Praha – 13:00 Diskusní pořad Nedělní partie
Hosté: místopředseda vlády Alexandr Vondra (ODS) a místopředseda KSČM Jiří Dolejš
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pojďme na první slíbené téma, a to je rozhodnutí bruselského summitu, pátečního bruselského summitu, kterému se říká ekologický. Ten totiž přijal velmi důležitá opatření, které se nakonec dotknou každého z nás a jde o to, jak se s nimi dokážeme vyrovnat.
redaktorka /ukázka/
Členské státy Evropské unie v pátek na summitu v Bruselu dospěly k dohodě o ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změnou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku Evropské unie. Summit se shodl, že Unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě v Evropě na dvacet procent. V budoucnu se tak výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren. Evropští politici jsou vesměs nadšení. Padala slova o velkém okamžiku v evropských dějinách. Nikdo se však zatím neobtěžoval s důkladným vysvětlováním občanům, co to pro nás pro všechny vlastně bude znamenat. Budeme například povinně kupovat jen úsporné žárovky nebo na nás chystají ještě větší nečekaná překvapení?
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Co se v Bruselu stalo a odsouhlasilo, jsme slyšeli. Ta otázka tam vlastně zazněla taky a já ji nebudu moc měnit. Co to vlastně pro nás běžné občany bude znamenat, pane místopředsedo, to, co jste v Bruselu na nás upekli?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, tak my jsme na vás nic neupekli, ale já si myslím takhle, příští rok, napřesrok to nebude znamenat nic, ale většina těch cílů se vztahuje k roku 2020 a pokud je Evropská unie bude chtít dodržet, tam padlo, myslím, několikrát slovo ambiciózní, a to jsou skutečně cíle hodně ambiciózní, tak samozřejmě to může znamenat hodně. Třeba ten cíl, aby dvacet procent z toho energetického mixu bylo z obnovitelných zdrojů do roku 2020. My jsme k tomu vyjadřovali určitou skepsi z toho hlediska …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Jenom pro ujištění, obnovitelný zdroj je i jaderná energetika v tomto smyslu nebo není?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
To tam některé státy tuto tezi se snažily hájit, třeba Francie, my jsme k tomu měli určité sympatie také, ale tato teze samozřejmě neplatí striktně za to, jaderné elektrárny jsou na uran a uran obnovitelný zdroj není, ale je to takzvaný nízkouhlíkový zdroj, to znamená, že jaderné elektrárny neprodukují takové množství emisí CO2 jako ty klasické fosilní.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Zpátky k té otázce, bude to tedy podle vás znamenat něco významného pro běžný život českého občana?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já si myslím, že to hodně závisí na tom, jak se vyvine za prvé ty technologie nové, čili pokrok v oblasti vědy, techniky, za druhé, do jaké míry se tomu přizpůsobí byznys a to tržní prostředí. Protože při dnešním stavu vědomí, znalostí a cen těch produktů samozřejmě by to znamenalo jediné, že ta energie bude dražší. Ale zároveň věřím, že v těch letech 2015, že už budeme zase někde jinde a že ten trh se tomu přizpůsobí, protože fakt je ten, že na těch obnovitelných zdrojích není nic špatného. Ty fosilní paliva prostě není, ta zásoba není nekonečná.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ty dojdou?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ty prostě dojdou.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Jak vy se díváte na ty závěry bruselského summitu, je to něco, s čím komunisté souhlasí, anebo je to něco, čeho se bojíte, že se to dotkne peněženek normálních lidí?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Já bych řekl tak asi, energetické problémy v rozmezí deseti, dvaceti let určitě budou, a kdo je bude řešit pozdě, ten je bude řešit draze a s dopady na obyvatelstvo. Čili je dobře, že se tento výrazný signál vyslal už nyní. Je otázka, jestli se máme spoléhat pouze na svět byznysu a trh, že to vyřeší sám, anebo jestli máme použít autority politických reprezentací včetně Evropské unie jako takové.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Co by to znamenalo?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
To znamená například to, že bysme se měli dohodnout, jakým směrem budeme usměrňovat chování hospodářských subjektů, to je o zavádění evropských směrnic, které budou zvýhodňovat obnovitelné zdroje, zavedení ekologických daní. Tohle všechno může tu tendenci posílit směrem k obnovitelným zdrojům. Ono těch dvacet procent totiž není vůbec málo. Když si uvědomíme, že dneska je to pět procent zhruba, slíbili jsme do roku 2010, jestli se nepletu, osm procent, tak je to velký skok. A upřímně řečeno ta váha toho tradičního, konvenčního energetického průmyslu je, je velká, a to, co se rozhodlo zatím pro Evropskou unii jako průměr, to znamená, výzva k dvaceti procentům, tak to u nás nemusí být vůbec snadné.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pánové, u nás se to často karikuje, co my vlastně s tím budem dělat, jestli budem topit šťovíkem nebo vyrábět elektřinu ze šišek. Jak se s tím vyrovná Česká republika, která závisí teď na uhlí a jaderné energetice?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, tak právě my jsme byli skeptičtí z jednoho důvodu, že v případě České republiky je prakticky jisté, že těch dvaceti procent do roku 2020 se nepodaří dosáhnout. Ten cíl platí pro celou Evropu, to znamená, že každá země si to může stanovit jinak, třeba i níže, protože samozřejmě třeba Rakousko produkuje …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ale nesmíme to Evropě kazit ale.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
