11.10.2009, ČT 24
publikováno: 12.10.2009
Moderátor:
Nový bolehlav, tak agentura Reuters zcharakterizovala koncem požadavek českého prezidenta Václava Klause na to, aby byla k Lisabonské reformní smlouvě připojena nová poznámka pod textem týkající se listiny základních práv. Jde jen o zdržovací Klausovu taktiku nebo taktiku pro zachování tváře? Zeptali se novináři agentury Reuters. Každopádně jde o nový, citujme bolehlav, pro 27členný blok, který se svou ekonomickou krizí a snaží se sestavit novou Evropskou komisi.
Václav Klaus, prezident ČR:
Nedílnou součástí Lisabonské smlouvy je totiž listina základních práv Evropské unie. Na jejím základě bude lucemburský soudní dvůr posuzovat, zda jsou právní předpisy, zvyklosti a postupy používané v členských zemích v souladu s touto listinou. To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysílených po druhé světové válce přímo u soudního dvora Evropské unie. Listina dokonce umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů.
Autor
Proto chce teď Václav Klaus trvalou výjimku pro česko z listiny základních svobod Lisabonské smlouvy. český prezident se bojí, že listina může prolomit tzv. Benešovy dekrety. Jeho obavy se zřejmě týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. Kritiku si v pátek od Klause vysloužila předchozí vláda premiéra Mirka Topolánka.
Václav Klaus, prezident ČR:
Minulá česká vláda, to je to pro Českou republiku v životně důležité otázce nevěnovala dostatečnou pozornost a nevyjednala pro Českou republiku z této listiny takovou výjimku, jsou si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Pro práva stanovená v listině budou v těchto dvou zemích nadále platit jejich vlastní zákony a budou o nich tedy, například v Polsku, i nadále rozhodovat polské soudy. Za tuto argumentaci si však český prezident vysloužil záhy kritiku, a to nejen od právníků a politologů. Když viděl, že se blíží problém, mohl si podle nich přebrat pravomoc do jednání Lisabonské smlouvy a měl s Topolánkovou vládou o svých výhradách mluvit.
Václav Klaus, prezident ČR:
Chtěl bych úplně na závěr dodat, že jsem přesvědčen, že se tato výjimka dá, byť nestandardním postupem poměrně velmi rychle vyřešit.
Moderátor:
Zahraniční noviny v posledních dnech dávají ke Klausově jménu přídomky jako „černý princ“, „provokatér“ či „protivný pán“, konec citátu. Dalšími hosty Otázek jsou, bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti, senátor ODS Alexandr Vondra. Vítejte po čase v Otázkách, hezký dobrý den.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Hezký dobrý den.
Moderátor:
A tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl. Děkuji, že jste přijal mé pozvání i vy.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Dobrý den.
Moderátor:
Kdo by teď měl tu výjimku formulovat, pane senátore?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Kdo by měl výjimku formulovat? Já si myslím takhle, ten postup, myslím si, že je nutné se v takové situaci doma přestat hádat, protože jakékoliv vnitřní spory by nás v takové situaci oslavovali, čili prezident si musí sednou s vládou, dát hlavy dohromady, pokud tam prezident má nějaké obavy nebo má k dispozici nějaké rozbory v tomto smyslu, tak by je měl vyložit, prostě poskytnou vládě, vláda by měla, vláda by měla mít možnost se k tomu vyjádřit, pak zformulovat prostě postup jednání před příslušnou evropskou radou, to bych řekl ve fázi jedna, fáze dvě, je získat na svou stranu všechny ostatní členské země, to znamená 26 členských států Evropské unie a výsledkem takového jednání může být nějaká formulace.
Moderátor:
Která fáze bude nejtěžší? Jedna či dvě nebo obě?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že určitě složitější je ta fáze číslo dvě, i když připouštím, pan prezident je teď v určité výhodě, protože to je z teorie her vždycky, když je už úplně před koncem hry a najednou se začne hrát jakoby řekl trošku jinak, mimo nějaké zvyklosti a máme situace, že všichni si ostatní přejí, aby ta smlouva vstoupila v platnost, protože se investovali do toho nesmírný politický kapitál, tak samozřejmě bych řekl ten vyjednávací potenciál je tu o něco vyšší.
Moderátor:
Když prezident, pane tajemníku, vystoupil v pátek s tím prohlášením, většinu jsme teď znovu viděli, tak má už jasně zformulované, co bylo v té výjimce být, jak by ta výjimka měla být formulovaná? Má takový návrh pro vládu?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
To není vůbec žádný problém, protože vzorem je právě ten dodatkový protokol, který si na rozdíl od Vlády ČR vyjednala vláda Polska, vyjednala si ji vláda britská, čili jde v podstatě přesně o to, ty dva odstavečky opsat, o nic víc nejde.
Moderátor:
Už je prezident opsal, tedy má formulaci, kterou dá vládě?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Nemusí je ani opisovat, stačí opravdu přímo jenom ty dodatkové protokoly, ale já se vrátím ještě k tomu vašemu úvodu, už jsem si skoro říkal, jestli by se ten pořad místo Otázky Václava Moravce neměl jmenovat Lov na Václava Klause, tedy citujete ze zahraničních novin samé kritiky, to je pochopitelné, ale český prezident jedná ve jménu české veřejnosti a nějaké zahraniční kritiky nám můžou být ukradené. My jednáme ve svých vlastních zájmech, hájíme zájmy českých voličů a ti to dobře vědí.
Moderátor:
Většina, promiňte, ale většina…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ve vaší jedné konkurenční televize teď před chvíli proběhlo hlasování, kolik procent diváků, a to jsou spíše ti, kteří se zabývají tím problémem, podporuje tento požadavek prezidenta Václava Klause a podporuje ho 91, to znamená jasná věc, že v tuto chvíli Václav Klaus bojuje za …
Moderátor:
To není reprezentativní výzkum, na rozdíl od průzkumu?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale ani váš průzkum, když citujete zásadně jenom kritiky, také není reprezentativní.
Moderátor:
Ale já to nevydávám, na rozdíl od vás to nevydávám za průzkum. Vy jste m.uvil o průzkumu.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já to říkám jako jeden z faktorů, ze kterého je evidentní, za jaké zájmy kope Václav Klaus a za jaké zájmy kope někdo jiný. Možná, že byste mohl říci ještě jednoho kritika, který se ozval, o kterém se teď moc nahlas nemluví. Samozřejmě, že nejvíce zděšen tím požadavkem českého prezidenta je mluvčí sudetských němců Bernd Pozelt, který doslova řekl, že tento jeho požadavek by ohrožoval práva sudetských Němců. On zřejmě moc dobře ví, o co jde.
