláš?
Mám pocit, že by se to dnes míjelo účinkem.
* Domníváte se, že někdy v minulosti byla šance, aby se z Václava Havla a Václava Klause stali spojenci nebo alespoň lidé, kteří uzavřou „pakt o neútočení“?
Dřív jsem se snažil tlumit jejich animozity – v době, kdy to bylo klíčové pro naši zemi, kdy se rozhodovalo o vstupu do NATO a postavení Česka ve světě.
* Kdybych zůstal u tenisu, byli by ti dva schopni hrát spolu čtyřhru nebo prostě dělat něco společně?
O tom jsem kdysi snil. Poučen posledními patnácti lety jsem k takové spolupráci skeptický.
* Jak často se s oběma muži setkáváte? Kdy jste se s nimi viděl naposledy?
Vídám se s nimi pouze příležitostně, zdaleka ne tak často jako dřív, když jsem pracoval pro prezidenta nebo pro vládu.
* O vás se občas mluví jako o budoucím ministru zahraničí za ODS. Je něco takového možné? Podílíte se na zahraniční politice ODS?
Za Modrou šanci v zahraniční politice odpovídá Jan Zahradil. Pokud jde o mě: ano, jsem v kontaktu s lidmi z ODS, mám k nim blízko a jsem připraven sloužit naší zemi, bude-li o mé služby zájem a bude-li to dávat smysl. Ale není to tak, že bych kvůli nějakým funkcím nemohl večer usnout.
***
Alexandr Vondra: Václav Klaus je konzervativnější, Václav Havel je víc dítě šedesátých let
Autor: RADEK BARTONÍČEK