Projev ministra obrany A. Vondry, Velitelské shromáždění dne 29. června 2011
Vážení vojáci a vojákyně, vážení kolegové a hosté,
pan generál chtěl, aby se toto shromáždění uskutečnilo co nejdříve po zveřejnění Bílé knihy. Hledali jsme volný termín, nakonec to spadlo do posledního červnového týdne, a já si myslím, že vzhledem k situaci je možná lepší se sejít dnes, nežli před dvěma či třemi týdny. Proč? Protože je nutné si především říkat pravdu, a to otevřeně.
Projekt budování profesionální armády v České republice se ocitl v krizi. Na datech, která jste si mohli přečíst v Bílé knize o obraně, kterou jsem dle slibu představil minulý měsíc, můžete vidět tuto krizi ve třech klíčových oblastech – personální, materiální i finanční. Já bych přidal ještě jednu oblast a jeden rozměr – procházíme určitou krizí důvěry.
Jistě jste zaregistrovali, že kvůli stabilizaci veřejných financí byly navrhnuty další škrty v rozpočtech všech ministerstev, včetně ministerstva obrany. Údaje, které se objevily, nejsou finální, a doporučuji velkou obezřetnost před určitou hysterií. Na druhou stranu je asi evidentní, že přes veškerou snahu se zřejmě škrtům nevyhneme. Důvodem je především bezprecedentní krize v eurozóně a snaha vlády se této krizi vyhnout snižováním zadlužování a naplňováním konvergenčního programu, tedy plánu na zlepšení hospodaření, který musejí předkládat všechny členské země Evropské unie, jež dosud nepřijaly euro. A dovolím si malou odbočku. To, co všichni můžeme sledovat v médiích – řeckou krizi – s potenciálem rozšíření do celého jižního křídla EU, je vážná věc, možná vážnější než se píše v denících typu Blesk či Aha, která – a my nejsme žádný izolovaný ostrůvek – samozřejmě při eskalaci, může vést k vážným problémům i u nás.
Vůbec mě tato situace netěší, ba co víc, považuji ji z několika důvodů za alarmující:
• jde o zásadní snížení obranyschopnosti naší země a také jejího postavení v rámci Aliance;
• zásadním způsobem se tím snižuje motivace lidí sloužit v ozbrojených silách, což bude mít vliv na stabilitu členů armády a jejich důvěry v roli armády ve společnosti;
• a zařazujeme se mezi evropské země, které obětují schopnost obrany, což může mít negativní vliv na Severoatlantickou alianci jako celek, respektive na Evropu jako takovou. Jednoduše řečeno, vzdáváme se svých ambicí a schopností, čehož můžeme jednou velice litovat. Ani náhodou ještě nejsme v Evropě ve fázi „věčného míru“.
Události posledních let ve východním prostoru nás o tom denně přesvědčují a varovná je i krize v samotném srdci našeho kontinentu.
V této souvislosti bych připomněl jeden výrok francouzského filosofa Raymonda Arona: „Občanská morálka znamená povznést nade vše otázku přežití, bezpečnosti společenství… Pokud už nezbývá nic z občanských ctností a povinností, pokud Evropané už nemají pocit, že by měli být schopni bojovat za uchování vyhlídek na příjemný a šťastný život, pak jsme současně na vrcholu, a přitom v úpadku.“
Během přípravy Bílé knihy o obraně jsme pracovali s různými scénáři. Snažili jsme se modelovat různé varianty vývoje zdrojů. Jednou z nich byla i varianta, kdy bude zachována současná výše rozpočtu, tak jak bylo ostatně vloni slíbeno, či bude nepatrně snížen. Nyní se tato varianta stává realitou.
Pokud jste četli Bílou knihu, znáte obrázek pyramidy a kritéria pro prioritizaci. Podle těchto pravidel budeme nyní systematicky postupovat a „pyramidu střihat“. Půjde o hluboké změny. Musíme se soustředit na uchování těch „zcela nezbytných schopností“, které jsou označeny písmenem A, respektive „nezbytných schopností“, označené jako B. Budeme muset urychlit vyřazení schopností, které jsme již označili jako nadbytečné, stejně jako plánovanou reorganizaci. Dělá se na ní ostatně dnes a denně. Provedeme zjednodušení struktury velení a řízení, což je ostatně trend, který dělá sama Severoatlantická aliance, jak jsme byli svědky a spoluúčastníky před několika týdny na schůzce ministrů obrany v Bruselu, stejně tak provedeme zeštíhlení civilní části resortu Ministerstva obrany, kterou doporučoval reformní tým složený z vojáků i civilních expertů. O změnách budete informováni v nejbližších měsících, nicméně jejich zásady již naleznete v Bílé knize.