Moderátor:
Je to tak, že předchozí vláda nehájila ta práva české veřejnosti, tudíž tam interpretace, kterou teď říká Ladislav Jakl za Václava Klause, je zřejmá? Václav Klaus se ozvala ozvat se musel, protože nikdo jiný to neudělal a má na své straně diváky z hlasování?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne, není to pravda. Česká vláda vůbec ni nezanedbala. Samozřejmě, za prvé, všechny ty pravé analýzy, které jsme měli k dispozici, tak jasně tvrdí, že Benešovy dekrety to prolomit nelze. Byly to samozřejmě politické obavy, protože je to strašák, který v té české společnosti samozřejmě funguje, ta sudetoněmecká karta, čili koneckonců iniciovali jsme prohlášení Poslanecké sněmovny, které učinila v momentě, kdy vyjadřovala s tou smlouvou souhlas. To prohlášení zrcadlově bych řekl navazovalo na podobné prohlášení, které Poslanecká sněmovna učinila v době našeho přístupu k Evropské unii. Pak v neposlední řadě vláda premiéra Topolánka prosadila, aby odvolávka na toto usnesení jasně vylučující to, že by mohla být uplatněna retroaktivita, tak to se stalo součástí závěru Evropské rady v březnu letošního roku, kdy vláda v žádném případě nic nezanedbala a pokud švédský premiér na základě toho telefonického rozhovoru s Václavem Klausem říkal, že Češi tu chtějí nějakou poznámku pod čarou, dvě věty, tak ty tam jsou. Ty tam jsou od března součástí závěru Evropské rady.
Moderátor:
Přepněte si na ČT24. hosty Otázek zůstávají vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl.
Moderátor:
Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají: vicepremiér pro Evropské záležitosti, senátor zODS Alexandr Vondra. Ještě jednou vítejte na 24. Dobrý den.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Dobrý den.
Moderátor:
A také tajemník prezidenta Václava Klause, Ladislav Jakl. Ještě jednou vítejte vOtázkách.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Dobrý den.
Moderátor:
Věděla vláda o tomto požadavku, když Alexandr Vondra na konci té první hodiny jasně řekl, že vláda ho zapracovala, protože problém majetkového vypořádání je politickým problémem a vláda ho zapracovala, je tady usnesení Sněmovny.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Tak vláda by si vtomto případě přivlastňovala něco, co svládou nemá vůbec nic společného. Usnesení Sněmovny vzniklo právě jako zadání pro vládu a zadání pro prezidenta. Poslanecká sněmovna a divím se, že se o tom vposledních dnech vůbec nemluví, 18. února letošního roku, možná některým lidem ta paměť ani tak daleko nesahá, přijala u příležitosti vyjádření souhlasu sratifikací sLisabonskou smlouvou, vyjádřila své zásadní obavy. Jinak by totiž takové usnesení nepřijímala. PS má a měla zásadní obavy, že Lisabonská smlouva a především na ni navázaná Listina práv EU umožní a to navzdory jakýmkoliv expertízám, jakýmkoliv posudkům, prostě jednoznačně umožní, aby jednotlivé oprávněné osoby se u nás domáhaly majetku nikoliv prostřednictvím Českého práva, českých restitučních zákonů a u českých soudů, ale přímo u Evropského soudu vLucemburku. Dokonce tato nová pravidla po případném přijetí Lisabonské smlouvy by stejnou věc umožňovalo dokonce i státům, aby něco podobného udělaly. Toto je prostě fakt a PS na základě tohoto faktu vyslovila svoje vážné obavy. A ty obavy asi někomu byly adresovány. Vládě už vmenší míře, protože ta svoji příležitost tuto věc uplatnit prohrála, na rozdíl od polské, čili
Moderátor:
Počkejte, že teď vstoupím
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Čili takový požadavek mohl být adresován vlastně už jen prezidentu republiky, který už jediný v,jak české ústavě má tu pravomoc byť tím posledním vratifikačním procesu, aby tento problém se pokusil nějak vyřešit.
Moderátor:
Počkejte, ale když půjdeme kzásadnímu dokumentu, ktomu nejdůležitějšímu. Tím je Ústava ČR, podívejme se do ní. Vní konkrétně včlánku 63. vsouvislosti spravomocemi českého prezidenta stojí: „Prezident republiky dále: a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo sjejím souhlasem na její jednotlivé členy “ To stojí včlánku 63. Když teď kritizujete, že vláda tu šanci promarnila, prezident tvrdě vpátek zkritizoval Topolánkovu vládu. Proč, když tedy přistoupím na tu tézi, šlo o dilatánské chování vlády, proč on tomu přihlížel a porušil Ústavu? Proč si nenechal tu pravomoc?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale přece žádnou Ústavu neporušil a pravomoci nemohl ponechat.
Moderátor:
Proč si ji nemohl ponechat?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Zvyklosti přenést sjednávání, čili ty detaily jednotlivé přenášet tuto pravomoc na jednotlivé instituce např. na vládu, na ministerstvo zahraničí je běžnou praxí, protože Prezidentská kancelář nedisponuje aparátem, který může vjednotlivostech tu věc dát. Čili to je přesně ta fáze, vkteré prezident nebo jeho tým do toho vstupovat prakticky vůbec nemůže. Vyjednávání o dodatcích, Vondra si na to určitě vzpomene, bylo zbrklé noční vyjednávání, zkterého nám vyjednávači najednou nad ránem oznámili, že Poláci a Britové si tu výjimku vymohli a my ne. Vtěchto věcech, vtěchto chvílích opravdu ta věc byla zcela mimo působnost prezidenta republiky a vpůsobnosti prezidenta republiky je teď. Čili teď, vpravou chvíli, se prezident ozývá a ještě jednu možná věc. Bývalý premiér Topolánek před 10ti dny přesněji 3. října tohoto roku přímo vjednom rozhovoru vnovinách o tomto mluví a doslova říká, přiznává, nevyjednali jsme to, věděli jsme, že je třeba to vyjednat. Nevyjednali jsme to, nevyjednali jsme to ze dvou důvodů. Necítili jsme na to dost síly. Ale tady se ptám vmomentě kdy ještě neprobíhá žádné hlasování, Lisabonská smlouva neplatí a není možné někoho přehlasovat. Tak proč měli Poláci víc síly a Britové víc síly? Čili, neměli jsme síly a já říkám, možná prostě vůle. A za druhé. To je důležitá věc, kterou řekl expremiér Topolánek, neměli, vláda ktomu neměla dostatečný mandát a mandát ktomu neměla proto, že jeden zkoaličních partnerů, Strana zelených, pánové Bursík a Schwarzenberg nechtěli, aby tuhle věc tehdy vláda vyjednala. Aby vyjednala stejnou výjimku, stejný dodatkový protokol.
Moderátor:
To znamená, dva členové vlády to
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Proto, proto nám dnes koaliční strana, proto také není divu, že současný předseda této koaliční Strany zelených, tehdejší koaliční strany pan Liška zareagoval jako kdyby měl vzteklinu na, na požadavek prezidenta republiky, jako by mu vůbec nešlo o zájmy ČR. Koneckonců je to strana, která zejména názory obvykle vylučuje, tak si myslí, že je možné vyloučit i prezidenta.
