11.01.2009, ČT 24
publikováno: 12.01.2009
Moderátor:
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Ruské kohouty se otevřou a plyn zamíří přes Ukrajinu do Evropy. Českému premiérovi Mirku Topolánkovi se podařilo vprůběhu dvou dní vyjednat Rusko-ukrajinskou dohodu o monitorovací misi evropské sedmadvacítky. Ukrajinsko-ruská dohoda o monitorování průtoku plynu přes území Ukrajiny zRuska do Evropy byla podmínkou, aby ruský plynárenský koncern Gazprom kohouty splynem otevřel. Rozmístění členů monitorovacích misí je podle Topolánka otázkou hodin. Rusko ukončilo transport plynu přes Ukrajinu ve středu. Důvod? Tvrdilo, že Ukrajinci spotřebovávají plyn, který je určen právě pro Evropu. Situace vněkterých zemích se zdramatizovala. Bulharsko a Moldavsko jsou bez plynu. Slovensko díky půjčkám ze zásob jiných zemí vydrží 15 dnů, ale chce znovu nastartovat atomovou elektrárnu Jaslovské Bohunice, nejen o tom bude řeč vnásledujících minutách. Pozvání do Otázek přijali krom premiéra Mirka Topolánka i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, a šéf Transgasu Martin Herman. A vjakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Izraelská armáda navzdory mezinárodním výzvám kzastavení palby pokračovala i nad ránem vdělostřeleckých a leteckých útocích na cíle hnutí Hamás vpásmu Gazy. I po podpisu Ukrajinsko-ruské smlouvy o monitorovacích misích kvůli dodávkám ruského plynu do Evropy to potrvá desítky hodin, než se plyn do střední Evropy dostane. Ukrajina vdané chvíli přistoupila na všechny podmínky a splnila všechny podmínky pro to, aby Ruská federace mohla začít dodávat plyn do potrubí. Zelení i lidovci posuzují možné změny vkoaličním kabinetu. Premiér Mirek Topolánek tvrdí, že jednání o rekonstrukci vlády není možné dál protahovat. Začínáme aktuálně: po 5 dnech začne ruský plyn protékat ukrajinským potrubím. Stalo se tak díky dohodě, kterou od pátku vyjednával Mirek Topolánek vrámci evropského předsednictví sedmadvacítky. Prvními hosty Otázek jsou: vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Vítejte, hezký dobrý den.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Hezký dobrý den.
Moderátor:
A také šéf společnosti RWE Transgas i vám přeji hezký dobrý den.
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Hezký dobrý den.
Moderátor:
Pane vicepremiére, má už česká strana podrobnější informace, kdy by mohl plyn začít téct?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak my jsme vytvořili ty podmínky ktomu, aby Rusko mohlo obnovit dodávky plynu tranzitu přes Ukrajinu, ty monitory se rozmisťují, o kterých se ještě domlouvalo během těch posledních dvou dnů. Čili ty podmínky nastanou podle mého soudu dneska. A tím by plyn mohl do Evropy přijít vpondělí, ale samozřejmě toto není vnašich rukou, toto je vrukou ruské strany, ale ty podmínky byly nastoleny tak, jak byly požadováno a je to díky aktivitě českého předsednictví. A bez té cesty Mirka Topolánka bychom vtéto situaci ještě dnes nebyli.
Moderátor:
Pane Herrmanne, pokud se nemýlím, tak jeden zčlenů monitorovací skupiny je i zaměstnanec RWE Transgas. Máte informaci, kdy on bude na místě? To znamená bližší upřesnění onoho času, kdy by do Evropy přes ukrajinské potrubí mohl téci plyn?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Ano, informace máme takové, že ten náš zaměstnanec bude na místě kolem večera. On má působit na hranici, mezi Ukrajinou a vPolskem, takže očekáváme, že i ty ostatní jsou schopni do večera, asi v8 hodin večer být na místě a tak to může být čas, odkud může Rusko otvírat ty kohouty a začínat plyn téct.
