Právo | 26.3.2007 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Michal Mocek
Zasloužili se o to Češi, Poláci a Britové
Bez jakékoli zmínky o euroústavě byla včera evropskými politiky na summitu EU v Berlíně přijata deklarace, která vyzvala k budování silnější a jednotnější Evropy.
Ze společného dokumentu kvůli výhradám jednotlivých států zmizela i zmínka o evropském sociálním modelu, a dokonce i slůvko akceschopnost. Je totiž příliš spjato s evropskou ústavou, jejímž deklarovaným cílem je posílení akceschopnosti Unie.
Kancléřka Angela Merkelová jako šéfka předsedající země však po slavnostním podpisu oznámila, že do června chce připravit „jízdní řád“ pro přijetí evropské ústavy nebo její náhrady. „Měla jsem pocit, že existuje vůle, abychom v červnu dospěli k rozhodnutí,“ řekla. Výsledkem má být „jízdní řád”, podle nějž by se do roku 2009 dospělo k přijetí ústavy nebo aspoň klíčových reforem, které jsou v ní obsaženy.
Tento pocit ale zjevně nesdíleli Poláci. Prezident Lech Kaczyňski v Berlíně prohlásil, že rok 2009 je jako termín pro přijetí ústavy nebo její náhražky „nerealistický“.
Euroústava je umrtvena od okamžiku, kdy proti ní před dvěma lety v referendech hlasovali francouzští a nizozemští voliči. Merkelová ale znovu naléhavě vyzvala k modernizaci EU. „Musíme stále obnovovat politickou tvářnost Unie. Stagnace tu znamená krok zpátky,“ upozornila. Reformy, které mají Unii modernizovat, jsou zakotveny právě v projektu euroústavy. Česká delegace ve složení Klaus–Vondra se v Berlíně nepokoušela vést další boj kolem obsahu deklarace. Po střetu z minulého týdne s Němci, kteří text připravovali, v metropoli už zdůrazňovala svou vstřícnost. Pár pozitivních slov o evropské integraci pronesl i Václav Klaus.
„Ten proces přinesl mnoho dobrého – debatujeme o tom, jestli se trochu nezvrtl a nezavádí nás,“ prohlásil český prezident. Nadále však neskrýval svou nechuť vůči deklaraci a stěžoval si na způsob její přípravy. „Byla přijata tzv. berlínská deklarace, proti níž Česká republika, česká vláda i český prezident vznášeli určité výhrady jak ohledně procedurální stránky, tak ohledně stránky obsahové a metody podpisu,“ shrnul Klaus. „Věříme, že je to ojedinělá záležitost, použitá proto, aby se nenarušil slavnostní ráz oslav,“ komentoval použitou proceduru vicepremiér Alexandr Vondra.
Němci měli zjevně jiné představy a zřejmě budou dále využívat zákulisních jednání, která jim přinesla úspěch v Berlíně. „Ne vše se bude dít na veřejnosti – vyplývá to z povahy věci,“ předeslala kancléřka.
Úspěch německého předsednictví
Podpisem deklarace připomněli evropští státníci půlstoletí nejúspěšnějšího evropského projektu. Před padesáti lety byly podepsány tzv. římské smlouvy, zakládající společný trh, který je jádrem dnešní Unie.
Po dvou letech od dvojího NE evropské ústavě je to první úspěch zemí, které podporují ideu reformované a akceschopnější Unie. Je to jednoznačný úspěch německého předsednictví EU, které se snaží nejen o politický průlom uvnitř Unie, ale také o to, aby Němci předvedli v co nejlepším světle své hlavní město, které je stále ve výstavbě.
Merkelová tak zdůraznila symbolický význam Berlína pro jubileum EU. „Oslavujeme ve městě, které bylo ještě před 18 lety rozděleno zdí, ostnatým drátem a vojáky, kteří měli rozkaz ke střelbě,“ řekla.
Klaus žádá kompromis ke smlouvě
Symbolické bylo i místo podpisu deklarace: vše se odehrálo v budově Zeughausu, bývalé zbrojnice, která byla jedním ze symbolů německého militarismu. I to připomnělo hlavní přínos spojené Evropy: více než půlstoletí míru.
Vstřícného „ducha Berlína“ se nyní pokoušejí využít zastánci euroústavy k posilování tlaku na státy, jež mají s přijetím tohoto dokumentu potíže. „Vyzval jsem vůdce 27 zemí, aby co nejdříve dospěli k rozhodnutí v otázce ústavní smlouvy,” upozornil šéf Evropské komise José Manuel Barroso.
Klaus potvrdil, že už na slavnostním summitu se rozhořel boj o prosazení evropské ústavy. „Myslím, že ze všech stran zaznívala slova obsah a jízdní řád. Je tam skupina, která by o obsahu mluvit nechtěla,“ uvedl. O obsahu euroústavy nechtějí mluvit státy, které text už ratifikovaly a soudí, že je to dokument, na němž se přece už všichni shodli, takže jedinou otázkou je, jak ho prosadit. Na obsah zas kladou důraz ti, kdo evropskou ústavu vůbec nechtějí nebo požadují zásadní změny v jejím znění.
Český prezident připustil, že debatu o euroústavě nelze vést donekonečna, a volal proto po „kompromisu mezi existujícími názory“. „Každý ví, že se musíme pohnout s instituční otázkou Unie,“ přiznal.
Z českého hlediska může být problémem obsah kompromisu, který Klaus požadoval. Řada států nechce žádné změny v podobě reforem, které jsou zahrnuty v evropské ústavě: podporují jen přejmenování ústavního textu a jeho zkrácení, které by se nedotklo obsahu dosažených dohod.
Klausův postoj naznačoval, že Česko by nakonec mohlo respektovat rok 2009 jako mezník pro dovršení institučních reforem. Předtím se Praha bránila jakékoli zmínce o tomto datu, protože v prvním pololetí 2009 bude Česko Unii předsedat.
V Berlíně Klaus tvrdil, že na datu vlastně nezáleží, protože „všechna vážná jednání“ o ústavě či její náhradě by musela být dokončena předtím, než se Češi ujmou kormidla v Unii.
Foto popis| Angela Merkelová se zdraví s Václavem Klausem na koncertě berlínských filharmoniků, jímž začala v sobotu schůzka EU.