Moderátor:
Pane, pane vicepremiére,
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Pozor, pozor. Já než odpovím na Vaši otázku, tak přeci jenom bych rád se kněkterým těm věcem vrátil. Zaprvé je třeba
Moderátor:
Já se právě ktomu chci vrátit. Proč, když říkal Vám prezident tyto výhrady? Tak proč jste mu nedali ať si Lisabonskou smlouvu, jestliže má výhrady, vy jste ten mandát neměli, jak Ladislav Jakl cituje Mirka Topolánka, tak ať si dojedná Lisabonskou smlouvu a nese za ni plnou politickou odpovědnost.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak pan prezident, to všichni víme, vmédiích dnes a denně kté Lisabonské smlouvě měl obecné výhrady. Ale tvrdím, že nikdy neuplatnil ani konkrétní výhradu, pokud jde o tu Listinu, žádný takový záznam já o něm nevím. A podle mého soudu neexistuje při korespondencích svládou. Stejně tak co se týče toho Sudetoněmeckého problému. A teď já bych doporučil ty dvě věci trošku odlišit, i když se ta vazba tam dnes staví. Zaprvé. Ani Poláci, ani Britové o ten ob aut nevyžádali kvůli nějakým vyvlastňovacím dekretům, pocházejícím zdruhé světové války. To bylo kvůli sociálním věcem, protože samozřejmě ta listina přináší některá práva zté Evropské sociální charty, nad nimiž kupříkladu ani ODS nikdy moc nejásala a tady to je samozřejmě pravda, kdy premiér Topolánek několikrát veřejně přiznal, že my jsme neměli politicky sílu, abychom tady ten opt out prosadili, protože jednak seděli ve vládě vkoalici zelení a lidovci a vopozici, která byla stejně početná, jako byla ta vláda, vzásadě byli sociální demokraté a komunisté a pro ně samozřejmě představa, že bychom „opt outovali“ zté charty a byla taky nepřijatelná. Čili to je jedna věc. Druhá věc je, ta otázka sudetoněmecká. Já bych trošku uvedl na pravou míru především to usnesení PS. Tam se neúkoluje ani vláda, ani prezident. Tam se jenom zdůrazňuje a podtrhuje tradiční, česká pozice, která nikdy nebyla zpochybněna a já si troufám tvrdit, že nikdy ani zpochybněna nemůže. A všechny ty výroky evropských i jiných soudů, které byly učiněny to vždycky potvrzovaly, čili se odehrálo toto cvičení. Mimo to za velmi aktivní účasti vlády. Právníci od nás se spolupodíleli bych řek významně na formulování tohoto usnesení. Pak toto usnesení stou přímou odvolávkou, že retroaktivita není možná, bylo vtěleno i do závěru Evropské rady, vúnoru bylo řečeno PS přijala toto doprovodné usnesení a na něj je přímo odvolání vzávěrech Rady stím, že se konstatuje, že retroaktivita je prostě při působení této listiny vyloučena.
Moderátor:
Jak si teď…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Znovu říkám, vláda tu absolutně ..(skákání do řeči).
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají. To vám samozřejmě nikdo neřekne. To přece nejsou záruky. Český občan, česká veřejnost potřebuje výslovné garance, záruky. Tak, jak si je vyjednali Poláci, tak jak si je vyjednali Britové. Nestačí nějaká deklarace, protože jednotlivé subjekty, které by eventuelně žalovaly český stát a nejde jenom o restituce, jde o jakékoliv formy diskriminace, takže možná těch soudů by mohlo být daleko víc, se nebudou ptát někoho, že někdo poskytl nějakou politickou vůli, že by se nemělo něco prolamovat. O to přece vůbec nejde. On si
Moderátor:
Pane tajemníku,
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
On si prostě požádá o nějaké rozhodnutí a požádá zároveň, aby bylo vedeno podle evropského práva, tedy ne podle českého a u evropské instituce u soudu vLucemburku a jakékoliv české usnesení nebo deklarace nebo usnesení nám bude houby platné. To usnesení PS, o kterém mluvíte, byl projev znepokojení a potřeby takové garance mít. A ty garance dodnes nemáme a prezident republiky je momentálně jediný, kdo to zvedá.
Moderátor:
Promiňte…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já ale souhlasím spanem Vondrou, že, že rekriminace o tom kdo co dělal tehdy víc nebo míň, já jsem u těch nočních vyjednávání neseděl a umím si představit, že to bylo, že to bylo těžké. Důležitější rozhodně dnes je, aby jak na politické scéně, tak vjednotlivých institucích minimálně exekutivních, jsme byli schopni se domluvit a něco pro dodatečné přijetí takových protokolů, něco pro ně společně udělali, protože to je vnašem zájmu. A vtuto chvíli je to důležitější než vnašem zájmu, že se nám někdo ze zahraničí, zNěmecka, někdo bude pokřikovat vnovinách a nebo někde jinde, jaký jsme oškliví, černí princové. No my přece bojujeme za své zájmy.
Moderátor:
Když se zeptám na to, považujete se za pravdomluvného člověka?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Co myslíte?
Moderátor:
No jestli se považujete za pravdomluvného člověka? To je tak složité, ne. Kdyby jste věděl, že to
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Zajímavá otázka.
Moderátor:
A já bych chtěl odpověď. Považujete se za něj?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
To víte, že ano.
Moderátor:
Kdyby celá ta strategie byla jenom o tom, aby Václav Klaus neztratil tvář, protože zůstal vrámci ratifikačního procesu vcelé evropské 27 sám, nechám-li teď stranou rozhodování Ústavního soudu, přiznal by jste to? Že jde o to, neztratit tvář pro Václava Klause?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já bych řek, že ten motiv vůbec není tento o ztrátě tváře. Je to naopak úžasná příležitost něco uhrát. Něco získat. Podívejte, jasné ne zIrska je mrtvá a ratifikační proces by neměl pokračovat a pokud pokračuje vjiných zemích, je to jenom forma nátlaku na Iry, do kterého on nepůjde. Tu věc můžou změnit opět jenom Irové, ..
Moderátor:
A to právě udělali.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
A to udělali
Moderátor:
A on se možná přepočítal.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ano, ne. O to nejde. Ale udělali to před týdnem. Čili říkat si, jestli na tu věc měl prezident reagovat vpondělí, vúterý nebo ve středu anebo, a to by bylo možná nejsprávnější, až po případném rozhodnutí českého Ústavního soudu. To by byla teprve skutečně reálná ta chvíle, kdyby ta věc ležela přímo na prezidentu republiky. Čili dá se říct, že tu věc zvedl dřív než, než bylo vlastně možná reálné. Ale zvedl ji a pracujme stou možností. Jestliže teda EU, evropští, evropské elity, bruselské elity, evropské velmoci, jestliže nám tady dva roky tvrdí, že nemůžou žít, ani dýchat, ani se opravdu ráno probudit, aniž by měli Lisabonskou smlouvu, což není ani názor můj a mnoha jiných kritiků Lisabonské smlouvy, protože tady existuje soustava smluv, podle kterých normálně EU může existovat dál, ale jestliže ji tak strašně nutně potřebujou, tak by si měli uvědomit, že podupávat kolem nás, vyhrožovat, naléhat, tlačit, to není ta správná cesta. Najednou mají šanci taky něco pro nás udělat, tak ať se starají.
