U Hlávkovy koleje a v kasárnách v Praze – Ruzyni si nejvyšší státní představitelé připomněli 72. výročí uzavření vysokých škol nacisty a uplynutí 22 let od začátku pádu komunistické totality.
Ve čtvrtek 17. listopadu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra položil kytici k pamětní desce na Národní třídě. „Sedmnáctý listopad přišel se základními požadavky svobody projevu a svobodných voleb. Chtěl bych v tuto chvíli vzdát čest všem těm, kteří se nastolení svobodného systému v Česku nedožili – ať už to byli naši letci v Anglii, oběti procesů padesátých let, signatáři Charty 77 nebo spousta dalších lidí, kteří si chtěli jen žít svůj vlastní život mimo totalitní diktát,“ uvedl Alexandr Vondra.
Piety u Hlávkovy koleje v Praze, kde bydlel student Jan Opletal, který byl zabit při protinacistické demonstraci během německé okupace, se pak zúčastnil prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Klaus, ministr obrany Alexandr Vondra, náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, hodnostáři církve Československé husitské a další představitelé politického a společenského života.
Prezident Václav Klaus ve svém projevu mimo jiné řekl: „Nacisté správně pochopili, že pro porobení našeho národa je překážkou česká inteligence, která byla tehdy – a asi více než dnes – strážcem naší národní suverenity, svobody a demokracie, a která uchovávala a aktivně šířila odkaz Masarykovy republiky. Právě proto směřoval první velký úder nacistického teroru proti ní.“ Václav Klaus na závěr svých slov mluvil o smrti Jana Opletala a obou událostech 17. listopadu jako o nadčasovém významu: „Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost, připomínají nám ty, kteří za ně položili své životy. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat.“
Poté na Ruzyni položili věnce k památníku s názvem „1939-1941 – Nezapomeneme“ místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek, místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková, zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor AČR František Malenínský a další ústavní činitelé, zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Hlavního města Prahy, městské části Praha 6, rektoři pražských vysokých škol, představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších organizací a sdružení.
Lubomír Zaorálek připomněl slova generála Tomáše Sedláčka z nedávného vystoupení v Českém rozhlase. Tam vyjádřil smutek ze skutečnosti, že některé hodnoty se z dnešního života vytratily, například, že lidé si dříve více vážili armády a že to mu dnes velmi chybí. Lubomír Zaorálek na tuto myšlenku navázal: „Dnes je právě ta chvíle, kdyby se takové věci měly připomenout. V roce 1939 tu byli stateční lidé, studenti a vojáci, kteří se za svůj národ postavili. A to je to, co by mělo být předmětem úcty a respektu. Ani dnes ale nelze spoléhat, že všechno špatné je minulost. Žijeme ve složité době a bude to právě armáda, která bude v případě nebezpečí bránit svobodu a demokracii této země.“
Vzpomínkové setkání se jako každoročně uskutečnilo na místě jízdárny Ruzyňských kasáren, kde bylo v listopadu 1939 popraveno devět vysokoškolských studentů a v roce 1941 generálové a vysocí důstojníci z odbojové organizace Obrana národa.
• Mezinárodní den studentstva je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava.
• Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně u příležitosti druhého výročí těchto událostí.