Otázky Václava Moravce, 22.6.2008
Moderátor
Poslaneckou sněmovnu čeká ve středu mimořádná schůze o vyjednávání Topolánkovy vlády s Američany o umístění radaru v Brdech. Schůzi svolala opozice. Sociální demokraté ale přišli už o čtvrtého poslance a to o Petra Wolfa. Prvními hosty Otázek proto jsou vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Vítejte v Otázkách, Hezký dobrý den.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Hezkou neděli.
Moderátor
A také šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček. I Vám přeji hezký dobrý den.
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Dobrý den.
Moderátor
Pane předsedo, počítáte s tím, že Petr Wolf, který odchází z poslaneckého klubu ČSSD podpoří středeční program schůze?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Předpokládám, že tak učiní. On vždy v historii říkal, že sice má trošku odlišný názor na americký radar nicméně, že bude hlasovat s klubem ČSSD. Já nevím, že by se stalo něco tak zásadního, co by změnilo jeho názor. Já pevně věřím, že i když opustil klub ČSSD, tak podpoří navržený program schůze.
Moderátor
Počítá zase ODS s tím, že naopak to bude Petr Wolf, který teď se stává jejich poslancem, který podpoří radar z ČSSD, pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Absolutně nevím, nemám tušení. Pana poslance, Wolf, já se s ním ani neznám. Je to vnitřní záležitost klubu ČSSD a poměrů v ČSSD.
Moderátor
Ale která vám může nahrát jako vládě. Petr Wolf byl poměrně vstřícný k umístění radaru.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To není žádné tajemství, že v ČSSD je několik poslanců, zdaleka ne jediný, kteří se k té záležitosti rozmístění radaru v ČR stavěli konstruktivně nikoliv nějak vypjatě negativně. To není žádné tajemství. Někteří z nich to byli ochotni říkat i veřejně.
Moderátor
Vy počítáte s tím, že on bude jedním z těch poslanců, který v tom závěrečném hlasování, až se bude hlasovat o česko-amerických smlouvách, tak zvedne ruku?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To hlasování v Parlamentu. Ta smlouva zatím ještě není podepsaná. Podpis je naplánován na druhý červencový týden. Pak to bude projednáváno v Parlamentu. Hlasování může přijít na pořad dne někdy ke konci roku. Každopádně budeme chtít, aby se hlasovalo, když tu podporu mít bude.
Moderátor
Jak bylo řečeno, Poslaneckou sněmovnu čeká ve středu mimořádná schůze. Opozice by na ni chtěla prosadit usnesení o zastavení vyjednávání o umístění radaru. Teď ČSSD kvůli odchodu čtvrtého poslance z poslaneckého klubu od voleb v roce 2006 posílají vládě následující výhrůžku.
Michal Hašek /ČSSD/, předseda poslaneckého klubu, 21.6.2008:
Pokud by se náhodou stalo, že takovým zvláštním způsobem se teď objeví 2 – 3 fanoušci v české Poslanecké sněmovně, možná víc já nevím, kteří najednou zjistí, že americký radar je fajn a na základě toho by nějakou velmi těsnou většinou prošla smlouva ratifikací, pak musím říct jménem ČSSD, že to budeme považovat za proces, který proběhl sice legálně, ale nikoliv legitimně. Po volbách ve kterých ČSSD bude mít možnost sestavit vládu se k celé záležitosti znovu vrátíme včetně případného přehodnocení s takto ratifikovanou smlouvou mezi ČR a USA o americké radarové stanici.
Moderátor
Zaznělo v sobotu varování sociálních demokratů. Není pane předsedo Hamáčku, byť při pochopení toho, co se děje s poslaneckým klubem ČSSD a čtvrtým poslancem, který odešel, není to možné chápat jako poškození zájmů, zahraničně politických zájmů ČR, když vyhrožujete vypovězením těch případných smluv?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Co jiného nám zbývá? Vláda zvolila velmi nestandardní taktiku. Myslím nestandardní taktiku v takto závažné věci.
Moderátor
Kde máte důkazy pro to, že vám Wolfa vzala vláda?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
To je skoro jak přes kopírák. Vždycky, když je vláda v problému, důvěra vládě, prezidentská volba, nyní radar, tak se objeví „konstruktivní“ poslanec, kterému je vyhrožováno, je vydírán, poté zveřejní, že vystupuje z poslaneckého klubu, pak požádá o policejní ochranu, kterou dostane aby si to náhodou nerozmyslel. To přesně jak přes kopírák. Samozřejmě, že konkrétní důkazy nikdo nemá a nikdo nikoho neviděl, ale když se to opakuje po několikáté, to už není náhoda.
