2. srpna 2004, Lidové noviny – Co si představím při spojení „Gross a zahraniční politika“? Nic, říká bývalý náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra
|
|
LN: Před nedávnem se o vás mluvilo jako o možném eurokomisaři. Jste dnes rád, že nejste v kůži Pavla Teličky?
Já to tak neberu. Měl jsem svoje důvody, proč jsem kandidovat nechtěl. Cítím úlevu dlouhodobě a není to závislé na tom, co udělá Gross, Telička nebo někdo jiný.
LN: Je celá anabáze kolem komisaře pro ČR trapná? Nejdříve pošleme Kužvarta, který si to pět minut po dvanácté rozmyslí, pak nás zachrání Telička, kterého po pár měsících vyměňujeme za Špidlu, neboť nevíme, co s ním…
Nominace Kužvarta vážně trapas byl, protože bylo všem doma i v zahraničí jasné, že na tu funkci nemá.
LN: Kromě vlády.
Samozřejmě je to věc kšeftování, ale v tom se nevymykáme. Když si vezmeme britské, francouzské i německé nominace na komisaře v posledních deseti letech, byly to výrazné politické figury doma. A odešli do komise prostě proto, aby uvolnili prostor na domácí politické scéně.
LN: V tomto ohledu je Evropská komise odkladiště politiků?
No… Pavel Telička umí v té eurobyrokracii chodit. Myslím, že nám tam rozhodně nedělá ostudu. Byla to ale škoda – probíhala jen debata o jménech, a když tam Telička zaparkoval, dostal agendu AIDS, což si nemyslím, že je něco, na co by se Češi nějak specializovali.
LN: Co vypovídá o českých politicích způsob, jakým byl Telička o svém konci informován? Špidla mu ani nezavolal, Gross pouze poslal SMS a Telička se vše vlastně dozvěděl od nějakého svého známého…
Je to smutná věc. Ale nic nového pod sluncem. V české společnosti ty hrátky a taktické manévry daleko převažují nad schopností říct něco zpříma z očí do očí. Tady jsou generace vychovávané k tomu, aby strašně moc věděli. To jsou chodící naučné slovníky. Ale jejich rétorické schopnosti spojené s odvahou něco prezentovat, jít s vlastní kůží na trh… To je tu nedostatkové zboží.
LN: Je rétorická úroveň českých politiků nízká?
Je to slabé. Já ale nemám co říkat, protože taky nejsem žádný šampion. Politiky s touto schopností bychom museli hledat. Havel připomíná Kalvodu a má pravdu. Zeman? Nepochybně. Trochu.
LN: A dál?
Klaus je bojovník. Možná není vynikající rétor, ale je schopen otevřené komunikace z očí do očí. To je jeden z mála. Tedy patří ke špičce.
LN: Na to, že máme 200 poslanců, 81 senátorů…
Je to bída.
LN: Jaký bude Vladimír Špidla eurokomisař?
Myslím, že Špidla má určitou vizi a strategické myšlení. V tom je nedostatkové zboží. Pak ale má velmi malou schopnost tyto přednosti prodat. Hodně se psalo o jeho špatné komunikaci s médii, ale on neuměl komunikovat ani v kuloárech. Jeho komunikace s poslanci nebyla nejvýraznějším okamžikem jeho politické kariéry. Ale nemyslím, že bude v EK na chvostu. Při trošce tréninku a jazykovém zdokonalení se s ostatními komisaři krok držet dá.
LN: Má Špidla v EU takové renomé, jak tvrdí třeba Telička?
Nepochybně určité jméno má, ale zase…
LN: Nepřehánějme to?
Ano. Musíme to vidět s mírou. Pokud jde o renomé našich politiků v zahraničí, tak to je Václav Havel, pak je Václav Klaus a pak není dlouho, dlouho nikdo.
LN: A po tom „dlouho nikdo“ následuje Špidla?
Možná by tam mohl být on.
LN: Jaké renomé má ve světě Miloš Zeman?
