01.03.2009, ČT 24
publikováno: 02.03.2009
Moderátor:
Po dvou měsících českého předsednictví EU přichází příznivé hodnocení. Alespoň od české veřejnosti. Prvním hostem je vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Vítejte po čase v Otázkách. Přeji hezkou neděli.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Hezkou neděli.
Moderátor:
Z výzkumu agentury STEM vyplývá, že příznivě hodnotí průběh českého předsednictví zhruba 60 % lidí. Nepříznivě pak 23 % lidí. Tady jsou aktuální data, české předsednictví chválí především ti, kteří celkově souhlasí se členstvím ČR v EU. Ale uznání má české předsednictví i u těch lidí, kteří oponují členství ČR v EU. Výzkum STEMu se uskutečnil mna reprezentativním vzorku bezmála 1 300 lidí. Předpokládám správně, pane vicepremiére, že počítáte s tím, že další úspěch českého předsednictví bude především odvislý od toho, jak se podaří zvládnou onu globální ekonomickou recesi?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Určitě. To je asi ta největší výzva. Je to možná vůbec nejtěžší předsednictví za celou historii. Ta krize je velká, bourá všechny statistiky snese možná srovnání s tou velkou hospodářskou krizí ve 20., 30. letech. Samozřejmě to není žádná legrace. Děláme to, jak nejlépe umíme. Je to poměrně těžká zkouška. Zatím, myslím, sebechvála samozřejmě smrdí, tak já, ale myslím, že to zatím zvládáme, ale není to žádná legrace a myslím si, že ten březnový měsíc je asi nejobtížnější.
Moderátor:
Počítáte s tím jako české předsednictví, že v červnu, až skončí ČR předsedat EU, tak bude krize odeznívat nebo Švédům se předá ono předsednictví v ještě složitější situaci?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Nikdo dneska neumí udělat odhad. Ta situace je taková, že ještě dna jsme, myslím, nedosáhli. To koneckonců i v USA, kde to začalo, tak se stále ještě ty akciové trhy propadají. Čili ten letošní rok nebude žádnou procházkou růžovým sadem, ale věřme, že to odpíchnutí ode dna přijde co nejdřív.
Moderátor:
Bourá ona globální ekonomická krize zásadně ty předem stanovené priority českého předsednictví? Tzn., že to, co se děje v únoru, v březnu, svolávání summitů k zaměstnanosti v EU, k regulaci finančních trhů, odsouvá na pozadí Evropu bez bariér?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já bych řekl, že vůbec ne. Právě naopak. Možná je to kouzlo nechtěného, ale když jsme si před dvěma lety stanovili to motto „Evropa bez bariér“, tak jsme samozřejmě mysleli především na to, že chceme dál pokračovat v tom otvírání volného trhu. Nicméně teď paradoxně je to o obraně těch základních principů, na kterých je evropská integrace a ty 4 základní svobody postaveny, protože pokud je ekonomická krize, tak roste pokušení některých účastníků na tom trhu začínat takovou tu politiku košile bližší než kabát, jakoby bez ohledu na ty ostatní. Ale to by bylo samozřejmě velice špatně. Roste to pokušení protekcionismu, to je pravda.
Moderátor:
Promiňte, nenarostlo už do takové míry, že Evropa vyjde z oné globální ekonomické recese rozdělena a teď jsme svědky plíživého drolení Evropy?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já věřím, že ne. Takové ty dělící čáry na úrovni sever – jih, tak ty, myslím, budou zaceleny, protože euro je tady odsouzeno k tomu, aby přežilo. Dělící čáry východ – západ, které se v posledních dnech objevovaly, jsou do jisté míry podle mě trošku uměle vytvořeny.
Moderátor:
Kým a proč?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Pravdou je, že některé státy na východě v těch problémech byly, ale nebyly to zdaleka jenom státy na východě. Nebyla to třeba jenom Ukrajina nebo Lotyšsko.
Moderátor:
Promiňte, ale těch států na východě je víc – Maďarsko, Lotyšsko, Ukrajina. Podíváte-li se na západ, tak Irsko. Jako jediné.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
To myslím, není pravda. Kdybyste se podíval třeba na deficit veřejných financí dneska Velké Británie, tak jak je projektovaný na letošní rok, tak ta čísla jsou možná daleko horší než na to východě. Faktem je, že Británie je stará země, takže té vždycky někdo půjčí. Ale v té středomořské oblasti, můžeme jmenovat celou řadu zemí, které jsou v potenciálních problémech. Já je nechci jmenovat, protože to je velice turbulentní situace. Každá spekulace, každé označení nějaké země může mít zase svůj další vliv. Čili musíme být opatrní. Musíme se vyjadřovat uměřeně, protože cokoliv je dneska řečeno, může mít bezprostřední vliv na kapitálové trhy. Je třeba tu situaci zklidnit. Je třeba zejména zprovoznit ty úvěrové kanály. Prostě vyřešit ten problém toxických aktiv, protože jinak veškerá státní pomoc, i když je dělána v souladu s pravidly vnitřního trhu, tak nebude mít nikdy ten řádný účinek. Je to jenom jakési nouzové záplatování s pofiderním účinkem.
