18.11.2009, Rádio Impuls
publikováno: 19.11.2009
Moderátor (Václav Moravec):
Pískot a opovržení na straně jedné, ale i slova podpory na straně druhé. Obojí si při oslavách 20 let od událostí 17. listopadu roku 1989 vyslechl na pražské Národní třídě prezident Václav Klaus. I taková atmosféra provázela příchod Václava Klause na Národní třídu 20 let od událostí v listopadu roku 1989. Dvacet let od pádu komunismu v někdejším Československu je Česká republika členským státem Severoatlantické aliance a Evropské unie. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je tvář disentu, bývalý vicepremiér, současný senátor za ODS Alexandr Vondra. Vítejte v sametových Impulsech, hezký dobrý den.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Hezký dobrý podvečer.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že posluchačů Rádia Impuls se i dnes můžou ptát hosta Impulsů, kterým je Alexandr Vondra. Stačí, kdy budete své otázky posílat ve formě sms zpráv na číslo 774 999 888. Pokud máte jakoukoliv otázku na senátora, exvicepremiéra Alexandra Vondru, stačí, když je pošlete k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou 774 999 888. Přemýšlel jste před 20 lety v těch listopadových a prosincových dnech roku 1989, jak tak může vypadat Československo dvacet let poté, tedy v roce 2009?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
No to jsem rozhodně nepřemýšlel. To tehdy před těmi dvaceti lety po mnoha letech, dvaceti letech absolutní nehybnosti najednou dějiny pádily tak rychle, že my jsme nestačili přemýšlet nad tím, co bude za dvacet let ani náhodou. My jsme přemýšleli nad tím, co bude zítra, co bude pozítří, co bude možná další měsíc…
Moderátor (Václav Moravec):
Ale říká se, že šance přeje připraveným.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Ano, ale musíte si uvědomit, vždyť si to všichni pamatujeme, my jsme žili v totalitě. Tady nebyl žádný veřejný politický život po dvě generace, po 40 let, snad s krátkou výjimkou toho Pražského jara, kdy tu byl takový závan čerstvého vzduchu, kdy bylo možno se trošku nadýchnout svobody a přemýšlet o minulosti i o budoucnosti. Ale pak celá ta 70., 80. léta té tuhé normalizace, to byl zápas o přežití a ne o nějakém plánování do budoucnosti. Čili byli jsme připraveni asi tak, jak jsme být připraveni mohli.
Moderátor (Václav Moravec):
Václav Havel říkal v těch listopadových, respektive polistopadových dnech, že by bylo dobré, aby zanikla Varšavská smlouva, to se stalo, ale také aby se rozpustila Severoatlantická aliance. Sdílel jste tehdy jeho názor?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak já si myslím, že to nikdo příliš ani tak silně neříkal. Ano, ten základní cíl tehdy krátkodobý bylo se zbavit ruských okupačních vojsk. Ty tady 20 let byly bez jakéhokoliv opodstatnění, byly tady nástrojem té sovětské imperiální okupační politiky a ano, my a Poláci, kteří jsme byli v té těžké situaci, protože jsme potřebovali se skutečně co nejrychleji těchto vojsk zbavit, tak tu zaznívala jednak silná prohlášení směrem k jejich odchodu, ke konci Varšavské smlouvy, která byla jejich nástrojem tady udržování a z druhé strany padaly různé výroky, které já si myslím, tehdy nebyly jaksi založeny na nějakém dlouhodobém strategickém plánování, ale možná měly třeba i taktickou povahu.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to opravdu tedy byla taktika i Václava Havla, proč takový výrok pronášel, aby rychleji odešli vojáci Varšavské smlouvy, respektive sovětští vojáci?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak musíte si uvědomit, že přemýšlet o vstupu do NATO v listopadu 1898 bylo naprosto mimo jakoukoliv realitu. Prostě to nikoho ani náhodou nenapadlo. Nejsilněji přemýšleli, jestli se nepletu, Maďaři v dobách svého národního povstání v tom 56. roce, kdy tam padaly návrhy na maďarskou neutralitu. Čili myslím si k tomu, abychom žádali rozšíření NATO, jsme se museli trošku propracovat, sebrat k tomu odvahu, myšlenkově se vůbec na něco takového připravit a hlavně…
Moderátor (Václav Moravec):
Kdy jste ji sebral vy?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Jednak věc je něco v politice chtít a druhá je ta schopnost to prosadit. Čili vy pro to musíte získat ostatní. Je krásné říct nějaký nápad a pak si večer poslechnout, jak se vám všichni za něj vysmějou. My, já osobně jsem začal tuto myšlenku prosazovat někdy na přelomu roku, konec roku 1990, začátek roku 1991, tam je to, myslím, dohledatelné, kdy jsme poprvé jednali s delegacemi NATO a zdvihali jsme otázku, zda můžeme od NATO očekávat určité garance a pak další silný impuls byl puč v Moskvě, kdy byl odstraněn dočasně Gorbačov, nastoupil tehdy viceprezident Janajev. Mělo to krátké trvání, ale vyvolalo to, myslím, veliké znepokojení jak v Praze, tak ve Varšavě a Budapešti.