Já si myslím, že na Miloše Zemana se už dost zapomnělo. Snad s výjimkou jedné země, a tou je Izrael. Zeman má spoustu vad a jeho jméno je spojeno je spoustou problémů, ale je jedna věc, za kterou si ho já osobně docela vážím. On se nechoval konformně s tím mainstreamem evropské politiky, která spočívá na jedné straně ve vyvažování Ameriky, na druhé straně v usmiřování arabské komunity v západní Evropě. Vždyť v Bruselu je dnes nejčastějším jménem novorozeňat Mohamed! A tomu Zeman nepodléhal. Držel se tradiční linky české diplomacie. A to byla spolupráce s Izraelem, kde na něj – pokud vím – vzpomínají s velkou úctou, ne-li láskou.
LN: V Evropě na něj jistě vzpomínají právě kvůli přirovnání Jásira Arafata k Hitlerovi.
Tak to byl klasický Zeman. Prostě to trošku přehnal. Mně to kopřivku na duši nevyvolalo.
LN: On to později omlouval svoji špatnou angličtinou. Dalším problémem mnoha českých politiků jsou jazyky. Špidlu nyní čeká několikaměsíční kurs angličtiny. Má šanci to zvládnout tak, aby neměl v komisi problémy?
Angličtinu potřebujete. Její význam neklesá, spíš dál roste. Takže bude se muset angličtinu doučovat, byť se ji asi ve svém věku už nedoučí tak, aby si v ní byl jistý. Ale dá se to. Třeba takový Klaus se německy naučil taky v pozdějším věku.
LN: Sám jste kdysi potřebu angličtiny vyzdvihoval kvůli kuloárním jednáním, u kterých nejsou tlumočníci…
Určitě. V Bruselu musíte mluvit anglicky všude. S podřízenými, s nadřízeným, se sekretářkami… Nemůžete s sebou mít pořád tlumočníka.
LN: V roce 1999 bylo přijato vládní usnesení, podle kterého musí každý vysoký státní úředník ovládat jeden světový jazyk. Mělo by se to týkat i ministrů?
Spíš je chyba, že ministři nepodléhají stejným lustračním kritériím jako kdejaký úředník. Když si to porovnám se security screaning na Západě… Bavil jsem se o tom i s Albrightovou. V Americe je bezpečnostní průzkum vysoce postavených lidí vyšší než u jejich šoférů a kuchařů. U nás je to obráceně. A co se týče jazyků, myslím, že by stačilo, kdyby každý politik dovedl odhadnout své možnosti. Já osobně bych nechtěl dělat práci, kde bych za rohem slyšel posměšky.
LN: To bude možná tím, že tak nelačníte po funkcích.
Funkce štěstí nepřinášejí.
LN: Řekl Saša Vondra sedící ve svém křesle na své chalupě a šťastně se usmál.
Je to tak. Ještě k tomu Špidlovi. On byl slušný a poctivý premiér. Takových je málo. A bohužel jako by po tom ani nebyla moc poptávka. Ale tragédií bylo, že on týden co týden běhal ty svoje dlouhé tratě. Nechápu, proč si na to zval novináře a pak se týden co týden objevovaly v novinách fotografie, jak upocený, ve starém tričku z osmdesátých let dobíhá pravidelně jako předposlední. Mně uniká jakýkoli smysl tohoto. Je poselství pro lidi, že ten slušnej a poctivej člověk je nakonec ten zpocenej, v otrhaným tričku, kterej je vždycky poslední nebo předposlední?
LN: Špidlova manželka jeho sportovní kostýmy omlouvala tím, že premiér se bál, aby nebyl podezříván z propagace nějakých firem, proto hledal oblečení bez jakéhokoli loga. Svědčí to o nějakém sklonu k paranoie?
Nevím. Já jsem s ním o tom nikdy nemluvil a už vůbec si to netroufám medicínsky hodnotit. Jen mi uniká ten politický smysl. Vždyť přece být poctivý, čestný a nekrást, to je kvalifikace, která se nedá servírovat tak, že člověk tohoto typu je ten poslední, unavenej, zpocenej, ztrhanej! Lidi potřebují poselství, že je to ten vítěz! Že je to ten, co dobíhá jako první s vavřínovým věncem!