Moderátor:
Hlavní téma: obnovení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Vuplynulých dnech jsme slyšeli, že rusko-ukrajinská plynová krize je ponaučení, Evropa nesmí být tak hodně závislá na ruském plynu, transportovaném přes Ukrajinu. Přes Ukrajinu obvykle putuje do Evropy 80 % ruského plynu. Podívejme se na závislost vybraných zemí na ruském plynu. Tady je. Nejvíce jsou na ruském plynu závislí Slováci – 100%, Bulhaři také 100%. Pak následují Češi, kteří jsou na ruském plynu závislí z80 %. Další vpořadí Řekové s75 %. Ale jsou tu i země jako Rakousko nebo Polsko, kde je závislost na ruském plynu 60 %. Respektive poloviční. Hosty Otázek zůstávají vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a šéf společnosti RWE Transgas Martin Herrmann. Podíváme-li se na tu závislost, které kroky může učinit české předsednictví, pane vicepremiére, aby Česko bylo z80 % závislé a je na to pak připraven i Transgas jako společnost, která celou věc realizuje?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Pokud se ptáte na Česko, tak my především, to zdůrazňuji, jsme udělali velmi důležitý krok v90. letech a díky tomu se Česká republika neocitla v těchto dnech vkrizi jako třeba Slovensko, protože jsme zajistili propojení tou severní cestou. Čili my jsme dostávali norský plyn a vzásadě tou severní cestou si přes Polsko a Německo jsme fyzicky schopni dostávat knám i ruský plyn, ale je to samozřejmě málo. Čili je dál třeba pracovat na tom propojení a tady bych řekl, že to není úzce národní záležitost, protože to potrubí jde napříč Evropou, my jsme vlastně viděli situaci, kdy spor mezi Ruskem a Ukrajinou zasáhl polovinu nebo 2 třetiny Evropy, čili ta spolupráce mezi jednotlivými státy ať už vrámci Evropské unie nebo i regionálně, ta spolupráce také těch firem, které se v plynovém byznysu pohybují a mají spolu standardní vztahy na rozdíl od toho, co vidíme ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou. Tak to je věc naprosto klíčová a křešení jsou vzásadě dlouhodobě řešení dvě, jednak zajistit tak aby do Evropy putovalo víc plynu, víc ruského plynu jinými cestami, tam je příklad ten projekt toho severobaltického ropovodu, který by šel po dně Baltského moře a ústil by do Německa. Stím souvisí třeba i projekt Gazela, na kterém se tady pracuje a zároveň, čímž jaksi nepůjde o tak velké množství plynu, relativní množství přes Ukrajinu. A druhá cesta je dostávat do Evropy i víc neruského plynu a tam jsou 2 cesty. Jednak je tam projekt plynovodu Nabucco, který by dostával do Evropy tou jižní cestou plyn zoblastí střední a Azerbajdžánu a za druhé dnes vlastně při tom technologickém pokroku už je poměrně levnější zemní plyn zkapalňovat, čili postavit více terminálů vEvropě na zkapalněný zemní plyn a dovážet ho třeba i zAlžírska nebo jiných zemí.
Moderátor:
O tom ještě bude…
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To je bilaterální těch přepravních cest…
Moderátor:
Pojďme se podívat na ty…
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
…a více propojit to potrubí a sítě vEvropě i ve směru sever-jih, protože zatím vlastně to základní propojení je voblasti jaksi východ-západ a pak když je ta jedna tepna přerušena jako vpřípadě těchto tranzitního plynovodu, který vede přes Slovensko a pak se rozvětvuje prakticky do poloviny Evropy, tak pokud jsou tam ty dodávky přerušeny, tak je vážný problém…
Moderátor:
Zdlouhodobé perspektivy, když Česká republika je z80 % závislá na ruském plynu, jaká je představa těch dlouhodobých plánech, sjakými pracujete?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak uvědomme si jednu věc, my připravujeme zasedání Evropské rady vBruselu, a energetická bezpečnost vsouladu snašimi dlouhodobými plány bude jednou zklíčových témat a budeme schvalovat takzvaný strategický přehled, kdy mimochodem znaší iniciativy jsme prosadili to, že Evropa zmapuje dlouhodobou poptávku po plynu a v rámci toho, myslím, budeme schopni přesně identifikovat, ale to není jen česká národní záležitost, to je věc celé Evropy, jak zhruba ten mix plynových dodávek by mohl vypadat. Každopádně…
Moderátor:
Představa České republiky…
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rozumíte, 80 % závislost, která tedy platí jenom pro tu kontinentální Evropu, tak to je příliš. Je třeba, aby to bylo diverzifikovanější. To znamená mít i větší objem plynu. Jednak ze severní Afriky, což je primárně Alžírsko, tou cestou Azerbajdžán, Turkmenistán, Kazachstán. My plánujeme svolat schůzku na velice vysoké úrovni vprůběhu jara, jednak se zeměmi transitními, dalšími nejen Ukrajinou, ale třeba i Tureckem a zároveň těmi zeměmi, kde jsou zdroje zemního plynu.