V tom konečném výsledku, tam samozřejmě my nemáme nástroje, jakým způsobem to zatím prosadit, to je deklarace nějakého cíle a třeba Rakousko produkuje většinu energie z vodních elektráren a my ty podmínky nemáme pro hydroenergetiku energetiku, my nemáme dobré podmínky pro solární energii, my nemáme dobré podmínky ani pro tu větrnou třeba v porovnání s těmi přímořskými státy. Čili ta biomasa, šťovík, …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Šťovík.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… ale nejenom šťovík, jsou v zásadě asi jediné možnosti, jakým způsobem ten podíl zvýšit. Není to špatná věc, protože to může dát práci zemědělcům. Je to věc, která je skutečně obnovitelná, reprodukovatelná, ale já si myslím takhle, ta Evropa čelí jedné velké otázce, je tu takové jakoby nadšení, že my budeme na čele jako Evropa toho technologického vývoje, jakési Silicon Valley toho, toho …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Celého světa.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… obnovitelného světa, ale velká otázka je, jestli se přidají ostatní. Čína třeba uvádí dneska za deset dnů do provozu tisícimegawattovou elektrárnu na to klasické uhlí. A pokud se ti ostatní nepřidají, tak samozřejmě Evropa pak může mít problémy. Když se přidají, budeme mít ten náskok, jak vy jste říkal, a bude to dobré. Ale otázkou je, jestli se přidají a my nemáme nic, jak bysme je donutili.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Existuje nějaká záruka, že se Latinská Amerika, Indie, Čína, všechny tyto země přidají k takovému zelenému pokroku a budou dělat to samé, co Evropa, anebo zůstane v tom Evropa sama a bude platit draho za energii?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Odmítavě se už například k plnění Kjótského protokolu postavily už samotné Spojené státy americké. Je pravdou, že rozvojové země nově se industrializující jako Čína nebo Indie s tím mají velké problémy, protože by to podvázalo jejich konkurenceschopnost. Ale nám přece nejde jenom o snižování emisních limitů, zvyšování emisních limitů. Nám jde přeci také o to, aby Evropa byla soběstačnější ve věcech energie, tedy o energetickou bezpečnost. A tady prostě ty fosilní paliva zejména plyn a ropa se do Evropy dovážejí.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Já to vrátím zpátky možná trošku na úroveň těch domácností. Německý komisař a německý ministr začali mluvit taky o tom, že se jim líbí ten nápad z Austrálie, že tam zakážou během tří, čtyř let používání, prodávání a používání normálních žárovek a že už se budou moci kupovat jenom ty úsporné. Je to něco, co by podle vás měla Evropa udělat?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ale asi ano, protože tady, myslím, to je ukázka toho, kde ten vývoj velmi rychle pokračuje a kde, myslím, i ten trh se přizpůsobí. Čili my se dostaneme do fáze, kdy budou prostě k mání nakonec jenom ty úsporné žárovky.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
A má to udělat Evropa zákonem nebo nějakou, nějakým opatřením – teď, odteď žádné klasické žárovky?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak nakonec to samozřejmě asi bude učiněno směrnicí tak jako v podobných případech. Ale zase musí k tomu být nějaká příprava, že jo, nedá se to udělat z roku na rok, tak připravení ještě nejsme. Ono, rozumíte, vy jste se ptal na to české prostředí. Já jsem byl, minulý týden jsem byl v Litoměřicích, kde jsme s ministrem životního prostředí inaugurovali takový geotermální projekt a to je třeba příklad města, které, pokud se to podaří, ty podmínky má, že dokonce bude moci do toho roku 2020 mít daleko větší podíl těch obnovitelných zdrojů než dvacet procent, možná padesát, možná …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Díky hloubkového vrtu bude vytápět celé /nesrozumitelné/.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ano. Jsou tam prostě podmínky, jsou tam lidé, kteří, mimochodem pod vedením starosty za ODS Ladislava Chlupáče, kteří tomu …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Jaká to náhoda.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… dlouhodobě fandí. Jaká to náhoda. Takže ale místní podmínky jsou vždycky klíčové, že.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy byste souhlasil s tím, že by Evropa přikázala odteď už žádné jiné žárovky než ty úsporné?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Směrnice nepochybně nějaká vznikne, ale z mého pohledu jako ekonoma jsou nejúčinnější nástroje ekonomické, to znamená, různé formy daňových úlev, ekologická daň. A počítejme s tím, že se bude energie zdražovat. Takže každý sám bude motivován, aby zaváděl energeticky úsporné technologie, energeticky úsporné spotřebiče. Takže pouze musí být nabídnuté na trhu. Já si myslím, že to je obrovská šance pro výrobce ekologických technologií a ekologicky úsporných spotřebičů.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pánové, možná poslední otázka k tomuto tématu, věříte tomu, že se ten ambiciózní cíl, to tam zaznělo opravdu několikrát, že to je ambiciózní cíl, dokáže udělat, protože Evropa mluví už od druhé světové války o tom, jak předežene Spojené státy, má svoje pravidla pro rozpočtové schodky, kterým se už teď nikdo neřídí a všichni se tomu smějí. Proč by zrovna tohle mělo vyjít?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, tak ve mně hlodá, přiznávám, červík pochybností, že ten cíl je ambiciózní příliš. A znovu říkám, je klíčové, zda se přidají ty ostatní země, zejména Čína, Indie, které procházejí tím dynamickým rozvojem a nechtějí se ničím omezovat. A pokud se nepřidají, tak samozřejmě ty ekonomická hlediska budou velmi důležitá, nejenom ta deklaratorně politická nebo enviromentální.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Pan čínský ministr životního prostředí, tuším, včera nebo předevčírem měl projev v čínském parlamentu a myslím, že se zaměřil podobným směrem jako Evropská unie, takže jistá naděje tady je. A já si myslím, že i ta Evropa může využít svých, svého potenciálu na právě rozvoj těch ekologických technologií. V tomhle můžeme alespoň v nějaké době být v něčem první.
