25.01.2009, TV Prima
Petr Šimůnek, šéfredaktor Hospodářských novin a Moderátor: Nedělní partie:
Dobrý den, vítejte u Partie, jako vždy s tím nejlepším a nejzajímavějším hostem. Dnes je to místopředseda vlády, který má na starosti evropské záležitosti. Alexandr Vondra. Dobrý den.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Hezký dobrý den.
Moderátor:
Česko je už 4 týdny v čele Evropy a za tu dobu muselo čelit dvěma vážným krizím nebo řešit dvě vážné krize. Tu plynovou a také válečný stav v Gaze, řeší i třetí krizi, to je ekonomická, která sužuje celou Evropu včetně Česka a muselo také čelit problémům spojeným s poněkud kontroverzním a provokativním uměleckým dílem Davida Černého nazvaného Entropa. A my se vás ptáme v dnešní hlasovací otázce, jak vlastně vidíte, jak se Česko chová v čele Evropy, jak to zvládá, naše dnešní hlasovací otázka zní jednoduše. Zvládá Česko svoji roli v čele Evropy? Vaši odpověď ano nebo ne posílejte zprávou sms ve tvaru NP ANO nebo NP NE na číslo 9069009. Ještě jednou zopakuju tu hlasovací otázku, protože hlasování začíná právě v této chvíli: Zvládlo Česko nebo zvládá Česko, podle vás, svoji roli v čele Evropy? Hlasujte, moc nás zajímá, jak to vidíte. Jak to vidí Alexandr Vondra, protože Česko, jak jsem říkal, muselo čelit dvěma krizím a vysloužilo si za ty své první 4 týdny v čele Evropské unie smíšené komentáře světového tisku. Financial Times o vás píše, že se chováte, že máte ostražitost jako Laurel a Hardy a naráží tím nejenom na to kontroverzní dílo Davida Černého, ale i na to, jak jste se zachovali v těch dvou krizích, které jsme zmiňovali, Blízký východ a plynová krize. Francouzské listy poněkud žárlivě komentují české předsednictví jako nečinné a že to francouzské bylo podle nich daleko aktivnější a agilnější. Tak jak je to podle vás, jak jste zvládli ty první 4 týdny?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Zvládáme to. Myslím, že jsme si vysloužili dokonce značný respekt. Já spolu s ostatními členy vlády jsem teď byl na těch slyšeních v Evropském parlamentu v tomto týdnu, který dnes končí a tam, myslím, to bylo úplně evidentní. To byla věc, z které měli mnozí trošku obavy, když si vezmeme tu mediální masáž, co byla na Západě, řekněme, v listopadu a v prosinci.
Moderátor:
Že to vůbec nezvládnete.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Že to vůbec nezvládneme, tak koneckonců i ta nejčeskoskeptičtější média ve Francii nebo ve Španělsku teď v posledních týdnech několikrát uznala, že to zvládáme nad očekávání dobře a zároveň taky připomínala, že zatím žádný členský stát nikdy hned od prvního dne svého předsednictví nečelil tak těžké krizové situaci.
Moderátor:
Váš začátek byl skutečně velmi těžký, na druhou stranu ty citáty, které jsem vybíral z tisku jsou z tohoto týdne. Ne, že by byli všichni tím českým předsednictvím nadšení.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak podívejte, to nikdy nebudou ty velké země úplně nadšeny, ony samozřejmě se těší na to, až si budou moci Evropu více koučovat samy. To je vždycky určitá míra takové nedůvěry, když se toho předsednického kormidla chápe země, která je menší nebo střední velikosti, ale já trvám na tom, že jsme si skutečně vysloužili respekt a uznání a i ten vnitřní pocit, který tady premiér a další, kteří v tom jedeme skutečně a to byl fičák doslova od rána 1. ledna, zejména v důsledku té plynové krize, takže to zvládáme velmi dobře.
Moderátor:
Co české předsednictví nebo vaši roli teď čeká v nejbližších týdnech, měsících? To, co máte za sebou, víme všichni, plynová krize, Gaza, ekonomická krize a tak dále. Co se čeká třeba v únoru, že budete muset udělat, kde budete aktivní?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak plyn je snad za námi, pokud jde o Gazu, tak to jde o tisíciletý konflikt, kde jsme se teď přehoupli přes jednu etapu. To znamená, že tam je příměří, ale bude se to samozřejmě řešit dál. Co je na pořadu dne? Já bych řekl dvě věci teď. Za prvé, pokud jde o tu plynovou krizi, my jsme zažehnali to akutní, to znamená, dodávky plynu byly obnoveny, ale musíme skutečně udělat něco pro to, abychom pro příště, jako všichni v Evropě, byli na tuto krizi daleko, pokud by znovu nastala, jinak a daleko lépe připraveni.