LN: Takže když už chce Špidla běhat…
Tak by měl běhat jako král Artuš nebo Robin Hood! A ne jako… Jako kdo?
LN: Jako Špidla.
Ano. Anebo má to svoje běhání úzkostlivě tajit.
LN: Toto mu dáváte jako dobrou radu na cestu do Bruselu?
Já mu nechci dávat žádné knížecí rady. Výhodou je, že pro Financial Times se takhle fotografovat nebude, protože to jsou jiné noviny a čtenáře by to nezajímalo.
LN: Kdo by byl dobrý český komisař? Miroslav Kalousek zmiňoval kromě Špidly i Pitharta.
Nevím. Radši bych, abychom se nejdříve bavili o tom, co tam chceme dělat. Jde nám o problematiku životního prostředí? O dopravu? O co?
LN: Takže nejprve se bavit o portfoliu, a pak teprve o člověku, který mu rozumí.
Přesně tak. Padalo třeba jméno Bedřicha Moldana. Kdybychom chtěli životní prostředí, určitě by byl výborný. Pro ekonomické portfolio by byl velice profesionálně vybavený třeba Vladimír Dlouhý…
LN: Bylo dobře, že se Teličkovi médii i politiky – stále připomínala jeho komunistická minulost?
Myslím, že neškodí, když se někomu občas taková minulost připomene. Vadila mi ta lehkovážnost, s jakou se s tím Telička v novinách vyrovnával. Čekal jsem, že se k tomu postaví víc čelem. Ale pamatuji, že svého času jsme s Zieleniecem diskutovali o tom, zda se má Telička stát z vedoucího oddělení ředitelem odboru. Já jsem jeho minulost zkoumal, a tehdy mi to nepřipadalo jako něco, co by ho diskvalifikovalo.
LN: Ano, třeba Cyril Svoboda řekl, že Teličku vynesli na vrchol disidenti. A zmínil, že právě „za Vondry a Zieleniece se stal ředitelem odboru a vrchním ředitelem“. Podle Svobody „Teličkovi kariéru zajistili demokraté“.
Není pravda, že by Teličkovi jeho kariéru zajišťovali jiní.
LN: Tak umožnili.
Telička si svoji kariéru velmi pečlivě budoval od samého počátku sám. My jsme mu v ní nebránili, když jsme viděli, že patří k tomu lepšímu, co v diplomacii máme.
LN: Co si představíte při spojení „Stanislav Gross a zahraniční politika“?
Nic.
LN: To říkáte dost jasně. Jak byste charakterizoval současnou zahraniční politiku ČR?
Cyril Svoboda se snaží o vyváženou politiku mezi evropskou a americkou dimenzí. Asi si tím nadělal spoustu problémů ve své straně, která se v zahraniční politice nikdy příliš neprofilovala. Spíš měla tendenci sledovat politiku Vatikánu, která byla poslední léta dost protiamerická. Problém je, že ministr zahraničí musí mít pevnou pozici doma. Jinak jeho politika není aktivní. Ministr musí mít dobrý program, renomé v zahraničí a podporu doma.
LN: To třetí je problém Svobody.
V tuto chvíli ano.
LN: Jakou cestou by se vydala česká zahraniční politika, kdyby do Černínského paláce přece jen usedl sociální demokrat?
Myslím, že jsme už zažili čtyři roky vlády Jana Kavana v Černínu a z tohoto pohledu už to horší být nemůže. Čeká nás vláda mladých socialistických yuppíků (mladí ambiciózní lidé – pozn. red.), která bude mít jeden klíčový úkol. A to zachránit ČSSD. Uznávám potřebu, aby česká politika měla neextrémní levicovou stranu. Nápor komunistů a diskuse, kterou rozvíjejí někteří ultraleví sociální demokraté, jako je Jan Kavan, to dokládá. Záchraně ČSSD se bude podřizovat řada věcí. Tohle bude vláda mocenská, nikoli ideologická. Zahraniční politika nebude riskovat. Asi si před sebe ministerstvo zahraničí nebude klást velké úkoly. Bude se snažit dělat věci, které nebudou příliš vybočovat z řady a provokovat. To ale neznamená, že nás musí čekat něco špatného.