Moderátor:
V těchto chvílích, co spolu mluvíme, tak se scházejí lídři evropské sedmadvacítky v Bruselu. Za českého předsednictví je svolán onen neformální summit. Co možná námitka, že českému předsednictví se stále ještě nepodařilo ony kroky v jednotlivých národních plánech zachraňujících národní ekonomiky zemí evropské sedmadvacítky povýšit na tu evropskou úroveň, viz. šrotovné?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že to není tak. My jsme svolali tu schůzku na neděli právě proto, že jsme cítili, že je nejvyšší čas si rychle sednout a skutečně udělat takovou kontrolu, jestli ta národní opatření nesměřují proti principům toho jednotného trhu. Jestli nejsou činěna na úkor některých dalších zemí v rámci EU, nebo jestli nejsou činěna tak, že to bude opravdu na úkor budoucích generací s tím, že byl v Unii zabudován poločas rozpadu. Myslím si, že se toto celkem ve spolupráci s Evropskou komisí daří. My jako předsednictví musíme hrát roli určitého moderátora. My nejsme dráb s bičem v ruce. Od toho je tu komise, aby dbala dodržování pravidel. Pokud je mimořádná situace, když se všechno skutečně řítí velmi rychle a ti politikové v jednotlivých zemích se snaží rychle reagovat, tak je možná, když se udělá rychlý krok a přijde se na to, že ten krok je prostě chybný nebo škodlivý až za 2-3 měsíce, tak už může být pozdě.
Moderátor:
Dochází české předsednictví jako moderátor, navážu-li na vaše slova k tomu, že v některých národních státech, u některých oblastí k tomu porušování jednotných pravidel evropské sedmadvacítky dochází?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Vy jste se ptal na to šrotovné nebo obecně na automobilový průmysl. Tam skutečně ty signály byly. To každý ví. Dneska se scházejí lídři sedmadvacítky, tak já tu nechci žádnou zemi zvlášť jmenovat. Nám jde o to, aby byla učiněna dohoda a myslím si, že je velká šance, že ta dohoda učiněna bude. Nicméně ta pokušení tady byla začít skutečně pomáhat automobilovému průmyslu způsobem, který bude na úkor jiných zemí a to je prostě začátek konce. Čili my jsme chtěli, aby Evropská komise nejenom hlídala to, co hlídat má, ale aby předložila, řekněme, jakousi kuchařku nebo aktualizovaná pravidla hry, kde bude jasně řečeno, co se udělat ještě může, aniž by se to dostalo do rozporu s těmi pravidly hry na vnitřním trhu. Evropská komise ve vztahu k automobilovému průmyslu toto zveřejnila ve středu. Ještě včera večer probíhala jednání mezi Evropskou komisí a Francií a myslím si, že se podařilo dosáhnout dohody. Tzn., že i ve Francii ta pomoc, kterou oni poskytují svému automobilovému průmyslu nebude činěna způsobem, který by byl v rozporu s těmi pravidly hry.
Moderátor:
Myslíte tedy, že ta kuchařka bude v tomto týdnu přijata evropskou sedmadvacítkou jako celkem?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Budou tam ještě jednat ministři průmyslu a obchodu na radě pro konkurenceschopnost. Ta je naplánována na čtvrtek a pátek příštího týdne. Čili tam ta pravidla hry by měla být posvěcena.
Moderátor:
Mladoboleslavská automobilka Škoda auto začne od března většinu svých modelů vyrábět i v pátek. Je to právě díky zvýšení objednávek, které vedení firmy připisuje zavedení tzv. šrotovného v některých zemích evropské sedmadvacítky. Jen pro úplnost, je jich zhruba 10. Deset zemí v rámci EU se rozhodlo jít právě cestou šrotovného. Dalším hostem Otázek, poradce Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který je také ředitelem vnějších vztahů Škoda auto. Míříme k němu do Prahy. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Dobré odpoledne.
Moderátor:
Říkal jsem, že v té sedmadvacetičlenné EU k různým formám šrotovného přistoupilo zhruba 10 zemí. Ze kterých zemí Vám teď přicházejí největší množství objednávek?
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Jsou to země, které se v rámci svých protikrizových balíčků rozhodly realizovat toto opatření, kde tento státní příspěvek na obnovu vozového parku. Nebyly to tzv. šrotovné, tzn. jsou to ty velké země jako je Itálie, Francie nebo Německo. Ukázalo se, že je to opatření, které má skutečně vysokou podporu v mnoha členských státech EU a to z několika důvodů. Je to opatření, které příliš státní kasy nezatěžuje. To, co stát přispívá k nákupu nového vozu se mu v podstatě vrací na DPH při nákupu nového vozu. Je to opatření, které přináší výsledky rychle. To je v době krize velmi důležité a ta očekávání se v tomto smyslu potvrzují a dále je to opatření, které má značné multiplikační efekty. V tom je nesmírně atraktivní. Ono velmi napomáhá obnově vozového parku v oblasti bezpečnosti, ale také např. v oblasti ekologie. Proto je to také velmi zajímavé téma pro ČR, kde to stáří vozového parku je v podstatě dvojnásobné oproti západní Evropě a to životní prostředí je těmito starými vozy zatěžováno velmi výrazně.
Moderátor:
Zástupce automobilového průmyslu nemůže mluvit jinak, když to řeknu s nadsázkou, ale nakolik může jit jen o krátkodobý jev, když se podíváme na smysluplnost opatření označovaného jako šrotovné? Zkrátka, že teď se zvýší podpora automobilového průmyslu, ale po roce, až šrotovné odezní, tak se opět dostane automobilový průmysl vč. Toho českého do potíží.