Spor o ústavnost KSČM
Prima TV | 11.3.2007 | 13:00 | pořad: Nedělní partie
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak do Číny a do Evropy se ještě za chvilku vrátíme, teď pojďme ale zpátky domů a pojďme se podívat na hádku o KSČM.
redaktorka /ukázka/
Spor o ústavnost KSČM se už z českého parlamentu přenesl i na půdu Evropské unie. Komunistický europoslanec Daniel Strož se totiž na Evropskou komisi obrátil se stížností na český Senát. Ten se podle něj zachoval nedemokraticky a autoritářsky, když zřídil komisi pro posouzení ústavnosti KSČM. Dočasná senátní komise však vznikla proto, aby zhodnotila vztah současné KSČM k ústavnímu pořádku České republiky. Komise například zjistila, že nedávné vystoupení předsedy KSČM Vojtěcha Filipa na zasedání Ústředního výboru KSČM by mohlo být považováno za protiústavní. Šéf komunistů mimo jiné vyzval k návratu k marxismu a Vladimiru Iljiči Leninovi, chválil reálný socialismus a odvolával se na možnou revoluci.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ani bych si býval nemyslel, že někdy budeme v Nedělní partii řešit návrat Vladimira Iljiče Lenina a socialistické revoluce, ale asi je to tak, že musíme. Dokonce se spor o KSČM a její ústavnost dostal až na půdu Evropského parlamentu. První otázka pro vás oba, pánové, je stejná, jakou jsme dali našim divákům, ohrožuje podle vás KSČM svými slovy o Leninovi a revoluci ústavní zřízení České republiky? Pane místopředsedo, co na to asi řeknete?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
V žádném případě samozřejmě, nic jiného ani ode mě nemůžete čekat. Ale především bych obrátil pozornost diváků, až skončí tento pořad, aby si třeba na Internetu našli náš program a zjistili, že my naopak chceme, aby demokratická práva byla rozšířena zejména v oblasti sociální. Já si myslím, že levice má tradičně ve svém štítu rozšiřování emancipace a lidských práv a KSČM v tomhle ohledu není výjimka.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
To určitě, ale když se podíváte také na výroky vašeho pana předsedy, tak tam slova o tom, že by se KSČM měla postavit do čela další revoluce, a odvolává se na Marxe a Lenina, najdete taky.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Vás děsí slovo revoluce? Já si myslím, že když si otevřeme jakékoliv noviny, dočteme se tam o revoluci v různých kontextech, vědeckotechnická revoluce, průmyslová revoluce, a tak dál. Čili sama o sobě slovo revoluce přece znamená radikální změnu poměrů.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
A to vy chcete?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Já si dokonce troufnu připomenout, že Evropská unie, protože někteří politici zejména z východní Evropy s tímto slovem také měli problémy, tak Evropská unie má k dispozici judikát, který potvrzuje, že revoluce sama o sobě není nic špatného, pokud samozřejmě není dosahována nelegitimními nedemokratickými prostředky.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak stejná otázka jako pro diváky, ohrožuje podle vás KSČM těmito slovy ústavní zřízení a co říkáte tomu, že bude revoluce?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Podívejte, já jsem na jednu stranu liberál a tvrdím nebo zastávám stanovisko, nechť každý říká, co chce. Neměli bychom omezovat svobodu slova. Z druhé strany vzhledem k našim historickým zkušenostem bych se samozřejmě obával tady na tu, na tu otázku odpovědět, že neohrožuje, protože tady vyjděme z té klasické práce Bedřicha Engelse o podílu práce na polidštění opice. Já tady sleduji několik let, jak pan místopředseda Dolejš se snaží dělat všechno možné, pracuje, aby polidštil tu organizaci, ale neustále přicházejí, …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Takže KSČM je opice?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… neustále přicházejí, neustále, to jsem neřekl, ale …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
To znělo.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… aby polidštil organizaci a neustále přicházejí předsedové té strany, dříve to byl pan Grebeníček, nyní je to pan Filip, a dokazují, že polidštění té organizace zřejmě není možné na těch výzvách vraťme se k Leninovi. A to je, myslím, něco, kde s naší historickou zkušeností ve střední a východní Evropě, s těmi represemi, s těmi mrtvými, popravenými nemůžeme brát na lehkou váhu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Měla by k tomu být speciální komise tak, jak ji stanovil Senát a zkoumat, jestli je KSČM ústavní nebo není?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, tak ta otázka měla by být.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ona je.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ona je ta komise. Já si myslím, že je správné. My jsme vzniku té komise, kterou inicioval známý bojovník proti komunismu, senátor Štětina, nikterak nebránili, protože si myslíme, že samozřejmě jsou tu důvody k takovému zkoumání. Já samozřejmě nemohu jakkoliv předjímat výsledky práce takové komise, ale myslím si, že je to v pořádku.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy tvrdíte nebo váš europoslanec tvrdí, že je to nedemokratické. Co je ale nedemokratického na tom, když se Senát rozhodne při hlasování o tom, že tu komisi vytvoří? To je přece demokratický proces.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Pan místopředseda vlády hovořil o polidšťování. Já si myslím, že není v trendu humanizace, když se politizují a kriminalizují tyto záležitosti, to je prostě věc práva. A jestli najde někdo ve vztahu k nějakému subjektu důvod, proč by měla být zpochybněna jeho legitimita, nechť ho použije a rozhodnou nezávislé soudy. Ale ani pan Štětina, ani celá komise prostě takový důvod nemá, protože neexistuje. Takže z tohoto důvodu my se domníváme, že zakládat komise na demokratičnost, demokratické občanské strany anebo na ústavnost komunistické strany, to je prostě takový, bych řekl, result dob málo, dávno minulých, které s sebou vlečeme. Máme devatenáct let po roce 89. Já si myslím, že každý si mohl v praxi ověřit, co z roku 89 KSČM nese dál s sebou. Nese s sebou především odpovědnost za svou minulost, nese s sebou především levicovou politiku jakožto politiku sociálně-solidární a …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pane místopředsedo, …
