Senát PČR, 10. února 2009, COSAC, setkání EU předsedů národních parlamentů
COSAC – setkání předsedů
vystoupení A. Vondry, místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
v Praze 10. února 2009
PRIORITY CZ PRES
Vážené dámy, vážení pánové,
v roce 2009 si připomínáme celou řadu výročí. Slavíme nejen 20 let od pádu železné opony, či 5 let od velkého rozšíření EU, které znovusjednotilo Evropu rozdělenou 40 lety totality.
Letos v květnu si také připomeneme 20. výročí založení COSACu v Madridu. Zároveň právě před 10 lety vstoupila v účinnost Amsterodamská smlouva, která COSAC právně uznala. A konečně rok 2009, jak věříme, bude rokem Lisabonské smlouvy, která, vstoupí-li v platnost, bezprecedentně posílí kontrolní roli národních parlamentů v komunitárním procesu a přispěje tak dalším krůčkem k prohlubování demokracie v EU. Česká vláda a české předsednictví patří k předním obhájcům posilování role národních parlamentů. Pro úspěšnou budoucnost evropského projektu považujeme za naprosto zásadní, aby národní parlamenty měly těsný kontakt s evropskou integrací a naopak – aby vývoj v EU nesl otisk národní reality, kterou nejlépe odrážejí zákonodárci jednotlivých členských zemí.
Jsem velmi rád, že tu dnes mohu před Vámi promluvit a představit Vám priority českého předsednictví. Mottem českého předsednictví, které jsme si zvolili již s velkým předstihem je Evropa bez bariér – Evropa plně využívající svůj ekonomický, politický i lidský potenciál. Evropa, která odstraňuje vnitřní překážky, jež nám v dosažení tohoto cíle dosud brání. Evropa otevřená dovnitř i navenek. Kladu důraz na slovo „otevřená“. Dnes, v době krize, se musíme více než kdy jindy snažit neopakovat chyby minulé, které dovedly Evropu a pak i svět do osidel druhé světové války: musíme každý den vyhánět strašidlo protekcionismu. Cestu k prosperitě nám ukázala už Messinská konference – už tehdy jsme věděli, že jen společně se nám podaří uspět na poli světové ekonomiky i politiky. Že společný trh a společná koordinovaná politická řešení, která respektují pravidla hry, jsou ta správná odpověď v krizi – nikoli budování národních pevností. Nezapomínejme proto dnes na tento odkaz. Nezapomínejme na něj v době, kdy vidíme na ulicích slogany „the French cars to be made on French soil“ nebo American steel for American bridges“
České předsednictví si jako priority zvolilo 3E: Ekonomika, Energetika a Evropa ve světě.
I. Ekonomika
Klíčovým úkolem českého předsednictví v ekonomické oblasti bude učinit ve spolupráci s členskými zeměmi vše pro znovunastartování ekonomického růstu a ozdravění finančních trhů v EU. Nástrojem k tomu bude především implementace závěrů summitu G20 z listopadu 2008 a závěrů prosincové Evropské rady, jakož i přijetí klíčových legislativních aktů (jako směrnice o kapitálové přiměrěnosti , legislativa upravující ratingové agentury , Solvency II, atd)
Jedním z výrazných stimulů evropské ekonomiky by měla být implementace Evropského plánu obnovy, na které se právě v dnešních dnech intenzivně pracuje. Tuto středu by se na pracovní úrovni mělo jednat o konkrétních projektech, které budou ze zdrojů alokovaných na plán obnovy financovány. Nedávná plynová krize jednoznačně ukázala, že projekty energetické infrastruktury, projekty, které posilují energetickou bezpečnost, si zaslouží v této souvislosti zvláště velkou pozornost.
Důležitým úkolem CZ PRES bude plán obnovy zakotvit v rámci existujících středně a dlouhodobých iniciativ založených na strukturálních reformách a stabilizačních politikách, jako je Lisabonská strategie a Pakt stability. Věříme, že zpomalení růstu musíme vnímat i jako příležitost, jak zvýšit úsilí k provádění reforem, k posilování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Nástroji pro to jsou mj.:
Odstraňování zbývajících bariér 4 základních svobod vnitřního trhu, které uvolní dodatečný ekonomický potenciál (= např. zvýšení profesní a geografické mobility pracovníků, modernizace legislativy ke koordinaci sociálního zabezpečení migrujících pracovníků)
Better regulation – snižování administrativní zátěže, které teď v krizové době zvláště uleví malým a středním podnikům, nejvíce postiženým krizí (= Akční program na jarní Evropské radě, 3rd Strategic review, impact Assessments). Nezapomínejme, že velké mamutí koncerny jsou schopny lobbovat za své zájmy, ale malé a střední podniky nemají tutéž sílu. Nejvíce jim pomůže právě snižování administrativní zátěže.
Vzdělání, výzkum a inovace, které rozvinou lidský potenciál (= European Research Area, velké výzkumné infrastruktury).
II. Energetika
V lednu zažilo naše předsednictví velice ostrý start, když Evropa opět musela nedobrovolně „pískat“ plynový zápas mezi Ukrajinou a Ruskem. Myslím, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že CZ PRES prokázalo značnou prozíravost, když zařadilo energetiku mezi své hlavní priority. V příštích měsících se chceme soustředit hlavně na rozvoj krátko, středně a dlouhodobých opatření, která mají pomoci zabránit opakování energetických krizí, resp. se na ně lépe připravit a udržet jednotu EU.
