13.9.2006, iDnes – První bilaterální návštěva naznačila, že Alexandr Vondra svůj post zvládne dobře.
Jaký je nový reprezentant České republiky na mezinárodní politické scéně, ministr zahraničí Alexandr Vondra? Jak vystupuje a jak naši zemi reprezentuje? Měli jsme možnost sledovat jeho prezentaci při první pracovní návštěvě u našeho německého souseda v Berlíně. Zde jsou naše postřehy.
Alexandr Vondra není zdaleka mužem prvního dojmu. Nezkušeného pozorovatele by to dokonce mohlo velmi nepříjemně zmást. Náš nový šéf diplomacie není výmluvný jako Tony Blair, neoslní drahým italským oblekem, dokonale sladěnou vázankou ani brilantně vyleštěnými botami, jako například italský premiér Silvio Berlusconi. I do Klause má Vondra ještě hodně daleko.
Zkušení američtí imagemakeři by mu určitě nedali jedničku z toho, jak na první pohled zapůsobí na své partnery. George Bush i John Kerry by ho v prvních minutách teoretického souboje rozdrtili na padrť. Ale nenechte se zmást. To jsou jen první minuty…
Přes zmíněné výhrady Alexandr Vondra totiž svoji první cestu a jednání u našeho velkého souseda zjevně zvládl velmi dobře a na své německé kolegy zapůsobil.
Jednání s šéfem německé diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem původně naplánované na 45 minut se protáhlo hodně přes hodinu. To nebývá zdaleka pravidlem, naznačovali čekající němečtí diplomaté i novináři, kteří přišli v hojném počtu – většina z nich chtěla hlavně: „vidět vašeho nového ministra, hodně jsme o něm už slyšeli“. A když se pak Vondra se Steinmeierem objevili na tiskové konferenci, bylo brzy jasné, že německý ministr potkal zdatného kolegu.
Vondra působil před novináři klidně, uvolněně a občas své vystoupení proložil i vtipem. To když přítomným za všeobecného smíchu sdělil, že navrhl německé straně založit společnou česko-německou „Alianci pro pivo“. Vtip měl ovšem vážný podtext.
Jak Vondra sám vzápětí vysvětlil: „Nedávno se objevil v EU v rámci boje proti alkoholu návrh zvýšit daň na pivo avšak ponechat stejnou daň na víno. My se domníváme, že Češi i Němci by asi tuto diskriminaci nepochopili.“
Krátce na to pak Vondra ukázal, že nemá vůbec žádný problém říci svým partnerům, opět klidně a věcně, i to, co se mu nelíbí. Týkalo se to zvažovaného odložení vstupu České republiky do „schengenského prostoru“.
„Nám se to samozřejmě nelíbí, žádáme vysvětlení a soudíme, že to není dobrá zpráva pro lidi, protože odstranění kontrol na hranicích, je jednou z mála viditelných věcí. Navíc mám trochu problém pochopit, když je odklad zdůvodňovaný tím, že jsou nějaké problémy s klimatizací pro příslušný počítačový systém.“
Je třeba ovšem říci, že Němci už dopředu věděli, kdo k nim přijíždí na návštěvu. A také dali patřičně najevo, že respektují, co všechno má Vondra za sebou – mluvčí Charty 77 vězněný na Pankráci, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, pak zahraničně-politický poradce prezidenta Havla, poté první náměstek ministra zahraničí a český vyjednavač při jednání s Německem o společné deklaraci, ten kdo zahajoval rozhovory o přistoupení k NATO, pak velvyslanec v USA, zmocněnec vlády pro přípravu summitu NATO v Praze… Kariéra jakou má málokterý Vondrův kolega v Evropě i ve světě.
Zřejmě i proto nového českého ministra vezla na několikahodinové rokování s ministrem zahraničí Steinmeirem a poradcem spolkové kancléřky Heusgenem kolona, kterou jindy dostávají prezidenti.
Deset policistů na silných motocyklech BMW a mezi nimi šest černých mercedesů proplouvalo odpoledním Berlínem jako nůž máslem. Kvůli koloně byl na pár minut dokonce zastaven i provoz na dálnici z Hamburku – další, dle znalců, nebývalá věc.
Vondra ukázal i dobrou znalost angličtiny. Německým novinářům odpovídal s mírně americkým přízvukem, jistě pozůstatkem jeho pobytu v USA. A nenechal se zaskočit žádným tématem, včetně toho, co si myslí o polské vnitropolitické situaci.
První bilaterální návštěva tak naznačila, že Alexandr Vondra svůj post zvládne dobře.
Petr Pravda, iDNES.cz