Moderátor:
Co udělá Česko?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
My se teď připravujeme na tu velkou Evropskou radu, která se bude konat v březnu tohoto roku a chceme, aby na ní byla přijatá opatření jednak té krátkodobé povahy, my jsme kupříkladu rychle hledali řešení jak pomoci Slovensku tím, že obrátíme ten tok plynu ze západu na východ a Slovensko třeba na tuto situaci nebylo vůbec připraveno, na rozdíl od nás, kde přeci jenom to potrubí díky aktivitám české strany, díky aktivitám firmy RWE přeci jenom bylo připraveno. My jsme toto uměli, kdežto země jako Slovensko, Bulharsko, které jsou skutečně až 100 % závislé na dodávkách z jedné země, na toto připraveny nejsou.
Moderátor:
Čili vy chcete navrhnout opatření, která by tomu měla zamezit, která by měla udělat to, aby byly připraveny?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Krátkodobá opatření, je třeba modernizovat někde tu infrastrukturu, něco se dá zvládnout řekněme i v horizontu roku, pak střednědobá opatření, to znamená, jsou k dispozici nějaké prostředky tak, aby byly alokovány skutečně na to, že se ta infrastruktura v Evropě, uvnitř Evropy doplní a pak jsou opatření, řekněme, dlouhodobější. My musíme mít nástroje, aby ten plyn do Evropy šel také jinými cestami, než přes Ukrajinu, to je třeba ten severobaltický plynovod anebo taky z jiných zemí, než třeba Rusko, to je třeba ten projekt Nabucco.
Moderátor:
My se k tomu plynu dostaneme v tom našem prvním tématu, ale druhá věc, která je důležitá pro české předsednictví v únoru, březnu, říkal jste dvě věci. Plyn je jedna věc, druhá věc?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Druhá věc je ekonomika, samozřejmě ta krize ekonomická doléhá, dolehne tento rok tou úplnou vahou a teď samozřejmě, ne že by dopadla na všechny země stejně a na jednu stranu je třeba nějakým způsobem motivovat ta jednotlivá národní stimulační opatření, která jednotlivé vlády činí a často protože to činí jako jakési politické závody, kdo prostě napumpuje nebo zkusí napumpovat více peněz do ekonomiky, aniž by byla jistota, že to nepovede k rozvalu veřejných financí po celé Evropě a dokonce i k destabilizaci eurozóny, tak je třeba nějakým způsobem…
Moderátor:
Promiňte, že vám to toho skáču, ale jakou má Česko, jak vy jste řekl, jako malá země schopnost, možnost ovlivnit to, aby velké země jako Francie, Německo, Británie takto utrácely, protože to jsou jejich peníze ad 1. Ad 2, Česko nemůže přeci prosadit, že se bude celá Evropa chovat tak, jak se zdá třeba vám nebo panu Kalouskovi.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ne, tak určitě my sami toho mnoho nedokážeme. Z druhé strany jsou v rámci Evropské unie dojednána určitá pravidla, Evropská komise je tu od toho, aby dbala na jejich dodržování. To jsou třeba pravidla o státní pomoci nebo pravidla férové hospodářské soutěže, tam jde prostě o to, aby ta opatření, která jsou přijímána na úrovni národního státu, aby neměla špatný účinek na ty země ostatní.
Moderátor:
To bude druhé hlavní téma pro předsednictví České republiky v následujících dvou měsících?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ano. To bude druhé velké téma zase na tu březnovou radu a bude to nesmírně těžké. Řekněme, jedinou nadějí je to, ony samozřejmě třeba ty pohledy Francouzů na jedné straně, Němců na straně druhé nebo Britů na straně třetí se tu velmi liší, čili nacházet tu nějaký průsečík možné z tohohle hlediska samozřejmě je.
Moderátor:
Velká věc, která čeká Česko, české předsednictví příští týden, velká věc, relativně velká věc je velký ples českého předsednictví v Bruselu. Máme se těšit na něco podobného jako byla Entropa, že tam bude zase nějaký skandál?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ne, určitě ne. Ples je příležitost spíš ke konzervativnímu kulturnímu zážitku. Přijde tam i předseda Evropské komise Barroso, přijdou tam lidé z diplomatických nebo podnikatelských kruhů Bruselu, takže celá ta událost je kalibrována zdaleka ne provokativně. Na rozdíl od té kulturní umělecké výzdoby v tom atriu tam. My jsme skutečně chtěli oslovit, trošku překvapit něčím, řekněme provětrat to byrokratické prostředí a myslím si, že se nám to povedlo.