Moderátor
Opravdu tedy počítáte s tím, že je ve hře varianta případného vypovězení smluv pokud vládě projdou smlouvy o umístění radaru,
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Takto zásadní otázka a to je bezpečnostní otázka pro ČR přece nemůže být ve Sněmovně prohlasovaná jedním, dvěma hlasy, ještě takto získanými. Na to by měl být konsenzus mezi hlavními stranami české politické scény. Pokud vláda nechce vyjednávat a zvolila si tuto taktiku, tak musí být také připravena, že opozice si to nenechá líbit a že si vyhrazuje právo revize a případného použití té klauzule o vypovězení.
Moderátor
Je to i pro Vás z Vašeho pohledu bráno jako vzkaz USA, aby Condoleezza Riceová 8. července tady ty smlouvy nepodepisovala? Dá se to chápat jako vzkaz i USA?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Dá se to chápat jako vzkaz USA, že tak jak je to u nás vyjednáváno a prosazováno, že opozice si vyhrazuje právo revize těch smluv a jejich případného vypovězení.
Moderátor
Co si o tom vzkazu, pane vicepremiére Vondro, myslíte?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Myslím si, že jsou to slova pramenící z nervozity, která panuje uvnitř ČSSD.
Moderátor
Vy osobně si myslíte, že pak nehrozí naplnění té výhružky? Když to sociální demokraté říkají, zní to.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Věřím, že až se bude hlasovat o radaru, že se bude hlasovat s chladnou hlavou, že je k tomu ještě čas, že to skutečně není něco, co by mělo přijít na pořad dne zítra nebo pozítří. Znovu říkám, že smlouva není podepsaná. Tato slova jsou slova, která podle mě souvisí s vnitřní situací uvnitř ČSSD. Tam je zřejmě skupina lidí, kteří obtížně snášejí formu vnitřního tlaku. Ale každá strana má dnes určité problémy s tím. My také neděláme taková dramatická prohlášení.
Moderátor
Promiňte, ale ta logika, že Wolf je váš, je na místě, protože jste přišli o 2 koaliční hlasy. Věra Jakubková a Olga Zubová řekly, že nepodpoří ono umístění radaru. Řekl to i Ondřej Liška. Budete mít 101 hlas pokud by ti, kteří odešli z ČSSD od voleb v červnu, tak stále budete mít 101 hlas pro radar.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Teď není doba na nějaké počítání 100, 101, 102 nebo 99. Tady kontinuálně pokračujeme v nějaké politice, kterou koneckonců a bylo to řečeno mnohokrát, zahájila vláda ČSSD. My děláme politiku zodpovědnou. Toto věci s tím skutečně nesouvisí. To je vnitřní záležitost ČSSD. Sociální demokracie si vybírala své lidi na kandidátku, čili předpokládám, že za to umí nést také svou zodpovědnost.
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Já nemohu akceptovat, že toto je zodpovědná politika. Přece u takto zásadního problému, tak zásadní otázky pro bezpečnost ČR, není možné sčítat hlasy na 101 na 102. Nikam nepospícháme. Bezpečnostní hrozby, které jsou a můžeme diskutovat jak reálné jsou, nejsou tak, že by se objevily zítra.
Moderátor
Chápu správně tedy, že budete chtít ve středu usnesení Poslanecké sněmovny o přerušení vyjednávání? Je to tak?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Tak to je. Já pro to vidím logické důvody. Teprve začíná debata v Severoatlantické alianci o summitu v Bukurešti. Sám generální tajemník říkal, že je potřeba tu debatu NATOizovat, severoatlantická rada dostala úkol rozpracovat možné zapojení toho amerického systému a jeho propojení do systému aliančního.
Moderátor
Když tedy pane předsedo budete chtít ve středu řekněme zablokování vyjednávání o těch česko-amerických smlouvách, dáte tam nějaký termín, kdy by se k tomu mohla vláda vrátit?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Finální usnesení ještě není hotové. Předpokládám, že rozumný odklad by byl za 1. po amerických volbách, až uvidíme, kdo bude prezidentem USA a současně po debatě v alianci. Tedy minimálně horizont jednoho, dvou roků až se celá věc vyjasní. Já stále nechápu, kam pospícháme.
