Senátor Vondra chce zamezit chátrání doksanského kláštera

Právo 12.1.2007 autor: Karel Otcovský

Pracovní návštěvou kláštera v Doksanech s úmyslem pomoci zastavit jeho chátrání zahájil na počátku tohoto týdne senátor za Litoměřicko a Slánsko Alexandr Vondra (ODS) svůj letošní první senátní den v regionu.

Rozsáhlý areál z roku 1141, který je dominantou obce, již několik let chátrá. Vzhledem k jeho bídnému stavu se turisté projíždějící Doksany u památky ani nezastaví.
Respektive zastaví, ale již vstupní brána je v tak zoufalém stavu, že je nic neláká pokračovat v prohlídce,smutní nový starosta obce Jaroslav Vaníček (SNK) a připomíná, že i kdyby pokračovali v uvažované návštěvě kláštera, příliš by neviděli.
Krypta je totiž zavřená, stejně tak jako park, v němž rostou vzácné stromy. Kostel pak církev otevírá pouze při konání církevních obřadů. Obec v čele s Vaníčkem by současnou situaci chtěla změnit k lepšímu. Pomoci by vedle vlastníka objektu, kterým je stát, mohl ve spolupráci s řádem premonstrátek, který část kláštera vlastní, i novopečený senátor.
Současnou situaci této významné kulturní památky považuji za kritickou. Pro záchranu kláštera udělám vše, co bude v mých silách, přislíbil Vondra nezávazně pomoc na parlamentní půdě.
Podle představ vedení obce by zde mohla například vzniknout malá galerie výtvarných děl, která odsud pochází, stejně jako menší muzeum pivovarnictví, protože do roku 1948 se v části areálu vařilo pivo. Za nejdůležitější pro nadcházející čtyři roky mého působení v čele obce považuji právě oživení této památky. A to tak, aby se stala místem, na které budou mířit stovky turistů, plánuje starosta.
Na realizaci chybějí ale peníze. Záchrana celého areálu doksanského kláštera by podle odhadů odborníků vyšla na miliardu. Tu pochopitelně od státu nedostaneme. Existuje však tři roky starý projekt, podle něhož by se za 440 miliónů korun dala zrenovovat alespoň část kláštera, kterou bychom poté mohli využít,přiblížil svou představu Vaníček.

Doksany – Jedna z nejvzácnějších památek v zemi, zámek, pivovar a klášter v Doksanech na Litoměřicku, chátrá. Jeho chloubou je unikátní románská krypta nebo vzácné stromy vysázené před stovkami let. Do krypty ani do zahrady se ale žádný turista nedostane, jsou zavřené.
Situaci chce změnit nové vedení obce. „Za nejdůležitější ve funkčním období považuji právě oživení této památky. Turistický ruch je jednou z mála možností, jak získat peníze,“ vysvětluje Jaroslav Vaníček, starosta Doksan.

Klášter premonstrátek založil zřejmě v letech 1144-1145 kníže Vladislav II. s chotí Gertrudou. Vzdělávala se zde i dcera krále Přemysla Otakara I., dnes již svatá Anežka Česká (1205-1282). Koncem 17. století začala velkorysá přestavba, ale největší zásluhu o rozkvět kláštera má probošt Josef Mika (1669-1733). Ten dal přestavět klášterní chrám do dnešní podoby, opatřil velkou část jeho výzdoby a napsal dějiny kláštera. Dnes zde žije jen sedm sester. Část kláštera byla v minulosti opravena. Protože je veden mezi nejvzácnějšími památkami v zemi, stát ho nemůže prodat ani dlouhodobě pronajímat.
Doksany leží dvacet minut jízdy autem od Prahy, půl hodiny od Ústí. „Ročně tudy projede do Terezína tři sta tisíc lidí. My bychom chtěli, aby se jich část zastavila,“ říká Vaníček. Hlavní překážkou záchrany jsou ale peníze.
Rekonstrukce celého areálu by stála miliardu korun. „Tu pochopitelně od státu nedostaneme. Existuje však tři roky starý projekt, podle něhož by se za 440 milionů korun dala zrenovovat alespoň část kláštera, kterou bychom poté mohli využít,“ říká starosta Jaroslav Vaníček.
Nejrychleji se podle něj dá zpřístupnit právě zahrada, v níž jsou stromy staré tři nebo čtyři staletí. „Jsou tam třeba tři liliovníky tulipánokvěté. Loni v létě kvetly všechny. Můj osobní názor je, že kdyby se kolem toho něco dělalo už dřív, mohla už být aslepoň zahrada na seznamu UNESCO,“ uvedl starosta.
Dlouho by nemusela trvat ani oprava krypty. Kostel ale spravuje církev, která jej otevírá jen při církevních obřadech. Část areálu využívají sestry premonstrátky, kterých momentálně v Doksanech žije sedm. Proti návštěvám turistů nic nemají. „Pokud budou turisté u krypty nebo v zahradě, nás to nijak neovlivní. Ani se nás to netýká, my nejsme vlastníkem. Udržujeme jen naši malou část kláštera,“ říká sestra Alberta. Aby turisté oživili celou doksanskou památku, hledá obecní úřad pomoc na různých místech. Se získáním peněz z evropských fondů by mohlo pomoci ministerstvo kultury. Tento týden si klášter prohlédl i senátor Alexandr Vondra. „Má zájem nám pomoci. Může být i ve vládě, takže jeho možnosti by mohly být ještě větší,“ věří v podporu senátora Vaníček.
Stejně tak si ale přeje spolupráci se strahovským klášterem, kde sídlí vedení řádu premonstrátek. Strahovský klášter by například mohl do Doksan poslat stálého duchovního. Kněz by pak mohl být pro obec partnerem při dalších záměrech. Až dosud se totiž v klášteře faráři často střídají.

Možnosti: galierie nebo muzeum pivovarnictví

Pokud by se klášter zrenovoval, mohla by v něm například vzniknout galerie výtvarných děl, která odsud pochází, nebo malé muzeum pivovarnictví. Pivo se v klášteře vařilo až do roku 1948. „Ještě loni tam byl historický dopravníkový systém. Bohužel byl rozkraden,“ krčí rameny Vaníček.
Aby klášter nechátral, chce obec přispět k jeho záchraně. Opravená památka by místo zlodějů nebo vandalů měla lákat turisty, kteří u ní dnes ani nezastaví. „Respektive zastaví, ale již vstupní brána je v tak zoufalém stavu, že je nic neláká pokračovat v prohlídce dál,“ říká Vaníček.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – severní Čechy