Moderátor:
No to se vám povedlo zcela určitě, ale trošku jste překvapili a zaskočili sami sebe, jak píše třeba francouzský deník Libération. To, že jste netušili, jak celé to dílo vlastně bude vypadat, aspoň tak jak tvrdíte, svědčí o nízké intelektuální zvědavosti české vlády, takhle to tam popisují. Vy jste opravdu nevěděli, co má David Černý za lubem a že to celé, co udělal, je velká provokace a svým způsobem trochu podvod, že to nedělali žádní evropští umělci, ale on sám?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rozumíte, my jsme poptávali umění a k umění patří svoboda vyjádření. My jsme Davidu Černému dali opravdu veliký svobodný prostor. Samozřejmě, že jsme netušili a já jsem nevěděl, to už jsem několikrát opakoval, že ta Entropa není dílem 27 umělců, ačkoliv prostě měla být a takto jsme dohodnuti byli. Já mohu přijmout to, že mystifikace je vlastně součást umění, je to svým způsobem umělecký prostředek. On tedy té svobody, kterou dostal, využil ne na sto, ale možná na 110, 120 %.
Moderátor:
A vám to zavařil, trošku vás zesměšnil, že jste nevěděli, co dělá.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rozumíte, to si můžete k tomu přistoupit dvojím způsobem. Buď tak, jakože jsme byli podvedeni anebo pak, že jsme byli svým způsobem velkorysí a nechali jsme tomu umění veliký svobodný prostor. A byli jsme schopní jít do určitého rizika a to riziko, myslím, jsme ustáli a skutečně jsme zaujali. Koneckonců, pokud já si vezmu to, jak se k tomu staví média v Evropě, tak převážně pozitivně.
Moderátor:
Zaujali jste určitě, ale kdybyste třeba od Davida Černého objednali něco na téma láska, tak by vám bylo jedno, jestli tam bude Madona s Ježíškem nebo výjev z Kamasutry? Vy jste to nemohli při tomhletom vůbec vědět.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ne, tak my jsme měli k dispozici v rámci toho projektu jednotlivé návrhy.
Moderátor:
Vy jste věděli, že Bulharsko bude záchodová mísa?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Věděli jsme, že Bulharsko bude záchod. Ale vycházeli jsme z toho, jak to bylo v tom projektu, že to je na základě návrhu konkrétního bulharského umělce. Čili co bylo osobně pro mě tím překvapením, je, že to nebylo na základě návrhu bulharského umělce, ale že na základě návrhu Davida Černého.
Moderátor:
Se vším co víte, vám se to líbí, považujete to za dobrý krok, za to, co jste chtěli dosáhnout?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Mně se to osobně líbí, abych odpověděl na vaši otázku. Já jsem se na to teď ve čtvrtek, když jsem byl v Bruselu, znovu šel v klidu podívat, když už jsem nečelil žádným těm velkým tlakům tam a musím říct, že se mi to líbí. Ale to si myslím, že není příliš rozhodující, umění se prostě někomu líbí, někomu se nelíbí, ale důležité je, když to umění vyvolává nějakou diskusi, když provokuje. A co je podle mě skutečně fantastický úspěch, je jedna věc – to atrium je obrovský prostor v té budově Evropské rady, prostor, kde lidé procházeli, nezastavili se tam, prostě byli to ti úředníci, kteří tam prostě pobíhali a dnes vlastně to atrium máte plné lidí, kteří na to koukají, diskutují o tom, smějí se, baví se navzájem a je to mix prostě lidí. To jsou na jedné straně ti úředníci, na druhé straně to jsou obyvatelé Bruselu, ale jsou to i různí turisté od Itálie až po Španělsko.
Moderátor:
Kteří tam chodí jen kvůli tomu.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Kteří tam chodí kvůli tomu, protože co si budeme povídat, tím, že to umění bylo provokativní, tak získalo ohromný prostor v médiích po celé Evropě, po celém světě, takže je to dneska v Bruselu populární věc.
Moderátor:
David Černý bude vracet vládě peníze, které mu na to dílo dala. Víte už, co s Entropou bude poté, až skončí české předsednictví?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To já nevím, to nás koneckonců ani nemusí příliš zajímat nebo trápit, protože český stát není, nebyl ani nebude majitelem tohoto díla, to je prostě věcí umělce.
Moderátor:
A nemluvili jste s Davidem Černým, co s tím chce potom udělat, jestli by si ho třeba nekoupila vláda nebo nedarovala někam do Bruselu?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak původní představa byla, že potom až to bude demontováno v té budově Evropské rady, tak by to bylo instalováno na nějaký čas v Praze. Mluvilo se třeba o Nové scéně. My jsme totiž původně chtěli, aby ty objekty byly dva, jeden v Bruselu a druhý v Praze a spolu jakoby vlastně přímo komunikovaly, jenomže to se ukázalo, že by bylo příliš nákladné a na to nebyly prostředky.
Moderátor:
Čili teď jestli se to dostane do Prahy, nevíte?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já myslím, teď bych to v tuhle chvíli neřešil, my jsme teď řešili jak ustát tu situaci bez nějakých velkých šrámů a já myslím, že se to podařilo.