Moderátor
Do Prahy pane vicepremiére, řekl jste to jasně, dorazí Condoleezza Riceová. Platí datum 8. července, že přijede?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Myslím, že jsem to se Spojenými státy ještě nezveřejnili, ale říkáme opakovaně, je to v tom druhém červencovém týdnu.
Moderátor
8. červenec je v druhém červencovém týdnu. Je ve hře varianta, že by Condoleezza Riceová v Praze podepsala pouze tu hlavní smlouvu, když ta druhá smlouva, ta smlouva SOFA není stále ještě dojednána? Je ve hře i tato varianta?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Hlavní smlouva dojednána je, tam zbývá skutečně jenom podpis. Smlouva SOFA o rozmístění vojsk, ta ještě dojednána úplně není. Jsou tedy stále ve hře dvě varianty. Bude podepsána jenom jedna z těch smluv nebo budou podepsané obě.
Moderátor
Která je pravděpodobnější?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Jestli je to 50:50. Neumím to teď odhadnout. Ještě tam probíhají jednání. Nejsou ukončena pro nás a to zdůrazňuje důležitá kvalita těch dohod, nikoliv čas.
Moderátor
ČSSD ve svém sobotním prohlášení mluví v souvislosti s odchodem poslance Petra Wolfa z klubu ČSSD o dalším kroku politického gangsterismu, když budu citovat doslova v režii vládní ODS. Opoziční ČSSD proto vyhlásila vládě Mirka Topolánka nulovou toleranci.
Michal Hašek /ČSSD/, předseda poslaneckého klubu, 21.6.2008:
Tou nulovou tolerancí myslím především okamžité přerušení jednání například o takových věcech jako je předsednictví, respektive to, že by si pan Topolánek představoval, že na tu dobu si dá dobrovolně opozice roubík do úst a bude sledovat jak on a jeho giganti z vlády budou řídit EU. Pro nás je to absolutně nepřijatelné za situace, kdy takovýmito zvláštními praktikami nám odchází poslanci z poslaneckého klubu.
Moderátor
Dodejme, že obě nejsilnější politické strany v zemi se ještě v tomto týdny vyzývaly k jednání o uzavření klidu zbraní před českým předsednictvím EU, které začne od 1. ledna 2009. Platí to, že s ČSSD pane předsedo Hamáčku nemůže ODS počítat v tom vzájemném vyjednávání? Definitivně možnost dohody padla? Pochopil jsem to správně?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
I tak to chápu já vyjádření předsedy poslaneckého klubu. Důvod je jednoduchý. Od začátku roku tady slyšíme výzvy k tomu, abychom vyjednávali, abychom komunikovali. Já jsem měl kolem dubna, května pocit, že nějaká možná dohoda tu je. Potom přišel minulý týden v Poslanecké sněmovně, kdy namísto podané ruky jsme viděli sevřenou pěst a vládní koalice silou změnila počty členů ve výborech. Teď přišlo to, co jsme viděli, pan kolega Wolf. To je pro opozici jasný signál, že vláda se s námi nehodlá bavit, že si hodlá tu většinu a tu podporu ve Sněmovně zajišťovat těmito naprosto nepřijatelnými metodami, které posouvají politický styl v ČR daleko, daleko někam jinam.
Moderátor
Vy jste pane vicepremiére Vondro byl ještě optimistický, že například komunikujete i s Janem Hamáčkem o jistém klidu zbraní a o společném postupu vlády a opozice během českého předsednictví. Teď klid zbraní nebude, budete tedy předsedat a žít s tím, že se tady v ČR bude politicky válčit?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já bych odlišil 2 roviny. Na odborné úrovni, tam nějaký dialog probíhá navzdory tady té válce dělových člunů, která občas zintenzivní a zase se zklidní. Předsednictví začíná až 1. ledna 2009, čili tady je čas na nějakou dohodu. Pokud budou pokračovat ty kontakty na odborné úrovni, tak na to můžeme být připraveni.
Moderátor
Ale zjevně se neuskuteční. ČSSD včera jasně řekla nebudeme párovat ministry ani během českého předsednictví.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Jaký rozdíl? Oni nepárovali ani v předcházejících týdnech. Koneckonců byl velký problém, řada ministrů této vlády se nemohla před 2 – 3 týdny zúčastnit.