Moderátor:
Ta interpretace se ztrátou tváře. Je to podle Vás interpretací, která teď je na místě?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, není na mně, abych se pouštěl do takových to interpretací. Prostě je to holý fakt, že smlouva, aby vstoupila vplatnost, tak vyžaduje podpis prezidenta. Prezident má nějaké výhrady nebo má nějaké obavy, čili je skutečně nutné si…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Podle mého názoru splnitelné.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Doma sednout, přestat se hádat. To bych řekl, je klíčové. Protože přeci jenom to jsou otázky národního zájmu, kde je důležité, abychom vnárodě ukázali táhnout za jeden provaz. To prostě takhle je. Jakékoliv další hádky, spory tady doma, nás budou jenom oslabovat. A prostě jednak vprvní fázi sednout si doma a tam skutečně musí prezident si sednout svládou, vyložit nějak ty karty na stůl…
Moderátor:
Ladislav Jakl to řekl. Je to jenom překopírování, budu-li parafrázovat polského a britského…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Asi by bylo dobré, kdyby po…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Říkám, buď překopírování nebo jakýkoliv jiný kreativní postup, který by ale měl váhu garancí. Váhu jasných záruk. Čili jestli někdo vmezidobí geniálně vymyslí nějakou, nějakou jinou formu, než která byla uplatněna před dvěma léty, to možná ano. Ale tato forma určitě by…
Moderátor:
Proto jsem se ptal, jestli jste takovou geniální formu třeba nevymyslel? Jestli prezident má takovou formu a má to formulace?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Není to nutné, protože toto je dostačující.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Je ktomu nutné přesvědčit těch ostatních 26 členských států. Pokud se to podaří, já si myslím určitě na tom netratíme, samozřejmě je třeba počítat trošku stím, že pokud se takovýhle, takovýhle okamžik prostě vznikne za vteřinu 12, tak těch 26 to nějakou dobu nezapomene. Protože zpravidla tímto způsobem se to vmezinárodních vztazích nedělá, ale…
Moderátor:
Ladislav Jakl říká neohlížejme se na ně…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já to, já to ne…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já bych třeba mohl říct, kolik dnů vratifikaci mezinárodní smlouvy smíme být za Německem? Tři ještě můžeme a deset už ne?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Němci ratifikovali minulý týden. Nevzpomínám si, že by někdo kolem nich podupával, vyhrožoval jim. Německý ústavní soud velmi zevrubně analyzoval soulad Lisabonské smlouvy sústavou 10 měsíců. Vyhrožoval po tu dobu někdo německému prezidentovi? Útočil na něj? Byl nějaký nátlak? Do minulého týdne probíhala ratifikace a kolik, jak je povoleno podle nějakého morálního kodexu správného Evropana, jak smí být daleko za Němci? Smíme být týden, smíme být dva?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já neříkám nic takového, že…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Jak by to někomu mohlo vadit a nezapomenout to, že…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
…že něco dělat nemáme nebo nesmíme. Já jenom říkám, že když něco činíme, tak si musíme být vědomí všech těch /nesroz./. A musíme být schopni zvážit, co je pro nás důležitější. Jestli prosadit ten který zájem i za cenu toho, že nějakým způsobem se třeba naše pozice může zhoršit a pak se rozhodnout. Co je pro nás důležité. Já jsem neříkal, že tady do toho za žádnou cenu nemáme jít. Prostě je holý fakt…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Máte pravdu, jestli smím, máte pravdu vtom, že vždycky třeba poměřovat co získáme…
Moderátor:
Náklady a výnosy.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale měly by to být náklady a výnosy pro celou republiku a ne pro nějaké papaláše, diplomaty, politiky, pro které ty náklady budou znamenat, že se na ně někdo na nějaké konferenci bude mračit. Tak to si myslím, že není ten náklad, kvůli kterému bychom měli obětovat zájmy celé ČR.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To já souhlasím stímto tvrzením, nemám žádný problém. Ještě jenom jedna věc. Pokud by, a to skutečně podtrhuji 4x, vláda, pokud jde o ten sudetský problém, nic nezanedbala a celý mimochodem ten proces co tady probíhal, koneckonců u Ústavního soudu už je to po několikáté, přičemž když to tam šlo poprvé před rokem, tak si troufám tvrdit, bylo to za aktivní součinnosti vlády. Vláda dokonce aktivně spolupracovala při přijetí těch (nesrozumitelné) mandátů, které vytváří jakési dodatečné pojistky, aby nebyly přenášeny kompetence mimo bych řek demokratickou kontrolu vnaší zemi. A pokud si porovnáme to, jakým způsobem to hrála česká politická reprezentace, stím, jak to hrají ostatní, kteří, pokud bych měl taky připomenout, vyvlastňovali těsně po druhé světové válce, Slováci, Francouzi, Dánové a další, tak si myslím, že my jsme tady rozhodně nic nezanedbali. Že dokonce ta diskuse kolem ratifikace Lisabonské smlouvy ukazuje, že Češi sice horko těžko, hádají se doma, ale že přeci jenom mají schopnost maximálně ošetřit naše zájmy.
Moderátor:
Onu celou věc teď musí vyřešit ministra zahraničí Jan Kohout a současná vláda. Podle premiéra Jana Fischera je i přes tu dodatečnou podmínku prezidenta Václava Klause, který pro podpis Lisabonské smlouvy požaduje pro Česko výjimku zListiny základních práv, jak o tom tady byla řeč, možné dokončit ratifikaci dokumentu vČesku do konce roku.
Jan FISCHER, premiér, 9.10.2009:
Vláda ČR věnovala pozornost všem aspektům Lisabonské smlouvy včetně eventuálního rizika prolomení Benešových dekretů a na základě důkladných analýz neshledala, že by takové riziko bylo reálné a všechny analýzy, které má vláda kdispozici, takovou možnost, možnost vyloučily.
Moderátor:
Argumentuje Jan Fischer, který vyloučil možnost, že by jednání o požadavku prezidenta Václava Klause kLisabonské smlouvě mohlo přinést znovuotevření ratifikace dokumentů vcelé evropské 27. Nebude tedy zapotřebí kvůli váze toho, toho dodatku, toho postoje, pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To já Vám nedokážu teď odpovědět. Vzásadě při stavu, tak jak já znám ty možnosti, tak pokud jde o tu Listinu, tak jsou možné dvě možnosti. Jednak je ten tvrdý (nesrozumitelné), to je to co má Velká Británie. Tak tam samozřejmě by pak následně vyžadovalo, aby se to připojilo jako nějaký ten protokol otom českém vynětí z působností listiny, by se musel jako přílepek přifařit knějaké třeba smlouvě o rozšíření sChorvatskem nebo Islandem. Ale je třeba si uvědomit jednu věc, že vcelém tom mezidobí. To znamená, Lisabonská smlouva vstoupí vplatnost, řekněme, pokud prezident tedy podepíše 1. ledna 2010, tak až do doby ratifikace toho dodatku nebo to může trvat rok, dva, tři. Tak by byl ten stav, že by ten tvrdý opt out neplatil. A je možné také mít jakýsi měkký opt out, je to, já si myslím, že se tomu říká Edinburské řešení, což byl /nesroz./, který si kdysi na poslední chvíli vyjednalo Dánsko, zurčitých působností evropských politik. Mimochodem teď přemýšlím o tom…
Moderátor:
Kde je ta irská výjimka? Srovnáváte tyhle dvě, protože podle mých informací čeští diplomaté přemýšlejí, že by šili tou irskou cestou, kterou si Irové dali pro to druhé referendum.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To je dobrá otázka, na kterou já Vám 100% odpověď nedám, protože takhle to někdy vté Evropě chodí. Ale ve většině to bych řekl ten model Edingurský, určí tam jednu věc, kde to nakonec po mém soudu nebo aspoň jak já jsem ty analýzy četl, je ta tvrdá forma, to je to zvýšení počtu, udržení počtu komisařů na té plnohodnotné úrovni. Ale znovu říkám…
Moderátor:
Kdybyste byl vicepremiér, šel by jste tou irskou cestou nebo tou cestou Polska nebo Británie?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že tady je prostě důležitý postoj pana prezidenta, ten formuloval své otázky nebo své námitky, on si musí sednout svládou a projednat ty možnosti. Já vám to, já nemám teď dostatečné množství studií, abych vám přesně na lékárnických váhách řekl, která ztěch dvou cest je připravena vúvahu.
