V sobotu jsem jel autem do polské Wroclawi, abych podpořil naše fotbalisty v boji o čtvrtfinále ME. Bylo to v době, kdy mnozí naši novináři kritizovali Michala Bílka a Milana Baroše. Já ne, protože vím, že pro úspěch českého týmu se snaží dělat všechno. Lístky na zápasy našeho týmu mi poslala UEFA. Jejího prezidenta Michela Platiniho znám dobře z let 2007 a 2008. Byl jsem tehdy místopředsedou vlády pro evropské záležitosti a několikrát jsme spolu jednali o tom, aby fotbal v menších a středně velkých zemích nebyl tolik válcován svazy evropských velmocí. Platini tehdy Čechům pomohl.
Ve Wroclawi se na mě obrátili zástupci Fotbalové asociace České republiky s prosbou o vládní speciál pro dopravu hráčů na čtvrtfinále ve středu do Varšavy a ve čtvrtek v noci po zápase zpět. Rád jsem vyhověl, použití letadla schválila v úterý vláda. Náklady platí FAČR. V letadle je volná kapacita, proto jsem zvažoval, že na zápas do Varšavy poletím také.
Nakonec jsem se rozhodl této možnosti nevyužít. Nechci si v dnešní společenské atmosféře číst kritiku od těch novinářů, kteří za každou cenu na všechno hledí černě. Nemám zapotřebí poslouchat typické věty z našeho prostředí o tom, že „on může, my ne“. Zůstanu v Praze a našim fotbalistům budu fandit u televize. Věřím, že postoupí. Zaslouží si to, tvoří skvělý tým.