Mnozí z vás si kladou otázku: proč bych měl ještě v armádě zůstávat?
Ten důvod je, že tato země vás stále potřebuje. Vím, že to některým může znít jako fráze, ale uvědomte si, čím vším tato země prošla. A bavme se i o dobách míru, vzpomeňme jen na povodně. Jsou zapotřebí vaše znalosti a zkušenosti. Nesmíme to vzdát. Principy uvedené v Bílé knize stále platí a pracujeme na jejich uvedení v život. Ať jde o personální, majetkovou, či ekonomickou oblast. Všechny uspořené prostředky budou přesměrovávány do armády na udržení klíčových schopností.
Zmíním zde především o trojici – voják, výstroj a výzbroj. Zatímco v posledních letech jsme investovali nemalé prostředky do výzbroje, nyní je do centra pozornosti nutné postavit vojáka a také jeho výstroj.
Na prvním místě je proto nutné zajistit stabilitu příjmů vojáků a zde vám mohu slíbit, že pro to udělám naprosto vše.
Za prvé, přídavek na bydlení.
Jak víte, od příštího roku má být zdaněn, včetně zdravotního a sociálního pojištění. Proto nyní pracujeme na dvou variantách řešení – obě za určitých podmínek znamenají, že vojáci si nepohorší, či pohorší minimálně:
• první variantou je odložení zdanění přídavku o jeden rok a mezitím připravit kompletní novelu zákona 221;
• druhou je sice zdanění přídavku, ale bez nutnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění. Poslanci i senátoři vyjadřovali opakovaně podporu tomuto řešení, takže doufám, že jej podpoří;
• pokud by tedy nebylo nutné ze zdaněného přídavku na bydlení odvádět sociální a zdravotní pojištění, pak by každý voják přišel v průměru o 1500 korun. V takovém případě bychom vojákům s platem do 20 tisíc korun zdanění plně kompenzovali. Těm s platem nad 20 tisíc korun bude přídavek krácen, nicméně v řádu stokorun. Kompenzace by přišla přibližně na 300 milionů korun ročně.
• samozřejmě zdaněný přídavek se nebude započítávat do výsluh;
• koncepce přídavku na bydlení se ale každopádně bude měnit. Příští rok se bude připravovat návrh nového zákona, který nahradí především zákon č. 221/1999 Sbírky. Nová dávka, která nahradí přídavek, bude férovější. Bude zohledňovat větší množství faktorů, jakými jsou například dojíždění, náklady na bydlení v dané oblasti, počet dětí v domácnosti a podobně. Na internetu bude k dispozici kalkulačka, takže si každý bude moci spočítat, na co bude mít nárok.
Za druhé, výsluhový příspěvek.
• fámy, které se objevují, například, že se výsluha bude vyplácet pouze pět let po ukončení služebního závazku, se nezakládají na pravdě, jsou to nesmysly, nevěřte jim;
• zasáhnout do systému výsluh navíc není tak jednoduché – vše musí být po dohodě s ostatními bezpečnostními sbory;
• cílem všech změn, které navrhujeme, není v žádném případě zhoršit situaci, ale zabránit zneužívání stávajícího systému;
• výsluhový příspěvek vyplácíme více než 17 tisícům bývalým vojákům z povolání, na což máme vyčleněno okolo 2,5 miliardy korun;
• nejnižší výsluha je necelých tisíc korun a nejvyšší přes 64 tisíc korun. A teď pozor: nejde o generála ve výslužbě, jak by někteří z vás očekávali, a to naznačuje, že zdaleka ne vše je v pořádku. Je správné, když nižší důstojník pobírá vyšší výsluhu než generál? Je správné, že dochází k účelovému zvyšování odměn tak, aby dotyčný měl nárok na vyšší výsluhu? I proto je nutné systém výpočtu výsluh změnit;
• zároveň chceme vyřešit i otázku souběhu pobírání výsluhového příspěvku a zaměstnání ve státní správě a samosprávě. Na jednu stranu nechceme přicházet o odborníky, ale je demotivující, když dva lidé – třeba i ve stejné kanceláři – dělají totéž a přitom mají radikálně odlišný příjem.
Za třetí, zdanění výhod.