Moderátor:
Je reálné, aby Česká republika do nějakých 10 – 15 let na tom byla jako Polsko? 50 na 50? 50 % ruský plyn a 50 % jiné zdroje?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já si myslím, že vté dlouhodobější perspektivě určitě. Tohle nejsou věci, které umíme řešit ze dne na den. Teď jsme byli vlastně svědky té situace na Slovensku, kde oni nemají možnost těch dodávek žádným potrubím, které by to diverzifikovaly a zároveň nemá nešťastnou situaci, že by ty zásoby, my jsme mohli čerpat ze zásobníků, které jsou většinou lokalizovány zvýchodní části České republiky, na Moravě, pak je jednoduchá cesta jak ten plyn ztěch zásobníků distribuovat po celé zemi. Kdežto Slováci mají ty zásobníky vzápadní části Slovenska, a tudíž nebyli schopni dodávat plyn vlastně vtom revizním proudu ze zásobníku na východ, čili vlastně měli velké problémy třeba vKošicích. A toto je skutečně nutné ošetřit buď výstavbou dalších zásobníků anebo posílením těch přepravních cest.
Moderátor:
Počítá RWE Transgas stím, že například se bude ještě rozšiřovat počet zásobníků i vsamotné České republice, byť co se týče množství plynu, který je vzásobnicích, tak je druhý největší sedmadvacítky, proto ten dopad na Českou republiku nebyl tak velký, pane řediteli.
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Jasná odpověď: ano, my máme dva projekty, na kterých pracujeme. Bohužel stavět zásobník není až tak jednoduché, jako stavět dům. Takže to jsou důležité projekty. Ale očekáváme, že když dostaneme povolení, která potřebujeme od dánských úřadů a dalších orgánů, že budeme připraveni ty cesty začít…
Moderátor:
A když se podíváte na ty přepravní cesty, o kterých mluvil vicepremiér Alexandr Vondra, kde může Transgas pomoci jako soukromá firma, aby diverzifikace zdrojů, diverzifikace přepravy už pomohla vyřešit ty krize, které se opakují a krize, která teď byla nejsložitější.
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Komentuje možná stím začínám, že i pro nás týden docela složitý a ten náš primární úkol byl zajistit, abychom tady nemuseli odpojit ani žádný zákazník. Slib dodavateli jsme splnili a jsem docela hrdý na naše zaměstnance, že opravdu to zvládli a komunikace svládou byl mimořádně dobrý a myslím, že to jsme zvládnuli. Teď se koncentrujeme na obnovení dodávky, doufáme, že to půjde a i technicky to musíme zvládnout ten tlak, který mi máme zatím je větší než Slovensko u nás všechno funguje dobře, takže čekáme, abysme i tenhle problém zvládnuli.
Moderátor:
Nižší, když ho srovnáte stlakem, který je vpotrubích normálně, když plyn přitéká nepřerušovaně, ruský plyn přes Ukrajinu přes Slovensko.
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
My máme tady systém možnost, který Slováci nemají. My jsme vminulých obdobích obnovili nebo rekonstruovali naše stanice a který možné, že proud teče i do, opačným směrem, to znamená norský plyn, který dostane, nebo ruský plyn, který dostane naše stanice Německo-Česko, my jsme schopni transportovat až do Lanžotu. Takže ten tlak a ty transporty u nás fungují úplně normálně. Takže tam technický problémy vůbec nejsou.
