Projev na konferenci ,,Zvýšení evropské konkurenceschopnosti v 21. století: Role EU“ dne 14.9.2007
Dámy a pánové,
společně s britským stínovým ministrem zahraniční Williamem Haguem nám připadla trochu nevděčná role zakončit dnešní konferenci na téma „Zvýšení evropské konkurenceschopnosti v EU.“ Nevděčná proto, že zde v průběhu dne padla celá řada zajímavých postřehů. A já se tak při rekapitulaci toho, co dusí rozvoj evropské konkurenceschopnosti, musím nutně opakovat. Musím říci, že onu dusivost regulace vnímám velmi silně. A to nejen proto, že z titulu funkce místopředsedy vlády pro evropské záležitosti mám denně na stole mnoho papírů, nad kterými zůstává rozum stát.
Velmi si cením této příležitosti vyjádřit se otevřeně k tématům, kde sdílíme s našimi přáteli z Konzervativní strany i holandské liberální VVD blízké postoje a vycházíme ze stejné ideové báze. V jednotlivostech mezi námi samozřejmě existují názorové rozdíly. Ale právě témata tak zásadní, jako míra regulace, existence protekcionistických tendencí nebo potenciální harmonizace daní v EU, tvoří stavebními kameny názorové platformy „Hnutí za evropskou reformu“.
Neupozorňujme pouze na otázky dalšího směřování regulace, na to, jaké problémy přinesou dopady regulací na jednotlivé firmy i sektory. Bavme se zcela o konkrétních řešeních a návrzích, jak omezit nárůst zátěže, které na podnikatele klade strmě narůstající objem evropské legislativy. To je zásadní téma na národní i evropské úrovni. A velmi bych si přál, aby tato konference tuto velmi konkrétní debatu odstartovala.
Nejprve k prvnímu tématu dnešní konference. Nikdo nepochybuje o tom , že administrativní zátěž podnikatelů v EU, ať již vyplývá z národní legislativy nebo z nutnosti transponovat předpisy Evropské unie, je jednou z hlavních překážek evropské konkurenceschopnosti. Sama Evropská komise si je tohoto faktu velmi dobře vědoma a proto přistoupila k zahájení dlouhodobého projektu ,,lepší regulace“. Byl přijat cíl snižování administrativní zátěže podnikatelů vyplývající z legislativy EU o 25 % do roku 2012. Nevím, do jaké míry budeme úspěšní ve plnění takto kvantitativně stanovených cílů. A ponechám stranou i úvahu, kterou ve své zdravici naznačil i Mirek Topolánek: Co je lepší? Lepší regulace nebo méně regulace? Nebo: proč se neříká de-regulace?
Co znamená slovo lepší? Více efektivní? Efektivní však dost často v podání Unie znamená utilitární. Tedy spolehlivě zabíjející jakoukoliv pluralitu, zdravou konkurenci a meritokracii.
A kdo posoudí, zda ta či ona míra regulace je lepší? Opět Evropská komise? Evropský parlament? Jistě: jakákoli změna ve smyslu pročištění a ulehčení regulace se bez součinnosti těchto dvou institucí neobejde.
Ale klíčovou roli by měla hrát fungující zpětná vazba na národní úrovni. Potřebujeme skutečnou zpětnou vazbu. Tak abychom o důsledcích nové legislativy byli informováni zástupci dotčených sektorů. Musíme vědět či přinejmenším velmi přesně odhadnout, jaký která regulace bude mít vliv na naše podnikatele a živnostníky.
Nenechme se mýlit: podstatná míra odpovědnosti za snižování administrativní zátěže stále spočívá na jednotlivých členských zemích. Těší mě, že naše vláda si je dobře vědoma důležitosti podpory podnikatelského prostředí a problémů podnikatelů spojených s nadměrnou byrokracií. Česká republika je jednou z mála zemí, jež má stanoven konkrétní cíl pro snížení administrativní zátěže, přičemž se jedná o 20 % snížení do roku 2010. V srpnu tohoto roku vláda stanovila povinnost pro předkladatele legislativních návrhů počínaje 1. listopadem 2007 komplexně vyhodnotit u každého návrhu předpokládané dopady na podnikatele.
Jinou otázkou je míra regulace, která vzniká v oblasti vnitřního trhu. Proces harmonizace na vnitřním trhu EU, ať už je cílem ochrana životního prostředí nebo garance zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků, projevuje tendenci k zavádění mnohdy přehnaně striktních standardů. Je proto neustále nutné poměřovat rozsah a dopady, požadavky nesmí překročit hranici, kdy ohrožují konkurenceschopnost daného sektoru. Příkladem může být záměr zavádění limitů pro emise CO2 u automobilů vyrobených v EU, nebo enormní náklady pro průmyslové podniky, které představuje nově zaváděná chemická legislativa s názvem REACH. Naším úkolem je to, abychom k návrhům, které oslabují konkurenční pozici našich podnikatelů v EU, jasně deklarovali záporné stanovisko. K tomu, abychom opravdu oné zpětné vazby mohli využít, potřebujeme více manévrovacího prostoru.