Moderátor:
Válka s Bulharskem nebude?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Určitě ne. Tak oni původně chtěli reinstalaci, pak nakonec přišli, já jsem o tom mluvil i s bulharským ministrem zahraničí, , s tou myšlenkou zakrytí. V tom koneckonců Bulhaři mají jisté know how, že. Znáte asi dneska nejznámější bulharský umělec Christo se proslavil tím, že zahaloval různé budovy v Evropě, třeba si mnozí pamatují, jak zahalil Brandenburskou bránu a budovu Říšského sněmu v Německu. Zahaloval jiné významné architektonické objekty.
Moderátor:
A my jsme zahalili celé Bulharsko.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já si myslím, my jsme se samozřejmě Bulharsku omluvili, já jsem to učinil v Bruselu, prezident poslal dopis svému bulharskému kolegovi a myslím si, že pokud jde o úroveň vzájemných vztahů nebo diplomatických, že to je vyřešeno.
Moderátor:
Tak pojďme ještě k vážnějším věcem a ta vážná věc byla právě plynová krize, z které teď něco vyplývá. Co se vlastně bude dít, když se pořád musíme bát, když obrazně řečeno, mráz může znovu přicházet z Kremlu.
Autor:
Evropské země by měly v nejbližší době propojit své energetické sítě a diverzifikovat zdroje. Jedině tak lze čelit krizím jako byla ta nedávná s omezením dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Shodli se na tom energetičtí experti, tím se předejde nedostatku energie v jednotlivých zemích, jaký během rusko-ukrajinského sporu o plyn postihl například Slovensko nebo balkánské státy. Jiní experti ovšem poukazují, že je otázkou jak bude reagovat Rusko, které se v poslední době netají tím, že chce být stejně mocné a vlivné jako za nechvalné éry Sovětského svazu.
Moderátor:
Tak já začnu něčím aktuálním, ve včerejším rozhovoru v deníku Právo Mirek Topolánek nešetřil obdivem k Vladimiru Vladimiroviči Putinovi. Jak si to vysvětlujete? My jsme si mysleli, že tam Česko hraje roli někoho, kdo upozorňuje: Musíte dodržovat svoje závazky a z toho rozhovoru to vypadá, že se zdálo panu premiérovi, že to je vynikající silná osobnost, která ho může inspirovat.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak já myslím, že nepochybně premiér má pravdu v tom, že Vladimir Putin je velmi silná osobnost. Na tom se shodují koneckonců všichni, co měli příležitost si s ním na delší dobu sednout, o něčem s ním diskutovat, vyjednávat s ním. V tomto ohledu já si myslím svatá pravda, nemám, co bych k tomu dodal. My jsme od počátku toho konfliktu k tomu přistupovali s tím, že má-li se to vyřešit, nesmíme to zbytečně politizovat, nesmíme zbytečně stranit jedné či druhé straně, protože celý ten problém spočíval v tom, že oni spolu vedli skutečně vážný spor a ten spor byl tak hluboký a to odhodlání ten spor vést bylo tak velké, že skutečně neváhali vystavit ostatní země v Evropě, ty co jsou závislé na dodávkách ruského plynu, té velice složité situaci. A teď byla situace zároveň, že ne všechny země vlastně čelily stejným následkům, na jedné straně byly omezeny dodávky k nám, do Německa, do Rakouska, ale tyto země díky opatřením, která přijaly v minulosti, byly schopny nějakým způsobem třeba i tu zimu přežít. Ale pak byly země, jako Bulharsko nebo Slovensko, které by bez pomoci ostatních tu situaci do konce zimy samy nepřežily. Čili udržet jednotu Evropy a zároveň dosáhnout toho, že se třeba významně nezhorší vztahy mezi Ukrajinou nebo mezi Bulharskem a Ukrajinou, což vážně hrozilo, tak byl do jisté míry úkol pro české předsednictví a to se prostě podařilo.
Moderátor:
Přestože některé komentáře v tisku zahraničním říkají, že jste byli i tady moc pasivní.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To jsme teda pasivní vůbec nebyli. To já si vám dovolím oponovat. Vy připomínáte to hodnocení Putina z úst českého premiéra teď v sobotních novinách, což si myslím, že je zcela na místě, protože si velmi dobře pamatuji tu situaci, kdy Evropská komise váhala, zda se vydat na tu cestu, to byl ten první víkend po Novém roce nebo tedy druhý víkend po Novém roce 9., 10. ledna, zda se vydat na tu cestu té kyvadlové diplomacie do Kyjeva a do Moskvy a zkusit je skutečně donutit k tomu, aby oni podepsali dohodu o tom monitoringu. Tehdy se předseda Evropské komise skoro bál, my jsme mu nabízeli, ať jede s námi. Podle mě český premiér tu vzal velké osobní riziko na sebe tím, že tuto cestu uskutečnil a ta cesta vedla k tomu, že obě strany Moskva a Kyjev byly nuceny si spolu sednout a začít ten problém vzájemně řešit.