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
To je relevantní argument. Je skutečně možné, že se bude jednat o jakýsi krátkodobý nebo střednědobý výkyv, ale my doufáme, že právě takovémuto opatření se ve spolupráci nebo ve spojení s těmi ostatními opatřeními podaří nastartovat jakýsi dlouhodobý pozitivní trend. Protože tato krize, kromě jiného je i o krizi důvěry a my máme pocit, že takováto opatření by mohla spotřebitelům pomoci v tom, aby oni opět získali tu svoji ztracenou důvěru v trhy. Tzn. mlže to být jedna z těch prvních vlašťovek, které pomohou nastartovat jakýsi dlouhodobý pozitivní trend, který by nám pomohl.
Moderátor:
Můžete např. u Škodovky, tedy největší automobilky v ČR říci, o kolik vozů, v jakém počtu se tedy zvýšila poptávka na těch západních trzích, těch největších zemí, které jste jmenoval – Francie, Itálie?
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
My průběžně čísla nezveřejňujeme. My naše hospodářské výsledky zveřejňujeme pravidelně čtvrtletně, kdy už mají nějakou vypovídají hodnotu. V tuto chvíli by bylo předčasné dávat k dispozici jakákoliv konkrétní čísla. Navíc ta situace se velmi dramaticky mění v podstatě z týdne na týden tak, jak jednotlivé státy tu tzv. šrotační prémii začínají aplikovat. Nicméně lze říci, že nárůst poptávky je poměrně značný a je velmi vítaný v tom, že ten začátek toku byl skutečně velmi nepříjemný především tady pro nás v ČR, např. i v souvislosti s neustále odkládanými odpočty DPH pro podnikatelské vozy. Jak víte, to bylo opatření, které Ministerstvo financí, je to dobré opatření, my ho nezpochybňujeme, my ho vítáme, ale bylo to opatření, které bylo oznámeno s několikaměsíčním předstihem a díky tomu několikaměsíčnímu předstihu se v podstatě zastavily firemní nákupy vozů. I v této souvislosti je to velmi pozitivní, že přichází díky šrotovnému, které je zaváděno v některých členských zemích poptávka od těch fyzických osob, a my doufáme, že i velmi pozitivní efekty v oblasti především firemních nákupů přinesou taková opatření, která jsou součástí nikoliv celoevropských protikrizových balíčků, ale toho českého národního protikrizového balíčku, jako jsou odpočty DPH pro podnikatelské vozy a nebo zrychlené odpisy.
Moderátor:
Říká pro tuto chvíli šéf vnějších vztahů Škody auto Mladá Boleslav, Radek Špicar. Pane vicepremiére, vy jste zadali Evropské komisi návrh na zavedení toho celoevropského šrotovného. To znamená, aby i z unijních prostředků byl podporován právě tento institut, který ale část ekonomů označuje jako za nesystémový podpory jednoho sektoru na úkor všech. Bude zavedeno a budou čerpány peníze z těch celoevropských?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Takto to zatím není. V tomto smyslu shoda není. Nám šlo o dvě věci. Nám šlo především o to, aby to šrotovné, pokud se některá země rozhodne ho zavést, tak aby nebylo činěno jenom ve prospěch domácího průmyslu, aby na něj nedoplatil třeba automobilový průmysl u nás, jako Škodovka nebo kolínská továrna. To se podařilo, protože veškerá tato …, pokud se objevila a objevovala se, tak prostě jim bylo zabráněno těmi komisními pravidly hry.
Moderátor:
Pokud jde o stehování např. francouzské automobilky z ČR zpátky do Francie. Teď mluvíte o tomto nápadu?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Ano, protože Francie např. měla skutečně to pokušení podmiňovat podporu domácímu automobilovému průmyslu tím, že se bude čistě vztahovat na tu výrobu ve Francii. To je proti pravidlům společného trhu. Myslím si, že to, co říkal Radek Špicar, to prostě odpovídá, že skutečně ta opatření se podařilo nastavit tak, že mají ten prorůstový efekt v automobilovém průmyslu napříč Evropou. Uvědomme si jednu věc. Z 80 % ten náš automobilový průmysl jede na export. Čili on vyrábí pro celou Evropu. Jenom těch 20 %, řekněme, je zhruba pro ten domácí trh. Teď na té národní úrovni, každý stát si může zvolit opatření, která považuje za vhodné. Bylo to zmíněno. My jsme šli tou cestou. To je součást balíčku českého národního záchranného plánu, že budou ty možnosti odpisů automobilů pro podnikatele. Tam je teď důležité, aby se skutečně Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání v březnu a pak i Senát to rychle schválily, tak aby to už třeba od 1. dubna mohlo platit. Tím se zdvihne podle mého soudu velmi rychle prodej automobilů pro český podnikatelský sektor. Pokud jde o soukromé osoby, tam myslím, z těch čísel vyplývá, že díky tomu, že ceny aut jsou na poměrně historicky nejnižší cenové úrovni, tak Češi ta auta celkem nakupují.
Moderátor:
Chápu-li správně vaše slova, tak ale na celoevropské úrovni se nepodaří prosadit ta forma šrotovného, že by z unijních peněz mohly podporovat tento institut jednotlivé národní státy.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Mně by to nevadilo, ale otázkou je tady, jestli se podaří přesvědčit ti, kdo spravují fondy pro životní prostředí. Tzn. zejména ministry životního prostředí, jestli toto považují za důležitou věc.