Moderátor
Takže vám to nevadí, že celý ten půlrok tato tradice nepárování bude pokračovat?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Samozřejmě, že nám to vadí, ale tady nejde o vládu, tady jde o celou zemi. Todle je politika, která se dlouhodobě praktikovat nedá. Já rozumím, ČSSD má ve svých řadách problém, já se skutečně ohrazuji proti tomu, že by to souviselo s politikou vlády. Domníváme se, že to souvisí s tím, že celá řada lidí v řadách ČSSD není schopna snášet ten brutální nátlak ze strany Davida Ratha a dalších. My máme taky občas problém ve svých řadách a rozhodně to neřešíme politikou té střelby dělových člunů. Máme svobodnější poměry, to je zásadní rozdíl mezi ODS a ČSSD.
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Pan místopředseda vlády tady vystupuje jako kdyby chodil na poslanecké kluby ČSSD. To je naprosto scestná interpretace. U nás ta debata probíhá naprosto otevřeně. Já ani nikdo z mých kolegů se necítíme být perzekuováni. Právě proto krok kolegy Wolfa nechápeme a hledáme za tím ten pravý důvod. Jak jsem říkal, poprvé to může být náhoda, podruhé je to shoda náhod, ale potřetí to už musí být úmysl.
Moderátor
Českého předsednictví EU se nepochybně dotkne i budoucnost Lisabonské reformní smlouvy, kterou odmítli v referendu Irové. EU se v pátek dohodla, že proces ratifikace Lisabonské smlouvy pokračuje. ČR však do závěrů bruselské vrcholné schůzky prosadila odkaz na to, že v jejím případě je ratifikační proces pozastaven a to kvůli čekání na rozhodnutí českého Ústavního soudu.
Mirek Topolánek /ODS/, premiér a předseda strany:
Pořád se snažíte směšovat zhruba 3 věci. První je podepsání smlouvy, druhá je ratifikační proces a třetí je ratifikace. Já neumím odhadnout a to nemůže podle mě nikdo v žádné zemi odhadnout, jak dopadne ratifikace. My jsme teď ve fázi, kdy se rozhodujeme jak a kdy bude pokračovat vlastní ratifikační proces a já se neodvažuji odhadovat, jakým způsobem dopadne. To po mě chcete něco, co nejsem schopen ovlivnit.
Moderátor
Evropská sedmadvacítka potřebuje najít řešení poměrně rychle. Důvod? V červnu příštího roku se mj. uskuteční volby do Evropského parlamentu. Přičemž ona smlouva měla měnit například počet europoslanců. Pane vicepremiére, co je teď pro ČR důležitější, aby se do Evropského parlamentu volilo postaru, nebo aby se nějaké řešení kolem Lisabonské smlouvy našlo do voleb do evropského parlamentu v červnu příštího roku?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Pokud jde o samotné volby do Evropského parlamentu, tak tam já si neumím představit, že se nějaké řešení našlo ještě tak, aby se mohlo volit novým způsobem.
Moderátor
Vzdáváte tedy dohodu a možnost přehodnocení postupu Irska do června příštího roku.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Určitě. To by znamenalo, že Irsko by nějakým způsobem muselo změnit názor svých občanů během půl roku a to si myslím, že je naprosto nepředstavitelné. Samo irští představitelé říkali, oni říkali, že ani v tom říjnu nebudou připraveni dojednat nějaké řešení. Oni přinesou analýzu, kde stojí důvodu proč tam padlo to NE v tom referendu.
Moderátor
Červnové volby v roce 2009 do Evropského parlamentu půjdou postaru?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Žádné takové rozhodnutí nepadlo. Vsadil bych si, pokud tady padají ty různé sázky, tady bych si vsadil poměrně vysokou částku na to, že se do Evropských voleb bude volit podle pravidel dle smlouvy z Nice.
Moderátor
Hostem Otázek je Welšském Cardiffu profesor práva, právní teoretik Jiří Přibáň. I Vám přeji hezký dobrý den, vítejte v Otázkách.
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Dobré poledne z Cardiffu.
Moderátor
Pane profesore, francouzský deník Le Figaro v sobotu napsal, že výsledky pátečního summitu evropské sedmadvacítky jsou poznamenány nemohoucností EU vymanit se z ústavní krize. Je podle Vás na místě ono sousloví o ústavní krizi EU?