Moderátor:
Podívejme se teď, jakými plynovody do Evropy putuje plyn Alexandr Vondra už o tom mluvil. Především, které nové plynovody by mohly omezit dopad podobných ruskou krajinských sporů. Tady je pohled na mapu. Klíčový je například podle německých médií nově stavěný severoevropský plynovod Norstrím, jak o tom mluvil Alexandr Vondra, který má po dně Baltským mořem. Jak to můžete vidět na mapě. Plynovod Nosrtrím spojí Rusko sNěmeckem. Povede zruského Viborgu do německého Gerajšlu. První větev plynovodu 1200 km sroční kapacitou zhruba 30 miliard krychlových metrů plynu měla být vybudována vroce 2011. Maďarský ministr energetik Molnar zase tvrdí, že by se Evropská unie měla finančně angažovat vprojektu Nabucco, také o tom byla řeč a postarat se o to, aby se začalo svýstavbou tohoto plynovodu. Hlavní zodpovědnost Evropské unie podle maďarského ministra je tento projekt. Dojde, pane vicepremiére i zpředsednictví k urychlení tohoto projektu Nabucco?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já myslím, že určitě. My teď velmi tlačíme na Evropskou komisi, aby během několika měsíců vypracovala studii pro takzvané /nesroz./, které by to mělo na starosti a domnívám se, že tady bude vnávaznosti na dokončení práce na té studii vprůběhu jara se konat ona schůzka. Já už jsem ji zmínil, my tomu říkáme Jižní koridor summit. Koridor summit a předpokládáme, že bychom se tu sešli, spíš asi vPraze bychom to udělali, můžeme to udělat taky vBruselu, závisí to tady na okolnostech. Ale počítáme sPrahou, kde by se sešli zástupci všech těch zainteresovaných zemí, které by se na tom projektu Nabucco projevily.
Moderátor:
Kdy je reálné, že by projekt Nabucco mohl, když se práce teď urychlí a Evropská komise poučí z té aktuální krize, kdyby Nabucco mohlo být v provozu?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Je to otázkou, řekněme tří, čtyř, pěti let, si myslím.
Moderátor:
Rok 2015 je nejzazší?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Štěstí je v tom, že nemusíme nebo to konsorcium, které by to mělo na starosti, tak nemusí stavět ten plynovod vlastně z oblasti Kaspiku úplně nově. Tam lze využít některé existující trasy, ale zejména v té evropské části, to znamená na Balkánu, tam ta infrastruktura totálně chybí a pak samozřejmě v části Zakavkazska, takže …
Moderátor:
Rok 2015 vidíte jako reálný, kdyby Nabucco mohlo být v provozu?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak samozřejmě, zase závisí to, musí se sdružit síly státu, musí se sdružit síly byznysu, protože tohle, když se jde do takového projektu plynu, velké neštěstí je v oblasti plynu. Všechny RWE má třeba kontrakt s Gaspromem do roku 2035, čili tady máme tu jistotu na dlouhou dobu dopředu, zatímco mezi Ruskem a Ukrajinou ty kontrakty jsou vždycky na rok, na dva, na tři, ne na déle. Myslím si, že se pohneme kupředu, až oni skutečně znormalizují své obchodní vztahy na běžnou úroveň. Zároveň ale, pokud máte ty dlouhodobé kontrakty, tak samozřejmě musíte mít jistotu, že po celou tu dobu budete mít dost plynu v potrubí, čili samozřejmě souvisí to s tím, abychom měli přesně dohody s dostatečným množstvím států, které mají ty zásoby a zdroje zemního plynu. Já to řeknu tak, Ázerbajdžán, ten určitě má zájem do toho jít, ale sám Ázerbajdžán nestačí, čili potřebujeme ještě pro to získat další státy střední Asie.
Moderátor:
Pane řediteli, z pohledu vás, jako Transgasu, který distribuuje plyn od těch těžařů do České republiky, které projekty by bylo dobré uspíšit, ve kterých budete chtít uskutečnit své plány jako Transgas?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
My jsme spojeni do obou projektů. Začínáme s Nabuccem, tam RWE je člen, tak je šest členů konsorcia a na tom intenzivně právě pracuje.
Moderátor:
2015 tedy vidíte jako …
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Ten nejoptimistější si náhodou říká 2013, ale není v plné výši, takže bylo to něco, co krok za krokem ta množství by byla zvýšena až do maximální výše více než 30 miliard kubíků. To jsou plány a pan Vondra má právo, samozřejmě je to těžké odhadnout a nejdůležitější je zajistit dodávky i tam. Ty ostatní otázky jsou technické problémy, které se dají vyřešit. Co se týká druhého projektu, tam víme, že budoucnost tam tranzitní plyn máte a potom dolu od německo-české hranice a potom přes systém, který vlastní …. Tenhle systém musíme rozšířit, o tom mluvil pan Vondra, na tom projektu už pracujeme.
