Týden | 13.8.2007 | rubrika: Události | strana: 22 | autor: Tomáš Čechtický
Tři čtvrtiny obyvatel odešly, teď přiteče osm miliard
Areál Proviantního skladu se přerodí v Ústav pro studium totalitních režimů. Dotace Evropské unie včetně státního příspěvku jsou připraveny. Město z doby Josefa II. čeká přestavba za osm miliard korun a příchod nových institucí.
O výstavbě Terezína jako unikátní pevnosti na obranu proti odvěkému pruskému nepříteli rozhodl císař Josef II.
Po více než dvou staletích, roku 1997, vojáci město definitivně opustili. Odstěhovalo se jich šest tisíc, dva tisíce civilistů zbyly. Jejich obydlí obklopuje věnec rozlehlých armádních staveb. Je jich sedmnáct, například Prachárna, Zbrojnice, Dělostřelecká kasárna, Velká pěchotní kasárna a tak dále. Většinu z nich dnes obývá jen vítr.
Proviantní sklad alias Hannoverská kasárna vyrostl v letech 1786–1789 a mohl pojmout mouku, cukr, sůl a pečivo pro sedmdesát tisíc vojáků na tři a půl měsíce. Rekonstrukci skladu na Ústav pro studium totalitních režimů, známý též pod názvem Ústav paměti národa, nařídila vláda letos v červenci. Účet 400 milionů korun zaplatí z patnácti procent ministerstvo kultury a zbytek dorovná dotace z Evropské unie. Zmocněncem pro přípravu a první kroky ústavu je Pavel Žáček. V radě ústavu, v jeho sekretariátu a v Archivu bezpečnostních složek bude pracovat patnáct lidí.
Ministři pro pevnost
Začít mají letos. Je to pět minut po dvanácté, jelikož dotace Evropské unie mohly plynout do Terezína už od roku 2004. Neplynuly. „Byla turbulentní doba,“ krčí rameny Radek Vraný z městského úřadu, šéf odboru rozvoje, výstavby a správy majetku. Česká ministerstva měla vypsat vhodné operační programy. Konkrétní projekty získají peníze ze státního rozpočtu a teprve „přílož“ českých peněz následně otevře ruku EU. Jenže vedení ministerstva pro místní rozvoj, pod něž „rozdýchání“ Terezína spadá, se od roku 2004 změnilo pětkrát. Vedl je Pavel Němec, Jiří Paroubek, Radko Martínek, Petr Gandalovič a nyní Jiří Čunek. Když už nějaký konkrétní program přece jen vznikl, držel se finančně příliš při zdi. „Naše kasárna jsou obrovská,“ vysvětluje Vraný, „nejméně nákladná oprava spolkne sto padesát milionů.“
Letos v lednu se místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra sešel v Lucemburku s Margot Wallströmovou. Komisařka EU zájem Bruselu o Terezín potvrdila. „Česká vláda jen musí dát najevo, že úplnou přeměnu města myslí vážně, že to není zájem dvou tří lidí na radnici,“ říká starosta Terezína Jan Horníček. To se právě nyní děje. Vondra pozval na toto úterý na úřad vlády sedm ministrů (kultury, školství, místního rozvoje, financí, zemědělství, obrany a vnitra). Podle Vondrova dopisu starostovi je účelem schůzky „obnovení činnosti vládní komise pro Terezín“.
Kasárna školou
Parta nadšenců, hlavně z klubů vojenské historie, pracuje na záchraně složitého systému městských hradeb s několika patry podzemí už léta. Zadarmo a ve volném čase. Jedním z nich je Jiří Smutný. „Části hradeb jsme zpřístupnili, vede po nich promenáda,“ říká mladý muž. Radnice ho pověřila, aby pečoval o josefínská stavidla, jimiž je možné zatopit většinu prostoru před hradbami. Smutný se podílel na instalaci kopie této technické památky. Celková profesionální záchrana hradeb přijde na astronomických 3,9 miliardy korun (viz Oživení aneb Kolik to bude stát). Renovace hradeb však může postupovat pomalu, na ní život města nestojí.
Dotace EU mají obnovit především vnitřní město, tedy opuštěná kasárna. Hovoří se o univerzitním kampusu, představa Terezína jako nové vysoké školy s pevným zaměřením je však mylná. „Vojenské objekty chceme přebudovat v soubor navazujících budov. Tak vzniknou třeba posluchárny, koleje, menza a knihovna,“ vypočítává Vraný. „Vzdělávací proces v nich bude otevřený. Jednou tam může probíhat dvouměsíční kurs, příště tříleté studium.“ První zájemce už tu je: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně se sídlem v Ústí nad Labem by chtěla v Terezíně vychovávat budoucí kastelány a památkáře. Studium v provizorních prostorách začne v říjnu.