Moderátor:
To, že jsme se toho takhle zúčastnili, podle vás nějakým způsobem ovlivní česko-ruské vztahy?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já si myslím, že tím, že my jsme pomohli zprostředkovat nebo najít určité racionální byznys řešení, protože ta dohoda, kterou nakonec premiéři Putin a Tymošenková podepsali, sice ještě není tou úplně standardní dohodou, takové jaké se sjednávají pro dodavatele v Evropě, ale přesto je velmi významným krokem tímto směrem, takže to přispělo k určité větší míře, řekněme, racionality v těch vzájemných vztazích a to se samozřejmě může promítnout ve vztazích mezi Českem a Ruskem, já bych si to velmi přál.
Moderátor:
Ta plynová krize, ovlivnila třeba vás jako vládu při přemýšlení o tom, komu prodat České aerolinie, kde jak víme, je jedním z velkých favoritů právě ruský Aeroflot?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak tohle, bych řekl, tady nehrálo žádnou roli, to je prostě zase nějaká obchodní záležitost, řekněme mezi Českou republikou, která se rozhodla privatizovat ČSA a potenciálním kupcem. Aeroflot je nepochybně jedním z důležitých uchazečů. To prostě všichni víme, ale to je otázka, která se bude řešit nejdřív někdy v druhé polovině tohoto roku.
Moderátor:
Vy to neřešíte třeba jako bezpečnostní riziko nebo to, že byste nechtěli prodat České aerolinie do země, která se ukázala jako nespolehlivý obchodní partner v otázce plynu?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak my jsme měli otázku privatizace ČSA teď na vládě shodou okolností, myslím, dva týdny to bylo a tam jsme udělali rozhodnutí, že to bude jakýsi dvoufázový proces, že v té první fázi vláda vyhodnotí, zda některý z těch uchazečů, kteří se přihlásí, budou splňovat určitá kritéria a řekněme to bezpečnostní hledisko je jedno z nich.
Moderátor:
Aeroflot ho splňuje?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Já si myslím… Podívejte, privatizace ČSA jako národního leteckého přepravce je přece jenom něco jiného, než když třeba privatizujeme letiště, což je důležitá strategická infrastruktura. Má to návaznost, ale rozhodně já bych nerad, abyste získal teď dojem, tady z té mé odpovědi, že někoho předem vylučujeme typu Aeroflot, to určitě ne.
Moderátor:
Počkejte, vy byste neřekl, že Aeroflot nesplňuje ty bezpečnostní požadavky, která vláda v tom prvním kole bude vyhodnocovat?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To bych teď určitě neřekl. Prostě znovu opakuji, my jsme se dohodli na tom dvoufázovém procesu, teď ještě nejsme ani v té fázi číslo jedna, tam budeme někdy v létě.
Moderátor:
Tak pojďme zpátky k plynu. Jakou má Evropa a tím i Česko vlastně možnost získávat plyn z jiných zdrojů a za jak dlouho se k tomu může dostat?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak my za prvé to získáváme již nyní z jiných zdrojů, než-li Rusko.
Moderátor:
80 % je ale z Ruska.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak ale máme možnost zhruba 20 % získávat tou severní cestou z Norska. My koneckonců nakupujeme norský plyn a je to díky tomu diverzifikačnímu opatření, které přijala Klausova česká vláda v 90. letech. Za druhé, již nyní se ukazuje, že poměrně ekonomicky efektivnější, než v minulosti je doprava plynu do Evropy tou kapalnou cestou, to znamená po moři třeba ze zemí jako Alžírsko nebo jiné africké státy i ze zemí Blízkého východu. Čili řešením je výstavba těch terminálů na LNG, na ten zkapalněný zemní plyn a pak jejich doprava různou infrastrukturou i do střední Evropy.
Moderátor:
Jak dlouho to ale celé může trvat?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tohle, bych řekl, je otázkou, koneckonců někde se ty plynové terminály již staví, jinde jsou prakticky před rozhodnutím je začít stavět, třeba v polském Svinoústí. Čili tohle není otázka zase až tak vzdálené budoucnosti. A pak je ta třetí otázka, výstavba potrubí, které by Evropu více propojilo, nejenom s Ruskem, ale třeba i s oblastí Blízkého východu, střední Asie a to je kupříkladu ten plynovod Nabucco, tam to může být otázka, řekněme, nějakých 4, 5 let.