Moderátor:
To znamená rozšířit to z Německa do České republiky?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Ten český systém budeme rozšiřovat i tu částku, to je délka 170 km musíme rozšířit na 10 mld. Kč a na tom pracujeme.
Moderátor:
Když Gerhard Schöder i v souvislosti s touto krizí, protože je, pokud se nemýlím, zástupcem Gaspromu, tak on říká, projekt /nesroz./ urychlíme a budeme chtít, aby začal plně fungovat, ta první větev, v roce 2011, to znamená za nějaké dva roky, počítám-li to správně. Projekt Gazela, když říkáte, že jde o tak velké peníze, kdy bude v provozu?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
To bude hotové, až bude potřeba, to znamená, že toto na tom vázané, projekt /nesroz./ rozšíření plynovodu v Německu, plynovod se jmenuje Opál, který vede do České republiky a náš projekt je potom Gazela a všechno musí být připojené, aby to fungovalo.
Moderátor:
To znamená, mohlo by to fungovat v roce 2011?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Koncem roku 2011 očekáváme, že to může fungovat, ano.
Moderátor:
Když se podíváte na tu současnou krizi, máte spočteno, jako RWE Transgas, kolik vás jako firmu stály tyto problémy, to znamená, kolik asi budete vymáhat po svých smluvních partnerech, ať už Ukrajině nebo po Rusku?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Tyhle kalkulace jsme zatím nedělali a je to pro nás klíčové zajistit ty dodávky a potom budeme se dívat, jaké možnosti naše smlouvy umožňují. Je jasné, že máme smlouvy, které mají zajistit dodávky správně, je to dlouhodobé, jak jsme říkali a samozřejmě nejsme spokojeni, že náš dodavatel nám nedodá množství, jaké jsme potřebovali.
Moderátor:
Ale nějaké sankce tam jsou, takže je můžete vymáhat?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Možnosti určitě máme a o tom tady samozřejmě nemůžu mluvit.
Moderátor:
Dovedete tedy říci, kdy budou spočtené ony škody, které vám způsobily, a´t už omezené dodávky nebo úplné zastavení ruských kohoutů?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Nejdříve očekáváme, že budeme vědět, když opravdu to skončí a můžeme začínat dělat takové kalkulace pro nás důležité a možné je říci, že my smluvní vztahy s Ukrajinou vůbec nemáme, takže jediný dodavatel, kterého máme, je Gasprom Export, který nám má dodávat plyn na ukrajinsko-slovenské hranice, tam očekáváme, že množství, které máme ve smlouvě nám ruský dodavatel dodává, a to bohužel dneska se nestane.
Moderátor:
Je možné se z toho poučit, že byste uzavřeli smlouvu i s ukrajinskou stranou nebo to je úplně mimo plán a počítáte s tím, že zůstanou zachovány ony smlouvy, které teď máte?
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Ty smlouvy jsou dlouhodobé až do roku 2035 ročně 9 miliard kubíků a samozřejmě je to i pro Rusko velmi důležitá smlouva. Dohromady více než 200 miliard kubíků, které ještě musíme koupit v rámci smlouvy, to v číslech je to stovky miliard korun, které máme povinnost zaplatit za ruský plyn, takže my očekáváme, že i ruská strana se vrátí velmi rychle na normální dodávky.
Moderátor:
Konstatuje Martin Herrmann, který je šéfem RWE Transgas. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a Alexandr Vondra ještě hostem Otázek zůstává.
Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas:
Díky moc.
Moderátor:
Do třetího týdne vstoupila vojenská operace Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamas v pásmu Gazy. Boje pokračují navzdory čtvrteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Důvod? Izrael ani Hamas na její podmínky nepřistoupil. Boje se snaží ukončit jako prostředník Egypt, který od čtvrtka vyjednává s oběma stranami konfliktu a evropskými diplomaty o podmínkách navrhovaného příměří. Podle diplomatů jsou ale rozhovory zatím neúspěšné. Humanitární krize v pásmu Gazy se zhoršuje.
Obyvatelé Gazy:
Nespíme, schováváme se s mužem a dětmi v jednom pokoji. Buďto zemřeme společně jako mučedníci nebo budeme společně žít. Vydržíme, i kdybychom měli jíst písek.
Obyvatelé Gazy:
Nemáme dost chleba, skoro všechny pekárny jsou zavřené.