Moderátor:
To také
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To závisí na tom skutečně. To nemůže být naše rozhodnutí, to je zároveň rozhodnutí, na které musí přistoupit (nesrozumitelné).
Moderátor:
My ale musíme říct, co chceme. To znamená, že bychom preferovali tuto nebo tuto. Jakou Vy by jste preferoval, pane tajemníku. Tu cestu opravdu Polska?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Cesta Irska a já teď nemyslím, že všichni diváci rozumí o tom, o čem se tady bavíme. Cesta Irska je naprosto nedostatečná. Irské jakoby záruky nebo jak to mám říct, vpodstatě nejsou zárukami. Byla to politická deklarace ve stylu, aby se irský vlk nažral a lisabonská koza zůstala celá. Vpodstatě šlo jenom o politickou deklaraci, která nemá právní váhu a Irům se řeklo, že to má právní váhu. A myslím si, že to táhlo trošku úlohu při referendu, myslím si, že to byla jistá forma klamání. Ale dobrá, politická deklarace ve věcech politických má také svůj význam. Protože se zavazuje nějaký subjekt, že něco chce dělat, něco nechce dělat. Ale vproblémech, o kterých se bavíme teď, žádná deklarace nikomu nepomůže. Protože není možná, aby se někdo zavazoval za nějaký soud. Nebo za občana, že si nepůjde říct o ten svůj majetek.
Moderátor:
Chápu to správně, že nestačí ani ta
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Jedině, nestačí…
Moderátor:
Jít cestou opravdu polskou.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já neříkám např. jít cestou polskou, britskou nebo cestou, která nebude znamenat nějakou politickou deklaraci, ale bude znamenat skutečné záruky pro vlastnické jistoty občanů vČR. A to nezajistíte žádnou deklarací, tím nezabráníte, aby určitá osoba šla, požádala o svůj majetek a domáhala se ho přes evropské zákony u, u zahraničního soudu. Čili, čili deklarace nestačí, jedině, jedině garanci, záruka. Ale jakou cestou, např. touto nebo někdo vymyslí nějakou jinou, to ještě nevím.
Moderátor:
Říkáte tedy ne, té irské, měkčí cestě, jak ji označují ti, promiňte, podle mých informací vláda uvažuje o tom, že naopak ona bude chtít zase jistou záruku od Václava Klause, že když se něco bude dojednávat, takže pak si prezident najde další kličku, aby řekl, že něco potřebuji ještě pro to, že…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ta jednání ještě nezačala a nepochybně pan prezident Václav Klaus bude chtít vědět, co je ochotná a schopná vtéto věci vláda vůbec ujednat, než po něm začne vůbec něco chtít. Já bych řekl na toto téma možná jednu věc,
Moderátor:
Je ale ochoten, když vláda odkryje karty. Řekne, budeme bojovat…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já teď nebudu něco dopředu…
Moderátor:
Ne. Že, že prý, počkejte, že nebude schopen říct, já už konečně řeknu jestli podepíšu nebo nepodepíšu. Protože ta kličkovaná, kterou Václav Klaus hraje, ta
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Nehraje žádnou kličkovanou. To říkáte hroznou blbost, přece
Moderátor:
Neslyšeli jsme, neslyšeli jsme
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Říkal někdy Václav Klaus, že miluje Lisabonskou smlouvu?
Moderátor:
Ale nikdy jasně neřekl, ponesu politické náklady, když je to tak strašný dokument a jsem ochoten
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
a kdy kličkoval?
Moderátor:
Neřekl
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
To není žádný kličkování. Kličkování neznamená, že jdete jenom tímto směrem, pak změníte směr. To ví každý, kdo koukal na fotbal. Klička je, když jdete tam a pak jdete tam. A kterým směrem, kdy změnil Václav Klaus?
Moderátor:
Ne ..
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Nepoužívejte pejorativní výrazy, aby si lidé nemysleli třeba o tom, že mají nějakého hloupého a špatného prezidenta.
Moderátor:
Ne. Ale on
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Klíčkovat není férové slovo.
Moderátor:
No ale počkejte.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Není to férové slovo.
Moderátor:
Ale tak jako říkám to tady politikům, že tady
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Vy jste tady možná zvyklí, mluvit o prezidentovi blbě, ale pokud tady sedím já, tak se ho musím zastat.
Moderátor:
Nejsme na to zvyklí, tady. Mluvíme o prezidentovi jako
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Musíte říct, včem změnil kdy názor. Nezměnil, tak řekněte – jsem se spletl. Tečka.
Moderátor:
Je tedy ochoten to nepodepsat?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já
Moderátor:
To znamená, je .
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Já tady nesedím od toho, abych sliboval příští kroky prezidenta republiky. Já jsem tady mimo jiné od toho, abych objasnil momentální pozici a současné požadavky. A dodá jen jednu věc. Proč tedy před dvěma léty, Poláci si vymohli výjimky a my ne. Já myslím, že to je zjednoho prostého důvodu. Poláci, uvnitř na vnitropolitické scéně se možná řežou ještě víc než u nás. Pan Vondra zná dobře polskou politikou scénu. Dá mi určitě za pravdu. Tam prostě se nikdo neohlíží. Ale navenek jsou absolutně loajální ke svému státu. A není tam možné, aby někdo tam zlomyslně žaloval ven, do Evropy, podívejte, jakého tady máme ošklivého prezidenta. A pomožte nám proti němu. Což je u nás..
Moderátor:
Hádky o židličky. Promiňte.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Což je u nás, což je u nás na politické scéně
Moderátor:
To zase zamlčujete Vy, vždyť si vzpomeňme na ty hádky mezi vládou a ..
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale mezi nimi spor, ale ne
Moderátor:
Které se dostávaly na evropskou úroveň a řešil je
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale spomocí evropských institucí, evropských politiků není běžné, aby u sebevědomého národa, který je loajální ke své vlasti, aby bylo možné neustále bonzovat, žalobníčkovat, jako je tomu českým národním a mediálním sportem. Podívejte, tenhle ten je ošklivý, podívejte jak o něm támhle špatně píšou. Já si myslím, že spíš by jsme měli být spíš vtéto věci jednotní, táhnout za své zájmy a pak já jsem přesvědčen, že nějakou formou, kterou já teď nechci přejímat, nějakou formou záruk těchto věcí garancí jasných pro české občany, že se jich domůžeme. Ale předpokladem je, že když budeme tak nějak hrát společně za ČR a ne tak nějak tak trošku taky za ty naše kamarády ve Francii, za naše kamarády vNěmecku, aby o nás nespali tamhle a aby tamhle, prostě zkusme teď na chvilku jednu věc, kterou jsme se ještě nevyzkoušeli, bo někteří politici ještě to nepochopili, zkusme opravdu hájit zájmy českého občana, české veřejnosti.