Moderátor:
Vy jste diplomat, politik, všechny ty země, které jste teď vyjmenoval jsou nějakým způsobem rizikové. Plyn z Ruska, z Blízkého východu, z Alžírska, z Afriky. Budeme pořád jako Evropané, jako Česko závislí na energii ze svým způsobem nespolehlivých a nebezpečných oblastí?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak do jisté míry ano, to je prostě osud. Bohužel ropa a zemní plyn jako dvě důležité a strategické energetické suroviny se primárně nacházejí především na území těch některých nestabilních zemí, které občas používají tyto suroviny, dokonce jako nástroj jistého politického nátlaku.
Moderátor:
A není to potom otázka pro Evropu, aby to zkusila úplně a radikálně změnit, nějak?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak já samozřejmě rozumím té vaší otázce a odpovím na ni, ale přesto jenom k tomuto konstatuji, že je stále lepší mít ty zdroje ve více zemích, protože aspoň přece jenom máte možnost nějak manévrovat a ta svoboda volby se vám zvětšuje. Prostě je lépe, než být závislý jenom na jednom pofiderním dodavateli, je lépe mít větší množství. Ale zároveň a tam asi směřuje ta vaše otázka, že řešením je samozřejmě zabránit tomu, aby Evropa se dostala do nějaké veliké závislosti na plynu jako takovému. Koneckonců to nebezpečí trošku hrozí z některé té klimatické legislativy, která se chystá. Podle mého hlubokého přesvědčení je tady samozřejmě řešení tím, že prostě budeme v budoucnosti muset být ještě více orientovaní na jadernou energetiku.
Moderátor:
Pokud nebudete mít ve vládě zelené.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Anebo pokud zelení nepřijdou více k rozumu. Já si myslím, že nějaké signály už tady trošku jsou.
Moderátor:
Otázka energetiky souvisí s otázkou bezpečnosti, to jsme zmiňovali. Tento týden byl inaugurován nový americký prezident Barack Obama, vy jste byl dlouhá léta velvyslancem České republiky ve Spojených státech. Americký prezident začal velmi zostra a jednu z věcí, kterou učinil, ohlásil plán na útratu více než 800 miliard dolarů, nějakých 16 bilionů korun, pro nás nepředstavitelná částka na to, aby vyvedl zemi z krize. Podle vás, má se takovou inspirací řídit i Evropa, měla by udělat něco takového Evropa a utrácet v takhle velké míře? A i Česko, vy už jste to zmínil na začátku.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To je samozřejmě velká otázka, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď. Na jedné straně svým způsobem v Americe ta krize do velké míry začala, prostě Amerika díky té hypoteční bublině, díky tomu, že Čína vlastně byla schopna a ochotna a to dlouhodobě financovat čili k té korekci došlo se zpožděním, kdyby Číňani nefinancovali, tak pravděpodobně by k té korekci došlo dřív a ta krize by nebyla tak hluboká. Čili je samozřejmě na místě, aby Amerika hledala nějaké cesty, jak se z té krize dostat co nejdřív.
Moderátor:
Má to udělat i Evropa, takhle za cenu velkých útrat?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rozumíte, v některé oblasti ona se nevyhne, protože dneska v té globálně propojené ekonomice, pokud se Američané rozhodnou napumpovat peníze do nějakého sektoru, třeba automobilový průmysl, tak Evropa se asi nevyhne a o tom se koneckonců dnes vede veliká diskuse, aby něco neučinila také. Ale důležité je, znovu říkám, aby ta opatření měla systémovou povahu a koneckonců nevedla jenom to, že se nalejou peníze do nějakých neefektivních provozů a pak v důsledku toho se ta krize může ještě více prohloubit.
Moderátor:
Když jsme u amerického prezidenta, máte podle vás nějaké signály, že by se nějak měnil americký postoj k radarové stanici na českém území?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Všechno to, co já vím, mě dovádí k přesvědčení, že oni budou v tom projektu protiraketové obrany pokračovat. Můžou se tam odehrát různé drobné korekce, můžou na to vyčleňovat méně prostředků, koneckonců demokraté na to vždycky vyčleňovali méně prostředků, než republikáni. Ale ten vlastní projekt, to znamená mít obranu před raketami různého doletu ze strany těch nepředvídatelných režimů, tak v tomto ohledu si myslím, že na to Američané určitě nerezignují a že spíš naopak budou mít tu snahu jít cestou více jakoby ve spolupráci s Evropou, znovu se pokusit i o ten dialog s Ruskem.
Moderátor:
Dá se do toho nějak zatáhnout Rusko, podle vás?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
My jsme o tom s Ruskem vyjednávali v těch předcházejících dvou letech, to jsme zdůrazňovali. Samozřejmě někteří tady nad tím kroutili hlavou, ale my jsme nabízeli samozřejmě a Američané taky koneckonců nabízeli Rusku v této věci spolupráci.