Moderátor (Václav Moravec):
Významnou roli při integraci České republiky do Severoatlantické aliance sehrála i někdejší ministryně zahraničí Spojených států amerických, Čechoameričanka Madeleine Allbrightová. Ta přiletěla o víkendu do Prahy, prozradila, že je překvapena například z nejasného obrazu, který o sobě Česko dává v zahraničí najevo a dodala.
Záznam Madeleine Allbrightové:
Pravda je, že demokracie jenom funguje, když lidi v tom pracujou. Je to práce. My jsme to zvorali. Naše generace plno věcí zvorala a já myslím, že vy se do tohohle musíte pustit a je to práce. Demokracie je práce.
Moderátor (Václav Moravec):
Prozradila v sobotu v Praze bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Allbrightová i značně sebekriticky. Pokud by měl Alexandr Vondra, někdejší disident, senátor Občanské demokratické strany, v současnosti ale také bývalý vicepremiér vlády Mirka Topolánka, říct, kde jste to zvorali na začátku 90. let, je-li něco takového?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Já si myslím, že jsme nic zásadně nezvorali, pokud jde o mezinárodní ukotvení té země. Madeleine má samozřejmě pravdu v tom, že demokracie je práce, často velmi tvrdá a náročná práce. Vy si samozřejmě ty lidi, vy si nevybíráte v politice své spolupracovníky, ty dostáváte tím demokratickým mandátem, prostě koho lidé zvolí, s těmi pak musíte pracovat. Čili nemyslím si, že v této oblasti bychom něco zvorali. Já si naopak živě vzpomínám, jak jsem mluvil o tom, že jsme museli přesvědčit pro to ten svět. Mimo jiné jsme pro to museli přesvědčit i Madeleine Allbrightovou. Pamatuji si, že někdy administrativa, ta první Clintonova vláda nastoupila, myslím, v roce 1992 a Madeleine Allbrightová byla tehdy jmenována velvyslankyní OSN a já jsem s ní seděl v New Yorku v jídelně OSN a tam jsem do ní dvě hodiny musel hučet, jak je to důležitý projekt a ona se sama s tím potřebovala nějakým způsobem ztotožnit.