Moderátor:
Chápu-li to správně, tak zatím to vypadá, že ne.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Pokud jde o ta opatření, řekněme, na podporu průmyslu, tak já si myslím, že jak na té celoevropské úrovni, tak na té domácí úrovni jsme udělali, co bylo potřebné. Je to potřeba dotáhnout do konce v Parlamentu. Pokud chápeme šrotovné i jako jakési ekologické opatření a kupříkladu v Německu, když ta debata byla, tak kancléřka Merkelová, pokud já vím, se rozhodovala pro to šrotovné i z těchto důvodů. Nebo primárně z těchto důvodů. To mi říkaly německé automobilky. Tak pak je to o tom, aby se na tom dohodli ministři životního prostředí.
Moderátor:
Ale vidíte, že ta shoda bude obtížná, z těch informací, které jako vicepremiér pro Evropu předsedající země máte.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Rozumíte, je to vždycky o tom, že objem těch prostředků, ať už těch veřejných peněz, pokud se rozhodujeme pro ta národní opatření, je omezený. Nesmíme jednat tak, aby to bylo na úkor budoucích generací.
Moderátor:
Já vás netlačím k tomu, aby to české předsednictví prosazovalo. Já se vás jenom ptám, jestli to je reálné či nikoli z té současné situace, aby z unijních peněz národní státy, když deset unijních států už má institut šrotovného, tak aby šly do všech zemí evropské sedmadvacítky.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
My jsme požádali komisi, aby k tomu dala také své vyjádření. Zatím to vyjádření je takové velmi laxní a znamenalo by to, aby do té hry vstoupili i ministři životního prostředí.
Moderátor:
Dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem. I to je jeden z návrhů, jak se poučit z finanční krize. S tímto nápadem přišla v návrhu pod Evropskou komisi skupina expertů pod vedením bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquese de Larosiere. I podle českého premiéra Mirka Topolánka krize rovněž poukázala na akutní potřebu zdokonalit regulaci a dohled nad finančními institucemi.
Autor:
Evropská komise vytvořila speciální expertní skupinu loni v říjnu v reakci na finanční krizi, která později přerostla v krizi hospodářskou.
Jacques de Larosier, bývalý šéf MMF, 25.2.2009:
My nechceme trh přeregulovat. Chceme jen, aby fungoval efektivně. Může se to zdát jako velmi ambiciózní plán, ale podle nás je realistický.
Autor:
Návrh počítá s vytvořením celoevropské sítě orgánů, které by dohlížely na banky a pojišťovny. Přes ně by pak úředníci mohli kontrolovat bezpečnost finančních trhů. Podle stoupenců regulace totiž současné národní úřady nestačí. Kritici, mezi které patří např. Britové se obávají, aby nový orgán nebyl nadřazen jejich vlastnímu dohledu. To tvůrci zprávy odmítají.
Charlie McCreevy, eurokomisař pro vnitřní trh, 25.2.2009:
My nenutíme čínské země, aby se ubíraly tou či onou cestou, ale členské státy se rozhodnou, které ty banky jsou špatné a tedy, jestli pomohou všem bankám nebo jen některým. To je prostě jenom na nich.
Autor:
V některých bodech chce ale Unie členským státům ponechat volné ruce jako v případě odkupu špatných aktiv. Tady se evropská sedmadvacítka zámořím inspirovat nenechala a o zřízení tzv. špatné banky neuvažuje.
Joaquín Almunia, eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, 25.2.2009:
Opatření, které tady přijímáme mají nastartovat úvěrové kanály. To je naprosto zásadní. Poškozená aktiva jsou jedním z problémů, kterým teď banky čelí.
Autor:
Podle Ministerstva financí by ale odkup špatných aktiv bank měl být až krajním řešením. Mohl by totiž neúměrně navýšit státní dluh.
Moderátor:
Evropská komise na základě zprávy vypracuje návrh změn finančního dozoru evropské sedmadvacítce, kterým se mají šéfové států a vlád členských států EU zabývat na březnovém summitu. Jaký názor má české předsednictví na vznik těch dvou institucí o nichž píše ona zpráva představená v tomto týdnu?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Je třeba rozlišit dvě věci. Jednak je věc té bezprostřední akce, to co já už jsem trošku říkal, že se skutečně musí vyřešit problém těch toxických nebo nekrytých aktiv, špatných aktiv v bankách. Ten bankovní sektor je jakýsi krevní oběh, ve kterém se objevily sraženiny.