Moderátor:
Tak jak jste některým politikům klad otázku, jestli mlží, tak jsem si dovolil formulaci, že prezident kličkuje. Tak Vy, kdybyste byl ve vládě, chtěl by jste, bude-li se něco vyjednávat, co požaduje prezident jako výjimku zté Listiny základních práv. Tak by jste chtěl nějaký závazek, i prezidenta, že to už je poslední požadavek, nebo že může přijít další?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne nepochybně, tady bych chtěl závazek prezidenta. Pokud já bych seděl ve vládě, tak bych chtěl závazek prezidenta. Sedneme si, domluvíme ten postup jak to uplatňovat vůči EU tak, aby prezident mohl podepsat a zároveň bych samozřejmě žádal, aby byl prezident připraven to také podepsat. Protože jinak by, jinak by to, rozumíte, tady je třeba vyjasnit o co jde. Jde o nějakou obstrukci, anebo jde o to, prostě ještě něco dohrát do konce. To druhé je legitimní. To první prostě není na místě a to potom skutečně je cesta ktomu, abychom na jedné straně nedosáhli vůbec nic. Na druhé straně měli vEvropě 25 nebo 26 zemí, vysloveně vůči nám zahořklých, nepřátelsky naladěných, tak to si myslím ve středu Evropy stěmi deseti miliony obyvatel dovolit nemůže, ani by to neměla chtít.
Moderátor:
Vy jste mnohokrát jednal o zahraniční politice zpozice vicepremiéra pro evropské záležitosti, včetně tedy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, sprezidentem Václavem Klausem. To, co se může vnějšímu pozorovateli jevit jako kličkování, že není odpověď na otázku jsou náklady, myslím odpověď Václava Klause, jsou náklady související spřijetím Lisabonské reformní smlouvy pro Irsko vprvním gangu a teprve pak pro evropskou 27 tak zásadní, že je lepší nepodepisovat. Vy umíte si vytvořit interpretaci toho, co u prezidenta přesahuje? Jestli podepsat nebo nepodepsat? A slyšel jste to někdy?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že náklady na ne podpis té smlouvy, náklady za vpodstatě odstoupení od EU, že by byly prostě enormní, že tohle to si dovolit vžádném případě nemůžeme. Čili
Moderátor:
Já se ptám, jestli jste slyšel, jestli podepsat či nepodepsat, při rozhovorech o zahraniční politice shlavou státu? To je základní otázka.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne. Já nerozumím té otázce. Té otázce já nerozumím.
Moderátor:
Děkuju.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Jestli…
Moderátor:
Jestli při zahraničně politických debatách mezi ústavními činiteli ČR padla někdy odpověď hlavy státu na tu základní otázku. Co převažuje, náklady toho když se to nepodepíše, nebo pak naopak výhody toho, že se to nepodepíše. Protože argumenty, které zaznívají od Ladislava Jakla, jsou jasné. Náklady jsou prostě obrovské pro suverenitu země, majetkové náklady apod.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tady já mohu vycházet jen ztoho, co pan prezident nám vprůběhu toho procesu říká a on nám nikdy neřekl, že to nepodepíše. Vpodstatě…
Moderátor:
Ale neřekl také, že to podepíše.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak já tu nechci vynášet věci ztěch konverzací, které jsme měli. Třeba na úrovni prezident, premiér, ministr zahraničí a já. Já si myslím, že a jsem o tom přesvědčen, že vtomto ohledu on jedná nikoliv jako člověk, který má ktomu výhrady, to je mi naprosto konzistentní, ale zároveň já se domnívám, že on jako lidský realista a že se samozřejmě snaží dosáhnout maximum. Ale já si neumím představit, že by vlastně nasadil, nasadil tu laťku způsobem, že by ho to dovedlo ktomu, že bude prostě respektovat určitá bezústavní politická pravidla. Koneckonců ta smlouva prošla Parlamenty, oběma komorami Parlamentu, třetinovou většinou, skutečně zbývá tu pouze jeho podpis a já si neumím představit, že by…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
..ona je to ratifikace. Ale pouze souhlas sratifikací.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Zbývá pouze jeho podpis. Tak to prostě je, můžeme to pojmenovat jak chceme.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
To je docela zásadní to pojmenování.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
A já si neumím představit, že by to prostě za žádnou cenu neudělal. To já si myslím, že se teď hovoří o té ceně a pak se samozřejmě na konci toho procesu můžeme sednout a vyhodnotit, jestli ty náklady zato stály nebo ne.
Moderátor:
Vdokončení ratifikace, české ratifikace Lisabonské reformní smlouvy, se čeká také na český Ústavní soud. Pozvání přijal generální sekretář Ústavního soudu ČR Tomáš Langášek, který je hostem vBrně. Vítejte vOtázkách. Přeji hezkou neděli. Dobrý den.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Dobré odpoledne zBrna.
Moderátor:
Na kolik Ústavnímu soudu ztěžuje jeho rozhodování, že už se po druhé ocitáte pod časovým tlakem. Alexandr Vondra tady mluvil, mluvil o minutě před 12, tentokrát celá evropská 26 vyčkává právě nedokončení, nedokončené české ratifikace?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Já myslím, že to žádné rozhodování neztěžuje, Ústavní soud sLisabonskou smlouvou se zabýval už vloňském roce po dobu 7 měsíců. Soudci Ústavního soudu smlouvu detailně znají. Já bych se přece jenom pokusil vyjádřit trošku kté předchozí debatě. Listina základních práv EU byla už vloni předmětem posuzování ÚS. ÚS neshledal žádný problém vListině základních práv EU, rozhodl o tom, že je vsouladu sústavním pořádkem ČR. On ji považoval za přínos. Já bych chtěl
Moderátor:
Ty majetkové, promiňte, ty majetkové nároky to znamená, že vnímáte i tu podmínku prezidenta republiky za nadbytečnou?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Soudci ÚS se jednomyslně shodli na tom, že tato listina žádný problém zhlediska naší Ústavy nepředstavuje. Já, mě by zajímalo, o co se opírá teda ta obava, že snad na základě této Listiny základních práv EU by se mohl kdokoliv domáhat nějakých majetkových nároků, které jsou, které se odehrály zdoby víc než před 60ti lety. Já jsem nic takového vté Listině základních práv EU nečetl, nebylo to ani předmětem vloni námitky ze strany Senátu a ani ústavní soudci žádný problém vListině základních práv EU neshledali a ten soulad Listiny sústavním pořádkem byl také jedním zargumentů, pro které Ústavní soud rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva vtěch přezkoumávaných částech není vrozporu sústavním pořádkem.
Moderátor:
To znamená, že Vy jste nečetl žádný posudek, právní posudek, který by naznačil ty obavy a potvrdil ty obavy, o niž mluví prezident republiky?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Žádný takový posudek vřízení učiněn nebyl, nebyl ani vyžádán a nikdo ani nenamítal, že by něco takového mohlo být problémem.
Moderátor:
Teď narážíte i na prezidenta republiky jako účastníka řízení při prvním posuzování Lisabonské smlouvy.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Přesně tak.
Moderátor:
Ladislav Jakl odpoví na tu námitku. Vy jste vycházeli z nějakých i právních posudků?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Zaprvé ta Základní listina práv Evropské unie operuje s novým, naprosto zásadním pojmem, a to je občan Evropské unie. Veškeré české zákonodárství, veškerá legislativa, která se vztahuje k restitucím, operuje s pojmem „občan České republiky“ a definuje pravomoci institucí, především justičních, České republiky.