Moderátor (Václav Moravec):
Ona se na začátku jako velvyslankyně, americká velvyslankyně při OSN, protože tehdy byl ministrem zahraničí Warren Christopher, v tom prvním funkčním období Clintonovy vlády, to znamená, že sama Madeleine Allbrightová nebyla té myšlence hned na začátku příznivě nakloněna, aby Česko, Maďarsko, Polsko vstoupily do NATO?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Nakloněna, musela se s tou ideou nějakým způsobem také ona sama srovnat, jo? Ona vyrůstala v letech studené války, ona byla silná demokratka, dokonce myslím orientovaná v rámci té strany možná více doleva než-li do středu a musela se s tou myšlenkou nějak, musela si ji zažít, nějak prostě se s ní…
Moderátor (Václav Moravec):
Co vám tehdy říkala na ten nápad, aby státy střední a východní Evropy vstupovaly do NATO?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak ty první reakce byly vždycky – no to nejde, to přece není tak jednoduché, to s tím by ostatní museli souhlasit, to jsme ještě neprobírali. Já si velmi živě pamatuji dokonce, abych tedy nemluvil jenom o ní, ale pamatuji si, jak přijel Jim Baker do Prahy v únoru 1990 a my jsme s ním jednali na Hradě a teď jsme postavili ten požadavek, že ruská vojska musí odejít co nejrychleji domů a teď ta první reakce byla, no pánové, ano, my vám samozřejmě rozumíme, ale to se musí odehrávat v nějakém kontextu. My tady jednáme s Rusy a s dalšími o omezení konvenčních zbraní a ozbrojených sil v Evropě a má to nějaký řád, prostě probíhají tady nějaká jednání a my samozřejmě rozumíme tomu, že vy to chcete, ale je otázkou, jestli se to může povést tak rychle. Čili ten tlak, který my jsme vyvíjeli, byl samozřejmě to základní. Bez toho tlaku, který by šel tady z Prahy, který byl šel z Varšavy, který by šel z Budapešti, by podle mého soudu ty věci nikdy nešly tak rychle. Čili na té zahraniční politické scéně jsme podle mého soudu nic nezvrtali. Co se dneska hodně mluví, je samozřejmě o takové té předvídatelnosti české zahraniční politiky, o takové to cik cak, neschopnosti se tady na některých věcech dohodnout. Tam to chápu, můžeme působit často jako kašpárkové, ale…
Moderátor (Václav Moravec):
Je to největší bolest české zahraniční politiky dvacet let poté?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Asi ano. Asi ano, ten tvrdý vnitropolitický boj na té domácí scéně, ta potřeba se jako nějakým způsobem vyhraňovat v každé věci, v těch, v těch klíčových politických domácích táborech, ta někdy až malá zodpovědnost hlavních aktérů, protože přece jenom jsme stát střední velikosti a my se tady můžeme hádat a budeme se vždycky hádat o to, jak má třeba vypadat koncept zdravotnictví, jak má vypadat koncept školství, ale v těch otázkách toho zahraničního směřování bychom měli být schopni se dohodnout a bohužel díky, díky politice, permanentního boje, jsme toho v těch posledních letech často schopni nebyli, a to je špatně.
Moderátor (Václav Moravec):
Otázky na Alexandra Vondru od vás, posluchačů, přijímáme na telefonním čísle 774 999 888, telegraficky několik otázek. Pan Feranc, už jste rozdýchal, v uvozovkách, změnu přístupu americké administrativy k radaru i s ohledem na svůj politický vklad, možná náklady, které jste do toho projektu vnesl?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak, rozdýchal, samozřejmě. Máme svobodu a můžeme tu svobodně dýchat. Podívejte, tady je důležité, aby ať už ten systém protiraketové obrany bude jakýkoliv, aby nakonec přispěl k tomu, že severoatlantická vazba a vazba mezi Evropou a Amerikou zůstane nadále pevná, protože já jsem přesvědčen, že Evropa s Amerikou se vzájemně potřebují a budou se potřebovat i v budoucnosti, roste ta síla Číny, roste ta asertivita ruské politiky, roste význam Indie a ten Západ prostě musí být schopen v některých základních otázkách táhnout za jeden provaz. Ten systém se dá postavit jinak, ale důležité je, aby ta vazba zůstala pevná a zároveň aby my jsme v té hře nehráli nějaké páté kolo u vozu. Ten, já jsem byl pro ten radar prostě proto, že by to samozřejmě zvýšilo náš význam, význam v rámci Aliance, náš význam v té vazbě a zároveň by nás to nic nestálo, protože Američané byli odhodláni to postavit za své peníze.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je tvář z disentu, bývalý vicepremiér, současný senátor za ODS Alexandr Vondra. Dvacet let od počátku pádu komunizmu v Československu je v čele vlády úředník, premiér Jan Fischer, který byl v 80. letech členem Komunistické strany Československa. K výhradám, že je absurdní, že pokládá květiny k Pomníku 17.listopadu 1989 na Národní třídě v Praze, premiér Jan Fischer v úterý prohlásil.