Moderátor:
A hrozí infekce.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
A pak je prostě třeba, aby nebyl infarkt, tak je třeba udělat angioplastiku nebo by-passy. Je to nutno vyřešit a to bylo, o čem mluvili ti pánové v tom příspěvku teď, který předcházel vašemu dotazu. To je třeba udělat rychle. Evropská komise stanovila určitá pravidla hry. My tu situaci známe, my před deseti lety jsme vlastně takto zřizovali tu konsolidační banku jako jakousi špatnou banku. Není tady asi cestou v Evropě, že by se zřídila nějaká jedna taková instituce, ale budou pravidla hry, jak toto rychle teď řešit. Na tom zase byla učiněna předběžná shoda tento týden a budou ještě posvěcovat ministři financí tak, aby ta opatření na řešení těch toxických akcí zase neměla negativní vliv, aby to nebylo jenom přenášení toho infarktu z jedné země do druhé. Pak je druhá věc. To už je spíš prevence, a to je s čím přišla ta skupina pana de Larosiere, což je bývalý francouzský guvernér centrální banky a v té skupině byla řada renomovaných ekonomů a ti přišli s určitými doporučeními, jak řekněme posílit kontrolu nad bankovním sektorem tak, aby se, já nechci říct taková krize neopakovala, ona ta ekonomika je vždycky v cyklech a vždycky budou lepší a horší časy…
Moderátor:
Ale jde o hloubku té krize.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Přesně tak, jde o tu hloubku. Tam jsou některé návrhy na řekněme určitou supervizi, která ale, a to jsme rádi, není zas až tak supercentralizovaným způsobem.
Moderátor:
To jsou právě ty dvě instituce oné supervize. České předsednictví s nimi nemá problém. Vidíte to jako vhodnou cestu, aby vznikly tyto dva orgány, konkrétně, pokud se nemýlím, tak má jít o Evropskou radu pro systémová rizika a druhá síť orgánů finančního dohledu.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Ano. To první je vlastně, řekněme, posílení jakéhosi mechanismu včasného varování, abychom dopředu pokud možno měli informaci, že něco je tu systémově špatně a je to třeba korigovat. To druhé je jakési posílení toho dohledu, protože v tom globálně propojeném světě, i v té hodně propojené Evropě samozřejmě všechno souvisí se vším a ten dohled není jednoduchá věc. Čili ta zpráva má nějakých 60 stran. Oni ji zveřejnili teď ve středu. Já z toho, co mohu soudit, a my jsme to třeba poskytovali členům NERVu s žádostí o stanoviska. Centrální banka to studovala, Ministerstvo financí to studovalo. Myslím si, že ta zpráva je poměrně kvalitní. Je to asi, pokud jde o příčiny té krize, tak je to zatím asi nejlepší dokument, který já jsme vůbec četl a myslím si, že může sloužit jako základ tomu konkrétnímu rozhodování, ale to rozhodování se tady potáhne podle mě ještě několik měsíců.
Moderátor:
Do konce roku by ale mohlo být rozhodnuto o těch dvou nových institucích?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Teď k tomu Evropská komise vydá své vlastní sdělení, které bude jakousi reflexí té zprávy. Předpokládám, že Evropská rada pak požádá komisi to zpracovat do nějaké podoby legislativních návrhů a těmi bychom se mohli zabývat někdy v červnu.
Moderátor:
Pozvání do Otázek přijal právě i člen bankovní rady ČNB, Vladimír Tomšík. Vítejte v Otázkách. Děkuji i vám, že jste přijal mé pozvání. Dobrý den.
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Příjemné odpoledne.
Moderátor:
Stanovisko ČNB může podle Vás pomoci předcházení problémů, které teď vidíme v evropských ekonomikách ustavením těch dvou nových institucí, jak jsem o nich mluvil – síť orgánů finančního dohledu a druhá instituce by posuzovala rizika pro celý finanční systém, tedy onen název Evropská rada pro systémová rizika?
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Já se obecně obávám, že v této době je příliš lákavé do politiky přicházet s novými a novými plány možná větší regulaci, ale obávám se, že ta zpráva nemá některé aspekty zcela domyšlené. Konkrétně, co ČNB vidí v tom dokumentu jako problematické, jsou 3 následující body. Ten první je, že v této chvíli není přesně dořešen právní status těchto úřadů. Druhá věc je, není ani dořešena finanční otázka. Kdo to bude financovat, jestli vznikne nějaký celoevropský fond pojištění atd. Ale co je nejzásadnější v této zprávě, my se obáváme, že tato zpráva tak trošku nerespektuje dosavadní základní princip a ten spočívá v tom, že ten, kdo dohlíží, má i právní zodpovědnost. My se obáváme, že bohužel dochází k tomu, že tato zpráva navrhuje posunout tak trošičku více toho dohlížení a té regulace směrem na evropskou úroveň nadnárodního regulátora a de facto odpovědnost zůstane doma na těch národních regulátorech. To je něco, s čím se nemůžeme zcela ztotožnit. ČNB již někdy v prosinci vydala tzv. základní tezi, jak by mohl vypadat budoucí systém regulace a dohledu v Evropě, v jednotlivých národních institucích a to bohužel v tomto dokumentu není zohledněno. Co je potřeba skutečně řešit, tak je nutné řešit konsolidaci dohledu ale na národních úrovních. Vemte si, v jednotlivých zemích existuje spousta regulátorů. Abych byl konkrétní, tak v celé Evropě existuje až 80 různých regulátorů. A konkrétně v ČR do dubna 2006 byl regulátor, který se zabýval bankami, družstevními záložnami, zabývali jsme se penzijními fondy zvlášť, zvlášť jsme se zabývali pojišťovnami a dokonce kapitálovým trhem. My už více než před třemi lety jsme přistoupili k tomu, že jsme dali konsolidaci pod jednu střechu, dali jsme to do ČNB a ono se ukazuje, že to je velmi efektivní z několika důvodů. Nejenom úspora nákladů, ale zejména jde o rychlost a včasnost zásahu. Je tady jeden jednotný regulátor na národní úrovni, který má informace napříč celým informačním trhem.