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… vše, co bylo nezákonné, tak od toho jsme se jasně deklarovali …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pane místopředsedo, …
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… už v roce …, distancovali už od roku 89 a ta distance má trvalou hodnotu, to my neustále opakujeme, připomínáme, takže …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pane místopředsedo, dovolte otázku, když říkáte „proč se nezkoumá demokratičnost ODS“, třeba proto, že ODS nemluví o Leninovi a o revoluci. Jak to tedy vlastně myslíte vy komunisté s Leninem?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Zkusme se zeptat pana místopředsedy vlády, jak by on nazíral na Cromwella nebo Robespierrea, to jsou lidé, kteří stáli v buržoazních revolucích, měli významné místo, měli ruce od krve.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ale teď se vraťme zpátky k té mé otázce, jak to současná KSČM myslí s Leninem?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Já to vysvětlím jednoduše, že stejně jako Cromwell, stejně jako Robespierre, stejně jako Lenin jsou to historické osoby a jako na historické osoby se na ně musíme dívat, s odstupem, s kritickým odstupem. Něco v těch zlomových obdobích bylo přínosem pro …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ale váš pan předseda říkal, že se k němu máte vrátit.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… další vývoj a něčeho jsme se samozřejmě logicky zbavili.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Váš pan předseda říká: „Vraťme se k Leninovi,“ proto se na to ptám. To nebyla nějaká čítanková událost.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Bohužel ale asi jste špatně studoval podklady, protože kontext toho výroku byl naopak kritický vůči nešvarům opakování určitých myšlenkových stereotypů z doby před rokem 89.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
„Vraťme se k Leninovi“ byl přesný výrok.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já jsem tu citaci viděl naprosto přesně, a tam prostě zaznělo „Vraťme se k Leninovi“. A za prvé my samozřejmě nevyzýváme k tomu – vraťme se ke Cromwellovi, vraťme se k Robespierreovi. A za druhé, rozdíl mezi Robespierrem a Cromwellem na straně jedné a Leninem a Hitlerem na straně druhé je prostě v tom, že pamětníci, kteří si ty doby té perzekuce, těch zločinů komunismu a nacismu, těch poprav, to jsou stále ještě živí lidé, kteří si to pamatují, je to, je to v těch rodinách. Čili podle mě je naprosto nehorázné vyzývat návrat k Leninovi. A je to samozřejmě důvod k tomu se tu mít na pozoru, protože vy říkáte – vaše strana se vyrovnává s minulostí, ale ona hraje takovou dvojí hru. Vy jste na straně jedné, máte takový ten reformní nátěr, tu lidskou tvář, jste jako příjemný člověk, chytrý, vzdělaný, dobře argumentujete, a pak jsou na straně druhé ti, ti ostatní, kteří vždycky přicházejí s tím návratem k Leninovi, s tezí o třídním boji a tady musíme být opatrní a koneckonců, když vaše strana jako celek se má postavit k té minulosti, tak se k ní staví zády. Naposledy teď ta diskuse o tom, jestli má vzniknout ústav paměti národa nebo ne.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Začnu odzadu. Ústav paměti národa je nadbytečná instituce proto, že už tady máme instituce, které se minulostí zaobírají, ať už je to Ústav novodobých dějin Akademie věd nebo je to takzvaný Bendův institut. Já si myslím, že zakládat nové instituce, které navíc jsou politicky zřizovány a politicky řízeny, to je opět další kamínek do mozaiky, že humanizovat by tady potřeboval skutečně ani někdo jiný.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak, pánové, pojďme se dostat ale k tomu, že spor o ústavnost nebo neústavnost KSČM dokonce může řešit až Evropský parlament, minimálně se tam o něm diskutuje. A to vyvolalo diskusi nebo návrh taky našich europoslanců jiných, kteří říkají: „Evropa sama by se měla začít víc bavit o komunismu, stejně jako se bavila o nacismu a fašismu.“ Pane místopředsedo, vy jako bývalý disident, vy byste byl schopen nebo byl byste pro, aby Evropa víc začala diskutovat o tom, co vlastně komunismus dodneška pro Evropu znamená a znamenal?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, já myslím nejenom jako bývalý disident. Já si myslím jako občan České republiky nebo člověk, který přichází z té střední a východní Evropy, která bohužel má s tím komunismem svou tragickou a prožitou zkušenost. Ten problém je v tom, že Evropský parlament ty síly, které tam dominují, jsou politici ze západní Evropy, Němci, Francouzi a další, a ty prostě nemají tu prožitou zkušenost s komunismem, tudíž jejich zkušenost s komunismem je z nějakého odstupu z toho pohledu za tou bývalou železnou oponou. Jejich příbuzní, rodiče, prarodiče nebyli jakýmkoliv způsobem postiženi. Čili oni samozřejmě třeba otázku vyrovnání s nacismem vždycky viděli jako prožitou zkušenost, zatímco s tím komunismem nikdy ne. Takže si myslím, a to není jenom o nějakých českých europoslancích. Stejně tak ti europoslanci z baltských států, z Polska, z Maďarska, ti všichni tam troubí na poplach, že by se toto mělo vzít stejně vážně jako se stalo to vyrovnávání s nacismem.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Je to pro vás urážející, když se o komunismu mluví stejně jako o nacismu a fašismu?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
No, nejen, že je to urážející pro všechny ty, kteří této myšlence věřili a stále věří, a to byla mnohdy i velice široká kulturní fronta. To nebylo jako za Hitlera, kde tam v podstatě se tomu propadali lidé, bych řekl, s vadou charakteru a s mentálním deficitem, protože komunismus byla idea spravedlivé společnosti, dokonce ještě z předkomunistických dob, křesťanství, anarchie a tak dále. A já si myslím, že dávat to do rovnítka může člověk buď negramotný nebo politicky účelově se chovající.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy taky znáte …
