Mladá fronta DNES | 3.2.2007 | rubrika: Věda a kavárna | autor: VILIAM BUCHERT
Vicepremiér Alexandr Vondra, který studoval klimatologii, odmítá některá tvrzení o globálním oteplování.
* Bývalý poradce Tonyho Blaira a někdejší hlavní ekonom Světové banky Nicolas Stern vypracoval sedmisetstránkovou studii o otázkách a problémech globálního oteplování, která je hitem nejenom mezi ekology. Ale vy globální oteplování zpochybňujete. Proč?
Nezpochybňuji změny klimatu. Klima se – často cyklicky – mění od doby, co se Země točí a obepíná ji atmosféra. Zpochybňuji však dnes módní kult, že za vším stojí člověk a že člověk může všechno změnit. Je to jen další forma antropocentrismu, slepé víry, že člověk je tvůrcem všehomíra. Komunisté říkali, že poručíme větru dešti. Dnes to má jinou formu, ale intelektuální kořeny jsou podobné. Chybí ochota připustit si, že jsou na světě věci, na které nemáme buď vliv žádný, nebo jen malý.
* Odmítáte to také proto, že na rozdíl od pana Sterna jste měl kdysi v rámci studia geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy klimatologii a že vaše matka byla odbornicí na planetologii?
S přírodovědou jsem se dávno profesionálně rozloučil. A leccos si pamatuji ještě z dob, kdy teorie o skleníkovém efektu nebyla posvátnou krávou, kterou se zdůvodňovalo každé větší sucho, vlhko, horko, mráz nebo vítr. Ale média se dnes musí prodávat, a tak se z každého výkyvu počasí dělá senzace. Pokud jde o mou matku, kdysi se zabývala vlivem nepatrných změn v rotaci Země na tektonické poruchy v zemské kůře. Tvrdila, že tyto změny v některých případech korespondují také s klimatickými výkyvy.
* Čím jsou podle vás některé neobvyklé jevy a rychlejší změny počasí dány? Člověk na ně skutečně nemůže mít žádný vliv?
Člověk má vliv, ale nemyslím, že dominantní. Skleníkový efekt existuje. Ale přece obrovské změny v klimatu se odehrávaly dávno předtím, než se objevila civilizace. Letos je zima úplně jiná než ta loni. Vsadil bych se, že člověk za to nemůže.
* Uznáváte alespoň, že člověk se často chová k životnímu prostředí nešetrně? Vzpomeňte si třeba na katastrofální situaci na severu Čech za komunismu. Až tlak ekologů na politiky nakonec donutil mnohé státy ke změnám.
Ano, k přírodě se chováme špatně. Tlak ekologů je mi často sympatický a mnohdy hrál při záchraně zdravého prostředí klíčovou roli. Vždy jsem obdivoval lidi jako Johna Muira nebo Rachel Carsonovou. Vznik národních parků, boj proti pesticidům a kyselému dešti – to bylo velmi důležité. A zápas za lepší prostředí nekončí. Kouř, který stoupá v zimě nad českými vesnicemi, je dusivý. Ale na druhé straně mi vadí, když různí ekologisté z Brna léta blokují stavbu dálnice na druhém konci republiky. Nakonec tam stejně bude, protože není jiná možnost, ale mezitím tam léta trpí lidé, kterým kouří do oken kamiony.
* Nicolas Stern například navrhuje snížit produkci skleníkových plynů. Přispěje k tomu nějak česká politika?
Ale ano. Podepsali jsme Kjótský protokol a jako jedna z mála zemí ho plníme. Polistopadovou restrukturalizací našeho průmyslu jsme omezili emise CO2 víc než většina jiných zemí světa.
* Stern navrhuje také zdaňovat exotické zboží (třeba banány), které se musí dopravovat na velké vzdálenosti. Co říkáte této myšlence?
Je to hloupost. Jistě – pokud se kvůli daňové optimalizaci nadnárodního koncernu převáží cement ze země X do země Y a zároveň se stejné zboží vozí v opačném směru, pak stojí za úvahu s tím něco udělat. Aspoň ta nákladní auta přesunout na železnici. Ale nápad zdaňovat banány za to, že rostou v tropech a ne ve Skandinávii, znamená popírat elementární pravidla volného obchodu a jejich blahodárný vliv na naše dobré bytí a nakonec i mír na zemi. Mají snad chudí farmáři v tropech doplácet na intelektuální vrtochy chlapíka popíjejícího whisky v londýnských salonech? A neomlátí nám nakonec ty banány o naše hlavy?
* I americký prezident Bush kvůli možné energetické závislosti i kvůli zlepšení životního prostředí mluví o tom, že například se má pokračovat ve vývoji aut na vodík.
Víme, že zásoby ropy a dalších fosilních paliv nejsou nekonečné. Musíme proto hledat alternativu. Biopaliva, solární a geotermální energie a další obnovitelné zdroje jsou cestou do budoucnosti a měli bychom je podporovat. Stejně jako bychom měli usilovat o využití vodíku.
* Jenže alternativní zdroje energií podle všeho budou dražší.
Nemáme jinou možnost. A trh si s cenami poradí. Ubývající ropa, plyn a uhlí budou dražší. Naopak biopaliva a nové technologie se zavedením do velkovýroby zlevní.
* Je pouhá náhoda, že o globálním oteplování hovoří spíše levicová část politického spektra?
Levičáci byli vždy více náchylní podléhat různým ideologiím a módním trendům. Teď jsme na vrcholu, takže tomu věří skoro všichni. Nalevo, a dokonce i napravo. Ale nezaměňujme dnešní pomíjivou módu s vážnou snahou o ochranu přírody a životního prostředí. To druhé je blízké konzervativní politice. Průkopníkem v ochraně přírody nebyl v americké politice demokrat, ale republikán Theodore Roosevelt.
* Mohou mít vliv na věci odehrávající se kolem globálního oteplování firmy, které se na tom „přiživují“?
Jsem o tom přesvědčen. Konferenční cirkus globálních „oteplovačů“ je dozajista skvělý byznys. Kde jsou nabízeny velké granty, nechybí ani velká poptávka. Nebylo by na škodu tyto horké hlavy trochu zchladit. Ptal jste se předtím na mou matku. Ta kdysi srdnatě hájila, že mnohé krátery na Měsíci mají vulkanický původ. Ale neměla moc šancí své názory prosadit. V módě byla impaktní teorie, víra, že skoro všechny krátery vznikají dopady meteoritů. Pravda je samozřejmě někde uprostřed, ale impaktisty v době studené války platili vojáci – v Moskvě i ve Washingtonu. Armáda si testovala bombardování a vědci měli peníze.