Zázraky na počkání Vondra neslibuje

Litoměřický deník

Litoměřice – I dnes pokračujeme v seriálu rozhovorů s kandidáty do Senátu za Litoměřicko a Slánsko. Jedním z nich je ve své funkci právě končící 45letý ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra, který jako nezávislý kandiduje za ODS.

Příznivci tohoto bývalého disidenta a diplomata vítají jeho snahu přivést do regionu významné osobnosti, které by mohly napomoci jeho rozvoji. Kritici naopak poukazují na fakt, že je „Pražák jako poleno“ (cituji z internetu) a jako úštěcký chalupář nemá dostatečnou vazbu k regionu.

Když jste na Litoměřicku oznámil svou kandidaturu za tento region do Senátu, slíbil jste, že navštívíte každou z více než stovky obcí na Litoměřicku. Podařilo se?

Projel jsem každou, ovšem setkání se starosty a lidmi v nich žijících jsem stihl ve zhruba osmi desítkách z nich. Doufám, že těm ostatním to ještě budu moci vynahradit.

Co vám takové návštěvy daly kromě setkání s potenciálními voliči?

Návštěvám obcí jsem věnoval každou volnou chvíli s cílem co nejvíce se o nich dozvědět a v budoucnu jí pomoci. Je to jízda na plný plyn. Ale jsem zvyklý nasadit maximum sil, když o něco jde.

Vaše kampaň za účasti mnoha politiků, ale i herců, zpěváků a sportovců je na zvyklosti Litoměřicka poměrně masívní. Šil jste ji regionu, jak se říká, na míru?

Hned v počátku jsem zavrhl myšlenku nechat si ji připravit agenturou na klíč. Neměl bych v ní své srdce, což je pro mě důležité. Vymýšlel jsem ji společně s několika lidmi, kteří se mnou pracují. Snažili jsme se ji ale ušít na míru nejen Litoměřicím, ale i Lovosicku, Roudnicku a Slánsku. Stejně tak potřebuji, aby lidé, kteří na mých akcích vystupují, mně byli blízcí. Bylo to věcí výběru.

Stalo se při vašich cestách regionem, že by vás někdo urazil, nebo třeba slovně napadl? Přece jen jste jako ministr učinil i pro někoho nepopulární rozhodnutí.

Zatím jsem nic takového z očí do očí nezažil. Lidé většinou mají chuť si povídat, mluvit o problémech. Mnozí preferují jiného kandidáta do Senátu, ale ti většinou jdou svou cestou. A já takový dialog vedu přátelsky a ne agresivní formou komunikace. Zatím je to moje první kampaň v životě a mám z ní příjemný dojem.

Nevedete ji tak trochu po americku? Přece jen jste v Americe prožil několik let.

Ale ne, kdybyste zažila americkou kampaň, ta vypadá úplně jinak. Všechno je naaranžované, vidíte mažoretky s plakátky, politiky, kteří mají za sebou kulisy připravené pro televizní kamery. Neinspiroval jsem se v Americe. Navíc nejsem Jiří Paroubek, který si v parlamentních volbách najímal profesionální agentury, a stejně mu to nebylo nic platné.

Byl jste ministrem zahraničí, přesto jste se v ulicích měst a obcí pohyboval bez ochranky.

Snažím se rozlišovat mezi tím, kdy jde v rámci kampaně o cesta mezi lidi. Požádal jsem, aby ochranka na tu dobu zmizela. Ani já, ani lidé bychom se při společných debatách necítili dobře.

Pořádáte panelové diskuse na zajímavá témata. Není to ale tak, že před volbami sem zvete lidi, kteří by mohli regionu nějakým způsobem pomoci, ale po volbách už o nich nebude ani vidu, ani slechu?

Já jsem nechtěl, aby kampaň byla prvoplánová tak, že člověk přijede do vesnice na pět minut a hned odjede. Chtěl jsem, aby kampaň měla i svou vážnější stránku. Bavil jsem se o tématech, která jsou pro rozvoj kraje důležitá. Proto jsme třeba vybrali turistický ruch, zemědělství nebo zdravotnictví. Protože jedna z věcí, kterou mohu nabídnout, jsou mé kontakty s významnými lidmi, jež mohou regionu přinést konkrétní pomoc. Tak jako například viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip, který má na starosti investice ve východní a střední Evropě a jehož jsme seznámili se zajímavým litoměřickým geotermálním projektem Bavili jsme se i o finanční podpoře stavby západního mostu, protože dopravu považuji za největší problém regionu. Chtěl jsem tím dát najevo, že svůj zájem o region myslím vážně. Ale je třeba si uvědomit, že jde o běh na dlouhou trať. Zázraky na počkání neslibuji.

Založil jste před několika týdny nadační fond Kalich. Jde jen o předvolební gesto, nebo bude fungovat i po volbách?

Samozřejmě i po volbách. Založili jsme ho v červnu, zatím nemáme tolik prostředků, abychom z něj poskytovali milionovou podporu. Ale menšími částkami se snažím podpořit různé humanitární projekty, včetně Fondu ohrožených dětí v Litoměřicích, domovů důchodců a různé projekty na záchranu kulturních památek. Jde o dlouhodobější práci, která se daří a z níž mám radost.

Eva Břeňová