Moderátor:
A ta námitka, proč to prezident neuplatnil při tom prvním přezkumu Lisabonské smlouvy, kde on byl účastníkem řízení? Proč to neuplatnil?
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ústavní soud se mimochodem loni velmi obsáhlým souborem námitek prezidenta republiky vůbec nezabýval. A jsem přesvědčen, že ho vůbec nečetl. Prezident republiky…
Moderátor:
Ale promiňte, Tomáš Langášek řekl, že…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Prezident republiky ho přinesl na ústní jednání, Ústavní soud odročil do druhého dne a vynesl svůj verdikt, čili je evidentní, že se tím vůbec nezabýval.
Moderátor:
Ale Tomáš Langášek řekl, že to v prezidentově stanovisku, chápu-li vás správně v Brně, tak že to v prezidentově stanovisku nebylo, když tady Ladislav Jakl říká, že jste ho nečetli.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Žádná taková… No, to je naprosto absurdní a dehonestující vyjádření ve vztahu k Ústavnímu soudu. Ústavní soud se samozřejmě každým podáním velmi důkladně zabývá.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ano, v noci, v noci z jednoho dne na druhý. V noci z jednoho dne na druhý.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Jak jsem řekl, to řízení, to řízení běželo po více než sedm měsíců, prezident republiky se písemně vyjádřil k návrhu Senátu a argumenty, na argumenty prezidenta republiky bylo v tom nálezu, v jeho odůvodnění důkladně zodpovězeno.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ne, jednou větou, jednou větou a hned druhý den.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Ty otázky, které přednesl na ústním jednání, nebyly nikterak nové.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Byly, pardon, zaprvé byly zásadně nové, protože pan prezident v těch svých připomínkách k ústnímu jednání přinesl celou právní teorii na téma jádro ústavy, což byla argumentace, s kterými operovala předchozí vláda, byly to zásadní námitky, které prostě Ústavní soud vůbec neviděl, ale já na tohle téma se teď nechci bavit. Je možné…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Je, myslím…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Jenom opravdu jedinou větu. Ano, ústavní soudci mohou si leccos myslet na téma v souladu nebo nesouladu Základní listiny práv Evropské unie s českou ústavou. Ano, je to možné, že si něco na toto téma myslí, ale to není záruka českého občana vlastnícího nějaký majetek, že jakýkoliv občan Evropské unie se nebude domáhat svého majetku u soudu, u kterého potom budou rozhodovat Fin, Řek a Portugalec a budou rozhodovat, dokonce i… protože stav…
Moderátor:
Promiňte, ale oni přece asi nerozhodují z lógru nebo z kávové sedliny, ale snad se chovají na základě práva.
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Na základě evropského práva, čili ne našeho. A vůbec nebudou brát naše restituční zákony v potaz.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já znovu…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Budou pouze brát, jestli trvá nebo netrvá nějaký diskriminující vztah a řeknou: „Ano, trvá diskriminující vztah, protože ten člověk jenom proto, že není občanem České republiky, nemůže se domoci podle českých restitučních zákonů svého práva,“ a prostě rozhodne. Já neubírám teď momentálně právo ústavního soudce kteréhokoli si na toto téma něco myslet, ale jeho názor není garancí, není zárukou, a to je úplně něco jiného, o co se teď hraje.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já znovu… Tady se jaksi divákovi snažíme někdo jaksi vnuknout, že tu skutečně ten průlom hrozí nebo že prostě… Tak to není. Ty záruky… My jsme skutečně i vyjednali v Evropské radě, že prostě retroaktivita je vyloučena, a v tomto ohledu prostě není…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ale to je irelevantní, co si o tom myslí Evropská rada.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Nechte mě…. Já jsem vás nechal domluvit…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
To není záruka.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne, ne, ne, ne, právníci to koneckonců vědí. Ale co chci také zdůraznit, to se objevilo prostě teď zčistajasna u všech těch, já jsem, než jsem sem šel, tak jsem si skutečně přečet všechny ty dokumenty, které prezident posílal, ať už Ústavnímu soudu nebo vládě, v průběhu celého toho procesu a nic o tom znepokojení tam nebylo. To poprvé jsme slyšeli teď na tiskové…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Nebylo, nebylo znepokojení…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Byla spousta výhrad v Lisabonské smlouvě jako celku, ale…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
… stability vlastnických práv, to je v každém jeho dokumentu, tato věta.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
… ale toto já jsem tedy nikde, to se na mě nezlobte…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Ohrožení vlastnických práv, stability vlastnických práv v každém jeho dokumentu.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To jsem nikde neviděl. A chci jenom ještě upozornit na to, ta listina byla v zásadě poprvé podepsána dokonce nebo jako součást euroústavy. Tehdy ještě my jsme k tomu měli jako ODS řadu výhrad, ale byla podepsána premiérem Grossem, ta listina byla, nikoliv, ta nebyla vyjmuta, ta byla součástí té ústavy, čili se na ni přímo vztahoval podpis českého premiéra. Já předpokládám, že tam tehdy měl zmocnění k tomu…
Moderátor:
Václava Klause.
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
… plnou moc od prezidenta, protože asi jinak by to podepsat nemohl. A stejně tak Lisabonská smlouva. Premiér znovu měl plnou moc k tomuto kroku od prezidenta republiky, čili…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Dobře, čili jestliže platí…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Přeci jenom, řekněme si upřímně, že pokud ty námitky jsou tak vážné v této oblasti, jak dneska prezident tvrdí, měl všechny možnosti…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Proč tedy B. Posselt dneska…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
… všechny možnosti uplatnit.
Moderátor:
Ne, počkejte, já jenom, aby… Promiňte, abych se, abych se…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Proč tedy mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt dneska zaútočil na českého prezidenta, že jeho nárok znamená ohrožení práv sudetských Němců?
Moderátor:
Ne, on…
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR:
Tak asi to znamená, tak asi znamená, že kdyby Lisabonská smlouva včetně Základní listiny práv Evropské unie vstoupila v platnost, tak že by nějaká práva sudetských Němců byla posílena.
Moderátor:
Promiňte, on jasně ale řekl v tom včerejším stanovisku, a nebudeme se teď tady dohadovat o interpretaci Posseltových výroků, jasně řekl, že ty nároky tady jsou právně irelevantní po vstupu Lisabonské reformní smlouvy. Ale vrátím-li se do Brna, tak Ústavní soud se ocitl pod palbou kritiky skupiny senátorů, kteří teď podali tu druhou žádost o přezkum Lisabonu, a tím důvodem je návštěva německého velvyslance a dotazování se předsedy soudu Pavla Rychetského na vyřízení tohoto podnětu, tedy toho druhého přezkumu. Nedá se to interpretovat, pane generální sekretáři, jako nepřiměřený nátlak?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Myslíte ze strany skupiny senátorů nebo ze strany…
Moderátor:
Ze strany německého velvyslance, protože pokud to chápete jako nátlak ze skupiny senátorů, že interpretují tak…
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Jak to může být nepřiměřený nátlak, když v době, kdy předseda Ústavního soudu přijal německého velvyslance, žádné řízení o návrhu skupiny senátorů před Ústavním soudem neběželo? Skupina senátorů již od května avizovala a několikrát posouvala termín ohlašovaný, kdy podá návrh na opětovné přezkoumání Lisabonské smlouvy. Nikdo nemohl vědět, kdy to udělají, nikdo nemohl vědět, jestli to vůbec udělají. V polovině září prostě nový nastupující německý velvyslanec požádal předsedu Ústavního soudu o přijetí a předseda mu vyhověl. No, samozřejmě, o čem by se spolu bavili, když ne o klíčových rozhodnutích ústavních soudů obou zemí? O tom loňském nálezu Ústavního soudu České republiky a o tom letošním nálezu Spolkového ústavního soudu Německa.