• v připomínkovém řízení je návrh zákona, kterým by se dle programového prohlášení vlády odstranilo maximum daňových výjimek;
• chci říci, že se nám jednáním podařilo dosáhnout toho, že příplatek za mise zdaněn nebude, zůstane tak, jak je. Další navrhovaná opatření jsme připomínkovali a bude se o nich jednat;
• dělám maximum proto, aby nedošlo ke snížení příjmů vojáků;
• návrh na odstranění výjimek je ovšem příležitostí komplexně se podívat se na benefity, které ministerstvo obrany poskytuje vojákům. Některé z nich již nesehrávají motivační roli;
• je v pořádku, když některé příplatky za různé odbornosti pobírají lidé, kteří činnost nevykonávají v průběhu roku jako svou hlavní náplň? Není;
• požadavek je jasný – systém příplatků musí být nejenom transparentní, ale i spravedlivý;
• připravujeme proto nové motivační programy. Nejspíše již příští rok by mohli vojáci využívat projekt příspěvku na životní pojištění a slev na pojištění do zahraničí, či vozidel.
• Mottem je, že nechceme brát vojákům peníze. Chceme zabránit zneužívání systému a zvýšit jeho efektivnost. Čili ještě jednou: nový systém benefitů bude transparentní a spravedlivý. Prostě férový.
Za čtvrté, novelizace zákona 221. Ta malá novela, ke které dochází nyní, a bude projednána vládou.
• jde v zásadě o technickou novelu, která například srovnává podmínky pro rodičovskou dovolenou v rámci služebního poměru vojáka z povolání a zaměstnaneckého poměru podle zákoníku práce;
• zkrátí se garance zachování platu v případě reorganizace z jednoho na půl roku. Důvodem je demotivující povaha současného institutu, protože umožňuje, aby po dobu jednoho roku měli lidé na stejných funkcích jiný plat;
• novela také ruší příspěvek za přestěhování. Je využíván velice málo – ročně na něj vydáváme přibližně 12 milionů korun a využívají jej řádově stovky lidí. V současnosti jde o přežitek, který již nemá skutečný motivační efekt;
• zřejmě nejdiskutovanějších změnou je úprava procesu při žádosti o zkrácení závazku. Tento návrh nebyl rozhodně motivován tím, že bychom chtěli vojákům bránit v odchodu, opravdu ne. Cílem bylo především snížení administrativní zátěže.
• Ale abych vám dokázal, že zmíněná novela nebyla dělána s žádnými postranními úmysly, rozhodl jsem, že paragraf týkající se zkracování služebního závazku v ní nebude.
• Nicméně chci zde zcela jasně říct, že nový zákon bude upravovat problematiku zkracování služebního závazku mnohem pregnantněji.
• Tato nová norma nahradí především zákon 221/1999 Sbírky a bude vznikat příští rok. A chceme, abyste do něj mohli zasáhnout svými připomínkami již v průběhu přípravy.
• Bude vycházet z Bílé knihy o obraně a je předpokladem pro zavedení nového kariérního řádu. Ten by měl zajistit vojákům jistotu kariéry, pokud splní předepsané kvalifikační předpoklady a stabilitu. Přinese to, po čem dlouho voláte.
• A konečně, vznikne nový platový řád, který zajistí, aby plat odpovídal náročnosti funkce, a umožní lepší předvídatelnost a stabilitu v kariérním postupu.
Za páté, podpora veteránů a rodin
• počet novodobých veteránů každým rokem roste. V současnosti jich máme již 15 tisíc.
• zatímco v uplynulých letech se zlepšila péče o druhoválečné veterány, musíme se nyní dobře připravit na péči o veterány konfliktů současných a budoucích;
• jde především o posílení psychologické služby tak, abychom byli schopni včas podchytávat možné problémy související například s posttraumatickou stresovou poruchou, depresemi a podobně;
• musíme se také lépe naučit pracovat i s rodinami veteránů;
• jsem rád, že se může rozběhnout projekt „Začleňování válečných veteránů do civilního života“, na který Ministerstvo obrany obdrželo 30 milionů korun.
Za šesté, mise
• byť se nyní aktuálně stahujeme po deseti či dvanácti letech z Kosova, stále jsou rozmístěny stovky českých vojáků především v Afghánistánu a jak denně vidíme, je to služba nelehká, riziková, v obtížných bezpečnostních podmínkách;
• uvědomujeme si závazek vůči nim a musíme dělat vše pro to, aby na ně v žádném případě nedolehly jakékoli restriktivní kroky;
• zároveň je důležité soustředit se i na podporu rodin těch, kteří slouží v zahraničních operacích.
Za sedmé, férový závazek
• podobně jako všeobecná branná povinnost oslabovala monarchie, dnes můžeme mít pocit, že profesionalizace armády oslabuje národní stát. Služba v branecké armádě byla jistým druhem daně. Služba v profesionální armádě se tak ovšem chápat nedá. Je to unikátní forma služby státu a také jistá výsada. Vztah mezi státem a profesionálním vojákem musí být jiný, než vztah státu k branci.