Moderátor:
Čili to je i pro českou vládu přijatelné, že by Rusko nějakým způsobem spolupracovalo na té základně, třeba na českém území?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ano, ale ta spolupráce nemůže být tak, že by Rusko mělo nějaké právo veta nad rozhodováním o bezpečnosti v rámci Atlantické aliance.
Moderátor:
Víte už něco o tom, jestli Barack Obama přijede do České republiky?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
My v této věci vedeme s Američany dialog. Bylo by iluzorní si myslet, že to je první téma, kterým se bude zabývat hned první den poté, co zasedl v Bílém domě, ale on přijede do Evropy začátkem dubna. My z titulu toho českého předsednictví jako Česká republika s ním ten dialog určitě povedeme a jakmile se dohodneme na tom konkrétním harmonogramu, tak budeme informovat.
Moderátor:
Jak je velká šance, podle vás, že Barack Obama zavítá do Prahy?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak já si myslím, podívejte, zatím každý americký prezident od sametové revoluce si cestu na návštěvu Prahy našel. Byl tu starší George Bush, byl tu Bill Clinton, byl tu i poslední George Bush. Čili já nemám pochybnosti o tom, že Barack Obama si cestu do Prahy najde, koneckonců sám říkal v rozhovoru s Mirkem Topolánkem, 7. ledna ten telefonát, že se těší, že se do Prahy podívá.
Moderátor:
Tak v každém případě teď náš ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pojede do Washingtonu a bude jednat ne o Česku, ne o radaru, ale hlavně o Blízkém východě a to je naše další téma.
Autor:
Izrael doufá, že americký prezident Barack Obama se bude vyhýbat kontaktu s palestinským teroristickým hnutím Hamas, stejně jako jeho předchůdce George Bush. Hamas ovšem na Obamův slib, že bude agresivně usilovat o trvalý mír mezi Izraelem a Palestinci reagoval výrokem, že se dopouští v blízkovýchodní politice stejných chyb jako George Bush. Obama zdůrazňuje, že se nic nezmění, pokouší se jít těmi stejnými cestami, po kterých šel předchozí prezident USA, řekl pro arabskou televizní stanici al-Džazíra vysoký představitel hnutí Hamas v Libanonu Usáma Hamdání.
Moderátor:
Tak teď zažíváme krátké příměří mezi Izraelem a hnutím Hamas, 1300 mrtvých má na svědomí tahle válka, která trvala 3 týdny, na druhé straně Hamas, pořád teroristická organizace, která ohrožuje existenci, má to dokonce ve svých zásadách, ohrožuje samotnou existenci státu Izrael. Zkuste vysvětlit, proč vlastně celý tenhle konflikt je důležitý i pro Evropu, pro Česko, proč i Evropa musí hrát důležitou roli při tom vyjednávání?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak řekněme, pokud se budeme zabývat tou aktuální situací, zejména na těch palestinských územích, tak tam ta urgence spočívá v jedné věci. Ten časový prostor pro to, aby se ustavil skutečně nějaký palestinský stát, nejenom na Západním břehu, ale i na území té Gazy, se v podstatě zužuje. Tím jak Palestinci mají problém dát dohromady základní struktury toho státu, tím jak Gazu ovládla ta organizace Hamas a tím jak tam bujela korupce, tak samozřejmě hrozí, že se dostane to palestinské obyvatelstvo do situace, kdy už nebude prostě schopno vytvořit vůbec žádné struktury toho budoucího státu a celý ten konstrukt toho mírového procesu, který počítá s vytvořením palestinského státu, by byl od základu podminován a muselo by se hledat nějaké jiné řešení. Pro Izrael by asi samozřejmě nebylo přijatelné řešení, aby toto jaksi integroval do svého vlastního rámce čili by se muselo hledat nějaké řešení, že Gaza by musela patřit Egyptu, Západní břeh Jordánsku.
Moderátor:
Čili latentně větší nebezpečí války a dalších konfliktů.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
To by samozřejmě hrozilo tím, že to může destabilizovat celou tu oblast a vyústit potom v nějaký nový válečný konflikt, což si nikdo nepřeje.
Moderátor:
Co má tedy ale Evropa, Česko jako předsednická země udělat a jakou má šanci cokoliv ovlivnit, když na jedné straně je stát Izrael, na druhé straně, vy říkáte zoufalí Palestinci, kteří jsou teď reprezentovaní úplně regulérní teroristickou organizací?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Je to samozřejmě velká výzva, je to těžká věc. Prostě není tady nějaké jednoduché řešení. Co je třeba udělat, to se koneckonců rýsuje z těch elementů té dohody, na kterých stojí to zatímní příměří. Na jedné straně prostě musí mít Izrael záruky, že nebude Hamasem ostřelován. Tam půl roku létaly na Zderot a další města rakety. Čili fakticky žádné plné příměří neexistovalo. Musí být také záruky, že se do pásma Gazy nebudou pašovat zbraně těmi tunely, protože ty rakety se tam nějakým způsobem musejí dostávat. Za druhé ale, a to je neméně nebo možná ještě víc důležité, je samozřejmě třeba pomoct vytvořit zejména v tom pásmu Gazy, kde je snad největší hustota obyvatel na kilometr čtvereční na světě, prostě nějaké důstojnější podmínky k životu, protože pokud tam bude přetrvávat tahle situace, tak to zase dál bude přispívat k tomu, že ti lidé se budou obracet na radikály typu Hamasovců.
