Právo, 05.09.2006 – MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ALEXANDR VONDRA ŘEKL PRÁVU:
* Váš předchůdce Cyril Svoboda uvedl v pondělí poradu velvyslanců tím, že změna ve vedení resortu neznamená změnu zahraniční politiky.
Souhlasím s tím. Jsme menší země, která si nemůže dovolit smrtící debatu o svém směřování, protože by to podkopalo její důvěryhodnost. Po nás jsou spojenecké svazky důležité a musíme být předvídatelní a ne skákat ode zdi ke zdi.
* Jsou na prvním místě NATO a Unie?
Vidím pět priorit. První je EU a pak spojenectví v rámci NATO a transatlantické spolupráce. Máme životní zájem na tom, aby vztahy mezi Evropou a Amerikou byly dobré. Třetí je politika našeho východního sousedství: stabilita na Balkáně a na Ukrajině, kde máme zájmy ekonomické a bezpečnostní. Za čtvrtou považuji ekonomickou diplomacii, kterou chci posílit. Pro prezentaci našeho státu se neudělalo až tolik. Pátou prioritou jsou lidská práva a rozvojová pomoc, v nichž hodlám rozvinout práci předchůdce. Já jsem z tohoto prostředí vyrostl a nebude mi lhostejná situace v Bělorusku, na Kubě a podobně.
* Kdo bude zmocněncem vlády pro české předsednictví v Unii v roce 2009?
Myslím, že teď není vhodná doba, abych se dělil o jména s novináři. Tato vláda bude chtít jmenovat zmocněnce na přelomu září a října a na seznam kandidátů se mohou dostat další lidé. Na předsednictví se musíme připravovat už teď nejen organizačně, ale i politicky, respektive vybrat témata, která Unii pálí.
* Je to i její identita po krachu referenda o ústavě?
Kandiduji do Senátu a vím, že lidé se neptají na identitu, ale na konkrétní věci, jako co bude se zemědělskou politikou, s rozpočetem, strukturálními fondy a naplňováním čtyř svobod Unie – volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu.
* Jak rozsáhlé personální změny plánujete?
Nechci dělat žádnou noc dlouhých nožů, jak se psalo. Po personální stránce není ministerstvo ve špatném stavu. Počítám, že mým prvním náměstkem bude Tomáš Pojar, který je už náměstkem. Na další rozhodnutí si vyhrazuji určitý čas. Představuji si, že ta část ministerstva zabývající se obrazem ČR v zahraničí a ekonomickými záležitostmi by si časem řekla o obohacení nebo nějakou čerstvou krev.
* Dotknou se změny i šéfů odborů?
Ministerstvo si za státní peníze nechalo vyrobit audit svého způsobu řízení, managementu a komunikačních toků. Pokud vím, audit navrhuje některá strukturální opatření a asi bychom se vydali cestou drobné reformy ministerstva.
* Žhavým tématem je případné umístění protiraketové základny USA. Odpovídá to naléhavosti hrozby? Jak na to pohlížíte?
Na obranu proti raketám se musíme připravovat, což uznávají i Evropané v NATO. Neměli bychom ignorovat hrozbu Íránu, který se jeví jako možné riziko. Rozmístění systému nějakou dobu trvá. Je proto třeba myslet dopředu a ne být pak zaskočeni událostmi.
* Mezi Čechy tato myšlenka příliš nezabrala.
Není to něco, co by mohla prosadit menšinová vláda proti všem. Měli bychom se proto k tomu vydat cestou národního konsensu, mít na mysli bezpečnost země a vyjmout tuto věc z předvolebních kampaní. Například můj protivník v kampani do Senátu Zdeněk Bárta se nedávno v Právu vyjádřil proti základně. Kdy předtím se ale zajímal o bezpečnostní otázky? V době, kdy jeho stranický kolega Kalousek odstěhoval všechny ženisty z Terezína a Litoměřic do Bechyně a spousta lidí přišla o práci, hlas nepozvedl.
* Německý prezident Horst Köhler o víkendu poprvé vystoupil v Berlíně na mítinku Svazu vyhnanců. Polská reakce byla ostře negativní. Jak to vnímáte vy?
Polsko-německé vztahy nejsou jednoduché. Faktem je, že projekt Centra proti vyháněním v Berlíně i probíhající výstava nejsou kroky, které by mezinárodní ovzduší výrazně zlepšovaly. My to ale považujeme za vnitroněmeckou věc. Projektu zmíněného centra se nehodláme zúčastnit a chceme se ve vztazích orientovat na to, co máme společného a co dává základ pro budoucí spolupráci. Česko-německé vztahy jsou v zásadě dobré.
* Kudy by se mělo ubírat řešení krize kolem íránského jaderného programu?
Teherán se snaží hrát se světem a s OSN jakýsi poker. V žádném případě tuto situaci nelze podceňovat. Některé jeho kroky představují reálnou hrozbu, před níž bychom neměli strkat hlavu do písku. Teď je na tahu Rada bezpečnosti. V příštích dnech bude Írán tématem jednání na 61. Valném shromáždění OSN, v EU, mezi Unií a USA i na ministerské schůzce Aliance.
* Pokud ztroskotá sankční postih v OSN, jste pro jednostranné sankce ze strany jednotlivých států?
Írán má specifickou geopolitickou pozici a domnívám se, že musíme udělat vše, aby byla politika vůči němu pokud možno jednotná. Nemůže to být povel k tomu, abychom v tlaku povolili. Situace je vážná.
* Denní zprávy alianční mise ISAF v Afghánistánu svědčí o tom, že eliminovat oddíly Tálibánu je tvrdým oříškem.
Afghánistán je bolehlavem, zemí, která po několik generací nepoznala nic než válku. Cesta ke stabilitě je dlouhá, ale jsem přesvědčen, že nemůžeme rezignovat a že úspěch NATO je důležitý i pro jeho budoucnost. Měli bychom být připraveni nést svůj díl odpovědnosti.