Týden | 14.5.2007 | rubrika: Kauza
Rozhovor
V trojkoaliční vládě má přípravu českého předsednictví Radě EU na starosti tým vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS).
* Vláda na podzim přesunula odbor pro informování o EU na ministerstvo pro místní rozvoj, letos ho zase vrátila na úřad vlády. To začaly přípravy na předsednictví trochu komicky…
Když o tom přemístění vláda hlasovala, byl jsem na zasedání Valného shromáždění OSN, takže jsem u toho nebyl. Došlo k tomu proto, že premiér se rozhodl zeštíhlit úřad vlády. Asi by to spíše patřilo na ministerstvo zahraničních věcí, když už se to mělo stěhovat. Byl to také možná dozvuk toho, že Petr Gandalovič v létě přemýšlel o ministerstvu pro evropské záležitosti.
* Nehrálo roli také to, že Gandalovičovi dělal a dělá náměstka pro evropské záležitosti Ivo Hlaváč?
Asi to hrálo roli. Ale teď už se s tím nedá nic dělat. Ten odbor měl dřív široké pole působnosti a my jsme se shodli, že by měl být využit především ke dvěma věcem: informování o strukturálních fondech a o předsednictví. Ne, aby se z toho stal jakýsi nakladatelský dům, který vydává knížky Lubomíru Zaorálkovi a dalším.
* Navázali jste vůbec na něco z toho, co stran koncepce předsednictví zůstalo po minulé vládě?
Vyprodukovaly se k tomu stohy papírů, ale jsou skoro zbytečně objemné vzhledem k jejich kvalitě. Co jsme ale převzali, byla základní koncepce. Dilema bylo, zda to pojmout centralizovaně, nebo ne. Vláda ČSSD se klonila ke kombinovanému modelu, na což jsme navázali. V těch dalších ohledech – zda to uchopit institučně či personálně, kde vzít a kolik peněz – se všechno udělalo až za podzimní vlády.
* Když loni probíhala vleklá jednání o vládě, politici se předsednictvím EU zaklínali. Teď už o tom nikdo nemluví. Najednou to už není téma?
Já si myslím, že je dobře, že už to není zpolitizované. Je v zájmu tohoto státu, aby se prezentoval profesionálně, aby se prosadil a neudělal si ostudu. Důvodem, proč se o tom na podzim stále mluvilo, bylo jednání o vládě a délce jejího mandátu. Jeden z parametrů jednání byl, že případné předčasné volby nemohou být v roce 2009, kdy budeme mít předsednictví. Proto chtěl Jiří Paroubek být ve vládě, aby se podílel na předsednictví.
* Jak velká událost to pro Česko vlastně bude? Dají se s tím nějak srovnat summity NATO a MMF, které zde proběhly?
Velká věc to nepochybně je. Setkání finančníků nebo NATO byly summity, kvůli nimž byla Praha na týden zablokovaná, takže se o tom dověděli i ti, které to jinak nezajímá. Tohle bude ale rozloženo do půl roku. Budou tu desítky schůzek na vysoké úrovni, které dostanou Česko na přední stránky evropských novin. Řekl bych, že svým významem je to akce významnější, než byly summity NATO nebo MMF.
* Kdy bude jasno, zda v Praze bude summit lídrů zemí EU?
Je jisté, že pokud by v době našeho předsednictví probíhal summit, konal by se v Praze. Ale jestli skutečně bude, to se uvidí. To se obvykle rozhodne zhruba rok předem.
* Moc se toho zatím neví také o tom, jaké budou naše priority. Kdy se rozhodne o naší agendě, o tom, co budeme prosazovat?
Jako motto jsme si stanovili „Evropu bez bariér“. Teď probíhá analýza na jednotlivých ministerstvech, aby si oni stanovili sektorové priority, to by mělo být hotovo v létě. Dalším vstupem bude plán práce Evropské komise a také osmnáctiměsíční program, na kterém budeme dělat společně s Francií a Švédskem. Agenda bude jakýmsi průmětem těchto bodů.
* Česko bude muset navrhnout také nového prezidenta Evropské komise…
Náš vliv v tomhle samozřejmě bude minimální, nicméně zatím to tak vypadá, že José Barroso by rád pokračoval i v dalším období. Je samozřejmě možné, že se ještě objeví další kandidáti, ale to je předčasné teď řešit. Zatím jsme se tím nezabývali.