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Ústavní krize je asi příliš silné slovo, ale bezpochyby EU se ocitla po tom třetím neúspěšném referendu na křižovatce, kdy si musí zvolit jakou cestou se chce vlastně dál integrovat a zda se vůbec dál integrovat může. Irské NE v tomto ohledu jistě hraje velkou roli.
Moderátor
Lisabonská reformní smlouva je už druhým textem po té tzv. euroústavě, který narazil při ratifikaci. Která řešení z této krize se podle Vás nabízejí a můžou být nejschůdnější?
Jiří Přibáň, právní teoretik:
V podstatě jsou asi 3 řešení. To nejhorší je, že by se Irové vyzvali k tomu, aby volili znova tentokrát lépe. To nepřichází podle mě v úvahu. Druhou možností je vůbec tu Lisabonskou smlouvy zachovat, pokračovat v procesu ratifikace a Irsku nabídnout určité dodatky, které musí vyjednat irská vláda s evropskými institucemi.Bylo by to něco podobného jako v případě Dánska a jeho původního odmítnutí Maastrické dohody. Ovšem tady je ten problém, že nikdo dost přesně neví, proti čemu irští voliči hlasovali. Ty důvody jsou strašně rozmanité. Ztěží si může irská vláda vyjednat nějakou jasnější pozici. Třetí možnost je, že Lisabonská smlouva jako taková spadne pod stůl, proces ratifikace se ukončí a integrace bude pokračovat tzv. ad hoc, po kouskách, kdy ty některé institucionální změny proběhnou bez toho, že by se přijímala jakákoliv další smlouva.
Moderátor
Když tady vicepremiér Alexandr Vondra mluvil o sázení, Vy byste si z těch tří variant, které jste teď popsal vsadil na kterou?
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Já bych si vsadil asi na tu druhou, že irská vláda bude mít tu možnost dojednat určité dodatky bez toho, že by se Lisabonská smlouva jako taková měnila.
Moderátor
Říká profesor práva, právní teoretik Jiří Přibáň, který zatím zůstává hostem Otázek. Pane předsedo Hamáčku, nemůže systém dodatků vést k tomu, že i ČR by mohla požadovat dodatek a že to bude nespravedlivé vůči těm, kteří žádné dodatky nechtěli a s Lisabonskou smlouvou souhlasili?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Jaký dodatek bychom měli požadovat? Pan místopředseda vlády Vondra by měl definovat proč ČR vystupuje v Evropě, jak vystupuje. Co je našim zájmem a jak hájí vláda naše zájmy tím, že je jediným státem, které ještě nečeká ratifikace, který zpochybňuje ten ratifikační proces. Mě fascinoval výrok pana předsedy Topolánka, který říkal, že nemůže ovlivnit proces ratifikace v ČR přitom je předsedou nejsilnější strany, která má v kombinaci s vládní koalicí většinu v obou komorách Sněmovny. Jak nemůže předseda nejsilnější strany a vlády ovlivnit ratifikaci?
Moderátor
Ale Vy musíte zase připustit, že tady je ona žádost senátorů, nejen občanských demokratů, ale dalších senátorů na Ústavní soud. Tudíž je ČR zatím pozastavena ratifikace, protože se čeká na Ústavní soud.
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
To není úplně pravda. Podle všech expertíz, které mám k dispozici z parlamentního institutu a z legislativy Poslanecké sněmovny, tak samotný fakt, že je podána žádost o rozhodnutí k Ústavnímu soudu nebo přezkum, tak ten proces není přerušen. Přerušení je výsledkem toho, že ODS a KSČM, což je taková zajímavá koalice ve Sněmovně, nechtějí pokračovat dále a čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. Ale de facto čekat nemusíme, akorát ti, kteří by chtěli pokračovat nemají ty hlasy, protože ODS a KSČM jsou schopni tuto věc blokovat.