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Lenin není Hitler, dokonce Lenin není ani Stalin, protože Lenin nezakládal gulagy. Lenin prosazoval takzvanou novou ekonomickou politiku a tak dále.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy taky znáte určitě knihu Černá kniha komunismu, která mluví o stovkách milionů mrtvých.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Jistě, jistě. Také znám knihu Černá kniha kapitalismu. O obou pracích si myslím, že je zajímavé si je přečíst, i když nejsou nepochybně vyčerpávající a stoprocentně objektivní. Čili nechme historii historikům, bavme se o dnešku. A já tvrdím, že KSČM je strana, která je nejenom legitimní, ale i vrcholně demokratická, která si samozřejmě ty stíny z minulosti s sebou vleče jako všichni ti, kteří zažili minulý režim. Ono to psychické postižení …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pojďme se …
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… je totiž i u řady našich sympatizantů a řadových členů, kdy ti prožili obyčejný pracovitý život, který měli pocit, že budují pro lepší svět, který ten svět samozřejmě dopadl tak, jak dopadl, a snaží se to poučeně budovat znovu. Na tom není nic špatného. Já si myslím, že právě, že ty komunistické strany existují po celém světě, nejenom v té východní Evropě, tak bysme měli být schopni určitého nadhledu a ne propadat tomu stigmatu bývalého sovětského bloku.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
No, já, jestli do toho ještě mohu vstoupit. Myslím si, jedna věc jsou nějaké záměry, intence, úmysly a druhá věc jsou výsledky. A bohužel je to tak, že sebelepší úmysly, ale pokud pak vedou k ďábelským důsledkům, tak myslím si, že ty důsledky nemohou jakýmkoliv způsobem ospravedlňovat ty, ty příčiny. A problém je v tom, že v západní Evropě, přestože si to neprožili tu zkušenost s těmi koncentráky a popravami, tak na to aspoň reflektovali s tím, že většina nebo prakticky všechny ty strany komunistické se přejmenovaly. Vy jste se ještě dodneška ani nepřejmenovali.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy jste byl jedním ze zastánců toho, že by se KSČM mohla přejmenovat. To už jste opustil tenhle názor?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Tak za prvé jsem nikdy veřejně nedeklaroval, že jsem za přejmenování strany. Dokonce, když bylo před patnácti lety referendum, tak jsem, tuším, že to byl listopad 91, teď si nejsem jistý, už je to delší doba, tak tehdy jsem považoval za nečestné vyměnit vývěsní štít a dělat tu samou politiku akorát pod méně provokujícím názvem. Jestli někdy v budoucnosti bude nastolen, nastoleno téma názvu, já to nevylučuji, tak je to především věc straníků, voličů a to, jak přesně ten název vystihuje …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
A váš názor?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… moderní radikální levici.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pane místopředsedo, váš názor, vystihuje teď to, čím chcete být, moderní levicí Komunistická strana Čech a Moravy?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
My jsme teď v procesu, bych řekl, ano, bolestného rozporného očišťování nánosu, který pojmu komunismus přinesl ten režim do roku 89, kdy byla celá řada nezákonitostí, celá řada prostě …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Zkuste mi říct váš stručný názor, ano – ne přejmenovat stranu?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Rozhodně ve straně takto otázka postavená není a nechystáme se k něčemu takovému.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Je tady, je tady v té debatě. Váš názor?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Společenská poptávka bych řekl taky není zvlášť výrazná, u části voličů ano, ale myslím si, že doba nenazrála.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Váš názor tedy ne?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Doba nenazrála.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ano nebo ne, doba nenazrála. Dobře. Pánové, možná jenom poslední věc k této vzrušené debatě. Vášnivá debata se taky tento týden vedla o tom, jestli se má slavit MDŽ nebo nemá. Slavili jste MDŽ nebo s vašimi polovičkami?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Připomněl jsem si samozřejmě MDŽ ne pro jaksi jenom své okolí, ale především proto, že na levici obecně se tento svátek ctí. Připomíná se jeho politicko-emancipační obsah, nikoliv to, co se někdy zkratkovitě říká, že chlapi si to užili a ženský musely ráno jim dávat mokrý hadr na hlavu. Skutečně jde o emancipaci žen. Je to svátek, který má politický, symbolický význam, a také proto je dodržován a respektován i OSN.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vy jste slavil?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ne, já jsem neslavil, já jsem pracoval, ale řada mých spolupracovnic i na těch nejvyšších funkcích jsou ženy, čili já si myslím, že bychom měli k tomu přistupovat tím, že srovnáváme ty určité šance nějakým přirozeným způsobem, ale slavit MDŽ ne, to je prostě … Připouštím, v Evropském parlamentu jsou poměrně vlivné skupiny, které MDŽ slaví, ale já si myslím, že s tou naší zkušeností to, co se tady odehrávalo, si myslím, můžeme dát s tím pohov.
Otázka víz pro české občany a americké radary
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak a my se můžeme podívat zpátky do Evropy, i když to vezmeme trošku oklikou přes Ameriku, protože budeme probírat témata, které se nás všech budou velmi dotýkat.
redaktorka /ukázka/
V Evropě se mluví o lobby zavilých euroústavníků, kteří se snaží proválcovat euroústavu za každou cenu. Vůbec jim prý nezáleží na tom, jak bude euroústava vypadat, zda povede k větší svobodě nebo naopak tvrdé regulaci hlavně, když nějaký text bude schválen. Evropskou ústavu odmítli před dvěma lety v referendech Francouzi a Nizozemci. Skepticky se staví k euroústavě Polsko a také česká vláda není euroústavou nijak nadšená. Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering se v tomto týdnu ovšem znovu vyslovil pro zachování podstaty původního textu, aby mohly být provedeny potřebné institucionální reformy. Potřebujeme však opravdu evropskou ústavu? Není možné řešit tolik zdůrazňované institucionální změny jiným způsobem a je nejlepší cestou k řešení těchto otázek označovat automaticky každého odpůrce euroústavy za škůdce Evropy?
