Konference „5 let poté“ – večeře neděle 1. března 2009
EU Enlargement – 5 years after
Zahajovací večeře
uvítací slovo A. Vondry, místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
1. března 2009
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi, abych Vás uvítal na zahajovací večeři mezinárodní konference „Rozšíření EU – 5 let poté“.
Letos slavíme 20 let od pádu železné opony. 1. května uplyne také 5 let od zatím historicky největšího rozšíření EU, které symbolicky završilo znovusjednocení Evropy. To je příležitost bilancovat, potvrdit či vyvrátit očekávání s rozšířením spojená.
Jsme již několik let svědky rostoucí únavy z rozšíření a zároveň zajímavých kontrastů. Zatímco někteří politici se obávají, že za rozšiřování platíme neschopností Unie fungovat a dále se integrovat, naši občané se (zvláště teď v době krize) daleko spíše bojí ekonomických dopadů rozšíření – poklesu životní úrovně, vyššího tlaku na trhy práce, přílišného přerozdělování ve prospěch východu…
Existuje zároveň ostrý protiklad mezi pesimistickým vnímáním dopadů rozšíření velkou částí veřejnosti a mezi tím, co nám říkají skutečná data. Není divu. Východní rozšíření proběhlo současně s řadou změn, které významně prohloubily ekonomickou nejistotu v Evropě, zvláště v její západní části. Globalizace, nástup Číny a dalších nových ekonomických velmocí zasadily ránu konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Znovusjednocení Německa bylo vykoupeno ochlazením jeho ekonomiky – tradičního motoru evropského růstu. Pro občany je složité nesměšovat různé zdroje nejistot a je tudíž snadné, aby se obětí jejich obav stalo rozšíření. O to větší je informační dluh nás všech – a v první řadě politiků – vůči veřejnosti.
Částečně splatit se ho snaží i tato konference. České předsednictví chce jejím prostřednictvím u příležitosti 5. výročí zhodnotit výsledky rozšíření EU o země střední a východní Evropy v hospodářské oblasti. Chtěli bychom poukázat na to, že rozšíření z let 2004 a 2007 bylo prospěšné nejen pro přistupující, ale i pro stávající členy Unie. Že nové členské země nejsou přítěží, kterou je nutno „absorbovat“. Že růst produktivity, pokles nezaměstnanosti, konvergence příjmů a životní úrovně nových členských zemí šly ruku v ruce s růstem ve starých členských zemích, který by nebyl možný bez nebývalých investičních a obchodních příležitostí na nových trzích ve střední a východní Evropě. Že tlak na strukturální reformy, který vytvořilo rozšíření, posílil konkurenceschopnost Evropy ve světě v době globalizace a prospěl tak celé Unii bez rozdílu. Jinými slovy, že rozšíření bylo win-win situation pro nás pro všechny.
Vrhnout více světla na dopady rozšíření má smysl z několika důvodů:
1) analýza úspěchů a neúspěchů nám pomůže vyhodnotit dopady, které by na EU mohla mít další rozšíření.
2) je to cesta, jak identifikovat kroky potřebné k tomu, aby se EU lépe a rychleji vyrovnala s posledními rozšířeními.
3) a hlavně, umožní nám čelit strachu veřejnosti z nákladů rozšíření – jak těch minulých, tak těch budoucích. To je obzvláště důležité v době, kdy Evropu obchází strach z nové, tentokrát „východní“ vlny hospodářské krize.
Dovolte mi, abych dříve, než předám slovo komisaři Špidlovi, vřele poděkoval všem těm, kdo se zapojili do přípravy konference a bez nichž by nemohla vzniknout. Evropské Komisi – za studii, která bude hlavním těžištěm diskuse a která je výsledkem vysoce kvalifikované práce několika DG´s. Mezinárodnímu měnovému fondu, OECD a think-tanku Bruegel, kteří rovněž přispěli svými studiemi. Velký dík patří i Zastoupení Evropské komise v Praze za skvělou spolupráci při organizaci konference. No a konečně, děkuji také předsedům panelů a řečníkům, kteří našemu cíli propůjčili svůj čas, zvučné jméno i zkušenosti a nepochybně přispějí k vysoké kvalitě a ohlasu konference.
Pane komisaři, máte slovo.