16.07.2008, Lobby
publikováno: 16.07.2008
Česká republika se v současnosti připravuje na předsednictví v Radě Evropské unie. Neformálně tuto roli, kterou po dobu šesti měsíců vykonává vždy jedna z členských zemí, označujeme jako předsednictví EU. Daná země tak předsedá orgánům Rady EU a stává se v podstatě reprezentantem celého evropského společenství. V současnosti je předsedající zemí Francie, kterou od 1. ledna 2009 vystřídá právě ČR. L bby v této souvislosti hovořilo s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou.
Pane vicepremiére, ptal jsem se dnes náhodně několika lidí, která země v současnosti předsedá EU. Nikdo nevěděl. Není tato otázka jen hračkou politiků bez faktického dopadu na reálný život většiny lidí? A pokud ne, jak přesvědčit veřejnost, že jde o významnou věc?
Když budu chtít trochu provokovat, řeknu, že předsednictví je úžasná příležitost uříznout si ostudu. Ale tak to vidět nechci, ani si nemyslím, že se nám to stane. Vidím v tomto „vedení evropské smečky“ příležitost, jak se osvědčit jako moudrý vůdce, posunout sebe i EU dál, potvrdit svoji reputaci a získat po právu respekt ostatních států. České předsednictví je historickou událostí, která se v této podobě nebude již nikdy opakovat, a bylo by dobré, kdybychom ho využili k přiblížení evropských témat u nás doma. Bude na nás ležet velká zodpovědnost nejen za nás samotné – po šest měsíců budeme hlasem a tváří sedmadvacítky, každý výrok našich ministrů budou analyzovat světová média. Na nás bude záležet, jak rychle a zda vůbec se najde v mnoha oblastech kompromis přijatelný pro všechny. Čeští ministři povedou jménem EU jednání se světovými velmocemi – Čínou, Ruskem či s USA. To tu ještě nebylo a také už velmi pravděpodobně nebude. Chystáme v souvislosti s předsednictvím také komunikační kampaň, která by měla začít na podzim. I proto věřím, že pokud si uděláte stejnou anketu během českého předsednictví, vyjde vám úplně jiný výsledek.
ČR si pro své předsednictví vybrala motto „Evropa bez bariér“. Co všechno se pod tímto pojmem skrývá?
Skrývá se pod ním především vůle neuzavírat Evropu samu do sebe a přesvědčení, že ještě zbývá mnoho prostoru k vylepšení její formy, řečeno sportovní metaforou. Evropský projekt sice existuje již více než padesát let, ale například v oblasti volného pohybu pracovníků, na bankovním trhu, na trhu s energiemi či telekomunikacemi naráží nejen podnikatelé, ale i obyčejní lidé na mnoho překážek, které jim komplikují život i podnikání. Na jejich odstranění se chceme zaměřit. To má návaznost i na oblast vnějších vztahů EU -jen konkurenceschopností můžeme uspět v soutěži s novými velmocemi, které se rýsují na obzoru a rychle se přibližují, jako jsou Čína či Indie a v budoucnosti i další země.
Země, která předsedá v Radě EU, má hned několik oblastí působení. Má také dostatek prostoru pro prosazování svých zájmů? Co hodlá ze svých zájmů prosazovat právě ČR?
Prostor pro prosazování národních zájmů během předsednictví je skutečně omezen. Není možno přicházet s kontroverzními vlastními návrhy, předsednická země funguje jako mediátor. Je tedy důležité ošetřit své zájmy dopředu. Proto každá země ještě před převzetím kormidla připravuje klíčový dokument, tzv. priority svého předsednictví. Mezi předběžné priority ČR patří například energetika, energetická bezpečnost, zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a vnější vztahy. Na tyto oblasti se právě chceme maximálně soustředit. Naše zájmy -priority – jsme také zahrnuli do tzv. společného osmnáctiměsíčního programu tří předsednictví. Mezi námi, Francií a Švédskem musí existovat návaznost.
Protože je Lobby časopis pro sféru malého a středního podnikání, zeptám se, jaký dopad bude mít české předsednictví EU právě na rozvoj tuzemského ekonomického prostředí, na firemní sféru či pohyb pracovní síly.