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Než se dostaneme k euroústavě, tak půjdeme do Ameriky. V těchto dnech se vrátil český prezident ze Spojených států. Komunisté označili fakt, že Američané, respektive, že George Bush nepřijal našeho prezidenta, za totální aroganci moci nebo administrativy americké. Pane vicepremiére, s čím přijel vlastně Václav Klaus zpátky do Čech? Přinesla jeho návštěva nějaký posun v těch dvou důležitých sledovaných věcech, a to je radarová základna a víza, nějaký pokrok?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Určitě a myslím neplatí tato teze, prostě pan prezident Bush nemohl Václava Klause přijmout prostě proto, že byl v Latinské Americe celý týden. To byl jediný důvod, proč se tentokrát nesetkali. Ale Václav Klaus jezdí do Spojených států často. Já věřím, že při příští návštěvě k té schůzce dojde. Teď se setkal s viceprezidentem, s ministrem obrany, a ta návštěva byla dobře načasována, bych řekl, ze dvou důvodů. Za prvé, pokud jde o tu otázku víz, která je skutečně palčivá a bolí nás a americký Kongres tady musí jednat, to už prostě nesnese dlouhodobě odkladu a teď se dostal do Kongresu návrh zákona, který by mohl vyřešit ten, tu vízovou problematiku, to znamená, že ani Češi, Poláci a další státy střední a východní Evropy by už ta víza nepotřebovala, čili …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Váš odhad kdy?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já jsem, když jsme na tom začali pracovat loni v létě, a vy si to možná někteří pamatujete, tak já jsem říkal: „Dva roky,“ a teď tedy říkám maximálně rok a půl. Myslím si …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Takže od roku 2009, dejme tomu?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Myslím si, že je realistické skutečně se domnívat, že třeba někdy od ledna 2009, možná třeba i dřív, to závisí na tom, jak rychle ten legislativní proces tam půjde. A pan prezident za to velmi vydatně loboval, myslím, přesně v pravý čas. A ta druhá věc se týká samozřejmě té radarové základny. Já si myslím, ta návštěva, schůzky s ministrem obrany, s viceprezidentem, určitě přispěly k takovému tomu zklidnění té debaty. My jsme mnohokrát říkali, že tato věc bude mít svůj čas, prostě nerozhoduje se teď něco rychle. Začínáme teprv o této věci jednat a myslím si, že je tady na místě určité zklidnění, protože není důvod, není důvod k tomu přistupovat jakkoliv hystericky.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Už víte, kdy vláda odpoví na nótu Spojených států ohledně toho jednání?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já ten přesný den vám ještě neřeknu, ale je to skutečně otázka, teď v březnu odpovíme jako vláda na tu nótu, ale ta nóta vlastně neznamená žádné rozhodnutí, znamená jenom, že začínají jednání.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Start jednání. Posunulo se nějak stanovisko komunistické strany k radarům poté, co se o této věci mluví v celé Evropě, poté, co vyjednává o té věci i český prezident ve Spojených státech?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Já myslím, že to podstatné se určitě nezměnilo. Podstatné je, že celá tato věc je postavená na bilaterální smlouvě mezi Českou republikou a Spojenými státy, že je to tedy něco nad rámec přijatých spojeneckých závazků, že to znamená přítomnost cizí armády na našem území a že to přináší i určité problémy v mezinárodních vztazích, možná i bezpečnostní rizika, takže to jsou v kostce hlavní důvody, proč náš postoj je neměnný, i když samozřejmě vnímám především to, že ten tlak na Českou republiku a Polsko je silný, že tady dochází k určité vnitřní diferenciaci i uvnitř vládních koalic a že bych byl možná opatrnější, pokud jde o tu urychlenou reakci na americkou nótu, protože, jestli je něco významné, tak právě projednání této otázky ve strukturách Evropské unie a NATO, protože samozřejmě evropská obranná a bezpečnostní politika je prostor, kde bysme si mohli vyříkávat, jakým způsobem chce být Evropa bráněná, to samé NATO.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pane místopředsedo, pane místopředsedo, zkuste vysvětlit, byl v tom trošku zmatek tento týden, z některých úst se ozývalo, že celá ta radarová základna je jenom otázka pro nás a pro Spojené státy jako bilaterální záležitost, naopak prezidentský kandidát Nicolas Sarkozy francouzský říká, že by to měla být věc, kterou se bude zabývat celá Evropská unie, podobně o tom mluví i Němci. Jak to tedy vlastně je?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak, pokud jde o Evropskou unii, ta v zásadě tu klasickou obrannou a bezpečnostní politiku stále nemá a ještě dlouho mít nebude. Tam se jedná maximálně o takzvané ty /nesrozumitelné/ mise, což jsou některé humanitární operace, ale společná obrana je v Evropě věcí Severoatlantické aliance, a tam se to samozřejmě diskutuje celá léta. Znovu říkám, dosáhli jsme konsensu na té studii proveditelnosti, to znamená, že členské země NATO včetně těch všech evropských zemí, které jsou členy NATO, vyjádřily souhlas s tím, že něco takového se v budoucnosti má vytvořit, je to proveditelné. Ale někteří se do toho nehrnou, kvůli otázce financí. Pokud by to bylo od počátku třeba projekt NATO, tak všechny členské země včetně nás do toho bude muset přispět nemalou měrou. Francie má vždycky klasické pochybnosti o všem, co se v NATO dává dohromady. Ale já vám uvedu příklad. Všichni znáte takové ty letadla AWACS, mimochodem to také souvisí s činností radaru, i když v trošku jiné sféře, tak to je typický projekt, který začal jako projekt několika zemí, Spojené státy, Británie, popřípadě ještě někdo další a dneska to funguje jako klasická věc v rámci, v rámci NATO a stejně je to s těmi americkými základnami v Německu a ve všech dalších asi sedmnácti …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Čili jinými slovy říkáte – ono se to uklidní a už to nebude lidi tolik dráždit?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Samozřejmě.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Nad americkým projektem jsou dva základní otazníky, a ty souvisí i s geopolitikou a s technologií, protože, jestliže Evropa si své hrozby a rizika vydefinuje po svém způsobu, tak možná se dopracuje k závěru, že tento systém nepotřebuje, protože nereaguje na konkrétní hrozby, a tudíž vystačí, …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Jinými slovy, že nám hrozí něco jiného než Americe?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
… vystačí, vystačí si s tím, co v podstatě na našem území už existuje, což je protivzdušná obrana státu. Máme tady radiolokátory, který jsou páteřní sítí této protivzdušné obrany státu, jako jsou u Slavkova nebo /nesrozumitelné/. V Maďarsku teď rozhodli o budování dalšího lokačního zařízení, tuším, v /nesrozumitelné/, takže tady určitý systém proti nějakému vzdušnému napadení existuje a my máme zavádět technologii, která slouží za prvé současné americké administrativě, a za druhé, samotní Američané nad ní nemají, nemají jasno, jestli je dostatečně efektivní, jestli vůbec ty vynaložené peníze nejsou spíše malá domů jaksi vojenskému /nesrozumitelné/ komplexu, místo aby ty hrozby pro Ameriku snížily.
Potřebuje Evropa euroústavu?