Záznam Jana Fischera:
Ten názor já jim samozřejmě neberu, já nejsem samozřejmě nějak na to hrdý, já už jsem to říkal mockrát, nicméně já si myslím, že to je právě takové drobné připomenutí toho, že o těch věcech přemýšlí.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval v úterý premiér Jan Fischer. Není možné dvacet let poté mluvit o neschopnosti české politiky, že zemi spravuje 20.výročí Listopadu roku 1989 úřednická vláda v čele s bývalým komunistou?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak, já tu nechci sahat Janu Fischerovi do svědomí. On koneckonců bych řekl, jako jeden z mála veřejných činitelů těch posledních 20 let, myslím, mám na mysli ti, kteří někdy v minulosti v Komunistické straně byli, tak aspoň byl schopen v médiích se k tomu postavit čelem a říci, že je to prostě epizoda v životě, za kterou se stydí..
Moderátor (Václav Moravec):
Ale to, že jste vy, jako reprezentant nejsilnější politické strany z voleb roku 2006 nenašli nikoho jiného, navíc sestavili úřednickou vládu. Ty další jevy, to nesouvisí jen s Fischerem.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Samozřejmě, že ne, my jsme měli několik možností, buď poté, co naše vláda byla shozena v parlamentu uprostřed předsednictví, nechat řekněme tu situaci řešit toho, kdo tu situaci zavinil, to znamená Jiřího Paroubka, případně ti další, kteří se podíleli na tom pádu vlády. Já osobně musím říci, že jsem tehdy měl silné cukání k tomu, jít touto cestou, nakonec po diskusi se vedení naší strany rozhodlo jít cestou vytvoření nějaké té přechodné úřednické vlády s tím, že cenou za to nebo ziskem za to budou ty předčasné volby, které rozdají ty karty znovu a umožní vytvořit co nejdříve vládu s nějakým politickým mandátem. To, že nakonec vlastně ta dohoda nebyla naplněná a že k těm předčasným volbám nedošlo je samozřejmě jaksi, vede to k úvahám, zda, zda se tehdy nestala určitá chyba a skutečně jsme to rovnou neměli řešit politicky a nechat tu situaci řešit toho, kdo, kdo ji prostě zavinil, ale to je možná. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Ukazuje se, že se stala ta chyba?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Já myslím takhle, byl by to pláč teď nad rozlitým mlékem. Je třeba jít do těch voleb asi v tom, v tom řádném termínu nebo prostě někdy na jaře a…
Moderátor (Václav Moravec):
Máte obavy, že k nim lidé půjdou, když poslední výzkumy naznačují, že těch voleb by se zúčastnilo zhruba 50 procent voličů, což by byla nejnižší volební účast?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Rozumíte, nevím, uvidíme, pozoruji samozřejmě na jedné straně jisté znechucení z politiky, rozumím mu, musím se přiznat, že prostě občas skutečně je ta politika příliš redukována jenom na nějaké mocenský boj, na takovou sebeprezentaci, na takový vágní politický marketing a jakoby se z toho vytrácel ten, o co jde, prostě na jedné straně je ten svár těch, těch idejí a programů a na druhé straně nějaká schopnost věcných řešení a schopnost se dohodnout. Na druhé straně, byl jsem včera celý den v Praze, v ulicích, vy jste to komentoval v televizi a moje máma tedy vás chválila, pak když jsem jí večer telefonoval a…
Moderátor (Václav Moravec):
Vy se bojíte, abych vám nepoložil další odpornou otázku, ale tu vám stejně položím.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Ne, ne, ne. Klidně položte, to, mě to nevadí, od toho jste tady, ale proč jsem o tom mluvil? V těch ulicích byla včera skvělá atmosféra, jak na Albertově, tak na Národní třídě a koneckonců začali se probouzet i studenti, přišli s prohlášením té inventury demokracie, já jsem to celé včera přečetl a mladí lidé mají starost o, o, o českou demokracii. Já si myslím, že . . .
Moderátor (Václav Moravec):
Ovšem vy, jako politik, významný politik ODS, jste jim ten dárek nedal. Jedna ze dvou nejsilnějších politických stran, respektive ta nejsilnější neudělala za rok nic, aby studentům ten dárek dala. Víte…
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Jaký dárek myslíte?