Moderátor:
Naposledy v pátek vyzvala obě strany bojující v pásmu Gazy k respektování rezoluce, kterou ve čtvrtek přijala Rada bezpečnosti OSN. České předsednictví evropské sedmadvacítce dalo najevo znepokojení nad pokračujícími boji. Jaký bude další krok, pane vicepremiére, když není dodržována už tři dny ona rezoluce Rady bezpečnosti OSN? Jaký krok přijde?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rezoluce sice není dodržována, ale probíhají intenzivní jednání o tom, aby co nejdříve bylo možné nastolit podmínky k tomu příměří. Příměří můžete mít tehdy, pokud jsou k němu ochotny obě strany a zatím izraelská strana řekla, že k tomu ještě ochotna není a vy prostě nemáte prostředky, jak ji k tomu donutit, než pokračovat v těch jednáních a ta jednání se vedou v podstatě o všech věcech. Jedna je příměří, druhá jsou humanitární dodávky do Gazy a třetí je zabránit pašování zbraní z území Egypta těmi tunely na území Gazy. A teď představy těch stran se liší o pořadí těchto bodů, jak k tomu přistoupit, protože Izraelci tvrdí, že příměří nejsou ochotni nastolit do té doby, než bude jasně zabráněno těm dodávkám zbraní do Gazy. Zároveň Egypt, který bych řekl, hraje velmi důležitou roli u těch diplomatických jednáních, zatím nedovolil, aby byli rozmístěny mezinárodní pozorovatelé třeba právě z Evropské unie na hranicích mezi Egyptem a Gazou, kde ústí ty tunely, čili podle mého soudu se ještě nějaký den takovým způsobem povedou ta jednání a já věřím, že k tomu příměří dojde.
Moderátor:
Očekáváte, že do oblasti zamíří premiér Mirek Topolánek po Karlu Schwarzenbergovi?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Podívejte, chci tady říci jednu věc. Já jsem velice hrdý na to, že mám premiéra, který ze čtvrtka na pátek ve velice kritické situaci, kdy v Bruselu selhala ta jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o té dohodě, jak monitorovat ten tranzit, se rozhodl jít do rizika. On se prostě rozhodl, to nemuselo dopadnout vůbec dobře, ta jednání. On přesto, že věděl, jaká je situace nejenom tady u nás, ale v zemích jako Bulharsko, Slovensko, Makedonie, tak se rozhodl, že prostě pojede a tu situaci zkusí vyřešit tou kyvadlovou diplomacií mezi Kyjevem a Moskvou.
Moderátor:
Je na místě něco podobného i u toho blízkovýchodního konfliktu? Uvažuje české předsednictví o tom, že by bylo dobré, aby do oblasti jel Mirek Topolánek?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já si myslím, že v tuto hodinu o tom zatím neuvažujeme. Je tam delegace, kterou vede německý ministr Steimaier, který je v pravidelném kontaktu s Karlem Schwarzenbergem. Já jsem s Karlem Schwarzenbergem mluvil, než jsem přijel do studia, měli jsem dlouhý telefonický rozhovor. Dnešní den jedná německý ministr, pak pravděpodobně dojde k nějaké schůzce v rámci Evropské unie, abychom zase vyhodnotili tu situaci. Není teď den, kdybychom měli učinit rozhodnutí, že jdeme i do rizika, protože přeci jen je to tisíciletý konflikt. Je to trošku něco jiného, než ten plynový.
Moderátor:
My teď právě zamíříme do Jeruzaléma za dalším hostem Otázek, kterým je poradce a mluvčí izraelské ministryně zahraničí Jigal Palmor, exkluzivní host otázek. Přeji vám dobrý den do Jeruzaléma. Děkuji, že jste přijal mé pozvání.
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
Dobré odpoledne. Děkuji za pozvání.
Moderátor:
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg před dvěma dny v izraelském listu Harec konstatoval, že čím déle trvá izraelská vojenská operace, tím méně je i evropské veřejné mínění Izraeli nakloněno. Jak silně vnímáte toto riziko, že se evropské mínění obrací proti Izraeli?