Doposud onen metaforický evropský cyklista, pohánějící svým šlapáním do pedálů dynamo evropské unifikace, jel pořád jednosměrkou. Dejme mu šanci z kola slézt, aniž by spadl, v klidu si naplánovat trasu, která mu bude více vyhovovat i za cenu toho, že se kousek vrátí, nasedne a pojede dál.
Pevně věřím, že český vklad do nedávné debaty o institucionální reformě EU, v podobě tzv. oboustranné flexibility tento účel splní. Prokáže-li se to, že některé úkony na unijní úrovni naše občany a podnikatele zatěžují a ztrácejí přidanou hodnotu, kterou má sladění jejích výkonu přinést, nebojme se je vrátit zpět.
Často se mne ptají na to, co může mít Británie a Česká republika společného. Do jaké míry může dojít k politicko-i ekonomicko strategickému souladu tak dvou odlišných zemí. Dám Vám jeden zcela konkrétní příklad: je to právě ČR a Británie, které jsou velmi aktivními členy koalice, která podporuje liberalizaci evropské obchodní politiky. Řada zemí EU, především pak takzvané jižní křídlo v čele s Francií naopak zastává názor, že tlakům globální konkurence na tradiční průmyslové sektory lze čelit zaváděním dalších ochranářských opatření. Tato „komunitární metoda“, jak se jí vznešeně říká, má za následek to, že je postupné odbourávání protekcionistických opatření takřka nemožné.
Jsem si téměř jist, že naši přátelé z Holandska i Británie by přijali za své i motto našeho budoucího předsednictví EU: ,,Evropa bez bariér“. Kromě odstranění bariér administrativních i kvalitativních, se chceme zaměřit na nedokončenou liberalizaci obchodu EU se třetími zeměmi. Právě v tomto spoléháme na vaši podporu. Podporu podepřenou vaší zkušeností, historicky daným rozhledem i liberálním ethosem dvou zemí, které před staletími stály u zrodu prvních, skutečně globálních trhů. Váš otevřený přístup k zámořskému obchodu je nám dodnes inspirací.
Naším společným cílem je úspěšné pokračování liberalizačních jednání ve Světové obchodní organizaci a další revize aplikace nástrojů na ochranu obchodu. Budeme usilovat o směřování obchodní politiky EU v duchu principů Free Trade, ale i Fair Trade, pokud ona férovost není záminkou pro ochranu, a o podporu liberální obchodní politiky směrem k méně rozvinutým zemím.
A nyní mi dovolte zmínit se k třetímu kontroverznímu tématu dnešní diskuze, kterým je daňová konkurence, respektive případná daňová harmonizace v Evropě. Velmi pečlivě sledujeme snahy Komise dosáhnout shody na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob a zavést režim zdanění malých a středních podniků na základě principu země původu. Tento návrh nese řadu procesních nejasností a komplikuje správu daní. Tlak Evropské komise na zavedení jednotného základu daně vyvolává i obavy z možnosti, že se Komise – argumentující vnitřní logikou větvení- posléze zaměří i na snahu ovlivnit výši sazeb korporátní daně.
Bavíme-li se o přínosech a negativech harmonizace daňového základu a systému zdanění u firem působících ve více zemích EU, často narazíme na pojem daňového a sociálního dumpingu. Tyto teze často zaznívají z Německa a již zmiňovaného jižního křídla. My jim říkáme jednoznačné ne! Snaha optimalizovat daňové zatížení podnikatelů a zaměstnanců není daňovým dumpingem. Výše podnikové daně musí nadále zůstat jedním z nejdůležitějších nástrojů, které mohou členské státy EU využít k posílení vlastní konkurenceschopnosti. To je zásadní zejména pro země, které, obdobně jako Česká republika v letošním roce, přistoupily k reformně daňového systému, včetně snižování sazeb firemních daní.
ODS jako liberálně-konzervativní strana zastává tradičně i hlas businessu. Chceme vést a nastartovat intenzivní diskusi se zástupci podnikatelské sféry k aktuálním otázkách unijní regulace. Chceme, aby se názory těchto lidí promítaly i v postojích, které ČR v EU bude zaujímat. Česká republika zde musí více důrazně a jasně deklarovat svůj zájem na odbourávání nadbytečné regulace vnitřního trhu a pokračování liberalizace vnější obchodní politiky EU. K tomu, však potřebujeme spolehlivé a zkušené spojence. Jsem nesmírně rád, že silného spojence máme. Věřím, že zmíněný symbolický půlměsíc, táhnoucí se ze zemí srdce Evropy přes Skandinávii, Holandsko až na britské ostrovy, bude díky budoucímu vítězství konzervativců v budoucnu ještě výrazněji vyvažovat v mnoha evropských tématech odlišné hodnoty zastávané národy tvrdého jádra. Věřím, že „Hnutí za evropskou reformu“ je tou správnou akcí, která posílí v Evropě náš hlas i vliv.