Moderátor:
Měnil byste nějak, podíváme-li se na ČR, protože Mirek Topolánek na onom summitu jasně říká, že je zapotřebí zefektivnit regulaci. Měnila by něco ČNB na míře efektivity regulace finanční institucí?
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Máte teď na mysli na celoevropské úrovni?
Moderátor:
Teď myslím na české úrovni, protože ty výhrady, které jste řekl k té celoevropské úrovni, jak je navrhovaná v té zprávě zveřejněné tuto středu, jste jasně řekl, popsal.
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Co se týká na české úrovni, já si myslím, že ten systém, který jsme zavedli v dubnu 2006 se prokázal naprosto efektivní a skutečně vidíme, když se něco děje v jednom sektoru, třeba v pojišťovnictví nebo bankovnictví, tak jsem schopni zabránit a ukázat rychle, že se to nepřelije dál. Prostě máme ty informace okamžitě, včas a jsme schopni rychle jednat. Taky se ukázal český finanční sektor nebyl touto krizí, tou primární zasažen. Jedině co teď vidíme, tak vidíme, že dochází k té druhé fázi, kde dochází k poklesu hospodářského růstu a to je něco, kde ten finanční sektor samozřejmě bude tak trošku tím zasažen. Ale nebyl zasažen tou primární, těmi toxickými aktivy, protože ta regulace efektivněji funguje jako konsolidovaná na národní úrovni. To se bojíme, že v té de Larosierevě zprávě, která byla prezentována ve středu odpoledne bohužel není. Nerespektuje tento základní princip.
Moderátor:
To jsou poměrně silné výhrady České národní banky, které prezentujete vašimi ústy. České předsednictví tvrdí, že pokud jde o finanční sektor, tak na prvním místě je zapotřebí postarat se o obnovení úvěrových toků v ekonomice. To vyžaduje zásah na mnoha frontách, včetně právě těch toxických aktiv bank, těch nekrytých nebo obtížně krytých, která opatření byste považoval na té celoevropské úrovni, pane Tomšíku, za účinná?
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Pokud chcete vrátit důvěru na finanční trh, tak první krok, který musíte udělat, je skutečně přistoupit k tomu, že vy plně zveřejníte, jak jednotlivé ty finanční instituce jsou zasaženy, to je první krok. Musí prostě ten finanční sektor, ty investoři musí vědět, jak jednotlivé subjekty jsou tím zasaženy, to je první věc. Já osobně bych nesouhlasil, že budou vlády nebo centrální banky všeobecně přijímat garance za podnikové úvěry, za mezibankovní trh. To je věc, se kterou nemůžeme souhlasit už jenom z toho pohledu, že následně se vám to odrazí, a to už tady bylo řečeno, k zadlužení vašich budoucích generací, protože i ty vlády, i centrální banky vždy jsou nějak limitovány a jedině, abyste vrátil důvěru na finanční trh, musíte odkrýt, jak hluboce je ten finanční trh zasažen a skutečně ukázat všechny karty.
Moderátor:
Říká pro tuto chvíli Vladimír Tomšík, záhy se k vám ještě dostanu. Počítá s tím české předsednictví donutit ty jednotlivé národní státy, národní regulátory, aby se řeklo, podívejte se, odkryjme karty? Jaká jsou ještě další problematická rizika toxické úvěry napříč celou evropskou?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Aby se to vyřešilo, tak je třeba ta toxická aktiva… nějakým způsobem se dohodnout na způsobu oceňování, pak tom řešení. Aby je bylo možné ocenit, tak je to nutné, nějakým způsobem ty karty odkrýt. Bude to poměrně odborná diskuse. Já tady nechci chodit do té hloubky, ale na úrovni jasně to teď probíhá v těchto dnech a já věřím, že ta dohoda tu učiněna bude, protože skutečně není jiné cesty, než se do toho pustit, protože z té krize se bez tohoto řešení nevymotáme. Tam já s Vladimírem Tomšíkem souhlasím, to si myslím, že tak je.
Moderátor:
Zprávy o zadluženosti státu východní Evropy a jejich problémech posílali v tomto týdnu i českou korunu. Propadla se pražská burza. Česko na tom přitom není nejhůře. Podívejme se na data, už o tom byla řeč v té první části Otázek, nejhůře na tom je Maďarsko, za ním, hned Lotyšsko. Celkový zahraniční dluh se u těchto zemí pohybuje kolem 127, respektive 125 % hrubého domácího produktu. Česko je až za Polskem s 40 % zahraničního zadlužení ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Pane vicepremiére, neukazuje se jako chyba, jedna z interpretací, že Česká republika by nebyla házená do jednoho pytle například s Maďarskem, pokud bychom byli v eurozóně, pokud by se v Česku, jako například teď na Slovensku platilo, už jednotnou evropskou měnou?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že ne, protože jsem četl a poslední dva, tři týdny celou řadu různých novinových článků, kde dokonce naprosto absurdně Slovensko bylo házeno také do stejného pytle. Čili, je to spíše ještě ten starý obrázek, který dodneška funguje, prostě do rozdělení Evropy západ, východ, pak se vytváří jakási iluse nebo dojem, že střední a východní Evropa je jedna velká černá díra. Znovu pro mě je divné, že tato diskuse vlastně následovala nebo vystřídala takovou diskusi, kdy se začaly objevovat určité pochybnosti o soudržnosti eurozóny právě podél té určité dělící linie sever – jih, protože přeci jenom ty jižní země, eurozóny tradičně mají větší problém s tou fiskální disciplinou, než …
Moderátor:
Vnímáte tedy to téma, kvůli kterému trpěly české akcie, česká koruna v tomto týdnu? Vnímáte ho jako zástupné, které má odvrátit pozornost od oněch sporů v eurozóně mezi severem a mezi jihem? Chápu to správně?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Samozřejmě, že tam byly reálné důvody k takové diskusi, protože některé ty země na východě v té kondici nejsou dobré, už jsme jim museli pomoci v těch uplynulých měsících, to je případ Lotyšska. Myslím si, že se nedá vyloučit, že ta solidarita bude uplatněna i s některou další zemí.