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak já se jenom dostanu možná k jiné věci, než jsou jenom radary, a to je evropská ústava a spíš to, co je kolem ní nebo to, co by mělo být za ní. Tento týden tady také byl v Praze ministr pro evropské záležitosti Spojeného království britského a říkal, že jestli je něco důležitého, tak je to zpopularizovat vůbec Evropu mezi Evropany, a že to by mělo být jedním z témat našeho předsednictví za dva roky. Vy chcete zpopularizovat Evropu mezi Evropany, bude to jeden z úkolů, který si Česká republika dá jako ten jeden z hlavních?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak já jsem s Geoffrey Hoonem měl ve středu snídani. Zrovna toto si nevzpomínám, že on by u toho rozhovoru vytáhnul jako úkol číslo jedna, ale nepochybně ano. Tak naše předsednictví spadne do té jarní části roku 2009, čili bude probíhat volební kampaň do Evropského parlamentu. A nepochybně jak Evropská unie, tak ta témata, která bude hájit, o které se povedou spory, tak přirozeno, přirozeným způsobem budou v popředí pozornosti, i kdybychom ji …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ale že byste udělali reklamní kampaň ve jménu České republiky na Evropskou unii, to nechystáte?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já si myslím, že to je právě přesně to, co bychom moc dělat neměli. Že spíš bychom měli vést tu diskusi o tom, co Evropa potřebuje. A ta debata o té, o té ústavě, já se domnívám, že Evropa především potřebuje reformy daleko spíše než tu ústavu tak, jak byla dojednána. Tu tolik nepotřebuje a o tom ani se vlastně nevede ta debata dneska, ta debata se vede o tom, co z toho původního textu když tak zachovat.
Co Evropě hrozí?
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak a my se můžeme jít podívat taky na to, co Evropa potřebuje a hlavně na to, co Evropě hrozí.
redaktorka /ukázka/
V Madridu probíhá za mimořádných bezpečnostních opatření soud s devětadvaceti obžalovanými z podílu na teroristických útocích na madridské vlaky před třemi lety. Při útocích zemřelo sto devadesát jedna lidí a osmnáct set dvacet čtyři lidí bylo zraněno. Rubají Usmán Sajíd Ahmad považovaný za jednoho z hlavních organizátorů atentátu stále odmítá soudu odpovídat na jakékoliv otázky. Také další obvinění dávají najevo, že soudem pohrdají a nehodlají komunikovat. V Británii zase vyšlo najevo, že až dva tisíce islámských extremistů připravuje teroristické útoky proti civilním cílům. Fanatismus se rozmáhá i v jiných státech Evropy. Máme zaujmout svůj oblíbený postoj, tedy tvářit se, že se nic hrozného neděje a nás se to netýká a jsou evropští politici ochotni a schopni udělat něco opravdu podstatného kromě postupného omezování svobody všem Evropanům?
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Vážné téma, jednoduchá otázka. Jak se má Evropa bránit podobným útokům do budoucna, co myslíte?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Za prvé, vojenská obrana není to nejlepší vůči terorismu. Za druhé, terorismus se někdy zneužívá pro politické a mezinárodně-politické cíle, to znamená, právě onu cizí přítomnost na našem území. A pokud jde o vnitřní politiku, i ve Spojených státech to mohli zažít po 11. září, omezování lidských práv, omezování občanských práv.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Čili toho se bojíte víc než terorismu?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Já si myslím, že s terorismem je třeba bojovat, ale je třeba hledat adekvátní prostředky a ne tohoto tématu zneužívat.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Terorismus je nástroj. To, co je skutečně hrozba, příčina, je ten fanatismus těch některých islámských radikálů. To není něco, co by vznikalo v Evropě jen tak samovolně odzdola. To je samozřejmě živeno, sponzorováno často ze zemí mimoevropských. A imunní nebo chráněn není nikdo. Ty útoky byly v Londýně, v Madridu, tedy země, které se připojily ke Spojeným státům, ale byly také třeba v Rusku. Čili země, která se nepřipojila. Ty sítě byly rozkrývány v Německu, ve Francii. Čili je to nepochybně společné ohrožení a musíme tomu předcházet. Samozřejmě vojenská odpověď není ta jediná. Musí to být kombinace nástrojů finančních, ekonomických, policejních, ale také obranných.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Co může ale Evropa, kde se islám může rozmáhat, proti tomuto dělat, proti fašizujícím tendencím v těch islámských komunitách? Má zastavit imigraci, má deportovat muslimy, kteří jsou tady nebo co má dělat?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak my naštěstí ten problém necítíme nebo necítíme tak přímo, protože jsme nikdy nebyli, nebyli předmětem té imigrace z muslimských zemí, ale samozřejmě v zemích jako Holandsko, Francie, Německo, Británie, tam je to velice žhavé téma. A samozřejmě nelze za takové situace nechat ta stavidla té nekontrolované imigraci povolena. Je třeba to významným způsobem regulovat.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Čili vy byste se přimluvil za to, aby další příliv imigrantů z těchto zemí byl zastaven?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak zastaven je absolutní slovo. Já jsem řekl, že by měl být nějakým způsobem …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Omezen.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… regulován.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
S tím souhlasí i komunisté nebo ne?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Budeme žít za krátkou dobu v schengenském prostoru. Je tady režim pracovních povolení a režim politického azylu. To je základ, o kterém se můžeme bavit, ale v každém případě bych nedělal z každého musulmana automaticky fundamentalistu, tak tomu není. Podstatná část muslimů jsou lidé stejně jako my.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
V souvislosti s hrozícím terorismem se také mluví o boji s terorismem, válka v Iráku, válka v Afghánistánu. Měla by Česká republika podle vás nějak zvýšit ještě svoji přítomnost na těchto mezinárodních operacích? Zvýšili jsme počet vojáků v Afghánistánu. Chystá vláda něco dalšího?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já si myslím, že teď akutně nic nechystá nějaké další zvýšení. My máme tu nebo připravuje se ta již parlamentem rozhodnutá posílená účast v Afghánistánu, což je odpověď všech zemí členských v Severoatlantické alianci. Máme tu policejní přítomnost v Basře na jihu Iráku a myslím si, že pokud zůstaneme v Kosovu a Kosovo nemůžeme opustit, protože tam se teď chystá velice vážné rozhodování o tom budoucím statutu, a ta přítomnost je tam velmi zapotřebí, tak si myslím, že nemáme kapacity na to to zvyšovat dál.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Pochybuju, že byste byl proti tomu, abysme zvyšovali?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
My jsme pro ekonomické vztahy k těmto zemím, my jsme pro humanitární akce, v každém případě nejsme pro vojenské zásahy a vojenské mise, protože si myslím, že nepomáhají. Výsledky vojenských operacích v Afghánistánu nebo v Iráku jsou všeobecně známy, jak jsou kritizovány koneckonců i v Americe.