Moderátor (Václav Moravec):
4 požadavky, no když jste říkal, že jste četl inventuru demokracie, tak předpokládám, že víte o těch 4 požadavcích, odstranění imunity, která je na evropské poměry poslanecké a senátorské, rozumějme, neuvěřitelně obrovská, lepší postavení rad veřejnoprávních médií, zákon o lobbyingu a oddělení politiky a ekonomických vlivů a tu čtvrtou věc jsem zapomněl.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
No to byly, myslím přílepky, ale vy …
Moderátor (Václav Moravec):
Ano, přílepky.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Ale vypadá, že jsme četli každý jiné prohlášení. Ano, vy máte na mysli to jejich původní prohlášení, které…
Moderátor (Václav Moravec):
Dejte nám dárek.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Které nebylo, tady já si myslím tohle prohlášení nebylo podle mě zásadní. Koneckonců to čtvrté, co jste zapomněl, že si to ani nepamatujete, je ukázkou toho, toho významu, to byly přílepky k zákonům…
Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ne, to je ukázkou toho, že jsem senilní a už si čím dál méně pamatuji. Ty přílepky jsou přece zásadní, když Ústavní soud několikrát řekne oběma komorám parlamentu a v těch uplynulých 20 letech to řekl opakovaně, nedělejte ty přílepky, chovejte se s úctou k tomu, jak vzniká právo, jak vznikají zákony a místo toho Sněmovna i Senát předvádí to, co předvádí.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Já vám na to mohu říci, že v demokracii, ve svobodných demokraciích jsou přílepky všude ve světě. Já jsem čtyři roky působil jako velvyslanec ve Spojených státech a podívejte se na americký právní řád. Ten je prostě plný přílepků.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to je dobře?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Já neříkám, nemyslím si, že je to dobře, že samozřejmě každá demokracie by měla mít zájem na tom, aby ten právní řád byl přehledný, zároveň ale je to demokracie svobodná a vy těžko můžete zabránit aktivitám v Parlamentu tohoto typu. Prostě jsou okamžiky, kdy je třeba řešit něco rychle a tou standardní cestou to prostě nelze. Čili je to…
Moderátor (Václav Moravec):
U nás je toho ale trochu přece jen hodně. Neomlouváte teď neomluvitelné?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Ne, ne, já nechci omlouvat neomluvitelné. Důležité je, pokud k takovým aktivitám jako řešení nějakého rychlého legislativního problému musí docházet nestandardní cestou rychle, bych řek prostě nějakou tu zajetou architekturu a tak, aby to bylo aspoň transparentní. A prostě co je samozřejmě problém, že často těmi přílepky se neřeší něco, co je třeba, řekněme, v obecném zájmu rychle vyřešit, ale že to může být prosazování nějakého úzkého lobbyistického zájmu, které pak v té rychlosti ignoruje, řekněme, nějaký většinový nebo veřejný zájem. Prostě něco se dělá rychle, netransparentně, mnozí nemají vůbec šanci si toho všimnout a tam je samozřejmě důležité, aby ti, kdo za těmi přílepky stojí, byli schopni ten jejich význam veřejně vysvětlit a obhájit.
Moderátor (Václav Moravec):
Do Bruselu 20 let poté posílá vláda na post evropského komisaře také bývalého komunistu, studenta diplomacie v Moskvě, Štefana Füleho. Tady jsou slova premiéra Jana Fischera, pronesená před týdnem.