Moderátor:
Máte na mysli Maďarsko?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já nechci tady žádnou zemi jmenovat. Mimochodem Maďarsko ten určitý balíček d mezinárodních finančních institucí už dostalo.
Moderátor:
Ale počítáte s tím, že evropská pomoc, ať už se to třeba týká Irska, vy ty země jmenovat nechcete, já si ten luxus nemůžu dovolit, Irsko, Maďarsko, že zkrátka Lotyšsko není poslední zemí, které se v rámci sedmadvacítky bude pomáhat?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že ta solidarita je možná a i evropské a světové finanční instituce, ať už mezinárodní měnový fond nebo Evropská investiční banka nebo Světová banka nebo Evropská banka pro obnovu rozvoje dokonce teď oznámily, že mají připraveny určité prostředky. Čili ta solidarita je možná, ale není možná bez národní zodpovědnosti a celé je to třeba posuzovat od případu.
Moderátor:
Po Lotyšku přijdou další země? Je to jasné?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Mohou přijít, ale pokud my tady řekneme, že přijdou další země a ty další země si to vyloží jako pokyn k tomu, že mohou provádět nezodpovědnou fiskální politiku a do těch problémů se prostě dostanou a vždycky jim někdo pomůže, tak to by bylo skutečně špatně. Je nutné tady motivovat všechny účastníky této hry, skutečně aby prováděly zodpovědnou politiku, protože pak ty státy, které tu zodpovědnou politiku provádějí, přeci ony nebudou ochotny to sanovat jaksi automaticky a nastálo.
Moderátor:
Znovu se teď obracím na další hosty Otázek, kterými zůstává člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík a poradce svaz průmyslu a dopravy Radek Špicar, který je také ředitelem vnějších vztahů Škody Auto Mladá Boleslav. Začněme u Vladimíra Tomšíka, představitele České národní banky, v tomto týdnu několikrát jasně řekli, že trhy by měly rozlišovat mezi situací jednotlivých zemí. Jak dlouho podle vás může ještě trvat, že za českými potížemi bude to, že v českých očích investorů, analytiků finančních trhů v jednom pytli s Lotyšskem nebo Maďarskem?
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Já myslím říci, že je velmi těžké takhle odhadnout, jak dlouho to bude trvat, to je spekulativní odpověď. Je opravdu na nás, abychom trpělivě a celému světu vysvětlovali, jak to skutečně je s makroekonomickou situací, makroekonomickými fundamenty v České republice, v české ekonomice, protože česká ekonomika se dlouhodobě vyvíjí naprosto jinak než ostatní země střední a východní Evropy. Je nutné opravdu rozlišovat mezi těmi makroekonomickými fundamenty, námi a ostatními zeměmi. Já jenom uvedu dva příklady, česká vláda dlouhodobě byla velice zodpovědná a skutečně míra zadlužení veřejného sektoru, to je k celkovému hrubému domácímu produktu, je na úrovni 30 %, 40 %, to je absolutně nižší údaj, ne jenom země ostatní východní Evropy, než dokonce členy některé eurozóny. To je první fakt, který musíme rozlišovat a druhý je, že česká měnová politika dokázala díky nízké inflaci stabilizaci ekonomických podmínek mít dlouhodobě nižní úrokové sazby, než byly například úrokové sazby v eurozóně, než byly ve Švýcarsku, a to vedlo k tomu, že české domácnosti se dlouhodobě nezadlužovaly v cizích měnách, takže v této chvíli ta expozice na vývoj kursu expozice na světovou finanční krizi výrazně menší než v České republice, než v kterýchkoliv jiných zemí střední a východní Evropy. My máme ten problém, které mají ostatní země a je opravdu na nás, abychom to trpělivě vysvětlovali zahraničním investorům, že nemůžeme mít stejnou nálepku země střední a východní Evropy, tzv. emergy markets, ale je nutné rozlišovat na základě ekonomických fundamentů, ekonomických základních ukazatelů.
Moderátor:
Byly by ty problémy hledění zahraničních investorů trhů na Českou republiku jiné, pokud by Česko, Radku Špicare, bylo součástí eurozóny?