Vlajka pro Tibet
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak a my se můžeme jít podívat na další téma, které bylo sice mezinárodní, ale vlastně domácí. Možná, že jsme si v naší historii mnohokrát přáli, když jsme byli okupováni, aby nás někdo osvobodil, nebo aspoň podpořil, a to je přesně taky otázka vztahu k Tibetu a vztahu k Číně, proč vyvěšovat vlajku Tibetu?
redaktorka /ukázka/
Ministr životního prostředí a předseda zelených Martin Bursík vztyčil v pátek ráno přes stížnosti čínského velvyslanectví před budovou svého úřadu v pražských Vršovicích tibetskou vlajku. Do celosvětové akce Vlajka pro Tibet, která připomíná povstání Tibeťanů proti čínské okupaci ve Lhase, se tak poprvé zapojil český vládní úřad. Tibetská vlajka bude ve Vršovicích viset až do pondělí a vicepremiér chce, aby nezůstalo pouze u symbolu. Akci Vlajka pro Tibet bývalé české vlády, stejně jako kabinety v celé řadě dalších států, výrazně nepodporovaly, a to kvůli tomu, že Čína je silným obchodním partnerem. K akci se letos přihlásilo v Česku tři sta osmnáct měst, v řadě z nich už začaly výstavy na téma života v Tibetu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak vlajka pro Tibet vlaje nad českým ministerstvem životního prostředí. Čína se zlobí nebo čínská ambasáda se zlobí. Co vy, pane místopředsedo, taky jste vyvěsil vlajku doma nebo na ministerstvu?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Ne, já jsem, já jsem vlajku nevyvěsil. Podívejte, na jedné straně já jsem člověk, který vzešel z toho lidsko-právního a disidentského prostředí. Když tady byl naposledy dalajláma na podzim, tak jsem se s ním setkal a samozřejmě aktivity na podporu posílení lidských práv a svobody v Tibetu jsou mně blízké a sympatické. Já bych nikdy nekritizoval ta různá města, obce a další přímo volené orgány za to, co dělají, naopak to má mé sympatie. Z druhé strany byl bych asi trošku opatrný, pokud jde o vyvěšování vlajky na vládních úřadech, že jo, protože ty jsou součástí jistého systému. Já chápu, Martin Bursík to učinil jako takový na jedné straně skautský čin, na druhé straně možná trošku dobrý marketingový tah. Nechci ho za to nějakým způsobem kritizovat …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ale tleskat mu taky nebudete, jestli to chápu dobře?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Tak my diplomaté vždycky budeme zastávat, zastávat názor, že máme postupovat vždycky s rozvahem a s rozmyslem ve vztahu k té konkrétní věci spíš, než k tomu, jakým způsobem se to prodává, prodává venku, ale ten názor, že by se to nějakým způsobem promítlo třeba do obchodních vztahů s Čínou, já si myslím, že je nesmyslný.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
To je přesně věc, kterou vytýkají takovému postoji komunisté. Tvrdí: „Čína je moc velký obchodní partner. Nemáme ji dráždit tím, že vyvěšujeme vlajku Tibetu.“ Proč to ale neudělat, pane místopředsedo, když Čína Tibet okupuje?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Také respektuji, když nějaká občanská iniciativa či komunita se přihlásí k problémům Tibetu. Na druhou stranu ústavní činitelé by měli mít určitou odpovědnost, ale také i komplexnější přístup. Je otázka, co lidským právům více prospěje a co jim více uškodí. Samozřejmě, že o dobách padesátá léta, kdy vrcholil maoismus, se můžeme bavit z různých pohledů, ale dnešní Čína se velmi mění a myslím si, že točit pozornost na autonomii této oblasti, na ochranu kulturních tradic a tak dále by bylo možná přínosnější, než takovýmhle trochu nepromyšleným způsobem provokovat.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Máme tomu rozumět tak, že to je takový postoj – když jde o kšeft, tak se radši stáhnem a nebudem je dráždit?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Ne, já myslím, že je třeba najít vhodnou formu, kde vést debaty, vhodnou úroveň, kde vést debaty. Na druhou stranu, i když zelená strana má ve svém vývěsním štítu právě lidská práva, což je mi sympatické, tak se obávám, že ve vztahu k některým orientálním filozofiím je to pro ni trochu módní záležitost a že také, pokud jde o lidská práva, měří dvojím metrem. Jsou ve světě země, kde jsou lidská práva také pošlapávána, ale protože jsou to partneři Spojených států, tak se o tom tolik nemluví.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak my se teď pojďme podívat na to, jak vlastně dopadlo našlo hlasování, a tím se vrátíme k té původní otázce. „Ohrožuje podle vás KSČM slovy o Leninovi a revoluci ústavní zřízení České republiky?“ Vzácně vyrovnané hlasování, padesát dva procent našich diváků si myslí, že ano, osmačtyřicet říká, že ne. Překvapivé nebo nepřekvapivé, nepřekvapivý výsledek hlasování?
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
Já si myslím, že ne, že v té polovičce, která tvrdí, že neohrožuje, tak je tam určitě dobrá polovička z nich, která, které ty řeči o návratu k Leninovi samozřejmě vadí, ale zároveň to jsou liberálové, kteří vědí nebo věří, že máme svobodu slova a …
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Ať si říkají, co chtějí.
Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/
… řeči, ať si říkají prostě, co chtějí, nesmíme jim jenom ten návrat k Leninovi za žádnou cenu dopustit.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/
Reprezentativní výzkum by asi víc posílil tu stranu, ne ale i tak děkuji všem, který utratili za tu SMSku.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
Tak a my děkujeme, že jste se dívali na Nedělní partii, mějte se prima. A nezapomeňte, příští týden to tady bude hodně speciální Nedělní partie, tak si ji nenechte ujít.