LN: Tedy se neobáváte výroků Vladimíra Laštůvky, který by chtěl pro Američany zavádět víza, je proti raketovým základnám na našem území, spolu s Kavanem protestovali proti naší účasti v Afghánistánu a Iráku…
Myslím, že levicové křídlo na ministerstvo zahraničí moc vliv mít nebude. Gross se nebude chtít pouštět do velkých ideologických zápasů. Vznikaly by konflikty a ty by měly negativní vliv na preference ČSSD.
LN: Už jste zmínil, že je tu potřeba neextrémní levicová strana.
Aby levici neopanovali bolševici.
LN: Zároveň jste nedávno tvrdil, že komunisté se zatím definitivně neetablovali a nelegitimizovali. Jak jste na tohle přišel?
Myslím, že naše největší chyba je, že jsme s komunistickou stranou razantně nezametli. Měli jsme zakázat ne-li stranu, tak alespoň její název. Komunistická strana se v mých očích nelegitimizovala. Ano, působí legálně. Ale ne legitimně.
LN: Nelegitimizovala se v prezidentských volbách, kdy s ní parlamentní strany jednaly jako v rukavičkách a říkaly, že KSČM je normální demokratická strana?
Já jsem řekl „v mých očích“. Pravda je, že mnohé strany z realistických důvodů k tomu tou omezenou spoluprací přispívají. Bude-li to takhle pokračovat dál, samozřejmě hrozí nebezpečí, že se dožijeme chvíle, kdy budou komunisté ve vládě.
LN: Václav Havel dodnes tvrdí, že zákaz komunistické strany by bylo jen prázdné gesto…
Nebylo. Měli jsme zakázat aspoň ten název. Je přece nepředstavitelné, aby v Německu působila strana, která bude mít ve svém názvu „nacistická“. V tom jsme chybovali.
LN: Vy jste se prostě ukázal být špatný prognostik, protože jste říkal, že komunisté se sami zruší biologicky, neboť zestárnou a vymřou…
Ano. To jsem si naivně myslel. Chyby děláme všichni. Je třeba si ji aspoň přiznat a hledat nápravu.
LN: Jak dnes chcete hledat nápravu? Chcete snad dnes vyrukovat se zákazem KSČM?
No, bohužel je na to už pozdě. Dnes už něco takového legitimně udělat nemůžeme. Pokud nám k tomu tedy komunisté nedají důvod. Ale každopádně tu ještě existuje řešení ve změně volebního systému na většinový. Extrémy bychom poslali tam, kam patří. Není důvod mít parlament jako odraz české společnosti.
|
ROZHOVOR TÝDNE |
|
LN: Není pozdě i na tohle? Před pěti lety byste takto mohli zlikvidovat KSČM, dnes spíš ČSSD.
Myslím, že ne. Lidi budou chtít po příštích volbách asi nějakou změnu. V čele ČSSD by musel stát lídr kalibru Thatcherové nebo Helmuta Kohla a při vší úctě ke schopnostem Stanislava Grosse, tak daleko sociální demokraté nejsou…
LN: Jinými slovy, ČSSD se podle vás v opozici ozdraví.
Ano. A nepochybně při dobré opoziční práci si s komunisty bude vědět rady. To je myslím taky důvod, proč komunisté nechtějí předčasné volby. Oni by tím přišli o veškerý vliv, který dnes mají.
LN: Nenabídla vám vláda nějakou funkci?
Na podzim a v zimě mi nabízeli kandidatury, ale teď ne. Jsem rád. Já nejsem levičák. A jak říkám – tohle je vláda socialistických yuppíků. Já už jsem starší chlápek. Někdy bych se do tohohle rád vrátil, ale muselo by to být s lidmi vyzrálejšími. „
Renata Kalenská