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Pokud bych měl v tuto chvíli stanovit jakýsi topten největších problémů, se kterými bojují české podniky, tak v té první trojce by se určitě umístil velmi ztížený přístup k financím. České podniky v tuto chvíli bojují s tzv. kreditkranchem, takže to je jedna věc na druhé příčce by byla nedostatečná flexibilita práce a na té třetí určitě ne, ale z pohledu významu té položky příčce by bylo euro. My si skutečně myslíme i nadále a všechny průzkumy v tomto ohledu mezi členskými firmami svazu průmyslu a dopravy to potvrzují, koneckonců podobné výsledky přináší výzkumy hospodářské komory, to znamená netýká se to pouze velkých exportujících firem, ale i malých a středních. Všechny ty průzkumy potvrzují, že pro českou ekonomiku by stanovení termínu pro přijetí eura bylo výhodou. V tuto chvíli nám volatilita české koruny v krizi vůbec nepomáhá, spíše naopak, a to, že by nám přijetí eura dlouhodobého hlediska pomohlo, je v tuto chvíli poměrně jasné. Je pravdou, že nám teď slabá koruna, coby exportně zaměřené ekonomice pomáhá, pro exportéry to představuje určité ulehčení. Bohužel ale exportéři vzhledem k tomu, že zároveň také zápasí s nedostatkem zakázek, této výhody nemohou příliš využívat. Dalším argumentem je to, že mnoho českých podniků se na konci minulého roku snažilo ochránit proti sílící koruně a díky tomu poměrně dramatickému poklesu hodnoty české koruny na tom v tuto chvíli prodělávají, to znamená volatilita české koruny je i nadále problém, velmi komplikuje českým podnikům jejich plánování a my si stále myslíme, že tou je účinnější odpovědí je stanovení termínu pro přijetí eura a doufáme, že se k němu vláda v listopadu, to je tuším ten termín, který vláda oznámila, k nim odhodlá, že to bude rok 2013.
Moderátor:
Poslední otázka, stručná a stručná odpověď Vladimíra Tomšíka, český bankovní sektor náraz finanční krize ve zdraví ustál, nemůže přijít náraz druhý, tedy druhotná platební neschopnost a výrazné zvýšení rizika nesplácených úvěrů?
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Já si rozhodně myslím, že to není tak jednoduché, jak vy říkáte, neočekáváme to. V první řadě musíme říci, že český finanční sektor se ve srovnání s jinými zeměmi vyvíjí naprosto jinak. My jsme specifičtí v tom, že u nás je neustále přebytek likvidit. Tady na mezibankovním trhu je více než 360 mld. Kč přebytečných peněz. My vidíme, že ty banky mají dostatek likvidity. Já bych se v tuto chvíli obával vlastně té druhotné platební neschopnosti. Nicméně, ano, je pravda, že český finanční sektor, to znamená zbrzdění a zpomalení díky tomu, jak se vyvine ekonomická situace, ale nevidíme, že by to dovedlo k nějaké krizi. Jenom co musím ještě reagovat na pana Špicara, jak říká, že jeden z hlavních úkolů zavést euro, že by nám to pomohlo, já si myslím, že je nutné si tady říci otevřeně, že euro není rozhodně lékem na všechno a vezměte si ty problémy v ekonomické krizi jsou nejenom v zemích, které nemají euro, ale v zemích, které to euro mají.
Moderátor:
Děkuji dalším hostům Otázek, kterými byl člen bankovní rady centrální banky Vladimír Tomšík a poradce Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Děkuji za váš čas a na shledanou.
Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB:
Na shledanou.
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škoda auto, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku:
Na shledanou.
Moderátor:
Ekonomická krize bude mít vliv na to, že Česko bude usilovat o rychlejší vstup do eurozóny, když máte stanovit termín právě na začátku listopadu, jak to v novoročních Otázkách tady slíbil premiér, ale přitom deficit veřejných financí bude tak velký, že se s největší pravděpodobností, jak zase říká Eduard Janota, náměstek ministra financí, ten termín odsouvá na rok 2014, dokonce 2015?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Premiérův slib, že ten termín oznámíme, platí. Já bych řekl následující věc. Asi dnes být v eurozóně, v té turbulentní době, by samozřejmě bylo podle mého soudu lepší, ale ta naše vláda nemohla udělat nic, aby tomu tak bylo, to rozhodnutí se dělo již v roce 2006 nebo dokonce předtím, prostě to nebylo možné, abychom šli tím tempem, jako Slovensko. Teď v té turbulentní době být zrovna svázán tím mechanismem těch směnných kursů, by mohlo být příliš riskantní. Čili, já si myslím, že je dobře, že teď máme ten luxus v té turbulentní době to sledovat, vyhodnocovat a na podzim prostě uvidíme a já myslím, že ten termín oznámíme.
Moderátor:
Má v pondělí vláda probírat jednu z podmínek, aby byla ratifikovaná Lisabonská reformní smlouva i v Senátu, jde o tzv. vázaný mandát, který má umožnit vládě předání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň se souhlasem parlamentu. Schválí vláda tento návrh nebo s ním bude mít problém?
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Já věřím, že s ním žádný problém mít nebude. My už jsme to dokonce jednou na vládě diskutovali, teď je to ta poslanecká iniciativa novel jednacích řádů obou komor parlamentu, která má umožnit definovat ty vázané mandáty a já předpokládám, že to v pondělí schválíme. Pak už půjde o to, aby to schválila i sněmovna a Senát.
Moderátor:
Alexandr Vondra, děkuji za účast v Otázkách a těším se opět na shledanou.
Alexandr Vondra /ODS/, vicepremiér pro evropské záležitosti:
Hezký den.