Na semináři Centra pro ekonomiku a politiku na téma „Česko-německá deklarace – deset let poté“, na pozvání prezidenta republiky Václava Klause vystoupili, Alexandr Vondra – místopředseda vlády pro evropské záležitosti, Helmut Elfenkämper – velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR, Eva Hahnová – historička, Václav Houžvička – Sociologický ústav Akademie věd ČR a Michal Petřík – poradce prezidenta České republiky. Moderátorem semináře by prezident Václav Klaus.
Česko-německá deklarace, od jejíhož podpisu minulou neděli uplynulo deset let, byla vyjednána s vědomím, že s minulostí již nic udělat nelze, a volila proto vyvážená slova, nikoliv politické pozérství.
V debatě o deklaraci v pražském Autoklubu to včera řekl prezident Václav Klaus, který klíčový dokument česko-německých vztahů v roce 1997 coby premiér se svým německým protějškem Kohlem podepsal. Klaus také zdůraznil, že význam deklarace členství v EU nijak nezmenšuje. „Členství v Unii vzájemné pocity křivd totiž neřeší,“ prohlásil.
Tehdejší šéf vyjednávač deklarace Alexandr Vondra dodal, že dokument historický problém neuzavřel, ale odsunul na akademickou půdu a do neziskových organizací.
Podle Alexandra Vondry Česko-německá deklarace není „Mnichovskou dohodu“ na úkor sudetských Němců, jak se domnívají někteří čeští komentátoři, kteří by bývali spíše prosazovali dohodu mezi Prahou a Mnichovem, místo dohody mezi Prahou a Berlínem (resp. tehdy Bonnem). Česko-německá deklarace je podle něho kompromisem, který však v historickém kontextu splnil svůj účel. Zřetelným výsledkem deset let starých jednání je poznání, že debaty o rozdílných názorech na minulost jsou možné, ale nebudou ani jednou stranou vznášeny k soudům a mezinárodním jednáním.
Na závěr svého příspěvku poznamenal, že Česko-německá deklarace nevyřešila všechny historické problémy a křivdy, ale vyřešila mezinárodní kontext, ve kterém se oba státy pohybují. Svůj příspěvek zakončil slovy Hanse Dietricha Genchera „buď máme společnou budoucnost, nebo vůbec žádnou“.