Moderátor:
Chápu-li to správně, tak to tedy spíš vnímáte jako nátlak skupiny senátorů, protože jejich argumentace je irelevantní?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
No, pokud jde o tu schůzku s německým velvyslancem, tak samozřejmě ano. To je vytváření aféry z něčeho, co je naprosto běžné a samozřejmé.
Moderátor:
My jsme svědky toho, že Ústavní soud České republiky se stává tělesem, které je podle části politiků zneužíváno k pozdržování ratifikace. Je teoreticky možná varianta, že by Ústavní soud mohl po posouzení té druhé, respektive třetí stížnosti, protože jsme neřešili vázaný mandát spolu teď my dva, což bylo takové druhé podání mezi tím prvním a druhým na Lisabonskou smlouvu jako celek, tak je možná ta varianta, že teď padne od Ústavního soudu verdikt, že každá další žádost na Lisabonskou smlouvu bude bezpředmětná?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Ústavní soud nemůže nikdy vyloučit dopředu, nemůže nikomu upřít právo obrátit se na něj s nějakým návrhem. To, jestli nějaká další stížnost nebo návrh na přezkoumání Lisabonské smlouvy bude možný nebo ne, to bude záležet na tom, jakým způsobem Ústavní soud rozhodne o tomto návrhu, zda pokryje tu Lisabonskou jako celek, Lisabonskou smlouvu jako celek, nebo zda ji bude přezkoumávat pouze v částech. Ve hře je samozřejmě stále varianta, že ten návrh může být odmítnut jako zjevně neopodstatněný nebo nepřípustný. O tom soudci vůbec ještě nejednali. To jsou pouhé spekulace, to řízení běží necelé dva týdny, Ústavní soud pouze rozhodl o tom v tuto chvíli, že bude považovat tu věc za naléhavou. Nic dalšího se k tomu nedá říci.
Moderátor:
Ještě přece jen ale jedna věc – mohl by ten případný dodatek změnit povahu Lisabonské smlouvy, že kdyby opět byla napadena, tak by se jí musel zabývat, to znamená to, co zatím víme o té výjimce, o tom dodatku, možný další přezkum Lisabonské smlouvy, ano či ne?
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
No, tak jak už jsem řekl, z hlediska Ústavního soudu je Listina základních práv EU uzavřena, protože tu listinu přezkoumával Ústavní soud v loňském roce, a v tomto řízení už se ani o Listinu základních práv EU nejedná. Samozřejmě pokud bychom, pokud by Ústavnímu soudu byla předložena Lisabonská smlouva pozměněná, je otázkou, jestli by skutečně ten nález z toho loňského roku neměl být přehodnocen, respektive jestli by nevznikla nějaká potřeba ze strany navrhovatelů jiných, skupiny senátorů, Senátu, znovu tu pozměněnou Lisabonskou smlouvu prozkoumat, ale my nevíme, co přesně prezident republiky v tuto chvíli chce. Je to samozřejmě jeho věc, je to věc vlády, jaké diplomatické aktivity vyvíjejí. Ústavní soud nyní, v nynějším řízení projednává Lisabonskou smlouvu v rozsahu, v jakém byla napadena skupinou senátorů.
Moderátor:
Děkuji za rozhovor. To byl generální sekretář Ústavního soudu České republiky Tomáš Langášek. Přeji hezký zbytek dne do Brna.
Tomáš LANGÁŠEK, generální sekretář Ústavního soudu:
Vám taky.
Moderátor:
Když se podíváme ještě na průzkum, tak podíváme se na data, která v tomto týdnu zveřejnila společnost SANEP. Reprezentativní vzorek asi 4,5 tisíce lidí, necelého 4,5 tisíce lidí ve věku od 18 do 66 let. Sociologická firma uvádí statistickou odchylku přibližně 2,5 %. Tato agentura si myslí, že prezident Václav Klaus by měl bezodkladně podepsat Lisabonskou smlouvu reformující Evropskou unii. Tady jsou ona data. Vidíme to jasně. Otázka tedy zněla: Myslíte si, že by měl prezident Klaus bez odkladu podepsat Lisabonskou smlouvu? Zelené „ano“ 43 %, „ne“ 38 %, 20 % ale, to je zajímavé, ještě nemá na tuto otázku jasný názor. I tak, podíváme-li se na statistickou odchylku, tak do jisté míry převažuje tedy počet lidí, kteří si myslí, že by mělo dojít k podpisu Lisabonské reformní smlouvy prezidentem. Druhý graf – průzkum zjistil, že 44 % lidí je přesvědčeno, že oddalování podpisu poškozuje pověst České republiky v rámci evropské sedmadvacítky. Opačný názor zastává 37 % lidí a 19 % je to stejná skupina jako při odpovědi na tu předchozí otázku – nemá jasný názor. Dnes The Sunday Times, britský nedělník, napsal, že v souvislosti s českými postoji v evropské sedmadvacítce uvažují ty silnější země, jestli by opravdu nebylo dobré Evropu rozdělit na dvourychlostní – ti, kteří chtějí větší míru integrace, viz Německo a Francie, a ti, kteří s tím mají problém, Velká Británie, Irsko, Česká republika, možná Polsko. Neprospělo by Evropské unii jako entitě, pokud by se opravdu rozdělila na dvě části, na ty, kteří chtějí jet kočárem větší integrace, euroústavy, Lisabonské smlouvy, a ti, kteří takovou integraci nechtějí, pane senátore?
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak jestli by to prospělo Evropě nebo ne, to já si neodvažuju teď soudit. Ale myslím si, že v našem zájmu to prostě není. V našem zájmu je být součástí toho širšího celku, kde jsou i třeba země jako Británie nebo Švédsko, ty skandinávské země, kde přeci jenom na celou řadu těch problémů evropských, co se týká demokratického deficitu a podobně, tak přeci jenom máme, bych řekl, bližší názor, než má ten názor takové té jádrové Evropy, a zároveň my jsme…
Moderátor:
Z toho, jak znáte tu situaci v Evropě, přijde ta diskuse o dvourychlostní Evropě, že Lisabon a způsob ratifikace přispěje k tomu, že…
Alexandr Vondra /ODS/, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ta vícerychlostní Evropa fakticky v některých oblastech funguje, tak některé státy euro mají, některé nemají, některé státy jsou součástí Schengenu, některé nejsou. Čili z tohoto pohledu taková ta flexibilita tam fakticky existuje, bude existovat podle mého soudu i nadále, a to vůbec nevadí. Ale udělat nějaké takové jaksi klíčové rozdělení, že tady prostě jsou země nějaké tvrdého jádra a tady jsou ty země ostatní, tak si myslím, že dobré by to nebylo. Z druhé strany to vyhrožování, které vy jste teď citoval, ty jedny média, to se objevuje prostě pokaždé, když bych řekl, je třeba postavit ty kuřata jako do jedné linie, a myslím si, že to