Vídeň/Praha/Brusel 14. prosince (zpravodajové ČTK)
Rakouský parlament vyzval vládu ke krokům proti ČR kvůli JETE
Rakouský parlament dnes svým usnesením jednomyslně vyzval vídeňskou vládu k případnému podání žaloby proti České republice kvůli nedávné kolaudaci jaderné elektrárny Temelín (JETE). Český prezident označil rozhodnutí rakouských poslanců za skandální a české ministerstvo zahraničí pohrozilo vypovězením bezpečnostního dialogu s Rakouskem. Rakouští odpůrci JETE odvolali blokády hranic chystané na tento víkend. Rakouská vláda má podle parlamentního usnesení podat žalobu na Prahu v případě, že Česko „neprodleně nepředloží“ důkazy o posílení bezpečnosti JETE, jak pro ni údajně vyplývá z takzvané dohody z Melku. Prezident Václav Klaus označil rozhodnutí rakouského parlamentu za skandální. Podotkl, že si ani v nejbujnější fantazii nedovede představit, že by něco podobného vůči sousední zemi odhlasoval český parlament. Pokud bylo rozhodnutí skutečně jednomyslné, pak je to podle Klause smutné. V dohodě z Melku Česká republika s Rakouskem stanovily „naprosto bezprecedentní unikát“ státní bezpečnostní spolupráce, kdy Praha dává maximum informací, řekl dnes před summitem EU v Bruselu český ministr zahraničí Alexandr Vondra. Zdůraznil však, že je zapotřebí počkat na postup rakouské vlády. Rakouské agentuře APA Vondra řekl, že je „zklamán krokem, který jde proti duchu melkského procesu“. Varoval, že právní kroky Rakouska proti ČR, k nimž nevidí žádný důvod, by mohly být podnětem k přehodnocení melkského procesu z české strany, která má podle něj „stoprocentně čisté svědomí“.
Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman upozornil, že podobné usnesení doposud rakouský parlament nepřijal kvůli žádné ze třiadvaceti jaderných elektráren, jež jsou v provozu ve státech sousedících s Rakouskem. Dnešní usnesení je dílčím vítězstvím rakouských odpůrců jihočeské elektrárny. „Protože i spolková vláda v parlamentu dala svůj souhlas s mezinárodněprávním procesem, a tím se sklonila před nátlakem obyvatelstva, odřekneme blokády čtyř hraničních přechodů, ohlášené na tento víkend,“ uvedly ve společném prohlášení platformy odmítačů JETE ze spolkových zemí Horní Rakousy, Dolní Rakousy a Salcbursko. Sdružení odpůrců JETE však varovala, že v tlaku na politiky nepoleví a že hodlá pozorně sledovat počínání příštího rakouského kabinetu. Rakouský ministr životního prostředí, lidovec Josef Pröll v rozpravě před dnešním hlasováním v parlamentu prohlásil, že jeho resort hledá cesty k podání mezinárodní žaloby proti Česku. Agentura APA k Pröllovým výrokům podotýká, že zůstává otevřené, zda bude mezinárodní žaloba kvůli nedodržení melkského procesu skutečně podána. Žaloba se ale musí opírat o důkladné právní analýzy i prozkoumání kolaudačního rozhodnutí, řekl ministr. Když nebude důkladně připravena, hrozí podle Prölla Rakousku „spektakulární ztroskotání“ a Vídeň si navždy zavře dveře k podobným krokům v budoucnosti. „Naše úsilí se nadále soustředí na nulovou variantu (odstavení Temelína),“ zdůraznil Pröll. Údajné porušení dohody z Melku kolaudací JETE označil v plamenném projevu lidovecký poslanec August Wöginger za „provokaci zvláštní kategorie“ z české strany. „Češi nás už několik let tahají za nos,“ stěžoval si poslanec Lutz Weinzinger z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). „Praha už úspěšným ignorováním výzev ke zrušení takzvaných Benešových dekretů nabyla dojmu, že s Rakouskem si může dělat, co se jí zachce,“ kritizovala další hornorakouská poslankyně FPÖ. Konkrétní výhrady odpůrců Temelína se týkají například problematiky souběžného vedení vysokotlakých potrubí na úrovni 28,8 metru a pojistných ventilů kompenzátorů objemu primárního okruhu JETE. Výhrady ke stavu obou technologií měla prý i mezinárodní inspekce v JETE v závěrečné zprávě z minulého roku. V bruselské dohodě o důsledcích melkského procesu jsou přitom obě technické problematiky v prvním dodatku uvedeny jako klíčové podmínky pro spuštění komerčního provozu JETE. I někteří rakouští právníci přiznávají, že Rakousko nemá mnoho šancí případný proces proti Česku prosadit. Prakticky jediná soudní instance, která přichází v úvahu, tedy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, se případnou žalobou nemůže zabývat, pokud s tím nevysloví souhlas obě strany sporu. Dohoda z Melku se navíc nestala ani součástí práva Evropské unie. Ujednání z Melku podepsali tehdejší šéfové vlád obou zemí Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel v prosinci 2000. V listopadu 2001 vyvrcholil melkský proces uzavřením dohody o řešení sporů ohledně JETE mezi ČR a Rakouskem s pomocí Evropské komise v Bruselu. Časový plán realizace dohody ustanovil setkávání expertů.