2.6.2005, Lidové Noviny
Již téměř rok uplynul od startu zatím rozpačitého projektu exprezidentovy knihovny. Ta prý nyní prohlubuje svou koncepci
PRAHA Když byla 26. července loňského roku založena Knihovna Václava Havla, zdálo se, že vznikl záslužný a zajímavý projekt. U zrodu knihovny byli exprezidentova manželka Dagmar Havlová, někdejší kancléř Karel Schwarzenberg a sociolog Miloslav Petrusek. Dnes se zdá, že projekt stagnuje – už proto, že lidé, kteří jej „rozjížděli“, z něj postupně odešli.
Na počátku stála snaha vytvořit osobní „knihovnu“ Havlova díla. Vznikl ale také velkorysejší návrh – vytvořit instituci podobnou knihovnám americkým, kulturním a společenským střediskům, která nesou jména bývalých prezidentů a vznikají s podporou soukromých prostředků.
„Ta myšlenka visela ve vzduchu, napadla například i tehdejšího předsedu Senátu Petra Pitharta. O současné situaci však již nemám přehled,“ říká Tomáš Sedláček, v současné době poradce ministra financí Bohuslava Sobotky.
Nadějné depeše
Tomáš Sedláček společně s Radkem Špicarem, nynějším náměstkem místopředsedy vlády Martina Jahna, a dalšími nadšenci na ambicióznější verzi „knihovny“ půl roku intenzivně pracovali. Finanční podporu přislíbil americký velvyslanec Craig Stapleton. Projekt byl založen na třech základních cílech: vzdělávací (odborná a publikační) činnost, dále knihovnické a archivační služby, jako třetí pak společenské aktivity – přednášky a diskuse, místo pro setkávání. V záměru figurovalo rovněž vybudování „prezidentské místnosti“, která by představovala jednotlivé české prezidenty. Americké straně, významnému potenciálnímu donátorovi, se tato koncepce velmi zamlouvala, neboť mnozí litovali odchodu Václava Havla z politické scény. Sám exprezident se k tak velkorysým plánům nejprve stavěl zdráhavě, neboť mu připadaly až megalomanské, ale přece jen nakonec k jejímu uskutečnění vyslovil souhlas.
Do projektu byl přizván bývalý velvyslance České republiky v USA Alexandr Vondra. Nicméně přípravy se v určité chvíli z nejasných důvodů zbrzdily, navíc Craig Stapleton se mezitím vrátil do USA.
Vloni v listopadu přišel první -a zatím osamocený – hmatatelný čin této nevládní instituce: kniha amerických depeší z roku 1989 nazvaná Praha – Washington – Praha.
Vondra: Přestal jsem mít sílu se na projektu podílet
V poslední době se však dění kolem Knihovny Václava Havla omezuje jen na rošády v personálním obsazení. Z funkce odstoupil ředitel Václav Bartuška: „Korektně jsme se dohodli. Názory Václava Havla a názory mé se rozcházely, a považuji za samozřejmé, že knihovna, které nese jeho jméno, musí fungovat podle jeho přání.“
Změny nastaly i ve správní radě knihovny, z níž odešly i významné postavy politického života, které stály v minulých letech bývalému prezidentovi po boku. Svůj odchod vysvětlují různě. „Můj mandát ve správní radě byl omezen na jeden rok, v němž se podařilo uskutečnit několik užitečných projektů. Jak si bude Knihovna Václava Havla počínat dál, bude záležet na nové správní radě a zakladatelích,“ říká politolog Jiří Pehe.
Bývalý velvyslanec České republiky v USA Alexandr Vondra však naznačuje i jisté názorové rozpory. „Pokud se tento projekt ukáže jako životaschopný, přeji mu vše nejlepší. Já sám jsem ale přestal mít sílu se na něm dál podílet. Pozbyl jsem přesvědčení, že na jedné adrese mohou úspěšně fungovat dvě nevládní organizace – které se snaží získávat finanční zdroje -, aniž by si konkurovaly,“ podotýká. Poukazuje tím na skutečnost, že Knihovna Václava Havla sídlí na téže adrese jako Nadace VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových. Materiály, které v budoucnu měly být součástí Knihovny Václava Havla, byly mezitím zapůjčeny odborným institucím. Část písemností z prezidentského období je v archivu Pražského hradu, fragmenty Havlových rukopisů z doby disentu zpracovává Památník národního písemnictví. Divadelní hry jsou uloženy v Divadelním ústavu a přibližně dvě stovky knižních titulů Václava Havla mohou studovat badatelé v knihovně Ústavu pro českou literaturu. Původně se uvažovalo, že soubor Havlova díla bude zpracován do elektronického katalogu, který by byl k dispozici právě v Knihovně Václava Havla.
Podle správní rady je o knihovnu zájem
Na otázku pro Dagmar Havlovou a nového ředitele Knihovny Václava Havla Vangelise Zingopise, jaká je současná situace, získaly LN stanovisko současné správní rady: „Obecně prospěšná společnost Knihovna Václava Havla v této době prohlubuje svou koncepci a zároveň vyvíjí svou činnost – shromažďuje a archivuje dokumenty, týkající se osoby prezidenta Václava Havla. Do doby, než bude archiv Knihovny Václava Havla shromážděn, jsou nadbyteční placení zaměstnanci. Činnost knihovny zajišťují členové správní rady.“
Velký zájem o knihovnu je podle správní rady v USA:„Mnoho institucí včetně Státního archivu USA s ní chce spolupracovat. Jedné ze zakladatelek knihovny paní Dagmar Havlové se podařilo v USA získat už první finanční příspěvky určené pro knihovnu. Návrhy na další spolupráci přicházejí i z jiných částí světa, a samozřejmě také z České republiky. Na knihovnu se obrátilo také několik institucí a jedinců, kteří mají zájem podílet se na tvorbě archivu poskytnutím jedinečných a historicky vzácných dokumentů.“
Odešly i významné postavy politického života, které stály v minulých letech bývalému prezidentovi po boku
MARTA ŠVAGROVÁ, ONDŘEJ HORÁK