Záznam Jana Fischera:
Na dnešní vládě už jsme projednávali jenom dvě jména a na základě politické dohody dvou největších politických stran, kterou přednesli jejich zástupci ve vládě, se vláda nakonec shodla na tom a rozhodla svým usnesením, abych zítra předložil na jednání evropského výboru nebo výboru pro evropské záležitosti Sněmovny českého Parlamentu návrh na pana ministra Füleho jako návrh na evropského komisaře pro další období.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova premiéra Jana Fischera, pronesená před týdnem. Pokud by Alexandr Vondra, byť jsem si vědom toho, že vy jste v té dvojí nepříjemné situaci, protože jste byl kandidátem občanských demokratů na post českého eurokomisaře, nicméně ta neochota poslanců Strany lidové, například Strany lidové v Evropském parlamentu, nemůže se České republice stát, že Štefana Füleho ugriluje Evropský parlament a že se bude hledat nový kandidát na eurokomisaře?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak zaprvé mě se nechce v této věci činit žádná silná prohlášení, protože já jsem nebyl subjektem těch vyjednávání, protože jsem byl jejich objektem, ta jsem se jich neúčastnil. Nikdo nechtěl, žádná strana nechtěla prohrát, tak to dopadlo tak, že možná tak trochu jsme prohráli všichni, protože určitá hořkost tu zůstává, i když já si myslím, že Štefan Füle je profesionál a tu funkci zvládne. Já znám jeho práci za posledních 15 let.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale teď samotný proces lustrování v tom Evropském parlamentu, z toho nemáte obavy?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Nevím, uvidí se, já samozřejmě jsem se zabýval tou otázkou, co učiní Evropský parlament ve vztahu ke komisi i tehdy, když jsem byl jeden z kandidátů a vůbec jsem si kladl otázku, zda do toho vůbec jít jako kandidát, protože to poslední, co samozřejmě v tomto těžkém roce bych chtěl, aby se mi stalo, že mě pak odstřelí třeba Evropský parlament. Vyhodnotil jsem si to tak, že by tahle situace pravděpodobně nenastala, protože přece jenom já znám celou řadu poslanců v době, kdy jsme pracovali na českém předsednictví. Uvidíme, rozumíte, no…
Moderátor (Václav Moravec):
Když se to stane, vy byste byl ochoten znovu jít do hry?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Já si myslím, že takové otázky teď neumím na ně odpovídat, že důležité je, aby se spíš ta komise nějakým způsobem rychle ustavila, protože je tu zpoždění. Závisí to skutečně na Evropském parlamentu. Já mu v této věci radit nemohu, je to čistě jejich věcí. Ale jenom pro zajímavost, jedním z kandidátů na toho evropského ministra zahraničních věcí je Massimo Dalema, italský bývalý ministra a ten shodou okolností byl komunista ve svém mládí také a možná i z přesvědčení, nejenom z těch důvodů, proč byl v KSČ asi Štefan Füle a zároveň pokud mě paměť neklame nebo znalosti nematou, tak myslím, že studoval také v Moskvě, jo? A to jsem říkal na otázku italské tiskové agentury, myslím teď toto pondělí, když tu jejich novinářka byla v Praze, aby se zúčastnila těch oslav 20. výročí, že pokud Evropa udělá takovýhle krok, tak pak už to tady doma nebudeme schopni vysvětlit vůbec nikomu.
Moderátor (Václav Moravec):
Koho byste rád viděl ve funkci kandidáta prezidenta Evropské unie, což je nová funkce, kterou zavádí Lisabonská smlouva?
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Tak ta debata, ten střet dneska v Evropě se vede o to, jestli to má být nějaká silná figura, nějaký parní válec a nebo jestli to má být spíš moderátor.
Moderátor (Václav Moravec):
Německo s Francií se údajně už dohodly, budou mít společného kandidáta na prezidenta Evropské unie, dvě nejsilnější země.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
No já jsem se na to ptal, protože oni měli dvě schůzky nedávno, Angela Merkelová s Nicolasem Sarkozym, tak jsem, shodou okolností jsem dneska mluvil s panem Fülem a ptal jsem se ho, jestli už ví, na čem se dohodli a česká vláda, pokud je mi známo, tak to neví a přitom ten summit bude již zítra večer. No já si myslím osobně, že se to asi spíše přikloní k tomu moderátorovi a pokud ano, tak si myslím, že je to pro naši zemi lepší, protože my jsme země té střední velikosti a nemáme tu sílu to, bych řekl, manipulovat v zákulisí tak, jako třeba velcí hráči a je proto důležité, aby ten předseda Evropské rady byl někdo, kdo má schopnost, kdo má zkušenost s tím, že pochází z nějaké menší nebo střední země a je více otevřen naslouchat i takovým zemím, jako jsme my, než kdyby to byl nějaký parní válec, který sice Evropskou unii bude velice zviditelňovat, ale může často jít i, já nechci říkat bezohledně, ale řekněme bez skrupulí a nebude mít takovou schopnost docházet ke konsensu.
Moderátor (Václav Moravec):
Alexandr Vondra, někdejší vicepremiér, současný senátor za ODS, host dnešních sametových Impulsů. Děkuji za rozhovor a někdy příště na shledanou.
Alexandr Vondra, senátor PČR (ODS):
Na shledanou.