Strategická dlouhodobá opatření – diverzifikace zdrojů, tranzitních cest a dodavatelů. CZ PRES bude podporovat rozvoj všech projektů, které přispějí k diverzifikaci a zvýší tak energetickou bezpečnost EU. Potřebujeme mít vlastní nástroje ve vztahu k našim energetickým partnerům. Ve vztahu k Ukrajině potřebujeme alternativní tranzitní cestu – z tohoto hlediska má Nordstream opodstatnění. Ve vztahu k Rusku zase hledáme alternativního dodavatele – v tuto chvíli je jedinou pozemní alternativou pro dopravu plynu do EU Nabucco. EU by měla investovat do projektu více politické i finanční pozornosti a rozptýlit tak pochyby producentských zemí i investorů o budoucnosti tohoto plynovodu. Jen si vzpomeňme – nebýt toho, že americká administrativa mocně podpořila Baku-Ceyhan, nemohl dnes plnit tu důležitou diverzifikační funkci, kterou plní. CZ PRES hodlá rozvinout energetický dialog se všemi tranzitními a dodavatelskými zeměmi z Kaspické oblasti, k čemuž má přispět i jarní Southern Corridor Summit – East West Link v Praze. Chceme dát dohromady jak země, které mají plyn (Ázerbajdžán), tak země tranzitní (Turecko).
Střednědobá opatření – budování scházející infrastruktury a jejího propojení (= sever-jih, energetické ostrovy)
Krátkodobá nouzová opatření – neboli evropská solidarita v praxi. Naléhavě potřebujeme opatření, která by nám umožnila pomoci zemím, které se octnou v nouzi, jako letos Bulharsko či Slovensko. Dosud tomu brání řada technických překážek, některé země např. nemohou otočit tok plynu v potrubí. CZ PRES spustí tento měsíc konzultace s ostatními členskými zeměmi, tak abychom na jarní ER mohli předložit dokument s konkrétními návrhy, jak se s touto výzvou vyrovnat.
Kromě hledání receptů na snižování energetické závislosti Evropy samozřejmě CZ PRES nezanedbá ani iniciativy, které už leží na stole, ať je to klimatický balíček, kde bude naším úkolem připravit Evropu na Kodaň, či třetí energetický balíček k dokončení vnitřního trhu s energií, jehož finalizace je naší prioritou.
III. Evropa ve světě
Gruzínská i plynová krize ukázaly, že Unie chtě-nechtě už je globálním hráčem na poli zahraniční politiky. Tváří v tvář množství výzev, kterým svět dnes čelí, je stále více zřejmé, že Evropa musí přijmout svůj díl odpovědnosti za světovou bezpečnost. Stejně tak je zřejmé, že v řešení těchto výzev nemůže nikdo obstát sám – pevná transatlantická vazba je podmínkou našeho úspěchu v globálním světě v tomto století. Priority CZ PRES v oblasti vnějších vztahů toto vše odrážejí. Mají svou východní dimenzi – orientovanou k východním sousedům a Rusku, a svou dimenzi západní (která míří ke Spojeným státům).
Východní partnerství
Východní partnerství je hlavní zahraničně-politickou prioritou CZ PRES. Nedávná plynová krize má nejen své technické, ale i politické implikace. Krize zvýraznila, jak důležité je, aby EU přijala zodpovědnost za stabilizaci svého východního sousedství a věnovala mu více politické i jiné pozornosti. Je v našem strategickém zájmu, aby naši východní partneři sdíleli tytéž standardy, které jsou klíčové pro transparentní fungování tržní ekonomiky, ale i obchod a koneckonců i demokracie. Chceme proto na jaře spustit východní partnerství summitem, který se bude konat v Praze.
Transatlantická vazba
Nová americká administrativa nastoupila nedávno do úřadu a napříč Atlantikem panuje shoda, že bychom měli posílit vzájemnou spolupráci v řadě oblastí – ať jde o třetí země, ekonomické, bezpečnostní, humanitární, energetické či environmentální výzvy. CZ PRES plánuje uskutečnit neformální summit EU-USA v Praze, který by byl příležitostí diskutovat o dvou důležitých tématech, která nebudou pokryta dalšími evropskými mítingy prezidenta Obamy: náš společný postoj na Kodaňskou konferenci o post-kjótském režimu a Blízký východ. To jsou témata, která musí projednávat EU na jedné straně a USA na straně druhé. Rádi bychom také posílili regulatorní spolupráci mezi oběma břehy Atlantiku prostřednictvím transatlantické ekonomické rady . Naším cílem bude vyhnout se protekcionismu a izolacionismu na obou stranách.
Rozšíření
Neměli bychom ve světle mezinárodních krizí, jako gas či Gaza, zapomínat na naše dlouhodobé cíle – v první řadě na stabilizaci a postupnou integraci Západního Balkánu do evropských struktur. A jakkoliv v některých politických kruzích může panovat únava, nesmíme polevit a musíme pokračovat. V březnu se bude konat konference 5 let poté, která zhodnotí dopad rozšíření a jeho přínos nejen pro nové, ale i pro staré země. Jedná se o geopolitický úspěch, ale i o přínos v prozaičtějších oblastech, včetně ekonomiky. Buďme si vědomi, že bez těchto zemí nebude sjednocení kontinentu nikdy úplné.
Závěr
Vážené dámy, vážení pánové, jak vidíte, i bez mezinárodních krizí bude mít CZ PRES nabitý program – přestože z médií byste mohli někdy nabýt dojem opačný… Na bilanci výsledků CZ PRES nastane čas až v létě. Dnes jsme odhodláni odvádět naši práci a povinnosti, které máme vůči Unii, řádně a se vší odpovědností a v zájmu všech členů EU. Věřím, že Evropu přesvědčíme činy. Těším se Vaši zpětnou vazbu a přeji Vám plodnou diskusi.
Děkuji za pozornost.