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
To samozřejmě problém je, který zvažujeme, rozhodně nepřehlížíme. Myslím si, že čím více je evropské veřejné mínění seznamováno s fakty a s realitou v terénu, tak tím pravděpodobnější je, že pochopí, co se vlastně děje a o co nám jde, čeho se obáváme. Evropské veřejné mínění musí pochopit, proč ta operace vlastně probíhá. Je to proto, že řešíme problém s jednou z nejhorších teroristických organizací, která od roku 1993 provedla nespočet sebevražedných teroristických útoků a vypálila tisíce a tisíce raket na izraelská města a vesnice v posledních 8 letech. Veškerá politická a diplomatická snaha byla systematicky odmítána z jejich strany. Oni jsou proti řešení problémů vyjednáváním nebo politikou, oni preferují pouze násilí, ostřelování, bombardování, a tak podobně. Také samozřejmě oni zabíjejí Palestince, nejenom Izraelce. Oni se staví i proti palestinským úřadům, které jsou uznávány mezinárodně. Oni se postavili proti prezidentu Abasovi a celé pásmo Gazy si vzali jako rukojmí od roku 2007, a to je skutečný problém, kterému zatím nikdo politické řešení nenalezl, takže my jsme neměli žádné jiné řešení než začít chránit naše občany vojenskou operací. To evropské veřejné mínění musí pochopit.
Moderátor:
Vy jste 28. prosince v narážce na vytrvalý nesouhlas Hamasu přistoupil na jakoukoliv formu existence se státem Izrael, o čemž jste mluvil i teď, tak v rozhovoru pro agenturu Reuters jste řekl, následuje citát: „Chceme klid a chceme, aby Palestinci a Izraelci byli schopni řešit vzájemné rozpory cestou dialogu.“ To jsou vaše slova z 28. prosince v rozhovoru právě pro Reuters. Není na místě námitka, že ta vojenská operace Izraele v pásmu Gazy klidné řešení vzájemných izraelsko-palestinských konfliktů cestou dialogu rozhodně oddálí?
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
Ne, já si myslím, že naopak, protože my vedeme mírová vyjednávání s oficiálními zástupci Palestiny už od roku 1993, od podepsání dohody s Oslo. Pokud někdo narušuje a sabotuje ten mírový proces, tak je to ten, kdo páchá násilí. Mírový proces byl započat v roce 1993 a Hamas okamžitě začal narušovat a sabotovat ten mírový proces tak, aby ho rozprášil na kousíčky, abych tak řekl a ten mírový proces je pomalejší, než jsme očekávali. Můžu vám dávat příklady. V roce 2005 jsme zcela evakuovali pásmo Gazy, nechali jsme ho Palestincům coby nezávislé území a nežádali jsme po nich jakékoliv politické ústupky výměnou za to, že jsme se odtamtud stáhli. Samozřejmě otevřeli jsme hraniční přechody a plánovali jsme, že v Gaze postavíme námořní přístav, který bude financovat a vymyslí ho nizozemská vláda. Jedinou odpovědí Hamasu bylo zintezifikovat raketové ostřelování a spustit více útoků, takže jestli něco radikalizuje tu situaci, tak je to toto teroristické hnutí, a to jde proti mírovým snahám. Oni nebojují proti tzv. okupaci nebo izraelské represi, oni bojují proti mírovému procesu. Oni jsou totiž proti té myšlence, aby Izraelci a Palestinci žili společně ve dvou státech bok po boku mírumilovně. Proti tomuto oni bojují a čím více my zneschopníme tyto teroristy, tak tím dříve vyjednáme mír, který prospěje jak Izraelcům, tak Palestincům, tak celému střednímu východu.
Moderátor:
Pokud byste měl stručně odpovědět na otázku, co je teď vaším plánem, jako Izraele, oné vojenské operace? Je to dlouhodobější obsazení, trvalá přítomnost v Gaze, to znamená, že izraelští vojáci budou nějaké měsíce okupovat Gazu?
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
Ne, neplánujeme okupaci Gazy, nechceme tam zůstat dlouho. My jsme tuhle operaci vlastně nechtěli vůbec, to bych měl poznamenat na začátek. My to nepotřebujeme, tohle je důsledek toho, že Hamas vyhlásil válku Izraeli. Hamas porušil příměří, a to ne poprvé bohužel a my v současné době se snažíme o důvěryhodné příměří, které Hamas nebude moci porušit, protože budou existovat určité záruky, bude existovat systém, který bude zavedený na hranici mezi Gazou a Egyptem tak, aby Hamas nemohl pašovat vojenský materiál přes tuto hranici. Jakmile zajistíme toto a bezpečí se vrátí na jih Izraele, tak se všechno může vrátit do starých kolejí v Gaze.