Moderátor:
To se říká velmi často, že rozhodující je, jak se ti lidé budou mít, jestli budou mít dobré sociální a ekonomické podmínky, ale když se podíváte právě do zakládající listiny hnutí Hamas, které teď reprezentuje Palestince, tak tam je všechno založené na náboženství, na tom, že chtějí zničit Izrael, na tom, že konečný cíl je úplně jiný, než samostatný palestinský stát. Prostě zničení Izraele a od Středozemního moře až po Jordán nějaký islámský stát.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tady je to podle mého soudu jasné, pokud Hamas jaksi neprovede nějakou revizi své základní politiky…
Moderátor:
Proč by to dělal, na tom stojí.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Proč by to dělal? Tak podívejte se, každé hnutí chce dosáhnout svých cílů.
Moderátor:
Jeho cíl je zničit Izrael.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
A představa, že dosáhnou cíle toho, že bude zničen Izrael nebo vymazán z mapy, prostě to je absolutně nepřijatelné a toho cíle prostě nikdy dosáhnout nemůže. Pokud on se chce stát nějakou legitimní politickou silou, která je uznávaná nejenom doma, ale i navenek a znovu říkám, ta Gaza, ta Palestina se bez pomoci z vnějšku neobejde, tak prostě bude muset se proměnit. Ty příklady tady máme, byla různá radikální teroristická hnutí v minulosti, v Irsku IRA v Severním Irsku a postupně se ta hnutí nějakým způsobem kultivovala, změnila svůj politický program a pokud toto učinila, tak se pak stala i legitimní součástí jakéhokoliv politického řešení.
Moderátor:
A vy věříte, že se to může stát s Hamasem, třeba pod tlakem Evropské unie nebo finančních a ekonomických sankcí, změní to, co teď můžeme sledovat jako základní kameny jeho existence?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Rozumíte, buď se Hamas touto cestou vydá nebo se nevydá, ale pak skutečně s ním nikdo jednat nebude, to prostě by nešlo dohromady.
Moderátor:
Poslední otázka k tomuto tématu. Francie je velmi aktivní a agilní ve snaze řešit blízkovýchodní konflikt a vypadá to, že znovu se snaží obejít Česko jako předsednickou zemi a přeskočit Česko jako předsednickou zemi a svolávat různé summity, kde bude ve jménu Evropy nabízet řešení. Nevadí vám to?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ale nevadí, nevadí. Podívejte…
Moderátor:
Protože nemůžete nic dělat.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ale nejenom proto. Ten blízkovýchodní konflikt je příliš komplexní, tam Evropská unie sama není jediný hráč, tam jsou Spojené státy, tam je Rusko, tam je Organizace spojených národů. V rámci Evropy se vždycky země typu Francie, Británie, Německo nebo další angažovaly, nebo Norsko, vždyť Norsko bylo třeba významný spojenec toho počátku mírového procesu.
Moderátor:
Takže nežárlíte, že Francie se zase snaží?
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Ne, v žádném případě, protože tady zase musíme být političtí realisté. V případě toho plynu, tam skutečně šlo o naše životní zájmy, tam šlo o životní zájmy většiny zemí ve střední a východní Evropě, tam kdybychom my se neangažovali, tak je to selhání. Tady je to problém komplexní, kdy nedělejme si iluze, my abychom toto řešili sami jménem celé Evropy, nemáme na to kapacity, ale samozřejmě musíme být u toho a musíme se na tom řešení podílet.
Moderátor:
Podíváme se, jak dopadlo hlasování, jak zvládá Česko svoji roli v čele Evropy. 81 % lidí si myslí, že ji zvládá, 19 % že ne. To znamená, že tohle skóre máte, abych to upřesnil. 81 % hlasů nebo telefonů, které se k nám dostaly, nemusí to být jenom jeden člověk, si myslí, že to zvládáte.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Tak doufejme, že bude stejný pocit v červnu, koncem června letošního roku, ale já si myslím, že odpovídá to tomu, co já jsem říkal, ale nebude to jednoduché, prostě energetické výdaje všech těch, co se na tom podílejí, jsou teď ohromné a budeme strašně unaveni.
Moderátor:
Uvidíme, díky, že jste s námi byl dnes v Partii.
Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti (ODS):
Na shledanou.