• je nutné nastavit cosi, co nazveme „férový závazek“;
• závazek sloužit své zemi v profesionální armádě musí být mnohem více, než civilní smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. K ukončení závazku může docházet skutečně pouze ve výjimečných situacích. K čemu by byla státu armáda, ze které by mohli a ochotně odcházeli vojáci v případě prvního závanu nebezpečí?
• na druhou stranu, závazek musí mít jisté náležitosti a musí být dodržován oběma stranami. Pravidla hry, uznávám, by se neměla měnit v průběhu závazku;
• musíte mít také lepší příležitost systém kontrolovat. Například tím, že vám bude otevřenější proces přípravy zákonů a dalších norem, které se vás dotýkají;
• a konečně, musíte mít možnost dovolání, respektive zastání. Pokud se budeme chovat k profesionálním vojákům, jako k brancům, nikdy nebudeme moci hovořit o tom, že máme skutečně funkční profesionální armádu.
Za osmé, výstroj
• dobře vím o neutěšené situaci v oblasti výstroje. Problém vznikl neuváženými přesuny peněz v rozpočtu Ministerstva obrany v první polovině loňského roku;
• v letošním roce proto uvolňujeme necelých 434 milionů korun – do letošního podzimu budou ukončeny soutěže na dodávky výstroje a nejpozději po Novém roce budou sklady zásobeny;
• do budoucna uvažujeme o tom, že bychom ze seznamu výstroje vyřadili některé položky – například spodní prádlo – a ty vojákům propláceli. Podobný mechanismus ostatně dnes funguje u vojákyň;
Za deváté, dislokace
• již bylo oznámeno, že opustíme újezd Brdy a zbývající čtyři upravíme zákonem jejich hranice, také opustíme nejméně jednu leteckou základnu;
• v současnosti se připravuje ekonomická analýza, kterou bych chtěl v září předložit vládě. Ta rozhodne, kterou základnu opustíme jako nadbytečnou;
• může dojít k dílčím dislokačním změnám v souvislosti s ukončením činnosti Velitelství Společných sil v Olomouci, které zanikne, jak víte z Bílé knihy, a vzniknou velení pozemních a vzdušných sil;
• o případných dalších opatřeních budete informováni během několika měsíců.
Za desáté, výchova
Vracím se na začátek, kdy jsem hovořil o krizi budování profesionální armády. Jedním z důvodů je, že nejsme příliš úspěšní v oblasti výchovy. Tím nemyslím například dohlížení nad dodržováním hygieny.
V této souvislosti se často hovoří o „válečnické ctnosti“ a potřebě espirit de corps, tedy stavovském uvědomění vojsk. Ne, že by v armádě neexistovaly například rituály charakteristické pro tu, či onu jednotku, ale chybí nám ucelený přístup k vytváření kultury organizace, a také výchova k vlastenectví.
Týká se to jak výuky na vysoké škole, tak kurzů, které jsou někdy příliš technokratické. Jedině kombinace výchovy a zkušenosti připravuje velitele, kteří jsou schopni provést své podřízené i těmi nejtěžšími situacemi. Jednou z vlaštovek je kurz práce s lidmi, který by měl začít letos na podzim pro velitele. Během roku a půl by jím mělo projít kompletně velení armády.
Jistě, hlavním tématem současných debat v ozbrojených silách jsou peníze, stabilita a nikoli výchova. To je do jisté míry pochopitelné a snažíme se stabilitu do budoucna zajistit. A jsem přesvědčen, že kroky, které jsou vytyčené v Bílé knize, k tomu povedou.
Služba v armádě má ovšem vyšší poslání. Vnitřní i vnější bezpečnost patří k tomu základnímu, co nabízí stát občanům, proč vlastně existuje. Armáda je tedy nedílnou součástí existence státu a já se snažím, i přes složitost současné situace, aby tomu bylo tak i nadále. Jak kdysi napsal Thomas Carlyle: pro člověka je smutné, „jestliže všecko, v co věří, je něco, co se dá vstrčit do kapsy a tím nebo oním ústrojím snísti a ztráviti.“
Jinými slovy, vím, že vás trápí především finanční situace. Nemám ze stavu, v jakém se armáda ocitla stavu žádnou radost, nicméně musíme myslet na budoucnost a zajištění bezpečnosti naší země. V těchto časech, kdy se spoří všude v Evropě, se ukáže odvaha jednotlivých lidí. Dělám vše pro to, aby přišla změna a nejsme bez podpory našich zahraničních partnerů z Aliance.
Děkuji vám za pozornost.