Moderátor:
Říkáte tedy, že to nebude dlouhodobá okupace, ale nějaká měsíční, několikaměsíční přítomnost Izraele v Gaze zkrátka bude?
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
Já bohužel nemohu nic předpovídat a říci vám, jak současná situace bude dlouho trvat, ale doufáme, že tato situace nebude trvat déle než je nezbytné. My jsme nechtěli okupovat Gazu, my chceme akorát obnovit bezpečnost a běžný život pro lidi, kteří žijí na jihu Izraele. Jakmile jih Izraele bude moci žít bezpečně a normálním životem, tak bude možné, aby obyvatelé Gazy směli totéž. Nicméně, opravdu my nechceme, neplánujeme okupovat Gazu. Doufáme, že tato operace bude moci být dovedena do konce velice brzo prostřednictvím důvěryhodného příměří pojištěného zárukami, díky kterým bude dlouho trvat. To je náš stávající cíl. Doufám, že ho dosáhneme co nejrychleji.
Moderátor:
Poslední stručná otázka, prosím o stručnou odpověď. Vy mluvíte o bezpečnosti obyvatel na jihu Izraele, ale námitka, která se týká toho, jak žijí v krizové situaci, v humanitární katastrofě lidé v pásmu Gazy, jste ochotni prodloužit hodiny, kdy je do Gazy distribuována humanitární pomoc, protože ty tři hodiny podle humanitárních organizací nestačí? O tom jsme ostatně minulý týden mluvili, když jsme popisovali ten problém z pozice Palestiny, respektive obyvatel Gazy.
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
My plně spolupracujeme se všemi humanitárními organizacemi, které aktivně na tomto území působí. My jsme vytvořili prostor pro humanitární dodávky, tam koordinujeme své snahy. Oni nás nežádají, alespoň přímo nás nežádají o toto prodloužení. Pokud by nás o to požádali, tak to budeme vážně zvažovat. Koordinujeme své aktivitery s humanitárními organizace tak, abychom umožnili příchod humanitární pomoci co nejefektivněji, pro nás je to velice důležité.
Moderátor:
Říká v exkluzivním rozhovoru pro dnešní otázky poradce a mluvčí izraelské ministryně zahraničí Jigal Palmor. Děkuji a přeji hezký zbytek dne do Jeruzaléma.
Jigal Palmor, mluvčí izraelské ministryně Cipi Livniové:
Já vám také děkuji.
Moderátor:
Tentokrát jsme tedy slyšeli po minulých Otázkách i názor izraelské strany. Ukazuje se, pane vicepremiére Vondro, že by se měla zintensivnit ona humanitární pomoc, protože ty agenturní zprávy, nejen agenturní zprávy, ale zprávy z humanitárních organizací jsou opravdu šokující?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Určitě, ta humanitární organizace je katastrofální a musí se s tím něco udělat. Ty tři hodiny zjevně nestačí, ale to, aby se mohla plně rozvinout humanitární aktivita, tak ono to samozřejmě není možné, dokud nebude nastoleno příměří a k tomu příměří teď není ochotná zatím ani jedna strana, to znamená nejenom Izrael, koneckonců ani Hamas nevyhlásil, že je připraven k příměří. Izrael to příměří podmiňuje tím, že bude řešen ten problém ilegálních dodávek zbraní z Egypta, čili jsme v zajetí toho trojúhelníku a musí se najít řešení v rámci celého toho trojúhelníku, i když zároveň je třeba velmi důrazně tlačit na to, aby se podniklo více na tom humanitárním poli a tam…
Moderátor:
Ty tři hodiny zkrátka nestačí, když tady jste slyšel ochotu Izraele?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ano, problém není nedostatek humanitární pomoci, tam to vidíte v televizi, že náklaďáky na hranicích čekají, že ty tři hodiny se jeví zjevně málo, prostě na to, aby to tam dovezli, vyložili, vrátili se, to prostě nestačí.
Moderátor:
Konstatuje Alexandr Vondra. Děkuji pro tuto chvíli za rozhovor, pane vicepremiére, a těším se opět v Otázkách na shledanou.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Na shledanou.