Moderátor
Německý deník Süddeutsche Zeitung napsal, že pravděpodobnost ztroskotání reformy EU není menší než před samotným summitem evropské sedmadvacítky. Podle deníku se EU sice na svém summitu v Bruselu rozhodla na Iry nedotírat, ale tím ještě nic nezískala. Teď následuje citát: „Pokud e EU rychle nezreformuje, zůstane vězet ve svém nynějším, polokomatickém stavu, v němž může každý partner kdykoli cokoli zablokovat.“ Napsal v sobotu německý list Süddeutsche Zeitung. Pane vicepremiére Vondro, připouštíte si, že i ten český postoj, který jste si prosadili v pátek, může způsobit společně s tím irským NE, zablokování dalšího rozšiřování se EU?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tady český postoj nezpůsobuje žádné zablokování. My jsme si v Bruselu tento týden obhájili samostatný autonomní postoj a postup což považuji za naprosto klíčové. Jakýkoliv tlak na Ústavní soud, ať už by to bylo z úst premiéra, jak tu bylo doporučeno, nebo dokonce ze zahraničí, je dle mého soudu naprosto nepřípustný. My budeme čekat, parlamentní proces ratifikace je pozastaven, protože k Ústavnímu soudu to odeslal Senát rozhodnutím svého pléna, tzn. drtivou většinou senátorů.
Moderátor
Vraťte se prosím k původní otázce. Jste si vědom toho, že teď došlo k zablokování, i po tom irském NE, zůstaňme jenom u irského NE, k zablokování dalšího rozšiřování EU o Chorvatsko?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ale ne kvůli ČR. To NE zaznělo v Irsku a my teď hledáme řešení tak, aby EU měla nějaké východisko. Já se domnívám, na tom jsem se koneckonců v Bruselu shodli, musíme počkat až Irsko situaci zanalyzuje, řekne, co potřebuje, my se s tím se zájmem seznámíme, budeme s Irskem určitě komunikovat i jako ČR a uděláme všechno pro to, aby se řešení našlo. Pokud se řešení nenajde, tady máte pravdu, tak není možné rozšířit EU o Chorvatsko. To bude na pořadu až v roce 2009.
Moderátor
Během českého předsednictví?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To závisí na tom, kdy budou ukončeny ty přístupové rozhovory. Může to být během českého předsednictví, ale to by Chorvatsko muselo hodně přidat.
Moderátor
Znamená to, že to považujete tedy za nepravděpodobné, že během českého předsednictví by se vstup Chorvatska řešil?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že během českého předsednictví bude možno najít nějakou cestu jak to rozšíření o Chorvatsko umožnit. Tam stačí drobná novela, i kdyby se nenašlo řešení ve spolupráci s Irskem, tak musím tuto otázku šetřit, možná je. Je to zase otázkou politické vůle uvnitř sedmadvacítky. My jsme příznivci rozšíření a budeme pro to všemi deseti, aby se řešení našlo.
Moderátor
Za mrtvý dokument označuje Lisabonskou reformní smlouvu prezident Václav Klaus. Podle něj by zamítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu všichni měli pochopit tak, že tudy cesta nevede, cituji doslova Václava Klause. Klaus už dřív řekl, že po zamítavém irském referendu ratifikace končí.
Václav Klaus, český prezident, 18.6.2008:
Irské NE jasně řeklo, že ta smlouva skončila a pokoušet se ji nějak resuscitovat, resuscitovat se mají pacienti v nemocnici, ale ne smlouvy EU. Tudy cesta nevede. Já také rozumím tomu, že více a více lidí to začíná chápat. Je třeba si znovu sednout ke stolu a znovu si vzít tužku do ruky a napsat dokument úplně jiného typu, založený na jiných myšlenkách a na jiném základě. Jestli mě ještě donutí, abych dlouho byl v nemocnici, dál rehabilitoval, tak já ho z dlouhé chvíle napíšu.
Moderátor
Konstatoval v polovině týdne prezident Klaus. Znovu se obracím do Cardiffu, kde je hostem Otázek profesor práva, právní teoretik Jiří Přibáň. Jaká úskalí pane profesore má ta třetí cesta o které jste mluvil a kterou prosazuje Václav Klaus, Lisabonská reformní smlouva – mrtvý dokument?
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Ta úskalí jsou tam úplně nejhorší možná. Evropské instituce by prosazovaly ty reformy bez ohledu na nějakou další legální úmluvu nebo na nějaký další právní základ. Byl by to vysoce byrokratický, neprůhledný proces a toho bysme se měli bát asi ze všeho nejvíc. Proto je ta smlouva důležitým kompromisem o kterém je třeba jednat, o kterém se už vyjednávalo a proto dneska s Irskem je potřeba vyjednat ty možné dodatky, které by uspokojily irské voliče spíše než aby se to ponechalo na evropských byrokraciích, jak budou dále postupovat v integraci.
Moderátor
Otázka i na Vás, kterou jsem kladl Janu Hamáčkovi. Co by mělo být předmětem těch dodatků a nezpůsobí to vlnu, sérii, dominový efekt dodatků, které můžou chtít další země?