Jak jsem již řekl, vybrali jsme si motto Evropa bez bariér, což znamená, že se chceme soustředit na odstraňování všech bariér, včetně těch pro podnikatele. Podnikatelé v Unii to nemají jednoduché, i když vytvoření dobře fungujícího trhu bylo základní myšlenkou evropského projektu v padesátých letech. Již nyní usilujeme o debyrokratizaci evropského prostředí a snižování administrativní zátěže. Takovou první vlaštovkou byla nyní pražská deklarace, kterou jsme letos v květnu podepsali s britským ministrem pro Evropu a dalšími osmi členskými státy a která vyjadřuje náš záměr přijít s konkrétními iniciativami v této oblasti. V rovině pohybu pracovníků vidím jako velmi nespravedlivé, že Češi dosud nemohou pracovat ve všech členských státech. Přáli bychom si, aby během českého předsednictví tyto bariéry pro naše občany již neexistovaly, nebo byly v dubnu 2009 zrušeny. Budeme pro to dělat a již děláme maximum. Dlouhodobě upozorňujeme na neférovost a neopodstatněnost takových opatření. V tomto ohledu se naprosto shodneme s Evropskou komisí, která tato opatření dlouhodobě odsuzuje.
Z nových členských zemí EU plnilo předsednickou roli zatím jen Slovinsko. Jak vysokou laťku pro ČR jako druhého nováčka podle vás nastavilo?
Slovinci především po organizační stránce své předsednictví nepochybně zvládli, i když to pro ně mnohdy nebylo jednoduché. Nebude to jednoduchý úkol ani pro nás. Na druhou stranu nemám pochyb, že nejen po organizační stránce, ale třeba i v oblasti doprovodných kulturních akcí, které budou probíhat po celé ČR, půjde vše hladce a dokážeme zaujmout i náročné zahraniční hosty. Politická stránka věci je náročnější, což by jistě potvrdili i Slovinci. My se ale pečlivě připravujeme tak, abychom i tuto stránku, nepoměrně méně předvídatelnou, zvládli co nejlépe. Připadlo nám však poměrně těžké období: během našeho předsednictví proběhnou volby do Evropského parlamentu, což znamená, že bude více méně paralyzován ve své činnosti. Měnit se bude také druhá z klíčových institucí – Evropské komisi bude končit funkční období. To vše ztěžuje již tak náročný úkol – bylo by to velké sousto i pro zkušené matadory.
Už se ví, co bude muset EU prostřednictvím svých orgánů během půlročního předsednického mandátu ČR řešit?
Legislativní plán Evropské komise na rok 2009 již existuje, takže základní agenda je již známá. Některé věci ale vyplynou až z francouzského předsednictví, velká část agendy českého předsednictví bude zděděná od Francouzů. Tak už to v Unii chodí. Důležitými tématy nicméně nepochybně bude energetika či implementace směrnice o službách. Nicméně nyní, krátce po irském referendu, je již jisté, že diskuse se bude točit okolo budoucího scénáře pro Unii, která byla dosud reprezentována Lisabonskou smlouvou.
Irové Lisabonskou smlouvu v referendu odmítli, bude mít tento výsledek vliv na české předsednictví?
Nyní je již jasné, že díky irskému „Ne“ Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost 1. ledna 2009, jak se původně počítalo. České předsednictví tedy bude probíhat podle stávajícího scénáře. My jsme od počátku příprav předsednictví pracovali s oběma variantami, bez smlouvy i se smlouvou, takže nejsme nijak zaskočeni. Přípravy předsednictví se tím paradoxně i zjednodušují -máme jasněji, je jen jeden scénář. Lisabonskou smlouvou se nicméně během předsednického půlroku každopádně budeme zabývat. Priority českého předsednictví, o kterých jsem mluvil dříve, by však irské referendum ovlivnit nemělo.
V červenci 2009 převezme od ČR pomyslnou předsednickou štafetu Švédsko. Co si osobně přejete, aby v EU po českém půlročním předsednictví zůstalo?
Bylo by dobré, aby za naším předsednictvím zůstaly konkrétní výsledky a aby ČR potvrdila svou pověst seriózního partnera, který se umí postarat nejen o své zájmy, ale i zájmy týmu. Potěšilo by mě také, kdyby se díky předsednictví začalo o dění kolem Unie zajímat v Česku více lidí.