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Především ta možnost dodatků jasně říká, že text Lisabonské smlouvy se měnit nebude. Představa, že by se další státy připojily je samozřejmě riskantní, ale on je to problém pro irskou vládu. Jestliže voliči volili NE jedni, protože se báli evropské armády, druzí, protože se báli možnosti legalizovat interrupce atd., tak irské vládě to nedává příliš velký manévrovací postoj. Myslím si, že by bylo špatní, kdyby česká vláda dneska zrušila ratifikační proces a vrátila se k vyjednávání dodatků. To by bylo skutečně, to by oslabilo pozici ČR v EU. České politické elity si musí uvědomit jestli chtějí směrem do EU jenom vysílat sarkastické úšklebky nebo se kriticky podílet na jejím fungování.
Moderátor
Říká profesor Jiří Přibáň, který byl hostem dnešních Otázek. Děkuji za Váš čas přeji Vám do Cardiffu hezký zbytek dne.
Jiří Přibáň, právní teoretik:
Já děkuji za pozvání.
Moderátor
Pro Vás pane předsedo Hamáčku závěrečná otázka. Která rizika Vy vidíte v souvislosti v českým předsednictví EU v této nové situaci, kdy se bude řešit rozšiřování EU o Chorvatsko, kdy se bude řešit, co s Lisabonskou reformní smlouvou?
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
První a největší riziko je v samotné pozici české vlády, která podle mého názoru působí v Evropě dojmem, že neví, co chce. Není to poprvé. Pokud se podíváme na postoj ke Kosovu, také ČR tak trochu vysela se vzduchu. Nyní, co se týká Lisabonské smlouvy z Prahy vycházejí rozličné signály. Mám pocit, že před summitem se situace na frontě měnila každým okamžikem. Jednou jsme slyšeli podpoříme, nepodpoříme, budeme pokračovat, nebudeme pokračovat. Vystupování v Bruselu během summitu také ČR nepřidalo. Já mám dojem, že tím hlavním důvodem proč vláda a zejména předseda vlády tak lavíruje, není samotná Lisabonská smlouva, tím důvodem je situace v ODS. Předseda vlády má před kongresem a já mám pocit, že trošku nadřazuje zájmy svoje a strany nad zájmy státu a to je velmi nebezpečné.
Moderátor
Je to lavírování dáno tím, že bude na podzim kongres ODS a že existuje poměrně velké jádro občanských demokratů, kteří už dnes dávají najevo, že v senátu nepodpoří Lisabonskou reformní smlouvu. To přece nemůžete popřít pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To rozhodně ne. Kdyby nebylo minulý pátek v irském referendu to hlasování negativní, tak tady tuto debatu, v takové intenzitě vůbec nemáme. To bylo nastartováno v Irsku. Samozřejmě, že to vyvolalo rozsáhlou debatu tady u nás. Ta debata je naprosto legitimní. Já jsem přesvědčen, že česká vláda se chová naprosto zodpovědně. My jsme říkali netlačte nás nikam do kouta. My tady máme autonomní proces, ta smlouva je u Ústavního soudu. Ústavní soud musí nezávisle tu věc posoudit, pak se ta debata znovu přesune do parlamentu a bude se rozhodovat. Stejně tak jsme říkali netlačte na Irsko, to je to nejhorší, co se v té situaci mlže dít. Takové ty vyhrožující hlasy, které zaznívaly na adresu Irů pře referendem z některých evropských zemí, tak dneska si řada politiků uvědomuje, že byly naprosto kontraproduktivní. Evropané nesmějí mít pocit, že ta integrace se děje pod nějakým nátlakem. Mám pocit, že je tu únava z toho pokusu politicky prohlubovat integraci více nebo rychleji, než jsou tady občané připraveni. To není problém jenom Irska. Vidíte to v průzkumech veřejného mínění v Rakousku i jinde. Čili uvážlivá politika je jedinou možností, jak postupovat vpřed.
Moderátor
Konstatuje vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Děkuji, že jste byl hostem Otázek a stejně tak děkuji Janu Hamáčkovi, šéfovi sněmovního zahraničního výboru. Pánové díky a na shledanou.
Jan Hamáček /ČSSD/, poslanec PS PČR, předseda zahraničního výboru:
Díky, na shledanou.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Na shledanou.